9 As 23/2015-29

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZ SU D E K JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: JUDr. Z. H. proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 2. 12. 2010, č. j. O-343897/70486/2009/ÚPV, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2014, č. j. 8 A 32/2011-45,

takto:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen stěžovatel ) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen městský soud ), kterým byla jako nedůvodná podle ustanovení § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutí předsedy žalovaného. Tímto rozhodnutím byl zamítnut rozklad stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 18. 11. 2009, č. j. O-343897/14510/2004/ÚPV, kterým byla podle § 22 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochranných známkách ), zamítnuta přihláška slovní ochranné známky ve znění www.iadvokat.cz pro služby ve třídě 35 a 41, neboť je přihlašované označení vyloučeno ze zápisu do rejstříku ochranných známek na základě ustanovení § 4 písm. a) zákona o ochranných známkách.

I. Vymezení věci

[2] Stěžovatel v podané žalobě namítal, že je napadené rozhodnutí předsedy žalovaného nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění, neboť v něm chybí popis správní úvahy předsedy žalovaného. Městský soud se s námitkou neztotožnil. Dle soudu předseda žalovaného v napadeném rozhodnutí srozumitelným způsobem objasnil důvody zamítnutí přihlášky ochranné známky, když mj. uvedl, že přihlašované označení je vyloučeno ze zápisu do rejstříku ochranných známek ve smyslu ustanovení § 4 písm. a) zákona o ochranných známkách, neboť nemá ze své podstaty schopnost rozlišit přihlašované služby pocházející od různých subjektů, přičemž se jedná o absolutní zápisnou překážku, kterou nelze překonat ani předložením dokladů o nabytí rozlišovací způsobilosti ve smyslu ustanovení § 5 téhož zákona. Své závěry opřel o rozhodnutí Tribunálu ze dne 2. 12. 2008, ve věci T-67/07 Ford Motor Co. v. OHIM.

[3] Dále stěžovatel namítal, že přihlašované označení je schopné/způsobilé odlišit jeho služby od služeb jiných subjektů.

[4] Městský soud ve vztahu k přihlášeným službám zařazeným do třídy 35 podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek (dále jen Niceská dohoda ) konstatoval, že sice přímo nesouvisí s poskytováním právních služeb, nicméně lze jen stěží dospět k závěru, že přihlašované označení bude spotřebitel ve vztahu k přihlášeným službám (tj. reklamní, inzertní, propagační činnost, příprava a vyhotovení daňových přiznání, daňové poradenství, pomoc při řízení obchodní činnosti, obchodního a podnikového managementu, účetní poradenství a služby v oblasti účetnictví, vedení dražeb) vnímat jako ochrannou známku. Spotřebitel nebude schopen podle přihlašovaného označení www.iadvokat.cz rozlišit služby pocházející od stěžovatele, a bude se pravděpodobně domnívat, že se jedná o služby související s advokátní činností, aniž by přihlašované označení vnímal jako sdělení o původu poskytovaných služeb. Obvyklá slova užívaná v běžném jazyce sice mohou mít rozlišovací způsobilost, pokud jejich význam nijak nesouvisí se službami, které jsou jimi označovány. Nicméně v posuzované věci nebude průměrný spotřebitel označení www.iadvokat.cz pro přihlašované služby ve třídě 35 vnímat jako označení fantazijní, tudíž označení s rozlišovací způsobilostí. Přihlašované označení tak nebude pro tyto služby plnit funkci ochranné známky.

[5] Co se týče služeb přihlášených ve třídě 41 podle Niceské dohody (vzdělávání, školení, výchova a vyučování, včetně výuky cizích jazyků a výuky právní, publikační činnost), jejich účelem je vzdělávání, resp. rozvoj duševních vlastností osob a s nimi úzce související publikační činnost. Tyto služby je dle městského soudu třeba posuzovat s ohledem na jejich účel. Jakékoliv formy vzdělávání a publikační činnost poskytované pod označením wvw.iadvokat.cz bude průměrný spotřebitel vnímat jako služby přímo související s právním vzděláváním a jako služby úzce související s činností advokáta, neboť není neobvyklé, že advokáti vykonávají vzdělávací a publikační činnost.

