I. ÚS 154/05
I.ÚS 154/05 ze dne 7. 4. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky K. S., zastoupené JUDr. Boleslavem Pospíšilem, advokátem se sídlem Brno, Malinovského nám. 4, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2004, čj. 22 Cdo 900/2004 - 499, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 17. 3. 2005, navrhla zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaný návrh splňuje formální předpoklady k jeho projednání, mj. se zabýval přípustností návrhu. K základním principům, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří princip subsidiarity. K tomuto principu se Ústavní soud podrobněji vyslovil mj. v nálezu sp. zn. III. ÚS 117/2000 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 19, nález č. 111, str. 79]. Podle tohoto principu je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje [§ 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS")].

Podle § 75 odst. 1 ZÚS je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pouze pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (v praxi se jedná zjevně o postup Nejvyššího soudu ČR podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ).

Soudní řízení ve věci vedené Městským soudem v Brně pod sp. zn. 45 C 9/88 dále pokračuje, a i když napadený rozsudek Nejvyššího soudu ČR z hlediska formálního je pravomocný, není jím ještě pravomocně ukončen spor mezi stěžovatelkou a žalovaným. Z toho plyne, že stěžovatelka má možnost domáhat se ochrany všech svých práv v průběhu tohoto pokračujícího řízení. Teprve v případě, kdy by - podle názoru stěžovatelky - konečné rozhodnutí ve věci narušilo její základní práva, mohla by se stěžovatelka domáhat nápravy cestou ústavní stížnosti.

Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, předčasně podanou ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) ZÚS].

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2005

JUDr. František Duchoň soudce Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.