I. ÚS 1306/17
I.ÚS 1306/17 ze dne 24. 5. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové a soudců Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti Marie Holcové, právně zastoupené JUDr. Martinem Pavlišem, advokátem se sídlem Wilsonova 368, Hlinsko, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 31. 3. 2017 č. j. 18 Co 4/2017-97, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 28. 4. 2017 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného usnesení krajského soudu.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II.

Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 21. 11. 2016 bylo o návrhu stěžovatelky na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí rozhodnuto tak, že se z exekuce vedené exekutorem JUDr. Jiřím Přibáněm pod sp. zn. 065 EX 01523/03 vylučuje křovinořez AVEN LEON 5200 a sekačka na trávu VEGA OHV 139. Žalované společnosti CERBER a. s. byla uložena povinnost nahradit stěžovatelce náklady řízení ve výši 24 882,10 Kč. K odvolání žalovaného změnil krajský soud ústavní stížností napadeným usnesením rozsudek nalézacího soudu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

S tímto závěrem stěžovatelka nesouhlasí, neboť byla ve věci úspěšná a nespatřuje důvody proto, aby odvolací soud přistoupil k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Podle jejího názoru se v soudním řízení pouze bránila zvůli soudního exekutora, přičemž žalovaná se předchozích soudních řízení v zásadě ani neúčastnila. Odůvodnění krajského soudu stran nákladů řízení považuje stěžovatelka za nedostatečné, neboť k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. může soud přistoupit jen v případě podmínek hodných zvláštního zřetele. Nic takového se však v projednávané věci nestalo. V souvislosti s uvedeným stěžovatelka odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 303/12, který podle ní řešil věc obdobnou, ne-li totožnou. Stěžovatelka dále namítá, že výše citované ustanovení o. s. ř. má sloužit k odstranění tvrdosti, resp. k dosažení spravedlnosti pro účastníky řízení. V projednávané věci byla stěžovatelka oproti žalované aktivní, a přesto jí nebyla přiznána náhrada nákladů soudního řízení.

V uvedeném spatřuje stěžovatelka zásah do základních práv a svobod, jež jsou jí garantovány čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
III.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

K rozhodování obecných soudů o nákladech řízení a jeho reflexi z hlediska zachování práva na spravedlivý proces se Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vyjadřuje rezervovaně tak, že spor o náhradu nákladů řízení, i když se může citelně dotknout některého z účastníků řízení, zpravidla nedosahuje intenzity opodstatňující porušení základních práv a svobod. Otázka náhrady nákladů řízení by mohla nabýt ústavněprávní dimenzi toliko v případě extrémního vykročení z pravidel upravujících toto řízení, což by mohlo v dané věci nastat pouze za situace, kdy by v procesu interpretace a aplikace příslušných ustanovení občanského soudního řádu ze strany obecných soudů byl obsažen prvek svévole, a to např. v důsledku nerespektování jednoznačné kogentní normy, v důsledku přepjatého formalizmu nebo tehdy, jestliže by příslušné závěry obecného soudu nebyly odůvodněny vůbec či zcela nedostatečně [srov. příkladmo nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 536/06 ze dne 3. 4. 2008 (N 64/49 SbNU 9), nález sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010 (N 232/59 SbNU 365), nález sp. zn. IV. ÚS 777/12 ze dne 15. 10. 2012 (N 173/67 SbNU 111) či nález sp. zn. II. ÚS 1066/12 ze dne 6. 6. 2013; všechna rozhodnutí jsou dostupná též na http://nalus.usoud.cz].

Shora uvedené závěry o omezeném přezkumu problematiky nákladů řízení potom platí tím spíše pro rozhodování dle ustanovení § 150 o. s. ř., které při existenci důvodů hodných zvláštního zřetele umožňuje soudu výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti úspěšnému účastníkovi nepřiznat. Aplikace citovaného ustanovení, svou podstatou výjimečného v tom, že soud může o náhradě nákladů řízení rozhodnout jinak, než by odpovídalo výsledku sporu, zcela přísluší soudům obecným, které nejlépe znají konkrétní okolnosti toho kterého případu, a proto je především jejich věcí, zda použijí možnosti dané jim uvedeným ustanovením či nikoliv [srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 619/2000 ze dne 24. 5. 2001 (N 79/22 SbNU 165) či usnesení sp. zn. IV. ÚS 37/02 ze dne 31. 1. 2002 (U 4/25 SbNU 357)].

Ústavní soud napadené rozhodnutí v naznačeném rozsahu přezkoumal, nicméně žádné pochybení, jež by bylo možno kvalifikovat jako porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky, nenalezl. Stěžovatelka sice v ústavní stížnosti tvrdí, že krajský soud své rozhodnutí o postupu podle ustanovení § 150 o. s. ř. řádně neodůvodnil, nicméně podle náhledu Ústavního soudu z odůvodnění napadeného usnesení vyplývají důvody pro tento postup. Odvolací soud vyšel v zásadě z toho, že stěžovatelka v návrhu na vyškrtnutí movitých věcí ze soupisu uvedla nepravdivá tvrzení, že věci jsou vlastnictvím Pavla Charouze. To je také zásadní rozdíl oproti věci projednávané u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 303/12, na kterou stěžovatelka poukazovala.

Z těchto důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. května 2017

Kateřina Šimáčková v. r. předsedkyně senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.