98 ICm 1082/2011
Č.j.:98 ICm1082/2011-35







ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud vPraze rozhodl J UDr. Alešem Bartošem jako samosoudoem vprávní věci žalobce: Mgr. Jana Fialová, se sídlem Točitá 34, Praha 4, insolvenční správkynč dlužníka AMP Development, s.r.o., se sídlem K Sádkám 158, Praha 5, IČ: 28236131, proti žalovanému: WPB Capital, spořitelní družstvo, se sídlem Jeruzalémská 1321/2, Praha 1, IČ :25780450 o určení sporné pohledávky takto:

I. Určuje se, že pohledávka věřitele WPB Capital, spořitelní družstvo je ve výši 1,452.744,57 Kč vůči dlužníkovi po právu, a to ve výši 437.228,40 Kč jako nevykonatelná a ve výši 1,015.516,17 Kč jako vykonatelná s tím, že V celé výši je zajištěná dle smlouvy o zajišťovacím převodu práva k nemovitostem na LV č. 655 v katastrálním území Herink, zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, pracoviště Praha-východ uzavřené dne 27.01.2009 mezi věřitelem a dlužníkem.

II. Zádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodněnn

Žalobkyně se svojí žalobou domáhala určení, že pohledávka přihlášená žalovaným do insolvenčního řízení ve věci dlužníka AMP Development, spols r.o. není po právu. Žalovaný se žalobou domáhal určení že jeho pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení ve věci dlužníka AMP Development, spol.s r.o. je po právu, věc je vedená pod spisovou značkou

98ICm 1071/2011. Soud proto usnesením ze dne 01.03.2012 obě věci spojil ke společnému řízení pod sp.zn. 98ICm 1082/2011, oba účastníci byli vyhlášení tohoto usnesení přítomni.

Žalobkyně uvedla, že mezi žalovaným a dlužníkem byly uzavřeny dne 29.04.2008 a 25.08.2008 smlouvy o úvěru, které byly mimo jiné zajištěny na základě Smlouvy o zaj išt ovacím převodu práva k nemovitostem uzavřené dne 27 .01.2009. Protože dlužník nebyl schopen poskytnuté úvěry splácet, realizoval žalovaný zajištění dle citované smlouvy a část nemovitostí prodal. Uhradil tak část dluhu s tím, že k úhradě zůstává část jistiny ve výši 1,015.516,-Kč a příslušenství ve výši 437.228,40 Kč. Tuto částku-celkem 1,452.744,57 Kč přihlásil žalovaný do insolvenčního řízení. Dle žalobkyně je část smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne 27.01.2009 neplatná, protože v čl. II. odst.1/ písmb) a c) smlouvy jsou pohledávky z úvěrových smluv rozšířeny i o ostatní nároky, které by mohly do budoucna žalovanému proti dlužníkovi vzniknout. Tato ustanovení jsou dle žalobkyně neurčitá, samotné zajištění nemovitostmi se může vztahovat pouze na prostředky poskytnuté vrámci smluv o úvěru. Žalovaný dále dle žalobkyně v rozporu s ustanovením čl. IV. Smlouvy o zajišťovacím převodu práva prodalpouze část nemovitostí a nikoli celý jejich soubor označený ve smlouvě. Zbytek neprodaných nemovitostí nemůže proto platně a účinně zajišťovat pohledávku přihlášenou žalovaným do insolvenčního řízení. Žalovaný prodejem pouze části nemovitostí nerealizoval své právo na uspokojení celé pohledávky prodejem všech nemovitostí a zmařil tak splnění zajištění pohledávky dlužníka. Záměrné zmaření možnosti splnění závazku dlužníka ze smlouvy o zajišťovacím převodu práva je jednáním v rozporu s dobrými mravy či výkon práva žalovaného v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Tím, že žalovaný neprodal veškeré ve smlouvě uvedené nemovitosti jako celek, sám zapříčinil prodlení dlužníka a sám se dostal do prodlení dle §370 ObchZ nebot v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími ze závazkového vztahu neposkytl spolupůsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl svůj závazek splnit. Tím zanikl nárok žalovaného na úroky z prodlení.

Žalovaný navrhoval, aby bylo určeno, že jeho pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka v celkové výši 1,452.744,57 Kč je po právu.

