96 ICm 507/2010
96 ICm 507/2010-24

Městský soud v Praze rozhodl soudkyní JUDr. Kamilou Balounovou ve věci žalobce SIAD Czech spol.s.r.o., IČ: 481 17 153, 435 22 Brňany u Mostu 193, pr. zastoupeného Mgr. Beátou Kaczynskou, Havlíčkova 12, Český Těšín proti žalovanému Mgr. Anně Zinglové, Bratří Čapků 1851/24, Praha 10, insolvenční správkyni dlužníka RTM Mělník s.r.o., IČ: 271 43 473, Dolákova 531/28, 181 00 Praha 8-Bohnice o vyloučení věci z majetkové podstaty

takto:

I. Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka RTM Mělník s.r.o., IČ: 271 43 473, Dolákova 531/28, 181 00 Praha 8-Bohnice ze dne 13.4.2010 s e v y l u č u j e položka pod čl. III písm. b) technické zařízení, potrubní systém rozvodu plynu- investice v areálu bývalého sídla dlužníka v ulici Strážnická 1522, 276 01 Mělník.

II. Žalobci se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 11 700,-Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobce ve lhůtě do tří dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 4.6.2010 se žalobce SIAD Czech spol.s.r.o. domáhal vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka RTM Mělník, položky majetkové podstaty čl. III písm. b)-potrubní systém rozvodu plynu, zhotovený na základě smlouvy o dílo č. 210-020/07/MK4/175 ze dne 29.4.2008 v areálu v ulici Strážnická 1522, 276 01 Mělník. Žalobce uvedl, že byl insolvenční správkyní vyrozuměn o sepsání věci do soupisu majetkové podstaty a vyzvala žalobce k podání vylučovací žaloby. Žalobce uvedl, že potrubní systém zhotovený žalobcem dlužníkovi nepatří ani nepatřil a není součástí majetkové podstaty. V čl. IV odst. 4 smlouvy o dílo ze dne 29.4.2008 byla mezi stranami sjednána výhrada vlastnictví a vlastnické právo mělo na dlužníka přejít až po celkovém zaplacení ceny díla (čl. VII. smlouvy o dílo). Dlužník celou cenu díla dosud neuhradil a není jeho vlastníkem.

Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 25.8.2010 uvedla, že předmětné zařízení bylo do soupisu majetkové zapsáno v hodnotě podle zaúčtované zaplacené ceny 969 850,-Kč, které bylo žalobcem zhotoveno v původním sídle dlužníka a, že je nepochybné, že ve smlouvě o dílo ze dne 29.4.2008 byla sjednána výhrada vlastnictví s tím, že po zaplacení ceny se trvalým vlastníkem stává dlužník, ale že od převzetí díla je žalobce pouhým podmíněným vlastníkem. Žalovaná má z to, že se jedná o zajišťovací převod práva a podle judikatury má být tento institut chápán jako ujednání s rozvazovací podmínkou i v případě, že rozvazovací podmínka ve smlouvě není výslovně uvedena. Od 1.4.2009 nastaly podmínky pro realizaci zajišťovacího převodu práva žalobcem nebo pro uplatnění odstoupení od smlouvy podle ustanovení VIII. bod 2, jedná-li se o prodlení více než 60 dnů. Žalobce nevyužil ani jedné z možností, z celkové dlužné částky nebylo žalobci uhrazeno toliko DPH ve výši 154 850,-Kč. Žalovaná uvádí, že žalobce se do insolvenčního řízení měl přihlásit jako zajištěný věřitel, jelikož zahrnutí předmětu smlouvy o dílo do insolvenčního řízení je oprávněné.

Z výzvy podle ustanovení § 225 ins. zákona ze dne 13.5.2010 bylo zjištěno, že insolvenční správkyně vyrozuměla dlužníka o zahrnutí věci do soupisu majetkové podstaty a vyzvala jej k podání vylučovací žaloby v případě, že majetek do soupisu zahrnut být neměl. Vyrozumění bylo žalobci doručeno dne 13.5.2010.

Ze soupisu majetkové podstaty ze dne 13.4.2010 bylo zjištěno, že pod podložku III písm. b) bylo zahrnuti technické zařízení-potrubní systém rozvodu plynu-investice v areálu bývalého sídla dlužníka v ulici Strážnická 1522, 276 01 Mělník v hodnotě 969 850,-Kč.

Ze smlouvy o dílo 210-020/07/MK4/175 ze dne 29.4.2008 bylo zjištěno, že smluvní strany žalobce a dlužník uzavřely smlouvu o dílo podle § 536 an Obch.Z., jejímž předmětem je závazek zhotovitele zhotovit objednateli dílo spočívající v montáži pronajatých zařízení ze smlouvy na pronájem technických zařízení a dodání a montáži potrubního systému rozvodu plynu. Součástí smlouvy je rovněž ujednání, že dílo zůstává ve vlastnictví zhotovitele až do zaplacení prodejní ceny. Pořizovací cena díla, včetně projektové dokumentace, celkově činí 815 000,-Kč. Objednatel se zavázal zaplatit cenu na základě faktury vystavené zhotovitelem ve pravidelných splátkách tak, že poslední splátkách bude uhrazena nejpozději do 30.1.2009. Dále bylo ujednáno, že kterákoliv smluvní strana může od smlouvy odstoupit v případě, že kterákoliv smluvní strana porušuje smluvní povinnosti za stanovených podmínek ( prodlení vyšší než 60 dnů apod.).

Z předávacího protokolu k zakázce č. 06/2008 vystaveného společností žalobce bylo zjištěno, že ke dni 3.7.2008 bylo společnosti dlužníka předáno zhotovené zařízení. Předávací protokol obsahoval doložku, že předávané zařízení je ve vlastnictví zhotovitele díla.

Z faktury vystavené dne 5.8.2008 zhotovitelem SAID Czech spol.s.r.o. vystaveného odběrateli RTM Mělník s.r.o. bylo zjištěno, že výstavce fakturoval odběrateli cenu ve výši 815 000,-Kč bez DPH, celkem 969 850,-Kč, včetně DPH za dodání a montáž potrubního systému rozvodu plynu.

Z likvidačního dokladu č. FP 11168 ze dne bylo zjištěno, že dodavatel SAID Czech spol.s.r.o. potvrdil uhrazení částky 815 000,-Kč s tím, že zbývá uhradit 154 850,-Kč spočívajících v DPH k platbě za předmět smlouvy o dílo ze dne 29.4.2008.

Strany sporu učinily nesporným, že nezaplacená cena je v části a činí 154 805,-Kč, neuhrazeno zůstalo DPH, smlouva o dílo byla uzavřena dne 29.4.2008 a k předání díla došlo ke dni 3.7.2008, mezi stranami byla sjednána výhrada vlastnictví, současně vyslovily souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. Sporná zůstala výhrada vlastnictví a její právní posouzení.

Ve sporech vyvolaných konkursem soud z úřední povinnosti zkoumá a k předpokladům, za nichž může soud vyhovět žalobě o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty, patří že: 1/ věc byla správcem konkursní podstaty příslušného úpadce pojata do soupisu majetku konkursní podstaty 2/ vylučovací žaloba podaná osobou odlišnou od úpadce byla podána včas, čili došla soudu nejpozději poslední den lhůty určené této osoby k podání žaloby výzvou soudu, který prohlásil konkurs 3/ žalovaným je správce konkursní podstaty 4/ v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení věci, trvají účinky konkursu a věc je nadále sepsána v konkursní podstatě 5/ osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu prokázala nejen to, že věc neměla být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení věci do soupisu majetku konkursní podstaty svědčí.

Nejprve se soud zabýval skutečností, zda byla určovací žaloba podána včas.

Osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo, že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty ( § 225 odst. 1 ins. zákona).

Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu ( § 225 odst. 2 ins. zákona).

Vyrozumění o sepsání majetku bylo žalobci doručeno dne 13.5.2010. Žaloba byla podána dne 7.6.2010. Žaloba byla podána včas.

Dále se soud zabýval předmětem sporu samotným.

Na základě shora provedeného dokazování a shodného tvrzení účastníků řízení má soud za prokázané následující skutečnosti a vzal za svůj následující skutkový závěr:

Smluvní strany-společnost SIAD Czech spol.s.r.o. jako zhotovitel a dlužník RTM Mělník s.r.o. jako objednatel uzavřely dne 29.4.2008 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení díla spočívající v montáži a dodání a montáži potrubního systému rozvodu plynu. Součástí smlouvy bylo ujednání, že dílo zůstává ve vlastnictví zhotovitele až do zaplacení prodejní ceny. Cena byla stanovena částkou 815 000,-Kč bez DPH. Dílo bylo dlužníkovi předáno dne 3.7.2008. Zhotovitel vystavil fakturu na účet dlužníka, ve kterém mu vyúčtoval kupní cenu ve výši 815 000,-Kč bez DPH, celkem 969 850,-Kč, včetně DPH. Kupní cena byla dlužníkem uhrazena ve výši 815 000,-Kč, zbylá částka ve výši 154 805,-Kč nebyla dlužníkem uhrazena.

Předmětem sporu je právní posouzení, zda je předmět díla je ve vlastnictví dlužníka či žalobce. Účastníci řízení uvedli, že movitý majetek takto označený v žalobě je nezaměnitelný a identifikovatelný.

Po právní stránce byla věc posouzena tak :

1/ nejprve k výhradě přechodu vlastnictví: Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení ( § 536 odst. 1 zákona č. 513/1991Sb. Obchodního zákoníku, dále jen Obch.Z.). Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení ( § 536 odst. 3 Obch.Z.). Jestliže zhotovitel zhotovuje věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, objednatel nese nebezpečí škody na zhotovované věci a je jejím vlastníkem, jestliže smlouva nestanoví něco jiného ( § 542 odst. 1 Obch.Z.). Objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Není-li cena takto dohodnutá nebo určitelná a smlouva je přesto platná (§ 536 odst. 3 Obch.zák.), je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek( § 543 odst. 1Obch.Z.).

Smluvní strany platně uzavřely smlouvu o dílo, kdy stanovily, že zhotovené dílo zůstává ve vlastnictví zhotovitele až do zaplacení prodejní ceny podle čl. VII smlouvy o dílo dlužníkem zhotoviteli. Čl. VII stanovil, že cena díla bude rozdělena na tři části, celkem činí 815 000,-Kč bez DPH. Objednatel zhotoviteli zaplatí cenu na základě faktury v šesti pravidelných splátkách, kdy po sečtení jednotlivých částek činí cena 815 000,-Kč. Dlužník uhradil cenu díla ve výši 815 000,-Kč, avšak neuhradil částku 154 805,-Kč činící platbu 19% DPH. Smluvní strany ve smlouvě stanovily, že odběratel se vlastníkem díla stane až poté, co bude uhrazena celá cena díla a využily svého oprávnění stanovit pravidlo pro vznik a převod vlastnického práva ke zhotovenému dílu. Obchodní zákoník neobsahuje explicitní ustanovení, které by výslovně upravovalo institut výhrady vlastnictví pro smlouvu o dílo.

Strany si mohou smluvit, že kupující nabude vlastnického práva ke zboží později, než je stanoveno v § 443 téhož zákona. Nevyplývá-li z obsahu této výhrady vlastnického práva nic jiného, má se za to, že kupující má nabýt vlastnického práva teprve úplným zaplacením kupní ceny (§445 Obch.zák.). Ustanovení je v daném případě aplikovatelné v souladu se zásadou analogie, kdy pokud právní vztah nenalézá přímé právní řešení v normách příslušného práva, lze užít právní normu svým obsahem a cílem k řešenému případu adekvátní a blízkou.

Dohodu nutno sjednat před odevzdáním věci a to písemně. Již uskutečněný převod vlastnictví nemůže být zvrácen dodatečnou dohodou o výhradě vlastnictví. Protože dlužník není až do zaplacení ceny vlastníkem prodávané věci, i když má věc v držení, není oprávněn s ní volně nakládat. Je-li veden výkon rozhodnutí a má-li být postižena věc prodaná s výhradou vlastnictví a dosud nezaplacená, může dosavadní vlastník podat vylučovací žalobu, neboť jeho vlastnické právo k věci je právem nepřipouštějícím výkon rozhodnutí. Obdobně při prohlášení konkurzu na majetek, byla-li taková věc zařazena do podstaty. Je-li dlužník v prodlení se zaplacením ceny, má zhotovitel zachována veškerá práva plynoucí z prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu, vč. možnosti odstoupit od smlouvy, nebo domáhat se zaplacení kupní ceny . Podle ustanovení § 554 odst. 5 obchod. zák. předáním zhotovené věci nabývá k ní objednatel vlastnické právo, jestliže je do této doby měl zhotovitel, a na objednatele přechází nebezpečí škody na zhotovené věci, jestliže je do této doby nesl zhotovitel. Ustanovení § 444 až 446, § 455 až 459 a § 461 obchod. zák. platí obdobně. Strany si však mohou písemně smluvit, že objednatel nabude vlastnické právo ke zhotovené věci později, než je stanoveno v § 554 odst. 5 obchod. zák., přičemž nevyplývá-li z obsahu této dohody (výhrady vlastnického práva) nic jiného, má se za to, že objednatel má nabýt vlastnické právo teprve úplným zaplacením ceny díla (viz. 23 Cdo 2765/2007.). Výhrada vlastnického práva (pactum reservati dominii) je vedlejší smluvní ujednání při úplatných smlouvách, kterým se okamžik převodu vlastnického práva neváže na čas, s nímž ho právní předpisy obvykle spojují, ale na dobu pozdější, odloženou na úplné zaplacení ceny převáděného předmětu, resp. na poskytnutí ujednaného protiplnění. V důsledku toho nabyvatel nabývá předmět plnění jeho převzetím do pouhé detence a nabytí vlastnického práva je úmluvou stran suspendováno na dobu pozdější. Dokud tedy výhrada vlastnického práva ve prospěch zcizitele trvá, nemůže nabyvatel s věcí volně nakládat a na věc se ve vztahu k němu hledí jako na věc cizí, která je nabyvateli jen svěřena. Jde o ujednání o určení doby nabytí vlastnictví (29 Cdo 1028/2007). Je-li kupující v konkursu vedeném podle zákona č. 328/1991 Sb. a nebrání-li takovému úsudku jiné úkony prodávajícího se sjednanou výhradou vlastnického práva (§ 445 obch. zák.), lze na závěr, že takový prodávající provedl odpovídající volbu a od kupní smlouvy odstoupil podle § 14 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. prosince 2007 s tím, že požaduje vrácení věcí, k nimž uplatnil výhradu vlastnického práva, usuzovat i z toho, že prodávající podal žalobu, kterou se ve smyslu § 19 odst. 2 uvedeného zákona domáhá vyloučení těchto věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty (viz. 29 Cdo 2843/2007).

2/ K ceně díla a DPH: Dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění novel této dani podléhá m.j. zdanitelné plnění v tuzemsku. Podle § 2 odst. 1, písm. a), b) zák. je pro účely tohoto zákona zdanitelným plněním dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě (dále jen "převod nemovitosti"), poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku. Plnění, která jsou předmětem daně, jsou zdanitelnými plněními, pokud nejsou osvobozena od daně.

