9 As 264/2015-19

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci navrhovatelky: RLRE Dorado Property, s.r.o., se sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, zast. Mgr. Martinem Kučerou, advokátem se sídlem Bohdalecká 1490/25, Praha 10, proti odpůrci: hlavní město Praha, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 37/2013, o vydání celoměstsky významných změn územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, schváleného usnesením zastupitelstva hl. m. Prahy č. 31/12, ze dne 19. 9. 2013, v rozsahu části změny Z 2746/00, v řízení o kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2015, č. j. 5 A 113/2015-71,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

III. Odpůrci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Odpůrce (dále jen stěžovatel ) napadl kasační stížností ze dne 9. 11. 2015 shora označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen městský soud ).

[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení, mezi které patří podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s. ), i povinnost být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí v případě, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[3] Vzhledem k tomu, že v kasační stížnosti byl jako pověřený zaměstnanec, který stěžovatele zastupuje, označen JUDr. F. N., ale požadované vzdělání ani pověření tohoto zaměstnance nebylo doloženo, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 19. 11. 2015, č. j. 9 As 264/2015-5, mimo jiné i k prokázání toho, že má jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie, a to ve lhůtě jednoho týdne. V bodu [7] usnesení mu vysvětlil, že tuto výzvu splní předložením pověření příslušného zaměstnance nebo člena k zastupování a jednání před zdejším soudem a předložením dokladu o jeho vysokoškolském právnickém vzdělání. Zároveň byl rovněž poučen o tom, že kasační stížnost bude odmítnuta, pokud nebude výzvě vyhověno.

[4] Podle ustanovení § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

[5] Uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno v pátek 20. 11. 2015, lhůta ke splnění výzvy tak uplynula v pátek 27. 11. 2015.

[6] Dne 25. 11. 2015 byla Nejvyššímu správnímu soudu znovu doručena kasační stížnost ze dne 9. 11. 2015, ke které byla přiložena kopie diplomu JUDr. F. N., která prokazuje, že má vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie. Jeho pověření či jiný dokument, který by prokazoval, že je oprávněn za stěžovatele jednat či ho zastupovat v řízení o kasační stížnosti, však v uvedené lhůtě (ani později) soudu dodán nebyl.

[7] Nestanoví-li s. ř. s. jinak, dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., který se dle § 120 s. ř. s. uplatní i v řízení o kasační stížnosti, soud usnesením návrh odmítne, nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Nedoložení povinného zastoupení advokátem či toho, že stěžovatel sám či jeho zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, je oprávněn za něj jednat nebo ho zastupovat v řízení o kasační stížnosti ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s., je odstranitelným nedostatkem podmínek řízení.

[8] Přes výzvu soudu stěžovatel zmíněný nedostatek podmínek řízení o kasační stížnosti neodstranil, Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. O těchto následcích neuposlechnutí výzvy byl stěžovatel výslovně poučen. Z obsahu kasační stížnosti ostatně vyplývá, že si stěžovatel byl nutnosti doložit požadované pověření vědom, neboť v ní sám bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení uvedl, že jej předloží do 30 dnů. K této lhůtě přihlížet nelze. Lhůty k odstranění vad stanoví soud, nikoliv účastníci. Ti mohou z omluvitelných vážných důvodů požádat o její prodloužení, což však stěžovatel neučinil.

[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., dle kterých nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[10] Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč stěžovateli.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. prosince 2015

JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu