9 As 10/2009-35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZ SU D E K JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: A. K., zastoupeného JUDr. Alešem Vídenským, advokátem se sídlem Sokolská 22, Ostrava-Moravská Ostrava, proti žalovanému: Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, se sídlem Vítkovická 2, Ostrava-Moravská Ostrava, ve věci obnovy katastrálního operátu, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2008, č. j. 22 Ca 260/2008-12,

ta kto :

I. Kasační stížnost se z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvo dně ní:

Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen stěžovatel ) domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen krajský soud ) ze dne 23. 10. 2008, č. j. 22 Ca 260/2008-12, kterým byla odmítnuta jeho žaloba ve věci nicotnosti obnoveného katastrálního operátu katastrálního území Vřesina u Bílovce, podaná dne 7. 7. 2008.

Krajský soud v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že obnova katastrálního operátu nemůže být považována za rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), neboť není úkonem správního orgánu, kterým se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti. Podle ustanovení § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkumu vyloučeny takové úkony správního orgánu, která nejsou rozhodnutími, rozhodující je přitom obsah úkonu správního orgánu, a proto jsou z přezkumu ve správním soudnictví vyloučeny i ty úkony správního orgánu, které z formálního hlediska rozhodnutími jsou, avšak nejsou rozhodnutími ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. Obnova katastrálního operátu je souborem úkonů správního orgánu, který směřuje ke zpřesnění údajů v katastru nemovitostí, má pouze evidenční charakter, nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje veřejná subjektivní práva a povinnosti, a proto nemůže být rozhodnutím podle ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. Z povahy věci nemá obnova katastrálního operátu vliv na hmotně-právní vztahy k nemovitostem. Ve správním soudnictví jsou přezkoumatelná pouze rozhodnutí o námitkách podaných proti obnově katastrálního operátu, případně rozhodnutí o opravě chyb v katastrálním operátu, jimiž lze brojit proti případným pochybením a nesprávnostem vzniklým při obnově katastrálního operátu. Nicotnost rozhodnutí správního orgánu může soud vyslovit pouze za procesního předpokladu, že žaloba sama o sobě není nepřípustná.

Stěžovatel v kasační stížnosti nepodřadil své námitky pod žádný z kasačních důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. Z obsahu kasační stížnosti Nejvyšší správní soud dovodil, že stěžovatel uplatňuje námitku podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Namítá, že tvrdí-li soud, že obnova katastrálního operátu jako výsledek celého procesu soudnímu přezkumu nepodléhá, ale u rozhodnutí o námitkách proti obnově či opravě chyb v katastrálním operátu ji připouští, je toto v rozporu.

Postup soudu stěžovatel považuje za denegatio iuris , neboť, jak uvedl ve správní žalobě, byl postupem správního orgánu zbaven možnosti podat proti obnovenému katastrálnímu operátu jakékoliv námitky a případně i další opravné prostředky. Tvrdí, že byť ve věci rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s .ř. s. vydáno nebylo, tak byl postupem správního orgánu zkrácen na svých právech, která mu příslušejí (nevěděl o probíhající obnově katastrálního operátu nikoliv v důsledku své nečinnosti, ale v důsledku nezákonného postupu žalovaného), a to takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci, jak uvádí ustanovení § 65 odst. 2 s. ř. s. Tvrdí, že připouští-li soudní praxe žalobní legitimaci podle ustanovení § 65 s. ř. s. u žalob proti rozhodnutí o námitkách proti obnově či chybám v katastrálním operátu, jejichž výsledkem také není rozhodnutí podle ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s., není podle něj důvod, aby přezkumu ve správním soudnictví nepodléhala obnova katastrálního operátu.

Dále namítá, že žalovaný nevyložil po dobu nejméně 10 pracovních dnů nový soubor geodetických informací v obci, ve které se katastrální operát obnovuje. Jak již stěžovatel uvedl v žalobě, tím, že mu jako vlastníku nemovitosti s trvalým pobytem mimo obec nebylo zasláno oznámení o probíhající obnově katastrálního operátu a s tím spojené možnosti podávání námitek, zasáhl žalovaný postupem ignorujícím zákonné normy do jeho práva a zbavil jej tak možnosti bránit se zákonnými procesními prostředky v této věci, což považuje za zásah do práva na soudní ochranu tak, jak jej přiznává článek 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Navrhuje proto, aby usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby Nejvyšší správní soud zrušil a věc mu vrátil k novému projednání.

