I. ÚS 1856/09
I.ÚS 1856/09 ze dne 29. 10. 2009

N 231/55 SbNU 175
K aplikaci ustanovení § 89 exekučního řádu, ve znění účinném do 31.12.2007, na exekuční řízení zahájená v době účinnosti tohoto ustanovení

Česká republika
NÁLEZ
Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů - ze dne 29. října 2009 sp. zn. I. ÚS 1856/09 ve věci ústavní stížnosti Servisní služby, s. r. o., IČ: 27169341, se sídlem Kartouzská 200/4, 150 00 Praha 5, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 4. 2009 č. j. 18 Co 178/2009-25, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o uložení povinnosti stěžovatelce zaplatit po zastavení exekuce soudnímu exekutorovi náklady exekuce, a ve věci návrhu na zaplacení nákladů stěžovatelčina zastoupení.
Výrok

I. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 4. 2009 č. j. 18 Co 178/2009-25 bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Toto rozhodnutí se proto ruší.

III. Náhrada nákladů na zastoupení stěžovatelky se stěžovatelce nepřiznává.
Odůvodnění

I.

1. Ústavní stížností ze dne 11. 7. 2009 (podanou k poštovní přepravě dne 13. 7. 2009, doručenou Ústavnímu soudu dne 14. 7. 2009) se stěžovatelka domáhala zrušení výše uvedeného rozhodnutí, neboť měla za to, že jím bylo porušeno její základní "právo na právní jistotu". Dále se domáhala náhrady nákladů na své zastoupení podle § 83 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

2. Ústavní stížnost je přípustná [§ 75 odst. 1 a contrario zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], byla podána včas a splňuje ostatní náležitosti vyžadované zákonem [§ 30 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti v podstatě namítala protiústavnost napadených rozhodnutí pro jejich rozpor se zásadou zákazu pravé retroaktivity. Je toho názoru, že za situace, kdy v zákoně č. 347/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, absentují intertemporální ustanovení, je nutno všechna exekuční řízení zahájená před nabytím jeho účinnosti (tj. před dnem 1. ledna 2008) posuzovat hledisky dikce § 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění platném a účinném do dne 31. prosince 2007. Proto jí jako oprávněné neměl Okresní soud v Pardubicích ukládat povinnost k úhradě nákladů exekučního řízení, neboť měl vycházet a jednat v souladu s tehdy platnou právní úpravou. Ve všech případech, kdy byl návrh na exekuci podán za předchozí právní úpravy s tehdejší zákonnou povinností úhrady nákladů exekuce vždy povinným, nelze o nákladech rozhodovat jinak než podle dřívější právní úpravy. Proto navrhla, aby Ústavní soud v záhlaví citované rozhodnutí svým nálezem zrušil. Zároveň navrhla, aby jí Ústavní soud přiznal náhradu nákladů za zastupování advokátkou v řízení před Ústavním soudem, a to v celkové výši 11 424 Kč.

4. K ústavní stížnosti se vyjádřily Krajský soud v Hradci Králové a Okresní soud v Pardubicích. Vedlejší účastník (povinný) se nevyjádřil.

5. Krajský soud v Hradci Králové ve svém vyjádření zcela odkázal na odůvodnění napadeného usnesení, v němž vysvětlil důvody rozhodnutí, jež především stojí na procesním zavinění stěžovatelky za zastavení exekuce. Krajský soud současně vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání v řízení před Ústavním soudem.

6. Okresní soud v Pardubicích ve svém vyjádření poukázal na to, že jestliže nová právní úprava procesního práva neobsahuje přechodná ustanovení o aplikaci předchozí právní úpravy, je nutno se řídit právní úpravou platnou v době rozhodování soudu a nelze argumentovat ani tím, že se jedná o nedostatek právní úpravy, který by bylo nutno nahrazovat výkladem soudu. Okresní soud současně vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání v řízení před Ústavním soudem.

7. Stěžovatelka se k žádosti Ústavního soudu o upuštění od ústního jednání v řízení před Ústavním soudem ve stanovené lhůtě nevyjádřila; proto Ústavní soud vyšel z jejího presumovaného souhlasu, na což byla ve výzvě k vyjádření upozorněna.

8. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Souhlas s upuštěním od jednání byl účastníky poskytnut a od ústního jednání bylo upuštěno.

II.

9. Ze spisu Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. 12 Nc 9094/2007 Ústavní soud zjistil následující skutečnosti.

10. K odvolání stěžovatelky (oprávněné) proti výrokové části II usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 9. 12. 2008 č. j. 12 Nc 9094/2007-13, jímž okresní soud po zastavení exekuce uložil stěžovatelce povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi (JUDr. I. Švecové) náklady exekuce ve výši 4 165 Kč, Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví citovaným usnesením napadené usnesení ve výrokové části II potvrdil jako věcně správné. V odůvodnění mimo jiné konstatoval, že okresní soud za situace, kdy novela exekučního řádu provedená zákonem č. 347/2007 Sb. neobsahuje přechodná ustanovení pro ustanovení § 89, postupoval zcela správně, jestliže aplikoval ustanovení exekučního řádu ve znění platném v době rozhodnutí, tzn. ve znění ode dne účinnosti novely (1. 1. 2008).
III.

11. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

12. Ústavní soud předesílá, že shodnou problematiku v právní věci téže stěžovatelky řešil již ve svých nálezech ze dne 5. 5. 2009 sp. zn. IV. ÚS 314/09 (N 110/53 SbNU 375), ze dne 4. 6. 2009 sp. zn. I. ÚS 969/09 (N 132/53 SbNU 665) a ze dne 29. 7. 2009 sp. zn. I. ÚS 1851/09 (N 172/54 SbNU 181). V nálezu sp. zn. IV. ÚS 314/09 Ústavní soud konstatoval porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny), neboť dospěl k závěru, že z pohledu ústavně konformní interpretace intertemporality založené novelou exekučního řádu zákonem č. 347/2007 Sb., jakož i ústavně konformní interpretace § 89 exekučního řádu ve znění platném do 31. prosince 2007 je třeba výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností zákona č. 347/2007 Sb. posoudit dle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. prosince 2007. Z důvodů dále rozvedených v citovaném nálezu, jakož i v nálezech předešlých [např. nálezy sp. zn. III. ÚS 1226/08 ze dne 9. 10. 2008 (N 170/51 SbNU 85) či sp. zn. IV. ÚS 1903/07 ze dne 15. 1. 2008 (N 12/48 SbNU 127); dostupné též na http://nalus.usoud.cz] tak v případě, že je exekuce zastavena pro nedostatek majetku na straně povinného, přičemž na straně oprávněného nelze shledat procesní zavinění za zastavení exekuce, nelze uložit úhradu nákladů exekučního řízení oprávněnému.

13. Shora uvedené závěry se plně vztahují i na nyní projednávanou věc, Ústavní soud neshledal důvod se od závěrů citovaných v uvedených nálezech odchýlit a v podrobnostech na ně plně odkazuje.

14. S ohledem na skutečnost, že byla shodná problematika v právních věcech stěžovatelky řešena již v předešlých nálezech, nepovažuje Ústavní soud za vhodný postup právní zástupkyně stěžovatelky, která předložila obsahově totožnou ústavní stížnost (pouze s aktualizovanými údaji) jako ve zmíněných případech, aniž by v ní citovaná rozhodnutí Ústavního soudu nějakým způsobem reflektovala. Ze stejného důvodu není Ústavnímu soudu zřejmé, proč stěžovatelka v ústavní stížnosti neposkytla souhlas s upuštěním od jednání ve smyslu § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, neboť musí být více než zjevné, že nelze od ústního jednání očekávat další objasnění věci. Ústavní soud by tak nemusel o jeho poskytnutí dodatečně písemnou výzvou žádat.

15. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že Krajský soud v Hradci Králové napadeným usnesením porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny. Proto podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnosti vyhověl a podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové zrušil.

16. Pokud jde o požadavek stěžovatelky, aby jí byla přiznána náhrada nákladů jejího zastoupení podle § 83 zákona o Ústavním soudu před Ústavním soudem, Ústavní soud neshledal podmínky pro postup podle tohoto ustanovení. Proto návrhu nevyhověl a náhradu nákladů za právní zastoupení nepřiznal.



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.