[6] Krom toho žádná další skutečnost neumožňuje mít za to, že spojení tvořené běžnými a obvyklými prvky i a advokat je nezvyklé nebo má vlastní význam, který ve vnímání dotčené veřejnosti odliší služby přihlašovatele od služeb, které mají jiný obchodní původ. Relevantní veřejnost dotčené označení vnímá jako informace ohledně povahy služeb, které označuje, a nikoli jako údaj o původu dotčených služeb.

[7] Stěžovatel v žalobě rovněž namítal porušení zásady legitimního očekávání účastníků správního řízení s odkazem na zapsanou slovní ochrannou známku č. 294933 ve znění pokračování e-arbiter , která rovněž označuje určité povolání.

[8] Městský soud z rejstříku ochranných známek ověřil, že dne 2. 1. 2008 byla pro majitele Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a. s., se sídlem Cejl 34/91, Brno, zapsána slovní ochranná známka č. 294933 ve znění e-arbiter pro seznam služeb zařazených do třídy 42 (zprostředkování právních služeb, zejména rozhodčího řízení a mediace a arbitrážních služeb prostřednictvím sítě internet). Dále poukázal na to, že v posuzované věci bylo správní řízení zahájeno dne 8. 3. 2004, tedy za účinnosti zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen starý správní řád ), proto žalovaný postupoval až do vydání žalobou napadeného rozhodnutí podle tohoto předpisu [§ 179 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen nový správní řád )]. Zásada legitimního očekávání není ve starém správním řádu přímo zakotvena, nicméně výkladem lze dovodit, že se aplikuje jakožto základní zásada správního řízení.

[9] K namítanému porušení zásady legitimního očekávání městský soud konstatoval, že přezkum zákonnosti zápisu ochranné známky č. 294933 ve znění e-arbiter není a nemůže být předmětem tohoto řízení. Nelze tedy ani dospět k objektivnímu závěru, zda stěžovatel mohl legitimně očekávat zápis své přihlašované ochranné známky. Vždy je totiž nutno vzít v úvahu dojem, jakým označení působí, s přihlédnutím k povaze výrobků a služeb a dalším relevantním faktorům. Odlišnému posouzení zápisné způsobilosti může svědčit i to, že proti zápisu této přihlášky ochranné známky nebyly podány připomínky podle § 24 zákona o ochranných známkách. Proti zápisu stěžovatelem podané přihlášky ochranné známky byly podány námitky a připomínky, což svědčí o jiném vnímání přihlašovaného označení spotřebitelskou či odbornou veřejnosti.

[10] Obiter dictum městský soud poukázal na závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 25. 1. 2007, ve věci C-321/03 Dyson Ltd. v. Registrar of Trade Marks, a konstatoval, že přihlašovatel ochranné známky www.iadvokat.cz by jejím zápisem do rejstříku ochranných známek získal neoprávněnou soutěžní výhodu, takže by měl právo bránit možnosti svých konkurentů nabízet své služby pod tímto označením.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření ke kasační stížnosti

[11] Proti rozsudku městského soudu brojí stěžovatel kasační stížností, jejíž důvody podřazuje pod ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s.

[12] K žalobní námitce nepřezkoumatelnosti uvádí, že městský soud neposoudil její podstatu, totiž že v rozhodnutí předsedy žalovaného chybí popis správní úvahy. Správní orgán nevysvětlil, jakými úvahami byl veden, když je aplikoval na skutkový stav zjištěný v řízení. Z napadeného rozhodnutí nelze seznat, proč přihlašované označení nebude způsobilé odlišit služby stěžovatele, resp. proč nebude spotřebitelem vnímáno jako označení s rozlišovací způsobilostí. Městský soud citoval závěry judikatury, aniž by podrobněji zhodnotil namítaný fakt, že závěr správního orgánu není řádně odůvodněn a není ve shodě se zjištěným skutkovým stavem. Neuvádí, kde napadené rozhodnutí správního orgánu potřebný popis správní úvahy obsahuje ani se podstatou této námitky podrobně nezabývá. I napadený rozsudek je tak nepřezkoumatelný ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

