I. ÚS 1415/17
I.ÚS 1415/17 ze dne 20. 6. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci stěžovatele města Česká Lípa, se sídlem T. G. Masaryka 1, Česká Lípa, zastoupeného JUDr. Stanislavem Kadečkou, Ph.D., advokátem se sídlem Teplého 2786, Pardubice, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 171/2016-51 ze dne 15. 2. 2017, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 9. 5. 2017, brojil stěžovatel proti v záhlaví označenému rozhodnutí, jímž Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci č. j. 59 A 94/2014-155 ze dne 9. 6. 2016 a rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 17509/2013 ze dne 14. 3. 2013 a věc vrátil krajskému úřadu k dalšímu řízení. Předmětem tohoto řízení byl nárok společnosti VETT, a. s., na úhradu závazku vyplývajícího z veřejné služby, kdy jmenovaná společnost zajišťovala pro stěžovatele provoz městské autobusové dopravy.

Dle přesvědčení stěžovatele Nejvyšší správní soud napadeným rozhodnutím porušil jeho ústavně zaručená práva, zakotvená v čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, čl. 2 odst. 2, čl. 36 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a dále i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání. V nyní předložené věci pozornosti Ústavního soudu přitom neuniklo, že ústavní stížnost směřuje proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, proti němuž není ze své podstaty zásadně přípustná (obdobně srov. např. usnesení ve věcech sp. zn. III. ÚS 241/97, II. ÚS 2492/12 aj., dostupná, jako další zde uváděná rozhodnutí, na adrese http://nalus.usoud.cz). Řízení ve věci samé nadále pokračuje, tudíž není splněna podmínka vyčerpání všech relevantních procesních prostředků, které stěžovateli právní řád k ochraně jeho práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Nutno dodat, že v tomto případě nebylo možno postupovat ani dle ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jak žádal stěžovatel. K totožnému závěru dospěl Ústavní soud již v usneseních sp. zn. IV. ÚS 536/17 ze dne 23. 3. 2017, sp. zn. I. ÚS 535/17 ze dne 12. 4. 2017 a sp. zn. IV. ÚS 1183/17 ze dne 26. 4. 2017, vydaných na podkladě návrhů téhož stěžovatele a vážící se k typově shodným případům. Navzdory tomu, že stěžovatel svou argumentaci v projednávané věci částečně rozšířil, mimo jiné se vymezil i vůči shora zmiňovaným rozhodnutím, nemá Ústavní soud důvod se od v minulosti přijatého závěru odchýlit. V podrobnostech na odůvodnění těchto rozhodnutí proto dále odkazuje.

Tvrdí-li stěžovatel, nad rámec dříve uplatněných námitek, že rozhodování o možnosti přijetí jinak nepřípustné ústavní stížnosti ve smyslu § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu nespadá do kompetence přiznané soudci zpravodaji, pak se mýlí. Takovýto výklad zákona o Ústavním soudu neodpovídá jak ustálené rozhodovací praxi Ústavního soudu (např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 3744/16 ze dne 20. 3. 2017, sp. zn. I. ÚS 556/17 ze dne 9. 3. 2017, sp. zn. II. ÚS 1150/16 ze dne 23. 6. 2016, sp. zn. I. ÚS 2694/15 ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. IV. ÚS 1884/14 ze dne 25. 6. 2014 a mnoho dalších), tak ani názorům zastávaným v odborné literatuře (viz Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I.: Zákon o Ústavním soudu s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 384).

Vzhledem k výše uvedenému proto soudce zpravodaj podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu návrh odmítl jako nepřípustný ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. června 2017

Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.