Žalovaný se ke kasační stížnosti vyjádřil v tom smyslu, že obnovený katastrální operát pro katastrální území Vřesina u Bílovce byl v souladu s ustanovením § 16 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen katastrální zákon ), vyložen ve dnech 3.-14. 9. 2007 v budově Obecního úřadu Vřesina. V souladu s povinností uloženou katastrálnímu úřadu v ustanovení § 16 odst. 2 katastrálního zákona pak žalovaný zaslal dne 3. 8. 2007 stěžovateli Oznámení vlastníkům nemovitostí č. j. OO-1/2006-807/3 na adresu zapsanou v katastru nemovitostí, Thomayerova 1473/28, Ostrava. Tato zásilka se žalovanému dne 6. 8. 2007 vrátila se záznamem poštovní doručovatelky, že se adresát odstěhoval.

Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná a stěžovatel je řádně zastoupen advokátem ( § 105 s. ř. s.). Poté přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu uplatněných námitek v kasační stížnosti (§ 109 odst. 2 a 3 s. ř. s.) a současně zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 2 a 3 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že podaná kasační stížnost není důvodná.

Z předloženého spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud ověřil, že v měsíci červnu 2007 byla Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj dokončena obnova katastrálního operátu pro katastrální území Vřesina u Bílovce, a to formou přepracování souboru geodetických informací a převodem dosavadních katastrálních map do digitální podoby (na posouzení věci nemá vliv, že krajský soud v napadeném usnesení mylně uvádí, že šlo o obnovu katastrálního operátu novým mapováním). Přípisem ze dne 24. 7. 2007 byla tato skutečnost oznámena dotčené obci s tím, že ve dnech 3.-14. 9. 2007 bude v souladu s ustanovením § 16 odst. 1 katastrálního zákona obnovený katastrální operát vyložen k veřejnému nahlédnutí pro vlastníky nemovitostí v katastrálním území Vřesina u Bílovce. Přílohou tohoto přípisu byl i text oznámení vlastníkům nemovitostí a žádost, aby toto oznámení bylo v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 katastrálního zákona zveřejněno způsobem v místě obvyklým nejméně 30 dnů před prvním dnem vyložení. Současně byla obec Vřesina informována, že vlastníkům nemovitostí, kteří nemají v katastrálním území Vřesina u Bílovce trvalý pobyt či sídlo, zašle katastrální úřad dle ustanovení § 16 odst. 2 katastrálního zákona oznámení o vyložení obnoveného katastrálního operátu na jejich adresu vedenou v katastru nemovitostí. Obec Vřesina vyvěsila předmětné oznámení ve dnech 25. 7.-17. 9. 2007. Ve dnech 3.-14. 9. 2007 byl v budově Obecního úřadu Vřesina pro veřejnost vyložen obnovený katastrální operát a jeho platnost byla následně ke dni 17. 9. 2007 vyhlášena katastrálním úřadem. Tímto dnem byla současně ukončena platnost dosavadního katastrálního operátu pro katastrální území Vřesina u Bílovce v souladu s ustanovením § 17 odst. 2 katastrálního zákona.

Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s právním názorem krajského soudu. Obnova katastrálního operátu, jako souboru informací specifikovaného v ustanovení § 4 katastrálního zákona, je činností katastrálního úřadu, jejímž cílem je vyhotovení nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a nového souboru popisných informací katastrálního operátu, kterou zahajuje katastrální úřad bez návrhu. Je možné ji provést mimo jiné i přepracováním souboru geodetických informací, kdy katastrální operát zůstává zachován s tím, že katastrální mapa je při tomto způsobu obnovy převáděna z grafické do digitální podoby. Při obnově katastrálního operátu přepracováním se, na rozdíl od obnovy katastrálního operátu mapováním nevychází z nového vyšetření hranic jednotlivých parcel v terénu, ale dosavadní katastrální mapa je převedena z pevné podložky do počítačového souboru, který umožňuje vedení katastrální mapy pomocí výpočetní techniky. Z nové digitální mapy jsou pak vypočteny zpřesněné výměry parcel, aniž by tímto byly jakkoliv dotčeny právní vztahy k předmětným nemovitostem. Dle ustanovení § 63 odst. 5 vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí katastrální zákon (katastrální vyhláška), lze při obnově katastrálního operátu přepracováním přečíslovat parcely, je-li jejich číslování nepřehledné nebo je poddělení některých kmenových čísel parcel příliš vysoké.

