9 Azs 21/2007-59

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatele S. V., za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2006, č. j. 64 Az 27/2005-38,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 9. 2. 2005, č. j. OAM-234/VL-07-03-2005. Tímto rozhodnutím ministerstvo zamítlo žádost stěžovatele o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. k) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatel v kasační stížnosti namítá kasační důvod specifikovaný v ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s. ř. s. ), tedy vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit. Správní orgán podle názoru stěžovatele nezjistil přesně a úplně skutkový stav věci a neopatřil si potřebné podklady pro rozhodnutí. V jeho vlasti mu bylo vyhrožováno násilím a nelidským zacházením, se svými problémy se obrátil na policii, ta se však jeho situací odmítla zabývat. Správní orgán rovněž zcela nedostatečně posoudil možnost udělení azylu z humanitárních důvodů podle § 14 zákona o azylu.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska její přípustnosti, tzn. z hlediska splnění podmínek řízení. Pouze v případě, že by soud shledal kasační stížnost přípustnou, rozhodoval by následně o její přijatelnosti podle § 104a s. ř. s.

Jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti je, že stěžovatel jako fyzická osoba musí být podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupený advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Kasační stížnost předložená stěžovatelem neobsahovala veškeré zákonem stanovené náležitosti. V daném případě totiž stěžovatel zmocnil k zastupování pro řízení o této kasační stížnosti Mgr. M. K., se sídlem v P. 3, C. 6/1575 (plná moc je založena na č. l. 46 soudního spisu). Výše jmenovaný zmocněnec však nefiguruje v seznamu advokátů České advokátní komory. Krajský soud v Ostravě proto usnesením ze dne 7. 2. 2007, č. j. 64 Az 27/2005-54, vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení doložil plnou moc udělenou advokátovi, a jeho prostřednictvím pak odstranil další vady podání. Stěžovatel na tuto řádně doručenou výzvu nijak nereagoval. Nejvyšší správní soud proto byl nucen konstatovat, že stěžovatel v tomto řízení není řádně zastoupen advokátem.

Absence zákonného zastoupení advokátem přitom v řízení o kasační stížnosti brání věcnému vyřízení kasační stížnosti, neboť se jedná o nedostatek podmínek řízení, jenž je podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s., důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti.

Stěžovatel podal návrh, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek dle ustanovení § 107 s. ř. s. O tomto návrhu Nejvyšší správní soud nerozhodl, neboť kasační stížnost ve věcech azylových je vybavena odkladným účinkem ex lege (ustanovení § 32 odst. 5 zákona o azylu).

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., odmítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. května 2007

JUDr. Radan Malík předseda senátu