Aprk 2/2004-45

USNES EN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci navrhovatele S. M., o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v platném znění, ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 19 Cad 124/2003,

takto:

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Od ůvo d ně n í:

Podáním ze dne 5. 8. 2004 označeným jako návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu , doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 6. 8. 2004 a předloženým tímto soudem Nejvyššímu správnímu soudu dne 12. 8. 2004, se navrhovatel domáhal, aby Nejvyšší správní soud ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 19 Cad 124/2003 určil, aby uvedený soud ve lhůtě sedmi dnů provedl navržené procesní úkony, a to ustanovení navrhovatelem navržených advokátů k jeho zastupování, dále rozhodl o odkladném účinku žaloby a o návrhu na předběžné opatření k odvrácení újmy na zdraví .

Z obsahu předloženého spisu sp. zn. 19 Cad 124/2003 Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel se žalobou ze dne 31. 10. 2003, která byla doručena Krajskému soudu v Ostravě dne 5. 11. 2003, domáhal zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 10. 2003, č. 530 701 246, kterým mu byla zastavena výplata částečného invalidního důchodu z důvodu, že se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu. Navrhovatel se tímto návrhem současně domáhal i vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil žalované povinnost ihned uvolnit výplatu částečného invalidního důchodu . Dne 26. 2. 2004 navrhovatel podal návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, poté soud dne 15. 3. 2004 vyžádal vyjádření žalované k žalobě a návrhům navrhovatele, které mu bylo doručeno 23. 3. 2004. Usnesením ze dne 26. 3. 2004, č. j. 19 Cad 124/2003-21, které nabylo právní moci dne 31. 3. 2004, řízení bylo přerušeno s odůvodněním, že u Okresního soudu v Šumperku probíhá řízení o zbavení nebo omezení způsobilosti navrhovatele k právním úkonům, které dosud není ukončeno (což vyplývá z úředního záznamu ze dne 25. 3. 2004 na čl. 19 spisu), a tato okolnost má význam pro rozhodnutí soudu v předmětné věci. Proti usnesení o přerušení řízení podal navrhovatel kasační stížnost a dále namítl podjatost soudkyně, která danou věc rozhoduje.

Z obsahu dalšího spisu vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. Spr 38/2004 Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel v předmětné věci podal stížnost na průtahy v řízení, která byla shledána předsedou Krajského soudu v Ostravě jako nedůvodná, neboť dle jeho názoru řízení je vedeno plynule a k průtahům v řízení nedochází. má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že jeho stížnost na průtahy v řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudů, jím nebyla řádně vyřízena, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.

Dle odstavce 6 citovaného ustanovení pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází.

Podle § 48 odst. 2 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s. ř. s.), předseda senátu řízení usnesením může přerušit, jestliže zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá. Dle odstavce 3 citovaného ustanovení je-li řízení přerušeno, nekonají se jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona.

Ze shora uvedeného vyplývá, že v dané věci, v níž se navrhovatel domáhá zrušení rozhodnutí žalované, kterým mu byla zastavena výplata částečného invalidního důchodu, soud řízení přerušil, neboť u Okresního soudu v Šumperku probíhá řízení o zbavení nebo omezení způsobilosti navrhovatele k právním úkonům, přičemž toto řízení není dosud ukončeno. U Okresního soudu v Šumperku tak probíhá řízení, jehož výsledek může mít nepochybně vliv na rozhodování soudu v uvedené věci. I když z dikce ustanovení § 48 odst. 3 s. ř. s. vyplývá, že v době, kdy je řízení přerušeno, se nekonají žádná jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona, není vyloučeno, aby soud provedl jiné procesní úkony, zejména takové, které povedou k odstranění těch překážek, které jsou příčinou přerušení řízení. V dané věci však potřeba provedení takových úkonů nenastala, neboť pokračování v řízení je vázáno na rozhodnutí jiného soudu, do jehož rozhodovací činnosti nepřísluší krajskému soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví jakkoliv zasahovat. Nelze proto tomuto soudu důvodně vytýkat průtahy v řízení, pokud z důvodu hospodárnosti řízení nečiní procesní úkony, které by mohly být s ohledem na specifický předmět řízení o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům právně bezvýznamnými, a čeká na výsledek jiného řízení, ve kterém je řešena otázka, která může mít význam pro jeho rozhodnutí. Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud shledal návrh navrhovatele na určení lhůty pro provedení navrhovaných procesních úkonů za nedůvodný, protože v předmětné věci nedochází k průtahům v řízení.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 174a odst. 7, větu druhou, zákona o soudech a soudcích, neboť návrh nebyl uznán jako oprávněný, a proto navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Po uče ní : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky (§ 174a odst. 8, věta druhá, zákona o soudech a soudcích).

V Brně dne 8. 9. 2004

JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně senátu