Aprk 22/2011-52

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové ve věci žalobce: Ing. J. P., zast. JUDr. Zdeňkem Jankovským, advokátem, se sídlem AK Karlovo nám. 15, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo obrany, se sídlem Tychonova 1, Praha 1, o žalobě vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Ad 10/2011, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích,

takto:

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodn ění:

Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 25. 11. 2011 doručen návrh žalobce (dále navrhovatel ) na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve věci žaloby vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Ad 10/2011.

Navrhovatel podal u Městského soudu v Praze dne 16. 5. 2011 žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2010. Dne 21. 11. 2011 bylo Městskému soudu v Praze doručeno podání-návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona o soudech a soudcích. Navrhovatel v něm konstatuje, že vzhledem k tomu, že nebylo ve věci konáno ústní jednání ani nebylo rozhodnuto, má za to, že dochází k nedůvodným průtahům v řízení. Navrhuje, aby Nejvyšší správní soud proto určil Městskému soudu v Praze lhůtu k provedení procesního úkonu.

Předsedkyně senátu Městského soudu v Praze, který ve věci rozhoduje, k předloženému návrhu uvedla, že žaloba byla podána dne 16. 5. 2011, soud učinil potřebné procesní úkony, které dokončil v říjnu 2011; ačkoli je věc připravena po procesní stránce k rozhodnutí (účastníci přitom souhlasili s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání), postupuje soud v souladu se zákonným pravidlem pro vyřizování spisů, vyřizuje tedy spisy dle pořadí, v jakém soudu napadly s výjimkou věcí, které dle ust. § 56 s. ř. s. mají přednostní režim. O takovou věc se přitom zde nejedná. V senátu č. 5, který má ve věci rozhodnout je dosud (k datu 23. 11. 2011) celkem 802 nevyřízených věcí, přičemž věc vedená pod sp. zn. 5 Ad 10/2011 se nachází v pořadí nevyřízených věcí až na místě 571. předsedkyně senátu rovněž poukázala na skutečnost, že průběžně rovněž soudu napadají žaloby, u nichž lhůtu pro rozhodnutí věci stanoví zákon (žaloby dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců). V této souvislosti poukazuje na fakt, že jen od počátku roku 2011 rozhodoval 5. senát o 23 žalobách ve věcech zajištění cizinců, o kterých musel rozhodovat v zákonné lhůtě sedmi dnů. Městský soud považuje návrh, kterým se navrhovatel domáhá určení lhůty k provedení úkonu za nedůvodný.

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.

Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu.

Nejvyšší správní soud v projednávané věci dospěl k závěru, že návrh není oprávněný, neboť městský soud nebyl v případě navrhovatele nečinný, ale věcí se po jejím obdržení zabýval a činil procesní úkony, jejichž vykonání bylo s ohledem na povahu věci zapotřebí a jichž je v řízení třeba.

V řízení podle ust. § 174a. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích Nejvyšší správní soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty. Tzn. pokud zjistí neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný krajský (městský) soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit.

Městský soud dle ust. § 56 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ( s. ř. s. ), je povinen zásadně vyřizovat věci v pořadí, v jakém mu došly; přednostně vyřizuje pouze návrhy na přiznání odkladného účinku, návrhy na předběžná opatření, návrhy na osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce. Přednostně dále vyřizuje návrhy a žaloby ve věcech azylu, rozhodnutí o zajištění cizince a rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením.

V případě navrhovatele se nejedná o věc, která podléhá režimu přednostního vyřizování podle § 56 s. ř. s.

Podle ust. § 174a odst. 7 zákona č. 6/2002 Sb., pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází. Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Nejvyšší správní soud nedospěl v projednávané věci k závěru o tom, že by městský soud byl nečinný, resp. že by v řízení mělo docházet k neodůvodněným průtahům, a proto neshledal návrh oprávněný.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 174a odst. 8, větu druhou, zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky (§ 174a odst. 9 zákona o soudech a soudcích).

V Brně dne 8. prosince 2011

JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu