Aprk 37/2015-50

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Úřad práce České republiky-krajská pobočka v Pardubicích, se sídlem Boženy Vikové-Kunětické 2011, Pardubice 2, o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 69/2015,

takto:

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odů vodněn í:

I. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu

[1] Návrhem ze dne 3. 4. 2015, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 8. 4. 2015, se žalobce (dále jen navrhovatel ) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudech a soudcích ). Ve svém návrhu požaduje, aby Nejvyššímu správnímu soudu byla určena lhůta k provedení procesního úkonu ve vztahu k námitce podjatosti, která je u něj vedena pod sp. zn. Nao 69/2015.

[2] Navrhovatel uvedl, že podal e-mailem ze dne 18. 2. 2015 námitku podjatosti směřující proti soudcům Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen krajský soud ). Dle navrhovatele o této námitce měl rozhodnout Nejvyšší správní soud, který mu však skrze asistenta soudce zaslal e-mail, ze kterého vyplývá, že soud hodlá být nečinný. Námitku podjatosti dle vlastního mínění navrhovatel podal přípustným způsobem (e-mailem, který nebyl opatřen elektronickým podpisem), poněvadž se skrze uplatnění námitky podjatosti nedisponuje žádným řízením ani jeho předmětem.

[3] V návrhu bylo rovněž poukázáno na to, že úkon asistenta je úkonem soudce a že vyrozuměním asistenta soudce není krajský soud vázán. Za svévolné navrhovatel považuje, pokud písemnost Nejvyššího správního soudu není opatřena podpisem, ale současně tento soud vyžaduje po navrhovateli, aby podepsal podanou námitku podjatosti.

II. Vyjádření Nejvyšší správního soudu dle § 174a odst. 3 zákona o soudech a soudcích

[4] Ve vyjádření Nejvyššího správního soudu jakožto soudu, proti němuž návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu směřuje, bylo poukázáno na to, že navrhovatel podal námitku podjatosti proti soudcům krajského soudu pouze elektronickou poštou bez ověřeného elektronického podpisu, aniž by ji do tří dnů doplnil písemným podáním shodného obsahu nebo předložil její originál. Námitka tak nebyla podána v předepsané formě dle § 37 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), a z toho důvodu vůbec nedošlo k zahájení řízení o dané námitce. Je tudíž vyloučeno, aby docházelo ze strany Nejvyššího správního soudu k průtahům.

III. Podstatný obsah spisu Nao 69/2015

[5] Dne 24. 2. 2015 obdržel Nejvyšší správní soud od krajského soudu k posouzení námitku podjatosti, kterou navrhovatel podal elektronickou poštou bez zaručeného elektronického podpisu, aniž by ji do tří dnů doplnil písemným podáním shodného obsahu nebo předložil její originál. Nejvyšší správní soud proto prostřednictvím asistenta soudce sdělením ze dne 25. 2. 2015, č. j. Nao 69/2015-40, navrhovatele informoval, že k námitce podjatosti nelze na základě § 37 odst. 2 s. ř. s. přihlížet. Uvedené sdělení bylo navrhovateli zasláno e-mailem na elektronickou adresu, z níž krajský soud obdržel námitku podjatosti. Posléze Nejvyšší správní soud dne 26. 2. 2015 odeslal krajskému soudu jeho spis s tím, že k námitce podjatosti nebylo možno přihlížet.

IV. Posouzení důvodnosti návrhu na určení lhůty

[6] Nejvyšší správní soud podaný návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu zhodnotil a dospěl k závěru, že není důvodný.

[7] Navrhovatel se domáhá určení lhůty k provádění procesních úkonů u námitky zaujatosti , která směřuje proti soudcům krajského soudu.

[8] Ve spise Nejvyšší správního soudu sp. zn. Nao 69/2015 je založena námitka podjatosti, kterou navrhovatel podal e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu. Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 20. 12. 2012, č. j. 4 Ads 41/2012-32, uvedl, že námitka podjatosti představuje podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením, když se konkrétně jedná o podání, kterým se zahajuje řízení o námitce podjatosti, resp. vyloučení soudce pro podjatost (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). Toto řízení je sice procesně provázáno s (hlavním) řízením, v jehož rámci je námitka podjatosti uplatněna, formálně se ovšem jedná o samostatné řízení zakončené zvláštním rozhodnutím.

[9] Z tohoto důvodu se na námitku podjatosti vztahuje i § 37 odst. 2, věta první a druhá, s. ř. s., dle nichž: Podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží.

[10] Navrhovatel svou námitku podjatosti podal e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu a své e-mailové podání do tří dnů nedoplnil písemným podáním shodného obsahu ani nepředložil jeho originál. Ze strany navrhovatele tedy nebylo dodrženo ust. § 37 odst. 2, věty druhé, s. ř. s. a k jeho námitce podjatosti se proto dle uvedeného ustanovení nepřihlíží. Vůbec tedy nedošlo k zahájení řízení o námitce podjatosti. Nelze proto hovořit o žádných průtazích v řízení, jelikož žádné řízení zahájeno nebylo. O námitce podjatosti, k níž se nepřihlíží, nemůže být rozhodnuto a ve vztahu k této námitce tak není třeba činit žádných procesních úkonů.

[11] Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu tak není důvodný. Ke shodným závěrům ostatně zdejší soud dospěl i v usneseních ze dne 25. 11. 2013, č. j. Aprn 10/2013-26, a ze dne 9. 1. 2014, č. j. Aprn 1/2014-26, jimiž byly zamítnuty návrhy nynějšího navrhovatele, které se týkaly shodné procesní situace, tj. podání námitky podjatosti e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu, aniž by došlo k jeho potvrzení písemným podáním shodného obsahu či doložení originálu podání.

[12] Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že smyslem řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu je určení toho, zda v řízení nedochází ze strany soudu k neodůvodněným průtahům, a případné zjednání nápravy stanovením lhůty. V rámci návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu se však nelze domáhat věcného přezkumu postupu soudu, proti kterému takový návrh směřuje (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2010, č. j. Aprk 2/2010-139, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2012, sp. zn. 11 Tul 1/2012, dostupné z www.nsoud.cz). Z tohoto důvodu jsou bezpředmětná tvrzení, v nichž navrhovatel vyjadřoval svůj nesouhlas k formě, jakou mu bylo Nejvyšším správním soudem sděleno, že se k jeho podání nepřihlíží z důvodů uvedených v § 37 odst. 2 s. ř. s. V. Náklady řízení

[13] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, byl-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. dubna 2015

JUDr. Radan Malík předseda senátu