I. ÚS 1696/12
I.ÚS 1696/12 ze dne 23. 7. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Pavla Holländera o ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti GRATO spol. s r. o., IČ 410 33 281, se sídlem v Mariánských Lázních, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábř. 51/39, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 12. 2012, čj. 181 EC 253/2010-39, za účasti Okresního soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

I.

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 2. 12. 2012, čj. 181 EC 253/2010-39, uložil žalovanému povinnost zaplatit stěžovatelce částku ve výši 1 008 Kč spolu s úrokem z prodlení (výrok I.), a ve výroku II. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Stěžovatelka napadá ústavní stížností výrok II. tohoto rozsudku; tvrdí, že jím byla porušena její základní práva.
II.

Ústavní soud je podle článku 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti, není tedy součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu vydanému v soudním řízení, není proto samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost. Pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyla dotčena předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy, a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé.

Stěžovatelka podala k dnešnímu dni již několik stovek ústavních stížností, které se týkaly a týkají otázky výše náhrady nákladů řízení ve věcech, které vedla před obecnými soudy. Tyto ústavní stížnosti stěžovatelky vykazují po právní i věcné stránce shodné rozhodné rysy a byly již Ústavním soudem opakovaně posouzeny. Ústavní soud se ani v nyní předložené věci nemá důvodu odchylovat od svých závěrů, neboť neshledává v úvahách obecného soudu protiústavnost. Pro podrobné odůvodnění lze pro stručnost odkázat na usnesení ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. I. ÚS 44/12; usnesení ze dne 26. března 2012; sp. zn. IV. ÚS 985/12; usnesení sp. zn. I. ÚS 1498/12 ze dne 16. 5. 2012; usnesení sp. zn. I. ÚS 1352/12 ze dne 16. 5. 2012; usnesení sp. zn. I. ÚS 1340/12 ze dne 16. 5. 2012; usnesení sp. zn. I. ÚS 1461/12 ze dne 16. 5. 2012 a řadu dalších, která všechna jsou stěžovatelce známa.

Ústavní soud dále odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, v němž se okresní soud řádně vypořádal se vzniklou procesní situací. Okresní soud nepovažoval žádné náklady, které stěžovatelce v tomto řízení vznikly, za účelně vynaložené, neboť proti témuž žalovanému již jednou pohledávku z titulu jízd bez platného jízdního dokladu uplatnila. Vzhledem k tomu, že pohledávku uplatněnou v tomto i v předchozím řízení získala na základě stejných smluv o postoupení pohledávek, nic jí nebránilo v tom, aby obě pohledávky uplatnila jednou žalobou. Pokud podala dvě samostatné žaloby, pak v případě druhé žaloby nelze zaplacený soudní poplatek a náklady zastoupení dle okresního soudu považovat za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. Ústavní soud považuje tuto argumentaci za přiléhavou a z ústavního hlediska nemá, co by jí vytkl. Lze k ní dodat pouze tolik, že postup stěžovatelky, která vůči témuž dlužníku nabyla několik pohledávek a každou přitom uplatňuje samostatnou žalobou, a to zjevně za tím účelem, aby se několikrát obohatila na náhradě nákladů řízení, není ve své podstatě ničím jiným, než zneužitím práva, které explicitně zakazuje § 2 o. s. ř.

Ústavní soud proto z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 23. července 2012

Vojen Güttler předseda senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.