V daném případě jde o dodání zboží, při kterém dochází ke změně vlastnického práva později. Ze znění zákona nevyplývá, že by ke změně vlastnického práva muselo dojít současně s dodáním zboží, zákon dále ani nepočítá s alternativou okamžiku zdanitelného plnění při pozdějším přechodu vlastnického práva. Dle § 21 Zák.o DPH daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem dodání podle § 13 odst. 1 při prodeji podle kupní smlouvy, b) dnem převzetí v ostatních případech, a) dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo. V případě odkladu vzniku vlastnického práva odběratele je okamžikem zdanitelného plnění den dodání věci. Den zdanitelného plnění tak není vázán na nabytí vlastnického práva odběratelem. Ke zdanitelnému plnění tak může dojít i v případě, kdy nakonec nedojde k přechodu vlastnického práva (Srov.např.16 Ca 224/1997 KS Ústí nad Labem). DPH je součástí ceny. Kdo je plátcem je uvedeno v § 94 zák. o DPH

Z výše uvedeného lze dovodit, že i ve vztahu, který se řídí smlouvou o dílo lze užít výhrady vlastnického práva analogicky dle ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel má věc pouze v detenci a jeho nakládání s ní je omezeno. Obdobně jako dříve v ZKV 328/1991 Sb. i v insolventním řízení se předpokládá, že již samotným dodáním vylučovací žaloby uplatnil žalobce volbu a od smlouvy o dílo odstoupil. Když, jak konstatováno shora, je objednatel povinen, vedle smluvené ceny, uhradit spolu s ní i DPH. Soud se ze shora uvedených důvodů neztotožnil s názorem žalované, že se jedná o zajišťovací institut, který stojí na tom, že dlužník převede své právo na věřitele s rozvazovací podmínkou, že splněním dluhu převedené právo přechází zpět na dlužníka (pak by se skutečně jednalo o nutnost přihlásit svou pohledávku do konkursu jako zajištěnou s právem na oddělené uspokojení). Což v praxi znamená, že dlužník musí nejprve nějaké právo mít (= nabýt) a teprve poté jím může zajistit svůj závazek (viz.např. 30 Cdo 294/2005, 31 Odo 495/2006 ). V posuzované smlouvě však objednatel /dlužník/ žádné právo nenabyl, logicky jím nemohl ani zajistit pohledávku zhotovitele /věřitele /. Ze smlouvy o dílo ze dne 29.4.2008 a z následně vystavené faktury jasně vyplývá povinnost objednatele dostát svému smluvnímu závazku, aby na něj přešlo vlastnické právo k zhotovenému dílu. Jelikož objednatel neuhradil celou cenu tak, jak bylo stanoveno, vlastnické právo na něj doposud nepřešlo a vlastníkem zhotoveného díla je jeho zhotovitel.

Na základě shora uvedeného soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

Výrok II/:

O nákladech řízení bylo rozhodnuto na základě ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Jelikož žalovaná ve sporu neuspěla, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto usnesení a přiznal náklady řízení žalobci.

Výše náhrady nákladů řízení byla stanovena jako součet částky příslušející žalovanému za právní zastoupení ve výši 9 000,-Kč stanovené podle ust. § 8 vyhl. č. 484/2000 Sb. a částky 750,-Kč jako paušálu režijních výdajů podle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ( 2 x úkon pr. služby podle § 11 odst. 1 písm. a ), d), 1 x úkon podle § 11 odst. 2 písm. g ) vyhlášky č. 177/1996 Sb.). K této částce je nutno připočítat 20% sazbu DPH podle ust. 137 odt. 3 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode doručení jeho písemného vyhotovení k rukám Vrchního soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 5. dubna 2011

JUDr. Kamila Balounová, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Š. Švestková