Aprk 3/2012-17

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhod v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: Mgr. M. Š., zast. advokátem Mgr. Janem Boučkem, se sídlem Karolíny Světlé 14, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Městského soudu v Praze vedené pod sp. zn. 8 Ca 1/2009,

t a k t o:

Řízení s e z a s t a v u j e .

O d ů v o d n ě n í:

Dne 2. 3. 2012 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen návrh žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Ca 1/2009.

Dne 5. 3. 2012 zaslal Nejvyšší správní soud podání žalobce Městskému soudu v Praze k vyjádření, a současně si vyžádal spisový materiál.

Dne 20. 3. 2012 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno zpětvzetí návrhu; v něm žalobce konstatuje, že teprve po podání návrhu na určení lhůty, mu byl dne 10. 3. 2012 doručen rozsudek Městského soudu v Praze čj. 8 Ca 1/2009-39, ze dne 1. 2. 2012, kterým bylo o žalobě podané dne 1. 1. 2009 rozhodnuto. Za těchto okolností se tudíž stal bezpředmětným návrh na určení lhůty, který učinil. Žalobce navrhuje, aby řízení bylo zastaveno, současně požaduje přiznat náhradu nákladů řízení, neboť důvodem zpětvzetí návrhu je postup soudu, k němuž došlo po podání návrhu.

Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, dle kterého je v dané věci postupováno, stanoví, že soud návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplnění (§ 174a odst. 6). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (odst.7 cit. ustanovení). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát (odst. 8 cit. ustanovení).

Podle ust. § 174a odst. 5 nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu.

Protože zákon o soudech a soudcích výslovnou úpravu pro případ zpětvzetí návrhu neupravuje, je třeba aplikovat relevantní ustanovení občanského soudního řádu.

Podle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví (odst. 2 cit. ustanovení).

Podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel vzal svůj návrh výslovně zpět, nelze již o něm v intencích ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích rozhodovat, nelze proto již použít ust. § 174a odst. 8 cit. zákona, a přiznat navrhovateli požadované náklady řízení, neboť návrh nebyl uznán jako oprávněny, neboť řízení ve věci návrhu pro jeho zpětvzetí nebylo vedeno.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. března 2012

JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu