9 As 98/2013-15

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: Jablonecká energetická, a.s. (dříve Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. ), se sídlem Liberecká 4191/120, Jablonec nad Nisou, zast. Mgr. Lukášem Votrubou, advokátem, se sídlem Moskevská 637/6, Liberec IV-Perštýn, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 11. 2011, č. j. OÚPSŘ 342/2011-330-rozh., za účasti osoby zúčastněné na řízení: Družstvo Mšenská 38, 40, se sídlem Mšenská 3951/38, Mšeno nad Nisou, Jablonec nad Nisou 4, zast. Mgr. Ivetou Čaňkovou, advokátkou se sídlem Dolní náměstí 679/5, Jablonec nad Nisou, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 30. 7. 2013, č. j. 59 A 14/2012-65,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně (dále jen stěžovatelka ) se včas podanou kasační stížností domáhala zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci (dále jen krajský soud ), kterým byla zamítnuta její žaloba směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 11. 2011, č. j. OÚPSŘ 342/2011-330-rozh. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí Městského úřadu Jablonec nad Nisou, odboru rozvoje, stavebního úřadu ze dne 12. 8. 2011, sp. zn. 1070/2011/SÚ/Fa, č. j. 80536/2011, jímž bylo dle ustanovení § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění platném pro projednávanou věc, vydáno stavební povolení na stavbu Výstavba domovní kotelny v bytovém domě Mšenská 38 č. p. 3951, Jablonec nad Nisou pro bytové domy Mšenská 38/3951 a 40/3952, Jablonec nad Nisou.

Podáním ze dne 20. 9. 2013, označeným jako Zpětvzetí kasační stížnosti , které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 23. 9. 2013, stěžovatelka vzala prostřednictvím svého zástupce kasační stížnost výslovně zpět.

V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatelka) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. )]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.

Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.

Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. září 2013

Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu