9 As 14/2013-27

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Ing. arch. M. S., proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské nám. 6, Praha 1, ve věci ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu a ochrany proti nečinnosti správního orgánu, o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2013, č. j. 8 A 180/2012-18,

takto:

I. Kasační stížnost s e odmítá.

II. Žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků s e z a m í t á.

III. Stěžovateli s e n e u s t a n o v u j e zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

IV. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen stěžovatel ) podal dne 28. 12. 2012 k Městskému soudu v Praze (dále jen městský soud ) žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu dle části třetí, hlavy II, dílu 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen s. ř. s. ), a žalobu na ochranu před nezákonným zásahem pokynem nebo donucením správního orgánu dle části třetí, hlavy II, dílu 2 s. ř. s. Součástí této žaloby byla i žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení před krajským (zde městským) soudem. Stěžovatel byl v této věci napadeným usnesením městského soudu vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 4 000 Kč. Společně s tímto usnesením byl stěžovateli zaslán k vyplnění tiskopis potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech .

Proti tomuto usnesení podal stěžovatel u městského soudu dne 30. 1. 2013 kasační stížnost. Ta byla městským soudem dne 26. 2. 2013 postoupena Nejvyššímu správnímu soudu. V kasační stížnosti stěžovatel současně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny všechny podmínky řízení, v souvislosti s tím byl povinen posoudit žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce.

Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. může být účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, na vlastní žádost osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Zástupce lze ustanovit účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv (§ 35 odst. 8 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud v souvislosti s povahou napadeného rozhodnutí a citovanými podmínkami pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce posoudil, zda návrh není zjevně bezúspěšný a ustanovení zástupce je třeba k ochraně práv stěžovatele.

Dle ustanovení § 102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.

Podle ustanovení § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná mimo jiné i proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení. Rozhodnutím, jímž se upravuje vedení řízení je dle judikatury Nejvyššího správního soudu i výzva k zaplacení soudního poplatku ve formě usnesení. Jedná se o procesní výzvu směřující k ověření majetkových poměrů účastníka, nikoliv o rozhodnutí, kterým je zasahováno do jeho práv či povinností. Kasační stížnost proti takovému usnesení je proto s ohledem na výše citované ustanovení s. ř. s. nepřípustná (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2006, č. j. 5 As 15/2005-47, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 2/2008-47, oba dostupné na www.nssoud.cz, stejně jako veškerá ostatní dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů kasační stížnost dle ustanovení § 120 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl.

Vzhledem k důvodům odmítnutí návrhu Nejvyšší správní soud konstatuje, že se jedná o "zjevnou neúspěšnost" kasační stížnosti ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. Judikatura zdejšího soudu tento pojem vyložila např. v rozsudku ze dne 24. 3. 2006, č. j. 4 Ads 19/2005-105, publikovaném pod č. 909/2006 Sb. NSS, dle něhož: zjevná neúspěšnost návrhu by měla být zjistitelná bez pochyb, měla by být nesporná a naprosto jednoznačná bez toho, aby bylo prováděno dokazování . Zjevná neúspěšnost přitom musí být seznatelná na první pohled, resp. měla by být okamžitě zjistitelná (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2007, č. j. 7 Afs 102/2007-72).

V projednávané věci je podstatné, že kasační stížnost směřuje proti výzvě k zaplacení soudního poplatku, tato skutečnost je nesporná. Bez jakéhokoliv dokazování lze též konstatovat, že tato výzva nemůže být za žádných okolností předmětem přezkumu ve správním soudnictví dle části třetí, hlavy II, dílu 1 s. ř. s. Jsou tedy splněny podmínky pro vyslovení závěru, že návrh stěžovatele je zjevně neúspěšný a z tohoto důvodu byla zamítnuta žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků. Nepřípustnost přezkumu napadané výzvy ve správním soudnictví není možno ovlivnit žádným právním prostředkem, včetně právního zastoupení. Nejvyšší správní soud zamítl proto i návrh stěžovatele na ustanovení zástupce, neboť právní zastoupení stěžovatele v tomto případě nemohlo přispět či jinak ovlivnit ochranu jeho práv (§ 35 odst. 8 s. ř. s.).

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s., dle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. pokračování

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. dubna 2013

Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu