9 Azs 103/2008-61

USNE SEN Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: T. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2007, č. j. OAM-1-228/VL-07-18-2007, o udělení mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 5. 2008, č. j. 60 Az 32/2007-27,

ta kto :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodn ění:

Včas podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen stěžovatelka ) domáhá zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen krajský soud ), kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2007, č. j. OAM-1-228/VL-07-18-2007. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žádost stěžovatelky o udělení mezinárodní ochrany dle ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ), jako zjevně nedůvodnou.

Stěžovatelka v kasační stížnosti mimo jiné požádala i o ustanovení zástupce z řad advokátů. Krajský soud ji tedy za účelem posouzení předpokladů pro vyhovění výše uvedené žádosti vyzval k prokázání majetkových, výdělkových a osobních poměrů a zaslal příslušný formulář. Stěžovatelce byla poštovní zásilka s uvedenou výzvou doručována na adresu, kterou sama uvedla v kasační stížnosti. Jelikož si stěžovatelka tuto zásilku nevyzvedla, ač jí její uložení u držitele poštovní licence provádějícího doručování bylo oznámeno, nastaly ke dni 4. 8. 2008 účinky fikce doručení [§ 50c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s. ř. s. )]. Vzhledem k výše uvedenému stěžovatelka neosvědčila splnění podmínek pro ustanovení zástupce soudem, o čemž krajský soud rozhodl usnesením ze dne 12. 9. 2008, č. j. 60 Az 32/2007-45. Stěžovatelce bylo tímto usnesením dále uloženo, aby do jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení předložila plnou moc udělenou jí zvolenému advokátovi, který ji bude v řízení o kasační stížnosti zastupovat (a dále aby uvedla konkrétní důvody kasační stížnosti dle § 103 odst. 1 s. ř. s.). Usnesení obsahovalo také poučení o tom, že nebude-li stěžovatelka zastoupena advokátem a nebude-li podání doplněno, a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, bude kasační stížnost odmítnuta. Písemné vyhotovení tohoto usnesení, spolu s jeho překladem do ruštiny, bylo stěžovatelce doručeno opět fikcí, a to dne 20. 10. 2008.

Stěžovatelka na výše označené usnesení krajského soudu již nijak nereagovala, kasační stížností toto usnesení nenapadla a krajskému soudu ve stanovené lhůtě nepředložila ani plnou moc udělenou advokátovi, který ji bude v řízení zastupovat.

Jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti je, že stěžovatel jako fyzická osoba musí být podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

V daném případě stěžovatelka své právnické vzdělání neprokázala a advokátem v řízení o kasační stížnosti zastoupena není. Nezastoupení advokátem přitom brání projednání kasační stížnosti. Jde o nedostatek podmínek řízení, který, pokud nebyl odstraněn, je důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti.

Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s., odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. ledna 2009

JUDr. Radan Malík předseda senátu