[13] Trvá na svém názoru, že přihlašované označení má rozlišovací způsobilost ve vztahu ke službám ve třídách 35 a 41. Složeninu www.iadvokat.cz může relevantní spotřebitel vnímat jako označení pro poskytování advokátních/právních služeb elektronickou cestou, resp. internetové stránky, na nichž se tyto služby poskytují. Toto označení tedy nesouvisí s přihlašovanými službami ve třídách 35 a 41, neodkazuje na ně a nepopisuje je. Není pak důvod se domnívat, že by toto označení se zcela jiným obvyklým významem nemohlo odlišovat služby ve třídách 35 a 41 pocházející od stěžovatele, když advokáti nejsou jejich primárními a nejobvyklejšími poskytovateli. To platí tím spíše za situace, kdy stěžovatel má zaregistrovány internetové domény www.iadvokat.cz, www.iadvokat.eu a www.iadvokat.hk, s nimiž si jej spotřebitelé spojují a v souvislosti s nimiž je spotřebitelům známý. Právní názor městského soudu opomíjí právě tu skutečnost, že přihlašované označení má zcela jiný obvyklý význam než služby ve třídách 35 a 41 a na tyto služby přímo neodkazuje.

[14] Co se týče žalobní námitky porušení zásady legitimního očekávání, poukazuje na to, že si je vědom toho, že přezkum zápisu ochranné známky e-arbiter není předmětem tohoto řízení. Městský soud však námitku stěžovatele neposoudil a neuvedl jednoznačně, zda k porušení této zásady došlo či nikoliv. To, že v řízení nelze přezkoumat zákonnost zápisu jiné ochranné známky, neznamená, že soud nemůže příslušné případy porovnat a vyjádřit se k žalobní námitce. Ze zjištění, zda byly či nebyly podány připomínky v jednotlivých případech, nelze dovozovat nic o odlišnosti porovnávaných věcí, neboť důvodů pro podání či nepodání námitek může být řada a mohou být i ryze subjektivní.

[15] Stěžovatel současně nesouhlasí s názorem soudu, že by zápisem ochranné známky získal neoprávněnou soutěžní výhodu. K tomu nemůže dojít za situace, kdy ochranná známka má odlišný význam než přihlašované služby. Nadto stěžovatel svým podáním ze dne 8. 2. 2005 omezil podle § 22 odst. 3 zákona o ochranných známkách rozsah ochrany jím přihlašovaného označení ve vztahu ke slovu advokat .

[16] S ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[17] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvádí, že napadené rozhodnutí obsahuje úvahy, proč přihlašované označení nemůže plnit funkci ochranné známky ve smyslu § 1 zákona o ochranných známkách, a to jak obecně, tak pro služby ve třídách 35 a 41.

[18] Označení www.iadvokat.cz je vytvořeno způsobem postrádajícím jakoukoli fantazijnost; průměrný spotřebitel zná jeho význam. V tomto důsledku označení postrádá schopnost rozlišit výrobky a služby pocházející od různých poskytovatelů; tato schopnost je však přímo pojmovým znakem ochranné známky. Ani takovým manévrem, jakým bylo omezení ochrany, jež by měla vzniknout zápisem označení do rejstříku, nebyla překlenuta zápisná nezpůsobilost celého označení. Na nezpůsobilosti přihlášeného označení být ochrannou známkou nic nemění ani okolnost registrace internetových domén, které samy o sobě nejsou předmětem průmyslových práv uznaných v průběhu veřejnoprávního řízení, ale jde o smluvně získané právo soukromoprávní povahy. Na označení domény nejsou kladeny požadavky, jaké klade zákon na označení, jež by mělo být zapsáno do rejstříku ochranných známek.

[19] K namítanému porušení zásady legitimního očekávání uvádí, že judikatura neklade na rozhodnutí předsedy žalovaného požadavek, aby rozhodoval o všech označeních stejně, zejména pokud jsou souvislosti projednávaného případu různé. V této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2014, sp. zn. 7 As 151/2012, a rozsudek městského soudu ze dne 7. 11. 2011, sp. zn. 9 Ca 23/2009.

[20] Navrhuje zamítnutí kasační stížnosti.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem pokračování

[21] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a stěžovatel má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Poté přezkoumal napadený rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), ověřil při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

[22] Nejprve se zabýval namítanou nepřezkoumatelností napadeného rozsudku. Vlastní přezkum rozhodnutí městského soudu je totiž možný pouze za předpokladu, že toto rozhodnutí splňuje kritéria přezkoumatelnosti. Tedy, že se jedná o rozhodnutí srozumitelné, které je opřeno o dostatek relevantních důvodů, z nichž je zřejmé, proč městský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí je natolik závažnou vadou, že k ní soud přihlíží i bez námitky, z úřední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. ř. s.).

[23] Veškerá výše uvedená kritéria napadený rozsudek splňuje. Jedná se o srozumitelné rozhodnutí opřené o dostatek relevantních důvodů. Je z něj zřejmé, proč městský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

[24] Stěžovatel spatřuje nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku v tom, že se městský soud nezabýval namítanou nepřezkoumatelností rozhodnutí předsedy žalovaného. Nejvyšší správní soud se s uvedeným neztotožnil. Městský soud se na str. 7 napadeného rozsudku podrobně zabýval namítanou nepřezkoumatelností žalobou napadeného rozhodnutí, přičemž uvedl následující: Pokud žalobce namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek odůvodnění, neboť chybí popis správní úvahy žalovaného, z níž by bylo lze dovodit jeho závěr, musel soud tuto námitku odmítnout jako neodůvodněnou. Podle názoru Městského soudu v Praze žalovaný vcelku srozumitelně popisuje anabázi známkoprávního řízení ohledně přihlášky slovní ochranné známky zn. sp. O-343897 ve znění www.iadvokat.cz ode dne jejího podání-dne 8. 3. 2004. V průběhu tohoto řízení došlo k částečnému pravomocnému zamítnutí této přihlášky pro služby zařazené do třídy 36 a 42 podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Následně byly tedy projednávány námitky a připomínky proti zápisu této ochranné známky v rozsahu služeb zařazených do třídy 35 a 41 podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Žalovaný srozumitelným způsobem potom v napadeném rozhodnutí objasnil důvody zamítnutí přihlášky ochranné známky, když mj. uvedl, že přihlašované označení ve znění www.iadvokat.cz je vyloučeno ze zápisu do rejstříku ochranných známek ve smyslu ustanovení § 4 písm. a) zákona o ochranných známkách, neboť nemá ze své podstaty schopnost rozlišit přihlašované služby pocházející od různých subjektů, přičemž se jedná o absolutní zápisnou překážku, kterou nelze překonat ani předložením dokladů o nabytí rozlišovací způsobilosti ve smyslu ustanovení § 5 téhož zákona. Opřel své závěry o rozhodnutí Tribunálu ve věci T-67/07 Ford Motor Co. v. OHIM, bod 24, z něhož vyplývá

