I. ÚS 2145/12
I.ÚS 2145/12 ze dne 21. 6. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 21. června 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatelky R. B., zastoupené JUDr. Tomášem Kaiserem, advokátem se sídlem Havlíčkova 15, 110 00 Praha 1, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2012 č. j. 16 Co 22/2012-351, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:

Formálně bezvadnou ústavní stížností navrhovatelka napadla v záhlaví označené usnesení Městského soudu v Praze, jímž bylo odmítnuto její odvolání proti usnesení soudního exekutora Exekutorského úřadu Karlovy Vary Mgr. Luďka Němce ze dne 8. srpna 2011 č. j. Ex 17/02-342. Stalo se tak z důvodu, že blanketní odvolání navrhovatelky nebylo dodatečně doplněno o náležitosti uvedené v § 205 odst. 1, 2 o. s. ř. a v důsledku toho bylo dle § 211 ve spojení s § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuto.

Navrhovatelka se cítí být předmětným rozhodnutím Městského soudu v Praze dotčena ve svém ústavně zaručeném základním právu na spravedlivý proces zakotveném v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. To z toho důvodu, že výzva soudního exekutora k odstranění vad odvolání neobsahovala (přesně popsané) formální a obsahové náležitosti uvedené v § 43 odst. 1 o. s. ř.

V důsledku této v návrhu blíže rozvedené námitky se navrhovatelka domáhala, aby Ústavní soud v záhlaví označené rozhodnutí nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud, vědom si svého postavení strážce ústavnosti, ve své rozhodovací činnosti upřednostňuje materiální (a nikoli formální) pojetí právního státu. Takto, nikoli formálně, nahlíží i na nezbytnost dodržení principu procesní čistoty (kupř. nález sp. zn. II. ÚS 179/01). Při svém přezkumu Ústavní soud tudíž vychází z materiálního pojetí ústavních práv a posuzuje postup obecných soudů v rozsahu, zda nevykazuje prvky svévole.

Tvrzení navrhovatelky, že výzva soudního exekutora nesplňuje formální a obsahové náležitosti dle § 43 odst. 1 o. s. ř., Ústavní soud posoudil ve světle ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) v mezích jeho materiálního pojetí, tj. vycházeje ze smyslu a účelu institutu výzvy k odstranění vad a v té souvislosti též z předvídatelnosti rozhodovacích důvodů následně vydaného rozhodnutí.

V tomto ohledu je napadené rozhodnutí dostatečně, logicky a přesvědčivým způsobem odůvodněno. Navrhovatelka si byla vědoma, že její odvolání nesplňuje zákonem požadované náležitosti (§ 205 odst. 1, 2 o. s. ř.), podala (zastoupena právním zástupcem) včasné odvolání, které neodůvodnila s tím, že jej doplní ve lhůtě 20 dnů, přičemž tak neučinila nejen v této lhůtě, kterou si sama určila, ale ani do vydání rozhodnutí Městského soudu v Praze. V tomto kontextu je třeba vnímat i vady (v mezidobí zaslané) výzvy soudního exekutora, resp. (případnou) intenzitu dotčení v jejích právech. Vyjádřeno poněkud jiným způsobem, z pohledu materiálního ve svém právu na spravedlivý proces napadeným usnesením dotčena nebyla a na jeho ústavně akceptovatelné odůvodnění lze v podrobnostech odkázat.

V důsledku uvedeného bylo mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. června 2012

Vojen Güttler předseda senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.