I. ÚS 1103/09
I.ÚS 1103/09 ze dne 10. 5. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti stěžovatele T. Š., zastoupeného opatrovníkem V. M. a JUDr. Magdou Rothovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, K Safině 669, proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 1. 6. 2006, čj. 10 C 309/2005-22, a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 5. 2007, čj. 9 Co 1090/2006-71, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Stěžovatel brojí ústavní stížností (po odstranění jejích vad) proti shora označeným rozsudkům, jimž vytýká porušení svých práv garantovaných čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR. Zásah do svých práv spatřuje stěžovatel zejména v tom, že jeho opatrovníku nebylo umožněno účastnit se jednání odvolacího soudu. Jednání bylo nařízeno na 22. 5. 2007 na desátou hodinu, avšak v tuto dobu byla soudní budova evakuována; pracovnice soudní kanceláře sdělila stěžovateli k jeho telefonickému dotazu, že jednání v jeho věci nebude již ten den zahájeno. Jednání se přesto konalo, a to od 12:00, jak je zřejmé i z protokolu. V případě evakuace budovy však dle mínění stěžovatele měl soud jednat jenom tehdy, pokud by byli přítomni všichni účastníci a bylo by zřejmé, že jejich práva nejsou evakuací nijak dotčena.
Ústavní stížnost není přípustná [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu].

Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

V souzené věci stěžovatel tvrdil, že jeho opatrovníku bylo v důsledku evakuace budovy soudu znemožněno účastnit se ústního jednání u odvolacího soudu. K odstranění tohoto pochybení však měl stěžovatel k dispozici žalobu pro zmatečnost. Dle zmatečnostního důvodu uvedeného v § 229 odst. 3 o. s. ř. lze žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Stěžovatel však tento prostředek nevyužil, a nevyčerpal tedy všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytoval. Ústavní stížnost je proto dle § 43 dost. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 10. května 2010

Ivana Janů, v.r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.