Jak již uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení zvláštního senátu ze dne 15. 6. 2005, č. j. Konf 90/2004-12, dostupném na stránkách www.nssoud.cz, obnova katastrálního operátu je úkonem katastrálního úřadu, jehož cílem je jeho aktualizace buď po stránce obsahové (je-li skutečný průběh hranic v terénu jiný, než jak je zapsán ve stávajícím katastrálním operátu-ať už následkem technické nedokonalosti původní evidence, faktického vývoje či v důsledku provedených pozemkových úprav), nebo po stránce formální (převedením katastrální mapy z grafické formy do formy grafického počítačového souboru).

Z výše uvedeného je zřejmé, že obnova katastrálního operátu je souborem úkonů katastrálního úřadu technického a evidenčního charakteru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1840/2003, nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2007, č. j. 29 Ca 162/2005-52, publikovaný pod č. 1432/2008 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Obnovou katastrálního operátu nemohou být dotčeny právní vztahy k nemovitostem, není-li jejich změna doložena listinou (§ 5 odst. 7 katastrálního zákona). V rámci obnovy katastrálního operátu není katastrální úřad oprávněn jakkoliv rozhodovat o existenci či rozsahu vlastnického či jiného práva k dotčené nemovitosti.

Aktivní legitimace k podání žaloby ve správním soudnictví přísluší dle ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. každému, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (rozhodnutí). Dle ustanovení § 65 odst. 2 s. ř. s. může žalobu podat i účastník řízení před správním orgánem, který není oprávněn podat žalobu dle § 65 odst. 1 s. ř. s., tvrdí-li, že byl postupem správního orgánu zkrácen na právech takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci. Soudní přezkum úkonů správního orgánu, které nejsou rozhodnutími (ve smyslu legislativní zkratky dle ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s.) je na základě ustanovení § 70 písm. a) s. ř. s. vyloučen.

Namítá-li stěžovatel, že žalovaný správní orgán nedodržel postup předepsaný zákonem a proto v žalobě požaduje, aby obnova katastrálního operátu byla vůči němu nicotná, považuje kasační soud za nutné zdůraznit, že vyslovení nicotnosti právního aktu je možné pouze za splnění předpokladu, že žaloba proti takovému aktu je sama o sobě způsobilá soudní přezkum vyvolat. Zjistí-li soud, že je žaloba nepřípustná (v této věci podle § 70 a) s. ř. s.), odmítne ji soud usnesením podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Soud se právním aktem může zabývat až poté, co ověří, zda je žaloba přípustná, neboť tato otázka spadá do okruhu podmínek řízení, které předchází posuzování právního aktu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. 4 As 31/2004-53). Odmítnutí žaloby krajským soudem proto bylo v souladu se zákonem.

K možnosti soudního přezkumu námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu či namítaných chyb v katastrálním operátu Nejvyšší správní soud v souladu s konstantní judikaturou uvádí, že k soudnímu přezkumu takových rozhodnutí je příslušný správní soud (srov. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2004, č. j. Konf 62/2003-15, zveřejněné pod č. 403/2004 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Na rozdíl od základní otázky posuzované v tomto řízení, tedy zda je obnova katastrálního operátu soudně přezkoumatelným správním rozhodnutím, jde v takových sporech o otázky související s řízením o námitkách či opravě chyby, která vede správní orgán postupem podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů, a která jsou zakončena správním rozhodnutím, v němž je autoritativně rozhodnuto o právech účastníka. Námitku vzájemné rozpornosti napadeného judikátu proto kasační soud neshledal.

Pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, dle něhož tvrzení stěžovatele, že žalovaný nevyložil na dobu nejméně 10ti pracovních dnů obnovený katastrální operát v obci, nemá oporu ve spisovém materiálu. Ze spisu kasační soud ověřil, že vyložení obnoveného operátu proběhlo ve dnech 3.-14. 9. 2007, tj. po dobu 10 pracovních dnů. Otázku, zda bylo oznámení o zahájení řízení o námitkách doručeno vůči stěžovateli účinně, případně jaká by stěžovateli běžela lhůta k podání námitek není možné posuzovat v nyní projednávané věci. Obdobné platí i pro tvrzení, týkající se odnětí práva podat námitku proti obsahu obnoveného katastrálního operátu, takové tvrzení by bylo přezkoumatelné jen za předpokladu, že by se opíralo o rozhodnutí správního orgánu kterým by stěžovateli bylo znemožněno toto právo uplatnit.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v souladu s § 110 odst. 1 s. ř. s. podanou kasační stížnost zamítnul. O věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle § 109 odst. 1 s. ř. s., dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.

O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady vynaložené nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly. Z uvedených důvodů rozhodl, že žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. prosince 2009

Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu