I. ÚS 1689/17
I.ÚS 1689/17 ze dne 20. 6. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti Andrey Votavové, zastoupené Mgr. Robertem Valou, advokátem se sídlem Fischerova 770/12, 669 02 Znojmo, proti usnesení vedoucího Územního odboru Znojmo Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje č. j. KRPB-222066-87/TČ-2016-061306-FI ze dne 4. 4. 2017 a usnesení vedoucího dopravního inspektorátu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územního odboru Znojmo, č. j. KRPB-222066/TČ-2016-06136-FI ze dne 23. 3. 2017, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jako nepřípustnou, neboť směřuje proti rozhodnutím orgánů činných v trestním řízení o (ne)vyloučení policejního orgánu v trestní věci stěžovatelky. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi judikuje, že rozhodnutím o nevyloučení soudců, resp. zamítnutím stížnosti proti němu směřující, trestní řízení nekončí a stěžovateli jsou nadále k dispozici další prostředky podle trestního řádu. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se stěžovatel nadále domnívat, že jejich prostřednictvím tvrzený stav protiústavnosti nebyl napraven, se může obrátit na Ústavní soud (srov. rozhodnutí ve věcech sp. zn. IV. ÚS 826/14, IV. ÚS 2572/14, II. ÚS 866/14, III. ÚS 305/13, II. ÚS 373/14, III. ÚS 2418/13, IV. ÚS 3805/13 aj.). Ústavní soud současně dospěl k závěru, že tato judikatura se vztahuje i na další subjekty vyjmenované v § 30 trestního řádu, nikoli jen soudce (viz kupř. rozhodnutí ve věcech sp. zn. I. ÚS 627/17 a I. ÚS 784/17).

Není proto věcí Ústavního soudu napravovat možná pochybení orgánů činných v trestním řízení v čase, kdy je ještě mohou napravit ony samy. Případně vadné posouzení námitky podjatosti mohou zejména soudy napravit v průběhu řízení, a teprve po jeho skončení může být Ústavní soud povolán ke kontrole jejich postupu. Soudní řízení ve věci ještě není skončeno, nelze tedy vyloučit, že jeho definitivní výsledek bude pro stěžovatelku příznivý. V dané procesní situaci nelze napadená usnesení policejních orgánů považovat za konečná rozhodnutí o věci.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 20. června 2017

Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.