9 Afs 42/2012-22

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce: A. I., zast. JUDr. Janem Hájkem, advokátem se sídlem Masarykova 43, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Ústí nad Labem, se sídlem Velká Hradební 61, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 7. 2009, č. j. 8065/09-1300-506002, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 2. 2012, č. j. 15 Ca 130/2009-22,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 2. 2012, č. j. 15 Ca 130/2009-22, s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce JUDr. Jana Hájka, advokáta se sídlem Masarykova 43, Ústí nad Labem, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Podanou kasační stížností se žalobce (dále též stěžovatel) domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým byla jako nedůvodná podle ustanovení § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného. Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Finančního úřadu v Děčíně, dodatečnému platebnímu výměru na daň z přidané hodnoty, ze dne 8. 10. 2008, č. j. 118557/08/178911/6462, za zdaňovací období duben 2004.

Podáním ze dne 13. 6. 2012, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 15. 6. 2012, sdělil stěžovatel prostřednictvím svého zástupce soudu, že bere kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 2. 2012, č. j. 15 Ca 130/2009-22, v plném rozsahu zpět a navrhuje, aby řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.

V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (viz § 37 odst. 4 s. ř. s.). Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud nemá s ohledem na obsah podání pochybnosti o tom, že se stěžovatel rozhodl vzít svůj návrh zpět, rozhodl v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s., tak, že se řízení zastavuje.

Řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí návrhu; v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s., proto nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení.

Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení uhrazeného soudního poplatku za podání kasační stížnosti dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle uvedeného ustanovení soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Poplatek bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu stěžovateli k rukám jeho zástupce JUDr. Jana Hájka, advokáta se sídlem Masarykova 43, Ústí nad Labem, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. června 2012

JUDr. Radan Malík předseda senátu