[25] Nejvyšší správní soud ve shodě s městským soudem konstatuje, že v rozhodnutí předsedy žalovaného je dostatečným a přezkoumatelným způsobem popsána úvaha, na jejímž základě dospěl předseda žalovaného k závěru, že přihlašované označení není způsobilé odlišit služby pocházející od různých subjektů. Odkázat lze zejména na str. 9 až 11 rozhodnutí předsedy žalovaného, kde je uvedeno následující: slovní prvek advokat , resp. advokát , jenž je stěžejní částí předmětné přihlášky ochranné známky, je označením pro profesionálního právního zástupce zabývajícího se soustavným poskytováním právních služeb jiným fyzickým či právnickým osobám, a to zpravidla za úplatu. Nadto je třeba podotknout, že advokátem může být pouze osoba zapsaná v seznamu advokátů vedeným Českou advokátní komorou. Předpona i , jež je umístěna před prvkem advokat , bývá zejména v současné době užívána v souvislosti s internetem jako komunikační sítí. Zmíněná složenina je na začátku tečkou oddělena od úvodních tří písmen www , která jsou počátečními písmeny slov world wide web . Další tečkou je tato složenina oddělena od zakončení cz , které je mezinárodní zkratkou pro Českou republiku, jež ve spojení s celosvětovou počítačovou sítí lokalizuje doménu na území České republiky. Spojení dotčených výrazů do jednoho celku není neobvyklé ve své struktuře a nemění jejich vnímání nebo pochopení relevantní veřejností. Odvolací orgán uvedl, že prvek www.iadvokat.cz tak může relevantní spotřebitel vnímat jako označení pro poskytování advokátních, resp. právních, služeb elektronickou cestou, resp. jako internetové stránky, na nichž se tyto služby poskytují. Ve vztahu k přihlášeným službám zařazeným ve třídě 35 mezinárodního třídění výrobků a služeb, je nutné konstatovat, že ačkoliv přímo nesouvisí s poskytováním právních služeb, lze jen stěží dospět k závěru, že přihlášené označení bude spotřebitel ve vztahu k přihlášeným službám (reklamní, inzertní, propagační činnost, příprava a vyhotovení daňových přiznání, daňové poradenství, pomoc při řízení obchodní činnosti, obchodního a podnikového managementu, účetní poradenství a služby v oblasti účetnictví, vedení dražeb) ve třídě 35 vnímat jako ochrannou známku. Odvolací orgán konstatuje, že spotřebitel nebude schopen podle přihlášeného označení www.iadvokat.cz rozlišit služby pocházející od přihlašovatele, a bude se zcela jednoduše domnívat, že se jedná o služby související s advokátní činností, aniž by přihlášené označení vnímal jako sdělení o původu poskytovaných služeb. Odvolací orgán přihlédl k tomu, že obvyklá slova užívaná v běžném jazyce sice mohou mít rozlišovací způsobilost, pokud jejich význam nijak nesouvisí s výrobky nebo službami (např. apple pro počítače), které jsou jimi označovány, v předmětném případě však přihlášené označení nebude spotřebitel pro přihlášené služby ve třídě 35 vnímat jako označení fantazijní, tudíž označení s rozlišovací způsobilostí. Přihlášené označení tak nebude pro tyto služby plnit funkci ochranné známky. Co se týká služeb (vzdělávání, školení, výchova a vyučování, včetně výuky cizích jazyků a výuky právní, publikační činnost) přihlášených ve třídě 41 mezinárodního třídění výrobků a služeb, odvolací orgán uvedl, že jejich účelem je vzdělávání, resp. rozvoj duševních vlastností, osob a s nimi úzce související publikační činnost. Tyto přihlášené služby ve třídě 41 je třeba posuzovat s ohledem na jejich účel a odvolací orgán konstatuje, že jakékoliv formy vzdělávání a publikační činnost poskytované pod označením www.iadvokat.cz bude spotřebitel vnímat jako služby přímo související s právním vzděláváním a jako služby úzce související s činností advokáta, neboť není neobvyklé, že advokáti vykonávají vzdělávací a publikační činnost. Přihlášené označení tak nebude ani pro tyto služby přihlášené ve třídě 41 plnit funkci ochranné známky.

[26] S námitkou nepřezkoumatelnosti rozsudku městského soudu se ztotožnit nelze, neboť se soud namítanou nepřezkoumatelností rozhodnutí předsedy žalovaného zabýval a dospěl ke správnému závěru, že uvedené rozhodnutí nepřezkoumatelností netrpí. Z výše citovaných pasáží napadeného rozhodnutí jsou zcela zřejmé úvahy, na jejichž základě předseda žalovaného dospěl k závěru o nezpůsobilosti přihlašovaného označení odlišit služby jedné osoby od služeb jiných osob.

[27] Stěžovatel dále poukazuje na to, že městský soud neposoudil jeho námitku porušení zásady legitimního očekávání a jednoznačně neuvedl, zda k porušení této zásady došlo či nikoliv. Nejvyšší správní soud konstatuje, že městský soud se uvedenou námitkou zabýval na str. 9 až 10 napadeného rozsudku (srov. shrnutí v bodech 8 a 9 tohoto rozsudku). Ze závěrů městského soudu je zřejmé, že tuto námitku důvodnou neshledal s odkazem na nutnost posuzovat každé přihlašované označení individuálně (je nutné brát v úvahu dojem, jakým označení působí, s přihlédnutím k povaze výrobků a služeb a dalším relevantním faktorům), přičemž přezkum zákonnosti ochranné známky e-arbiter nemohl být předmětem tohoto řízení. Dále konstatoval, že odlišnému posouzení zápisné způsobilosti může svědčit i to, že na rozdíl od známky přihlášené stěžovatelem, nebyly proti zápisu uvedené známky podány námitky a připomínky, což svědčí o jiném vnímání přihlašovaného označení spotřebitelskou veřejností.

