95 ICm 2949/2012
Č.j. MSPH 95 ICm 2949/2012-37 (MSPH 95 INS 21504/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Věrou Modlitbovou v právní věci žalobkyně IMPULS-Leasing-AUSTRIA s.r.o. se sídlem v Praze 1, Dlouhá 733/29, PSČ 11000, IČO 65006658, zastoupené Mgr. Radkem Hladkým, advokátem advokátní kanceláře ZILVAROVÁ CTIBOR HLADKÝ v.o.s. se sídlem v Praze 1, Národní 41/973, PSČ 11000, IČO 27222861, proti žalovanému JUDr. Břetislavu Komanovi, advokátu se sídlem v Praze 7, Bubenská 25, PSČ 17000, insolvenčnímu správci dlužnice EPR PAPÍR s.r.o. se sídlem v Praze 10, Révová 213/14, PSČ 10000, IČO 25948539, o určení pravosti a výše popřené nevykonatelné pohledávky

takto:

I. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že žalobkyně IMPULS-Leasing-AUSTRIA s.r.o. se sídlem v Praze 1, Dlouhá 733/29, PSČ 11000, IČ 65006658, má za dlužnicí EPR PAPÍR s.r.o. se sídlem v Praze 10, Révová 213/14, PSČ 10000, IČ 25948539, pohledávku pod evidenčním číslem 5 ve výši 444.318,91 Kč z titulu vypořádání předčasně ukončené smlouvy o finančním leasingu vázanou na odkládací podmínku spočívající ve zpeněžení předmětu leasingu a konečném vyúčtování nákladů, přihlášenou v insolvenčním řízením vedeném zdejším soudem pod spisovou značkouMSPH 95 INS 21504/2011, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně IMPULS-Leasing-AUSTRIA s.r.o. se sídlem v Praze 1, Dlouhá 733/29, PSČ 11000, IČO 65006658 (dále též jen žalobkyně nebo věřitelka č. 85 ) se domáhala žalobou ze dne 8.10.2012 doručenou zdejšímu soudu dne 9.10.2012 určení pravosti a výše nevykonatelné pohledávky žalobkyně za dlužnicí EPR PAPÍR s.r.o. se sídlem v Praze 10, Révová 213/14, PSČ 10000, IČO 25948539 (dále též jen dlužnice nebo dlužník ), tj. určení, že pohledávka žalobkyně, přihlášená coby věřitelkou č. 85 v insolvenčním řízení vedeném zdejším soudem ve věci dlužnice pod spisovou značkou MSPH 95 INS 8386/2011 pod evidenčním číslem 5 z titulu vypořádání předčasně ukončené smlouvy o finančním leasingu č. MOBCZK6409062 ze dne 11.5.2009 (dále též jen sporná pohledávka ),vázaná na odkládací podmínku spočívající ve zpeněžení předmětu leasingu, tj. hydraulického paketovacího lisu BALEMASTER EMG 129 (dále též jen lis ), je po právu ve výši 444.318,91 Kč. Žalobkyně opřela důvod své žaloby o popření žalovaného coby insolvenčního správce ustanoveného v dané věci, který přezkoumal nárok žalobkyně při přezkumném jednání konaném v rámci předmětné insolvenční procedury. Žalobkyně již při přihlášení sporné pohledávky doložila její existenci, kterou opírá o leasingovou smlouvu č. MOBCZK6409062 ze dne 11.5.2009 uzavřenou žalobkyní a dlužnicí; předmětem kontraktu byl finanční leasing lisu. Jelikož dlužnice neplnila řádné leasingové splátky (č. 19 až 24), vypověděla žalobkyně uvedenou smlouvu a vyúčtovala nároky z vypovězené leasingové smlouvy. Konečné vyúčtování uvedené smlouvy nemohlo být provedeno vzhledem k tomu, že dosud nedošlo ke zpeněžení předmětu leasingu; uvedené je dle názoru žalobkyně obsahem odkládací podmínky, na jejíž splnění věřitelka č. 85 vznik své popsané pohledávky číslo 5 za dlužnicí váže, a proto ji takto přihlásila. Měl-li žalovaný za to, že přihláška žalobkyně v tomto bodě obsahuje vady či nedostatky (není úplná), byl povinován vyzvat věřitelku č. 85 k opravě přihlášky. Dlužnice však celkovou částku 444.318,91 Kč z předčasného ukončení leasingu nezaplatila.

Žalovaný JUDr. Břetislav Koman, advokát se sídlem v Praze 7, Bubenská 25, PSČ 17000, coby insolvenční správce dlužnice (dále též jen správce či žalovaný ) navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu s tím, že má za to, že přihláška pohledávek žalobkyně nevykazovala vady, které by měly žalovaného vést k výzvě adresované žalobkyni; žalovaný je přesvědčen, že v případě sporné pohledávky se nejedná o právo vázané na odkládací podmínku, když je zřejmé, že žalobkyně nebyla v okamžiku přihlášení pohledávky schopna tuto správně vyčíslit.

