I. ÚS 1880/17
I.ÚS 1880/17 ze dne 18. 7. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti Jana Buřiče, zastoupeného Mgr. Janem Kostkou, advokátem se sídlem Slezská 874/36, 120 00 Praha 2, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 20 C 106/2016-71 ze dne 8. 3. 2017, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít zejména k porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod. Z napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že jím Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl jako nedůvodnou žalobu, jíž se stěžovatel po státu domáhal náhrady škody způsobené mu nezákonným soudním rozhodnutím, a to pro nevyčerpání všech opravných prostředků, které měl stěžovatel k dispozici.

Proti rozhodnutí obvodního soudu brojí stěžovatel ústavní stížností, domáhaje se jeho kasace. Stěžovatel namítl, že bylo nadbytečné podávat proti usnesení o nařízení exekuce odvolání, když náklady exekuce již byly uhrazeny a stěžovatel důvodně pochyboval o případném úspěchu odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, neboť exekuční titul byl vykonatelný. Pakliže obvodní soud tuto okolnost ve svém rozhodnutí o náhradě škody patřičně nezohlednil, zasáhl do práva stěžovatele na spravedlivý proces. Tuto svoji argumentaci stěžovatel v ústavní stížnosti blíže rozvedl.
Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah naříkaného soudního aktu a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud je nucen konstatovat, že ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí o částce 7.980 Kč, kterou je ovšem třeba ve světle judikatury Ústavního soudu nutno označit za bagatelní. Ústavní soud opakovaně ve své rozhodovací praxi (např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. IV. ÚS 695/01, IV. ÚS 248/01, IV. ÚS 8/01, III. ÚS 405/04, III. ÚS 602/05, III. ÚS 748/07 aj.) dal najevo, že v takových případech je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost vyloučena. Opodstatněnost ústavní stížnosti v takové věci přichází v úvahu jen v případech zcela extrémního vybočení ze standardů, jež jsou pro postupy zjišťování skutkového základu sporu a pro jeho právní posouzení esenciální (viz rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 3672/12, II. ÚS 4668/12, III. ÚS 4497/12 a další, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Uvedené podmínky však v projednávané věci splněny nejsou. Stěžovatel toliko polemizuje s nalézacím soudem o tom, nakolik efektivní mohlo být v jeho případě podání odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, resp. jaké vyhlídky na úspěch by bylo jeho uplatnění mělo. Obvodní soud v odůvodnění napadeného rozsudku zcela srozumitelně vyložil, proč v případě stěžovatele úvahy o úspěšnosti případného odvolání nezakládají případ zvláštního zřetele hodný, pro který by nesplnění podmínky vyčerpání všech dostupných procesních prostředků bylo možno prominout. Nejde o projev libovůle soudu, jeho rozhodnutí má zákonný základ a je racionálně zcela obhajitelné.

Za daných okolností tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Z týchž důvodů nevyhověl ani návrhu na přiznání práva na náhradu nákladů vzniklých stěžovateli v souvislosti s podáním ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 18. července 2017

Kateřina Šimáčková v. r. předsedkyně senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.