[28] Nejvyšší správní soud následně přistoupil k posouzení kasačních námitek směřujících do věcného posouzení sporu, tj. zápisné způsobilosti přihlašovaného označení. Podle § 4 písm. a) zákona o ochranných známkách se do rejstříku nezapíše označení, které nemůže tvořit ochrannou známku ve smyslu § 1. Podle § 1 zákona o ochranných známkách může být ochrannou známkou za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení schopné grafického pokračování znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby.

[29] Předseda žalovaného i městský soud dospěli k závěru, že přihlašované označení www.iadvokat.cz není ve vztahu k přihlašovaným službám ve třídách 35 a 41 způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby, tedy že není u přihlašovaného označení naplněna druhá z podmínek ustanovení § 1 zákona o ochranných známkách. Nejvyšší správní soud se s tímto závěrem ztotožňuje.

[30] Jak správně konstatoval předseda žalovaného i městský soud (a stěžovatel tyto závěry v kasační stížnosti opakuje a nic proti nim nenamítá), přihlašované označení bude relevantní průměrný spotřebitel (k pojmu průměrného spotřebitele viz rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 16. 7. 1998, sp. zn. C-210/96, ve věci Gut Springenheide GmbH, popř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1757/2012) vnímat jako označení pro poskytování advokátních/právních služeb elektronickou cestou/prostřednictvím internetu. Popřípadě bude takovéto označení vnímat jako internetové stránky, na nichž jsou advokátní/právní služby nabízeny.

[31] V projednávané věci je označení www.iadvokat.cz přihlašováno pro služby ve třídě 35 (reklamní, inzertní, propagační činnost, příprava a vyhotovení daňových přiznání, daňové poradenství, pomoc při řízení obchodní činnosti, obchodního a podnikového managementu, účetní poradenství a služby v oblasti účetnictví, vedení dražeb) a 41 (vzdělávání, školení, výchova a vyučování, včetně výuky cizích jazyků a výuky právní, publikační činnost). Je pravdou, že přihlašované označení na tyto služby nijak neodkazuje, nepopisuje je, ani s nimi bezprostředně nesouvisí. Na druhou stranu nelze odhlédnout od toho, že advokáti často uvedené služby poskytují (ačkoliv lze souhlasit se stěžovatelem v tom, že se zpravidla nejedná o primární a nejobvyklejší poskytovatele těchto služeb). Není nijak neobvyklé, pokud advokát poskytuje poradenství v oblasti daní (což ostatně § 2 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, advokátům umožňuje), poradenství v oblasti účetnictví či managementu. Advokáti rovněž běžně poskytují vzdělávání/školení zejména v oblasti práva a v této oblasti i běžně publikují.

[32] Průměrní spotřebitelé nebudou přihlašované označení www.iadvokat.cz vnímat jako označení o původu přihlašovaných služeb (tedy v tom smyslu, že by si na základě tohoto označení identifikovali konkrétního poskytovatele přihlašovaných služeb), ale budou toto označení vnímat jako označení pro advokátní/právní a související služby poskytované prostřednictvím internetu (elektronickou cestou), resp. jako internetové stránky, na nichž jsou uvedené služby nabízeny. Při přečtení označení www.iadvokat.cz se tedy průměrnému spotřebiteli nevybaví konkrétní poskytovatel služeb (konkrétní osoba), ale pouze to, že se jedná o poskytování právních a souvisejících služeb advokátem (příslušníkem této profese zapsaným v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou) prostřednictvím internetu, resp. že se jedná o internetové stránky, jejichž prostřednictvím jsou tyto služby nabízeny.

[33] Je pravdou, že přihlašované označení je způsobilé v rámci přihlašovaných služeb odlišit tu skutečnost, že je služba poskytovaná advokátem, jakožto osobou zapsanou v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou, na rozdíl od služeb poskytovaných jinými osobami (např. daňovými poradci, ekonomickými poradci či jinými právníky-lektory v oblasti práva). Tato skutečnost však neznamená, že by přihlašované označení mělo dostatečnou rozlišovací způsobilost ve smyslu § 1 zákona o ochranných známkách, protože ačkoliv je přihlašované označení způsobilé odlišit, že se jedná o služby poskytované advokátem (a nikoliv jinou osobou), není již způsobilé odlišit, o jakého konkrétního advokáta se jedná (za situace, kdy advokáti přihlašované služby běžně poskytují). Základním znakem ochranné známky však dle § 1 zákona o ochranných známkách je způsobilost odlišit výrobky či služby jedné konkrétní osoby od výrobků či služeb jiných osob.