Při svém rozhodování ve věci soud vycházel jak ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě účastníky označených a předložených a soudem coby potřebných opatřených listinných důkazů dle § 120 odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen OSŘ ) (přihlášky pohledávky ve formulářové podobě ze dne 12.6.2012 znějící na celkovou částku 1,179.947,50 Kč, vyrozumění žalovaného ze dne 11.9.2012 včetně dodejky zásilky potvrzené žalobkyní, protokolu o přezkumném jednání č.d MSPH 95 INS 21504/2011-B-11 ze dne 10.9.2012, listu seznamu přihlášených pohledávek pod označením MSPH 95 INS 21504/2011 s pořadovým číslem přihlášky 85, smlouvy o finančním leasingu č. MOBCZK6409062 ze dne 11.5.2009, včetně všeobecných obchodních podmínek pro finanční leasing žalobkyně, dodatku č. 1 k leasingové smlouvě č. MOBCZK6409062 ze dne 1.11.2009, splátkového kalendáře, nabídky na uzavření dohody ze dne 11.5.2009, faktury č. 76290040 znějící na celkovou částku 1,606.500 Kč, výpovědi leasingové smlouvy č. MOBCZK6409062 ze dne 4.4.2011, dodejky České pošty), tak z obecně známých okolností, respektive skutečností známých zdejšímu soudu z jeho činnosti insolvenčního a rejstříkového soudu dle § 121 OSŘ. Dne 11.5.2009 podepsaly žalobkyně coby pronajímatel a dlužnice jako nájemce smlouvu o finančním leasingu č.: MOBCZK6409062 (smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci), jejímž předmětem je finanční leasing (nájem s následnou koupí) lisu s celkovou předběžnou cenou leasingu ve výši 1,606.500,-Kč. Součástí formuláře smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky pro finanční leasing žalobkyně (dále též jen Obchodní podmínky ). Článek VII. Obchodních podmínek upravuje předčasné ukončení, výpověď smlouvy; odstavec 3 citovaného článku obsahuje odkaz na způsob výpočtu výše škody a ušlého zisku, které může pronajímatel uplatňovat vůči nájemci v případě předčasného ukončení leasingového vztahu, vyjádřený v článku III. odst. 6 Obchodních podmínek. Usnesením ze dne 17.5.2012 č.d. MSPH 95 INS 21504/2011-A-19 zdejší soud mimo jiné zjistil dlužničin úpadek a ustanovil žalovaného správcem. Dne 18.6.2012 uplatnila žalobkyně u zdejšího soudu ve věci vedené pod spisovou značkou MSPH 95 INS 21504/2011 přihláškou ze dne 12.6.2012 na předepsaném formuláři pohledávky číslo 1 až 5 za dlužnicí v celkové výši 1,179.947,50 Kč; jako důvod vzniku pohledávky číslo 5 ve výši 444.318,91 Kč uvedla žalobkyně evidovaná jako věřitelka č. 85 leasingovou smlouvu č. MOBCZK6409062 ze dne 11.5.2009, dodatek č. 1, splátkové kalendáře ze dnů 11.5.2009 a 1.1.2010, fakturu č. FVCZKpen15/11/0330. Věřitelka č. 85 dále v přihlášce informuje, že dlužnice neuhradila žalobkyni ke dni výpovědi leasingové smlouvy leasingové splátky č. 19 až 24, leasingová smlouva byla předčasně ukončena ke dni 7.4.2011, předmět leasingu nebyl dosud pronajímatelem zpeněžen, proto je pohledávka vyčíslena v maximální výši a přihlášena podmíněně. Věřitelka č. 85 specifikuje odkládací podmínku uplatněnou v přihlášce u pohledávky číslo 5 jako zaslání konečného vyúčtování příslušné leasingové smlouvy dlužnici poté, co bude zpeněžen předmět leasingu. Dne 10.9.2012 se v rámci insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem pod spisovou značkou MSPH 95 INS 21504/2012 konalo přezkumné jednání, při kterém popřel správce pohledávku číslo 5 žalobkyně coby věřitelky č. 85 co do pravosti a výše 444.318,91 Kč s odkazem na absenci zpeněžení předmětu leasingu a na maximální výši vyčíslené pohledávky. Věřitelka č. 85 nebyla přezkumnému jednání přítomna. Podáním ze dne 11.9.2012 vyrozuměl správce žalobkyni o popření pravosti pohledávky číslo 5 věřitelky č. 85 za dlužnicí ve výši 444.318,91 Kč coby nezaplacených leasingových splátek při konaném přezkumném jednání, přičemž správce současně poučil věřitelku č. 85 o možnosti zahájení incidenčního řízení proti správci z uvedeného důvodu u insolvenčního soudu; vyrozumění žalovaného bylo doručeno žalobkyni dne 13.9.2012. Usnesením ze dne 11.9.2012 č.d. MSPH 95 INS 21504/2011-B-14 prohlásil zdejší soud na dlužničin majetek konkurs. Dne 9.10.2012 podala žalobkyně u zdejšího soudu proti správci žalobu o určení pravosti sporné nevykonatelné pohledávky věřitelky č. 85 za dlužnicí ve výši 444.318,91 Kč z vypořádání leasingové smlouvy č. MOBCZK6409062 ze dne 1.11.2009.

