I. ÚS 2086/17
I.ÚS 2086/17 ze dne 10. 8. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti FINE DECORATING a. s., se sídlem Křenová 504/53, 602 00 Brno, zastoupené Mgr. Romanem Klimusem, advokátem se sídlem Heršpická 813/5, 639 00 Brno, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 155/2016-224 ze dne 8. 6. 2017 a rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 A 84/2013-282 ze dne 9. 6. 2016 o návrhu stěžovatelky na odložení vykonatelnosti, takto:
I. Vykonatelnost výroku I. rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 A 84/2013-282 ze dne 9. 6. 2016 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

II. Ve zbývající části se návrh odmítá.
Odůvodnění

V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Brně zrušil k žalobě nejvyššího státního zástupce rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. j. 13154-12/2010-ERU ze dne 22. 12. 2010 o udělení licence na výrobu elektřiny na dobu 25 let pro provozovnu fotovoltaické elektrárny FVE Jeníkov (licence č. 111017612), věc vrátil tomuto úřadu k dalšímu řízení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. až IV.). Rozhodl tak znovu poté, co jeho předchozí rozsudek č. j. 62 A 84/2013-112 ze dne 29. 1. 2015, kterým byla žaloba nejvyššího státního zástupce zamítnuta, zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 9 As 30/2015-70 ze dne 15. 12. 2015.

Nejvyšší správní soud usnesením č. j. 9 As 155/2016-196 ze dne 18. 8. 2016 přiznal vůči nyní napadenému rozsudku krajského soudu odkladný účinek v pořadí druhé kasační stížnosti stěžovatelky (v řízení před krajským soudem vystupovala jako osoba zúčastněná na řízení). Následně kasační stížnost zamítl v záhlaví uvedeným rozsudkem.

Stěžovatelka dne 4. 7. 2017 podala ústavní stížnost proti rozsudkům obou soudů. V ní mimo jiné navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost obou napadených rozhodnutí. Stěžovatelka v této souvislosti uvedla, že odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí nemůže být v rozporu s jakýmkoli důležitým veřejným zájmem a výkon předmětných rozhodnutí by pro ni znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám, když pro stěžovatelku samotnou mají důsledky napadených rozhodnutí z finančního a technického hlediska likvidační charakter. Neodložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí se dle ní nezvratně promítne do příjmů z její jediné ekonomické činnosti, kterou je výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Odpojením FVE Jeníkov od vysokého napětí a ekonomickou nemožností provádět údržbu dojde k velmi rychlé degradaci a následnému zničení celé technologie FVE, která je od 15. 12. 2010 dle stavebního i energetického zákona schopna bezpečného provozu, přičemž bez platné licence nesmí dodávat vyrobenou elektřinu do energetické sítě. Tyto své argumenty stěžovatelka v návrhu na odložení vykonatelnosti podrobně rozvedla.
Podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

Ústavní soud posoudil návrh stěžovatelky a dospěl k závěru, že podmínky pro odložení vykonatelnosti jsou v posuzované věci zčásti naplněny. V projednávané věci Ústavní soud přihlédl především k hrozící degradaci a případnému úplnému zničení jednotlivých zařízení a příslušenství fotovoltaické elektrárny, ke kterému by jejím odstavením z provozu mohlo dojít. Tím by stěžovatelce mohla vzniknout škoda značného rozsahu, v jejímž důsledku by utrpěla závažnou a jen obtížně odstranitelnou újmu. Existence těchto vážných důvodů se podává nejen ze skutečnosti, že již Nejvyšší správní soud v projednávané věci přiznal kasační stížnosti stěžovatelky odkladný účinek shora vzpomínaným usnesením, ale též z jeho stejného postupu vůči dalším stěžovatelům nacházejícím se ve stejné právní situaci jako nynější stěžovatelka (např. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 132/2015-87 ze dne 13. 7. 2015 ve věci kasační stížnosti obchodní společnosti FVE Mozolov s. r. o.). Konečně i sám Ústavní soud již v několika případech vyhověl návrhům stěžovatelů - provozovatelů fotovoltaických elektráren - nacházejících se v identické situaci jako stěžovatelka. Jde kupř. o věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 949/16 a sp. zn. II. ÚS 3189/16. V podrobnostech lze na odůvodnění příslušných usnesení o odkladu vykonatelnosti, vydaných v právě citovaných věcech, zcela odkázat, neboť stejná újma tu hrozí všem bez rozdílu.

Ústavní soud současně neshledal, že by jiným osobám mohla odložením vykonatelnosti vzniknout závažná újma. Stejně tak neshledal, že by odložení vykonatelnosti bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Nelze totiž očekávat, že by okamžitým výkonem rozsudku krajského soudu klesla koncovým odběratelům cena elektřiny o částku, která by stěžovatelce přestala být vyplácena. Teoretická újma jednotlivých odběratelů v podobě nepatrně vyšší ceny elektřiny je navíc v porovnání s možnou ekonomickou likvidací stěžovatelky podstatně méně významná (srov. přesvědčivou argumentaci v dalším usnesení Nejvyššího správního soudu o přiznání odkladného účinku č. j. 2 As 103/2015-157 ze dne 8. 7. 2015, dostupného na adrese www.nssoud.cz). Odložením vykonatelnosti rozsudku krajského soudu sice dojde k dotčení důležitého veřejného zájmu, neboť stěžovatelka bude moci provozovat fotovoltaickou elektrárnu, přestože krajský soud rozhodl o zrušení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence. Toto dotčení veřejného zájmu po dočasnou dobu odložení vykonatelnosti rozhodnutí krajského soudu Ústavní soud neshledal natolik závažným, že bylo s ohledem na újmu hrozící stěžovatelce možné hovořit o rozporu s důležitým veřejným zájmem.

Ústavní soud také zvážil, zda odložit vykonatelnost obou napadených soudních rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že újma stěžovatelce hrozí na základě zrušení rozhodnutí o udělení licence, je dán důvod pro odložení vykonatelnosti výroku I. napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně. Tento důvod však není dán ve vztahu k ústavní stížností dotčenému rozsudku Nejvyššího správního soudu. Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem a řízení o ní je svou povahou řízení přezkumné. Nejvyšší správní soud v projednávané věci kasační stížnost stěžovatelky zamítl, existence rozhodnutí o udělení licence tak jeho rozsudkem nebyla dotčena [jinak by tomu mohlo být, pokud by soud například sám toto správní rozhodnutí zrušil podle § 110 odst. 2 písm. a) soudního řádu správního]. Odložení vykonatelnosti rozsudku Nejvyššího správního soudu a výroků II. až IV. rozsudku krajského soudu by tedy na postavení stěžovatelky a na existenci sporného rozhodnutí o udělení licence nemohlo nic změnit. Ve vztahu k těmto rozhodnutím tudíž zjevně není splněn předpoklad § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, že by jejich výkon mohl pro stěžovatelku znamenat újmu.

Z výše uvedených důvodů tedy Ústavní soud podle § 79 odst. 2 ve spojení s § 54 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost výroku I. v záhlaví citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně. Ve zbytku návrh na odložení vykonatelnosti odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 10. srpna 2017

Kateřina Šimáčková v. r. předsedkyně senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.