[34] Běžně používaná slova mohou mít rozlišovací způsobilost, pokud konkrétní běžně používané slovo nijak nesouvisí s výrobky nebo službami, pro něž je přihlašováno. Jako příklad takovéhoto označení lze uvést označení apple (anglicky jablko) pro počítače, nebo označení camel (anglicky velbloud) pro cigarety. V těchto případech si průměrný spotřebitel uvedená slova nijak nespojí s uvedenými výrobky, bude je tedy pro uvedené výrobky vnímat jako označení vymyšlená, nesouvisející. Takováto označení mohou pro nesouvisející výrobky/služby tvořit ochrannou známku. V posuzovaném případě je však situace odlišná. Právě z toho důvodu, že přihlašované služby jsou advokáty běžně poskytovány (viz výše), nebudou průměrní spotřebitelé označení www.iadvokat.cz pro přihlašované služby vnímat jako označení vymyšlené, bez souvislosti s přihlašovanými službami, resp. bez souvislosti s advokáty, jakožto příslušníky specifické profese. Takovéto označení tedy nemůže pro přihlašované služby tvořit ochrannou známku.

[35] Poukaz stěžovatele na to, že má zaregistrovány internetové domény www.iadvokat.cz, www.iadvokat.eu a www.iadvokat.hk, není v posuzované věci nijak relevantní. Internetové domény nejsou průmyslovým právem, které by se zákonem upraveným způsobem zapisovalo do určitého rejstříku. Jedná se o smluvně získané právo soukromoprávní povahy. Rovněž je nezbytné poukázat na to, že jako doménu lze zaregistrovat v podstatě jakoukoliv technicky přípustnou kombinaci znaků a číslic, pokud dosud není zaregistrována (srov. Kupka, P.: Doména jako ochranná známka? Právní zpravodaj. C. H. Beck, č. 1/2003, s. 6). Na zápis ochranné známky se oproti tomu uplatní zákonná úprava, která klade na zapisovaná označení jisté požadavky (viz § 4 až 7 zákona o ochranných známkách).

[36] Nezbývá než poukázat na to, že stěžovatelova přihláška ochranné známky byla zamítnuta na základě § 4 písm. a) zákona o ochranných známkách, neboť přihlašované označení nemůže tvořit ochrannou známku. V takovém případě pak nepřipadá v úvahu získání rozlišovací způsobilosti užíváním v obchodním styku ve smyslu § 5 zákona o ochranných známkách. Tvrzení stěžovatele, že si jej spotřebitelé s jím zaregistrovanými doménami spojují a v souvislosti s nimi je jim znám, tedy není nikterak relevantní.

[37] Stěžovatel v kasační stížnosti dále namítá porušení zásady legitimního očekávání s odkazem na zapsanou ochrannou známku e-arbiter . K této námitce je nutné nejprve odkázat na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2015, č. j. 10 As 100/2014-120, kde bylo konstatováno následující: Nejvyšší správní soud k tomu v obecné rovině poznamenává, že posuzování podobnosti ochranných známek představuje odbornou činnost, jejíž výsledek je zpravidla odvislý jednak-a to především-od posouzení celkového vyznění zapisovaných označení, jednak také od posouzení jejich jednotlivých detailů. Městský soud (a ostatně i předseda žalovaného) v této souvislosti správně uvedl, že každé (námitkové) řízení je individuální a při rozhodování v něm hraje roli řada konkrétních skutkových okolností daného případu, které musí být brány v úvahu, přičemž významnou roli mající vliv na výsledek řízení mohou hrát i drobné rozdíly. Tato skutečnost je přitom pro hodnocení obdobnosti jednotlivých známkoprávních případů klíčová. Uvedené sice neznamená, že by zápisný úřad svou rozhodovací činností v řízení o ochranných známkách nemohl v jejích určitých aspektech vytvořit ustálenou správní praxi, tato se však z povahy věci (tj. skutkové odlišnosti jednotlivých případů) zpravidla nemůže dotýkat otázek posuzování konkrétních napadených ochranných známek (zde označení obsahujících slovní prvek SKY ), nýbrž dopadá na ustálené postupy, jež k výslednému posouzení vedou. I za této situace však musí soud, je-li v soudním řízení porušení dosavadní správní praxe namítáno, vždy zkoumat to, zda případy, jež měly určitou správní praxi založit, jsou vůči posuzované věci pokračování z hlediska pravidla založeného správní praxí typově podobné. Pokud tomu tak není, je porušení uvedené zásady respektování správní praxe v obdobných případech vyjádřené v § 2 odst. 4 správního řádu v zásadě vyloučeno.