Žalovaný přihlásil přihláškou ze dne 01.02.2011 do insolvenčního řízení svoji pohledávku vcelkové výši 1,452.744,57 Kč jako pohledávku ze smlouvy o úvěru č. 2210-21266 ze dne 29.04.2008. Dle notářského zápisu sepsaného dne 30.04.2008 je pohledávka ze smlouvy o úvěru ze dne 29.04.2008 v částce 1,015.516,17 Kč pohledávkou vykonatelnou. Dle smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitosti uzavřené dne 27.1.2009 je přihlášená pohledávka žalovaného pohledávkou zajištěnou. Uvedl, že žalovaný s dlužníkem uzavřel dvě smlouvy o úvěru a to č. 2210-21266 ze dne 29.04.2008 a č. 2210-21299 ze dne 25.08.2008 (dále jen smlouva 1, smlouva 2). Na základě smlouvy 1 poskytl žalovaný dlužníku úvěr ve výši 8,232.000,-Kč, na základě smlouvy 2 úvěr v celkové výši 20,000.000,-Kč, ztéto částky dlužník vyčerpal 9,704.270,-Kč. Pohledávky ze smlouvy 1 a 2 byly zajištěny zaj išťovacím převodem práv na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne 27.01.2009 a to k nemovitostem zapsaným na LVč.655 v kú Herink u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ. Dlužník pohledávky ze smlouvy 1 ani ze smlouvy 2 řádně a včas nesplnil a dostal se do prodlení se splátkami úvěru dle smlouvy 1, od 28.02.2009 na úvěr neuhradil již ničeho, na pohledávku ze smlouvy 2 nezaplatil dlužník také ničeho. Žalovaný dopisem ze dne 21.09.2009 zesplatnil závazek dlužníka ze smlouvy 1 a vyzval dlužníka k zaplacení, splatnost závazku ze smlouvy 2 nastala ke dni 31.07.2009. Protože dlužník žalovanému závazky ze smluv 1 ani 2 neuhradil, přistoupil žalovaný ke zpeněžení části nemovitostí dle smlouvy o zaj išťovacím převodu práva (člIV. odst.2 písm.c) a odst.4 smlouvy) přímým prodejem společnosti Collante, spol.s r.o. kupní smlouvou uzavřenou dne 22.09.2009 za celkovou kupní cenu 17,900.000,-Kč. Po vypořádání vzájemných závazků k 09.11.2009 zbyla žalovanému pohledávka vůči dlužníkovi ve výši 1,015.516,17 Kč, úrok zprodlení z této částky za období od 09.11.2009 do 01.02.2011 činí437.228,40 Kč.

Ze shodných tvrzení účastníků a listin předložených účastníky řízení má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný poskytl dlužníku na základě smlouvy ze dne 29.04.2008 úvěr ve výši 8,232.000,-Kč s tím, že dlužník je povinen splatit tuto částku dle splátkového kalendáře nejpozději do 30.04.2011. Na základě smlouvy ze dne 25.08.2008 poskytl žalovaný dlužníku úvěr vcelkové výši 20,000.000,-Kč. Tento úvěr měl být dlužníkem čerpán postupně ve třech tranších po splnění ve smlouvě uvedených podmínek čerpání. Konečná splatnost tohoto úvěru byla dohodnuta na 31.07.2009. Žalovaný s dlužníkem k zajištění uvedených úvěrů uzavřeli dne 27 .01.2009 smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitosti. Předmětem uvedené smlouvy byl převod vlastnického práva k těmto nemovitostem dlužníka : stavby (rozestavěné rodinné domy) na pozemcích parc.č. St. 163, 164, 165, 166, 167, 168, 169, 170, 173, 174 a tyto pozemky, dále pozemky parc.č. 44/4, 44/5, 44/6, 44/8, 290/38, 29/41, 290/42 to vše zapsáno vkatastru nemovitostí na LVč. 655 vkú. Herink vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha Východ. Smlouva zajišťovala splnění pohledávek dlužníka vůči žalovanému a to na základě úvěrových smluv 1 a 2 vcelkové výši poskytnutých úvěrů 28,232.000,-Kč včetně příslušenství a dalších pohledávek vzniklých žalovanému vůči dlužníkovi v souvislosti porušením smluv o úvěru. V čl.IV. smlouvy je obsaženo ujednání o realizaci prodejem nemovitostí vpřípadě, že dlužník bude vprodlení s úhradou svých závazků z úvěrových smluv delším 30 dnů nebo vpřípadě, že žalovaný některý z úvěrů zesplatní v souladu se smlouvou o úvěru. Žalovaný je dle tohoto ustanovení smlouvy oprávněn realizovat prodej nemovitostí bud prodejem vdobrovolné dražbě, vyhlášením veřejné obchodní soutěže nebo přímým prodejem za podmínky, že minimální kupní cena bude alespoň 80% hodnoty nemovitostí stanovené znaleckým posudkem s tím, že výtěžek zprodeje nemovitostí žalovaný použije na úhradu veškerých svých pohledávek vůči dlužníkovi, výtěžek přesahující tyto pohledávky je pak žalovaný povinen vydat dlužníku.

Jak vyplývá zdopisu žalovaného dlužníku ze dne 21.09.2009, dlužník byl vprodlení súhradou splátek úvěru dle smlouvy 1 splatných k28.2., 31.3., 30.4., 31.5., 30.6., 31.7. a 31.8. 2009, žalovaný jej proto vyzval k úhradě celé pohledávky z úvěru dle smlouvy 1, tedy jistinu ve výši 8,232.000,-Kč, smluvní úroky ve výši 1,704.447,29 Kč, poplatek za vedení úvěrového účtu ve výši 98.784,-Kč, sankční úrok ve výši 81.844,10 Kč a debet na běžném účtu ve výši 96.354,87 Kč.

Prodej nemovitostí uvedených ve smlouvě o zajišťovacím převodu vlastnického práva realizoval žalovaný uzavřením kupní smlouvy se společností Collante, spols r.o. dne 22.09.2009, předmětem prodeje byly nemovitosti na LVč. 655 vkú. Herink vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha Východ a to : rozestavěné budovy na pozemcích parc.č. St. 163, 164, 165, 166, 167, 168, 169, 170, včetně pozemků a dále pozemky parc.č. 44/4, 44/5, 44/6, 44/8, 290/38. Kupní cena činila s odkazem na znalecký posudek č.1083/56/2009 ze dne 09.08.2009 znalce Ing. Hrabce 17,900.000,-Kč (80% hodnoty převáděných nemovitostí určené znalcem na 19,330.000,-Kč).

Konečně žalovaný dne 02.02.2011 přihláškou do insolvenčního řízení ve věci dlužníka přihlásil pohledávku v celkové výši 1,452.744,57 Kč jako pohledávku z úvěru dle smlouvy ze dne 29.04.2008 sestávající zneuhrazené jistiny ve výši 1,015.516,17 Kč a příslušenství-

úroku zprodlení ve výši 437.228,4O Kč. Na přezkumném jednání konaném dne 29.03.2011 byla tato přihlášená pohledávka žalovaného popřena pro pravo st, výši ipořadí.

K výše uvedenému skutkovému stavu neměli účastníci připomínek a nebyl předmětem sporu.

Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že přihlášená pohledávka žalovaného do insolvenčního řízení ve věci dlužníka je po právu tak, jak byla žalovaným přihlášena. Žalobkyně vprvé řadě uváděla, že přihlášená pohledávka je neurčitá ztoho důvodu, že je neurčité a neplatné ustanovení smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitosti ze dne 27.01.2009 člII. odst.1 písm.b) a c). Soud se s tímto názorem žalobkyně neztotožnil. Jak vyplývá z přihlášky pohledávky žalovaného do insolvenčního řízení, žalovaný přihlásil pohledávku sestávající zčásti nesplacené jistiny úvěru dle smlouvy1 a jejího příslušenství (úroku zprodlení). Není proto pro posouzení, zda je přihlášená pohledávka žalovaného po právu či nikoli skutečnost, zda jsou smluvní ujednání v člII. odst.1 písmb) a c) smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva platné či nikoli, podstatná, když žalovaný žádnou pohledávku od tohoto smluvního ujednání se odvíjející v insolvenčním řízení neup latnil.

Žalobkyně dále svoje stanovisko kpřihlášené pohledávce žalovaného odůvodňovala skutečností, že žalovaný dle smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitosti realizoval prodej pouze části nemovitostí ve smlouvě uvedených a dle jejího názoru tak záměrně zmařil splnění zajištění pohledávky dlužníka. Žalobkyně považuje takový způsob realizace zajištění za výkon práva v rozporu s dobrými mravy a v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Také v tomto případě se soud s názorem žalobkyně neztotožnil. Jak vyplývá zprovedeného dokazování, žalovaný realizoval zajištění dle smlouvy o zajišťovacím převodu práva prodejem nemovitostí uvedených ve smlouvě tak, že zdeseti rozestavěných rodinných domů prodal osm a ze sedmnácti pozemků prodal třináct. Soud je toho názoru, že v uvedeném postupu realizace zajištění žalovaným nelze spatřovat jednání vrozporu s dobrými mravy, kterým zmařil možnost splnění závazku dlužníka. Institut zajištění závazků je úprava chránící věřitele pro případ, že dlužník poruší svoji povinnost ze smluvního vztahu. Aby vůbec věřitel mohl jakékoli sjednané zajištění realizovat, musí prvotně nejprve dojít k zásadnímu porušení povinností ze strany dlužníka. Je to tedy také dlužník, který nese důsledky neplnění svých povinností. Dle názoru soudu je vpřípadě realizace zajištění na věřiteli, jakým způsobem své právo realizuje, dlužník má vždy možno st -i vpřípadě, kdy by věřitel realizoval své zajištění jen částečně-svoji povinnost (dluh) splnit a vyhnout se tak negativním důsledkům realizace zajištění (nebo alespoň některým). Spočívá-li realizace zajištění ve zpeněžení většího počtu věcí (movitých či nemovitých) nelze na věřiteli spravedlivě požadovat, aby mohl své zajištění realizovat pouze vpřípadě, že zpeněží veškeré věci. Soud je toho názoru, že za realizaci zajištění v rozporu s dobrými mravy by bylo možno považovat takové jednání věřitele, které by jednoznačně nesměřovalo k co nej většímu umoření pohledávky dlužníka, ale k vytvoření stavu, aby navyšování neuhrazené pohledávky dlužníka včase bylo co nejvyšší. Takovým jednáním by mohlo být vpřípadě realizace zajištění prodejem nemovitostí bezdůvodné odmítání výhodných nabídek, bezdůvodné otálení sprodejem nebo naopak zásadní podhodnocení kupní ceny a umělé vytváření situace, kdy realizace zajištění umoří závazek dlužníka jen zčásti nebo spíše jen v minimální výši.

Vpředmětné věci má soud za prokázané, že žalovaný realizoval své zajištění ve značném rozsahu, když prodal naprostou většinu nemovitostí sloužících k zajištění a za cenu, která se odvíjí od znaleckého posudku. Žalobkyně ostatně ani netvrdila, že by cena, za kterou byly nemovitostiprodány, neodpovídala hodnotě nemovitostí.

Samotná smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitosti ze dne 27.01.2009 pak dle názoru soudu je smlouvou platnou, zejména s ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR ktomuto právnímu institutu 310do 495/2006. Smlouva obsahuje ujednání o tom, jak se smluvní strany vypořádají vpřípadě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí, smlouva obsahuje ujednání o vrácení případného přebytku po realizaci zajištění, smlouva byla uzavřena písemně.

Jak z výše uvedeného vyplývá, neshledal soud důvody pro popření předmětné pohledávky přihlášené žalovaným a rozhodl proto, že přihlášená pohledávka žalovaného do insolvenčního řízení je po právu. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu nebyla skutečnost vykonatelnosti části této přihlášené pohledávky ve výši 1,015 .516,-Kč na základě notářského zápisu sepsaného notářkou JUDr. Šárkou Novotnou dne 30.04.2008 sp.zn.N 236/2008, Nz 217/2008 dle §274 odst.1/ písme) o.s.ř., rozhodl soud, že přihlášená pohledávka žalovaného je včástce 1,015.516,-Kč pohledávkou vykonatelnou. Vzhledem ktomu, že dříve, než žalovaný realizoval prodej zbývajících nemovitostí, byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs, byly dosud nezpeněžené nemovitosti sepsány do majetkové podstaty dlužníka. Jak konstatoval NSČR v již uvedeném stanovisku 310do 495/2006, má vtakovém případě zajištěný věřitel právo přihlásit svou pohledávku jako zajištěnou správem na oddělené uspokojení zvýtěžku zpeněžení zajištění. Protože soud neshledal smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitosti ze dne 27.01.2009 neplatnou a mezi účastníky nebylo sporu o tom, které nemovitosti zůstaly nezpeněženy, rozhodl, že pohledávka věřitele WPB Capital, spořitelní družstvo je ve výši 1,452.744,57 Kč vůči dlužníkovi po právu s tím, že v celé výši je zajištěná dle smlouvy o zajišťovacím převodu práva k nemovitostem uzavřené dne 27.01.2009.

Dle §202 odst.1/ Insolvenčního zákona nemá žádný z účastníků ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci

P o u ě e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí.

V Praze dne 15. března 2012

JUDr. Aleš Bartoš, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Krupařová