Cpjn 201/2009
Cpjn 201/2009
S t a n o v i s k o

občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne
14. dubna 2010 k zastavení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci po právní moci usnesení o udělení příklepu

Nejvyšší soud při sledování vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů (§ 14 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů /zákon o soudech a soudcích/), zjistil, že soudy nepostupují jednotně, je-li zastaven výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitostí poté, kdy byl udělen příklep.
Po vyhodnocení těchto pravomocných rozhodnutí a na jejich základě zaujalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu České republiky na návrh předsedy kolegia v zájmu zajištění jednotného rozhodování soudů o této otázce následující

stanovisko:

I v případě, že je výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitostí zastaven poté, co usnesení o udělení příklepu nabylo právní moci, soud (exekutor) nařídí a provede rozvrhové jednání.

Soudy dosud řeší rozdílně otázku, zda je třeba nařídit a provést rozvrhové jednání, je-li výkon rozhodnutí (exekuce) zastaven poté, co již usnesení o příklepu nabylo právní moci. Např. Krajský soud v Hradci Králové odmítl návrh na určení lhůty k provedení úkonu Okresním soudem v Havlíčkově Brodu, a to nařízení a provedení jednání o rozvrhu výtěžku prodeje nemovitosti, mimo jiné s odůvodněním, že řízení o exekuci prodejem nemovitostí povinné bylo pravomocně skončeno zastavením. Okresní soud pro Prahu-východ usnesením ze dne 15. 6. 2007, č. j. Nc 4995/2002-125, rozhodl, aby soudní exekutor zbytek nejvyššího podání ve výši 580 000 Kč z provedené dražby po odečtení nákladů exekuce poukázal povinnému.
V odůvodnění svého usnesení uvedl, že exekuce byla zastavena, a proto nelze provést rozvrhové řízení. Krajský soud v Praze naopak v usnesení ze dne 8. 1. 2008, č. j. 20 Co 694/2007-137, kterým zrušil usnesení Okresního soudu Praha-východ, uvedl, že soud nařídí rozvrhové jednání pouze v případě, že účastníky rozvrhového jednání jsou vedle oprávněného, povinného a vydražitele, další osoby, jejichž pohledávky se uspokojují z nejvyššího podání (přihlášení věřitelé, oprávnění z věcných břemen a nájemních práv). Jsou-li účastníky řízení pouze oprávněný, povinný a vydražitel, soud neprovede rozvrh rozdělované podstaty, usnesením rozhodne o náhradě nákladů dražby a další dražby, tyto náklady vyplatí státu a zbytek výtěžku dražby vyplatí povinnému. Dále uvedl, že usnesení, jímž soud rozhoduje o celém výtěžku
v případě, že není vydáváno rozvrhové usnesení, má účinky tohoto rozhodnutí.

Řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti (spoluvlastnického podílu
k nemovitosti) je rozděleno do několika relativně samostatných fází, v nichž se řeší vymezený okruh otázek, přičemž pravomocné rozhodnutí, jímž je ukončen určitý úsek, je předpokladem pro další pokračování v řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2769/2006). V každé z těchto fází (nařízení výkonu rozhodnutí, určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, vydání dražební vyhlášky, prodej nemovitosti v dražbě a rozvrh rozdělované podstaty) lze výkon rozhodnutí (exekuci) zastavit. Zastavením výkonu rozhodnutí (exekuce) však nepozbývají své právní účinky úkony, které byly během výkonu rozhodnutí provedeny. Je-li tedy výkon rozhodnutí (exekuce) zastaven až poté, co usnesení o příklepu nabylo právní moci, výsledek dražby zůstává zastavením výkonu rozhodnutí nedotčen (vlastníkem vydražené nemovitosti se po zaplacení nejvyššího podání stává vydražitel) a na fázi prodeje nemovitosti tak navazuje fáze rozvrhu rozdělované podstaty, v níž je třeba rozhodnout, jak bude naloženo se získaným výtěžkem. Jestliže z ustanovení § 337 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, plyne, že soud nařídí jednání o rozvrhu rozdělované podstaty, je tak třeba postupovat i v případě, že byl výkon rozhodnutí (exekuce) zastaven, a rozvrhovým usnesením rozhodnout o rozdělované podstatě.