[38] S odkazem na citované lze tedy konstatovat, že každé přihlašované označení je nutné posuzovat vždy přísně individuálně. Významný vliv na výsledek mohou mít i drobné rozdíly. Zápis konkrétních označení do rejstříku ochranných známek zpravidla nezakládá legitimní očekávání, že bude zapsáno i jiné označení (i pokud by takovéto označení bylo vytvořeno obdobným způsobem jako zapsaná označení).

[39] Co se týče označení e-arbiter a označení www.iadvokat.cz , je nutné brát v úvahu zejména následující podstatné odlišnosti. 1) Označení advokát má podstatně užší význam než označení arbitr/arbiter. Advokátem je osoba zabývající se soustavným poskytováním právních služeb zapsaná v seznamu vedeném Českou advokátní komorou. Oproti tomu pod obecnějším pojmem arbitr si průměrný spotřebitel může představit jakoukoliv osobu působící jako rozhodčí určitého sporu. Průměrný spotřebitel si tedy pod uvedeným pojmem může představit rozhodčího ve sportu, znalce, soudce a samozřejmě i rozhodce ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Nelze rovněž zapomínat na finančního arbitra ve smyslu zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. 2) Označení e-arbiter obsahuje na rozdíl od přihlašovaného označení mimo označení profese/povolání (resp. v případě označení arbitr spíše označení skupiny osob rozhodující spory) dva specifické znaky e a - . Přihlašované označení obsahuje pouze jeden specifický znak i . V této souvislosti je nutno poukázat na to, že část přihlašovaného označení www. nemá vypovídací hodnotu a spotřebiteli bude vnímána nedistinktivně, neboť je přítomna v převážné většině internetových adres. Prvek .cz sice obsahuje informaci o málo vyšší hodnoty, avšak vzhledem k tomu, že u českého národního registrátora je registrována většina internetových adres pocházejících z českého prostředí, nebude považován spotřebiteli za příliš rozlišující. (srov. Horáček, R. a kol. Zákon o ochranných známkách/Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení/Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 70).

[40] S odkazem na výše uvedené lze uzavřít, že zápis slovní ochranné známky e-arbiter do rejstříku ochranných známek nemohl založit stěžovateli legitimní očekávání, že bude jím přihlašované označení www.iadvokat.cz do rejstříku rovněž zapsáno. Uvedená označení totiž vykazují podstatné odlišnosti a jsou průměrným spotřebitelem jinak vnímána.

[41] Stěžovatel dále rozporuje závěry městského soudu vyslovené obiter dictum, že by přihlašovatel označení www.iadvokat.cz jeho zápisem do rejstříku ochranných známek získal neoprávněnou soutěžní výhodu. K této námitce Nejvyšší správní soud uvádí, že je nadbytečné se jí zabývat, neboť uvedený názor byl vysloven pouze obiter dictum, tj. nad rámec rozhodovacích důvodů. I pokud by zdejší soud souhlasil se stěžovatelem a konstatoval, že přihlašovatel uvedeného označení by nezískal neoprávněnou soutěžní výhodu, nic by to nezměnilo na výše uvedeném závěru, že označení www.iadvokat.cz není způsobilé odlišit služby jedné osoby od služeb jiných osob, v důsledku čehož nemůže být zapsáno do rejstříku ochranných známek.

IV. Závěr

[42] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v souladu s § 110 odst. 1 s. ř. s. podanou kasační stížnost zamítl. O věci při tom rozhodl bez jednání postupem podle § 109 odst. 2 s. ř. s., dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.

[43] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly. Z uvedených důvodů soud rozhodl, že žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. července 2015

JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu