9 Azs 241/2017-24

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph. D., a Mgr. Michaely Bejčkové, v právní věci žalobce: K. M., zast. JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Slezská 874/36, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2015, č. j. OAM-737/ZA-ZA02-P15-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2017, č. j. 4 Az 54/2015-39,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost. II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobce (dále stěžovatel ) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného. Žalovaný jím rozhodl, že se stěžovateli neuděluje mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ).

[2] V průběhu správního řízení vyšlo najevo, že důvodem stěžovatelovy žádosti je snaha o legalizaci pobytu a setrvání na území České republiky s rodinou, dále obava z nástupu do armády a konfliktu na Ukrajině. Žalovaný správní orgán ani městský soud neshledaly tyto důvody relevantními.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[3] Stěžovatel namítá, že městský soud se dostatečně nevypořádal se všemi důvody jeho žádosti. Konkrétně zmínil obavy z konfliktu na Ukrajině. Dle jeho názoru nelze zlehčovat ani situaci na západě země, kde aktuálně probíhají boje mezi vládou a Pravým sektorem. Soud dostatečně nezohlednil ani jeho obavu z povolání do armády a fakt, že boj je v rozporu s jeho vyznáním. Byly splněny důvody minimálně k udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení.

[4] Žalovaný k tomu uvedl, že bezpečnostní situace na Ukrajině je sice složitá, avšak Zakarpatská oblast, ze které stěžovatel pochází, není střety zasažena. Obava z nástupu do armády není azylově relevantním důvodem. Stěžovatel v průběhu správního řízení neuvedl, že by boj byl v rozporu s jeho vyznáním, nicméně v případě výhrady svědomí je možné nastoupit náhradní vojenskou službu. Žalovaný navrhl odmítnutí, případně zamítnutí kasační stížnosti.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[5] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti kterému je podání kasační stížnosti přípustné, a stěžovatel je zastoupen advokátem [§ 102 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. )].

[6] Vzhledem k tomu, že projednávaná věc je věcí mezinárodní ochrany, v souladu s § 104a s. ř. s. se dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, odmítl by ji jako nepřijatelnou. Pro vymezení institutu nepřijatelnosti a jeho dopadů do soudního řízení správního odkazuje na své usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, v němž neurčitý právní pojem přesah vlastních zájmů stěžovatele vyložil.

[7] V projednávané věci přesah vlastních zájmů stěžovatele neshledal. Namítaného procesního pochybení spočívajícího v opomenutí některých stěžovatelových argumentů a skutkových okolností se městský soud nedopustil. Hmotněprávní otázky, kterých se projednávaná věc týká, již byly v judikatuře Nejvyššího správního soudu komplexně řešeny.

[8] Nejvyšší správní soud nepřisvědčil námitce, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Městský soud v napadeném rozsudku vypořádal všechny žalobní body. Zabýval se aktuální bezpečnostní situací na Ukrajině, včetně incidentů na západě Ukrajiny spojených s Pravým sektorem (str. 5 odst. 3). Předestřel důvody, pro které nebyla důvodem k udělení mezinárodní ochrany stěžovatelova obava z nástupu do armády (str. 4 odst. 4-6). Tvrzením, že boj je v rozporu se stěžovatelovým vyznáním, se zabývat nemohl, neboť stěžovatel je v žalobě ani náznakem nezmínil.

[9] Věcné závěry městského soudu jsou v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího správního soudu. Běžná obava z nástupu vojenské služby není důvodem k udělení mezinárodní ochrany (srovnej např. rozsudky ze dne 29. 3. 2004, č. j. 5 Azs 4/2004-49, ze dne 7. 8. 2012, č. j. 2 Azs 17/2012-44, a ze dne 12. 4. 2012, č. j. 7 Azs 9/2012-46). Ke stěžovatelovu tvrzení, že boj je v rozporu s jeho vyznáním, Nejvyšší správní soud nepřihlížel, neboť se jedná o nově uplatněnou skutečnost ve smyslu § 109 odst. 5 s. ř. s.

[10] K námitce týkající se ozbrojeného konfliktu na Ukrajině opakuje, že stěžovatel pochází ze západní části země (Zakarpatské oblasti), kde mu nehrozí vážná újma ve smyslu § 14a odst. 2 písm. c) azylového zákona (srovnej k tomu např. usnesení ze dne 15. 1. 2015, č. j. 7 Azs 265/2014-17, ze dne 31. 3. 2015, č. j. 4 Azs 15/2015-28, ze dne 30. 4. 2015, č. j. 9 Azs 13/2015-69, či ze dne 17. 6. 2015, č. j. 6 Azs 86/2015-31). Nemá důvod dále se vyjadřovat k tvrzení ohledně incidentů souvisejících s Pravým sektorem. Již městský soud vysvětlil, že se jedná o kriminální činy páchané skupinami jednotlivců, na což stěžovatel v kasační stížnosti nijak nereagoval. pokračování

IV. Závěr a náklady řízení

[11] Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání a konstatuje, že svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, proto ji podle § 104a s. ř. s. shledal nepřijatelnou a odmítl ji.

[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. září 2017

JUDr. Radan Malík předseda senátu