Ostatní skutková zjištění vzešlá ze shora jmenovaných důkazů zdejší soud na tomto místě neuvádí, neboť, přes provedení výše zmíněných listin k důkazu, nejsou zjištění z nich vzniklá významná pro právní závěry níže řečené. Ze stejných důvodů neprovedl insolvenční soud ani další navrhované důkazy.

K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou (§ 177 IZ). Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (§ 188 odst. 2 IZ). Přezkoumání přihlášených pohledávek se děje na přezkumném jednání nařízeném insolvenčním soudem (§ 190 odst. 1 IZ). Přezkoumání pohledávek při přezkumném jednání se děje podle seznamu přihlášených pohledávek (§ 191 odst. 1 věta prvá IZ). Pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět (§ 192 odst. 1 IZ). Insolvenční správce může při přezkumném jednání změnit stanovisko, které zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek (§ 192 odst. 2 IZ). Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření (§ 198 odst. 1 IZ). V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku (§ 198 odst. 2 IZ). Incidenčními spory jsou spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek [§ 159 odst. 1 písm. a) IZ]. Incidenční spor se projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby (§ 160 odst. 1 IZ). Nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje (§ 7 IZ).

Shrnuto uvedené, přezkoumána může být pouze pohledávka řádně uplatněná (přihlášená). Pohledávky podléhající přezkumu mohou být v rámci zmíněného procesu buď zjištěny či zůstanou sporné. Zjištěná je taková pohledávka, kterou správce uznal, respektive nepopřel. V opačném případě, tedy je-li pohledávka popřena správcem, zůstává spornou. Existenci či neexistenci sporné pohledávky je možno dodatečně určit v rámci incidenčního sporu. Uvedené řízení je jako civilní proces zahajováno různými osobami mimo jiné podle toho, zda pohledávka, která zůstala sporná, byla přezkoumána jako vykonatelná či nevykonatelná. V případě popření nevykonatelné pohledávky je povinen věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla účinně popřena, podat do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou uplatní proti insolvenčnímu správci, jenž nevykonatelnou pohledávku popřel, určení existence své pohledávky s ohledem na důvod jejího popření (co do pravosti, výše či pořadí). Obsah incidenčního sporu vyvolaného popřením je pak striktně dán příčinou spornosti pohledávky, což znamená, že insolvenční soud se smí zabývat spornou pohledávkou toliko s ohledem na důvod její spornosti (viz shora citovaná zákonná úprava, včetně standardní judikatury Nejvyššího soudu České republiky). Vzhledem ke shora popsanému skutkovému stavu lze uzavřít, že v daném případě uplatnila žalobkyně coby věřitelka č. 85 s nevykonatelnou pohledávkou za dlužnicí včas žalobu o určení pravosti a výše sporné pohledávky, tj. věřitelka č. 85 iniciovala tento proces v pravou chvíli (ve lhůtě nepřesahující 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání). Důvodem popření a tedy spornost pohledávky tkví v její pravosti a výši, tj. zda je pohledávka žalobkyně po právu z důvodů a ve výši uváděných v přihlášce, eventuálně v rámci přezkumného jednání, při němž mělo dojít k účinnému popření nevykonatelné pohledávky.

Skutečnostmi rozhodnými pro spor z popření pohledávky jsou jednak moment zjištění dlužníkova úpadku, potažmo rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku (konkurs, oddlužení, reorganizace), a přihlášení pohledávek věřitele, jednak okamžik přezkoumání pohledávek, eventuálně vyrozumění věřitele o popření jeho nevykonatelné pohledávky za dlužníkem správcem, vlastně zákonem stanovené lhůty pro podání incidenční žaloby oprávněnou osobou a jednak spornost přezkoumaných pohledávek daná účinností jejich popření oprávněnými osobami. Vyhovět žalobě o určení existence či neexistence (co do pravosti, výše či pořadí) popřené pohledávky (incidenční žalobě) lze při splnění následujících předpokladů: 1. pohledávka byla v rámci insolvenčního řízení řádně a včas přihlášena a přezkoumána, 2. při přezkoumání pohledávky byla tato účinně popřena oprávněnou osobou, 3. incidenční žaloba byla podána včas proti zákonem předpokládaným osobám (popírajícímu správci či dlužníku, případně proti věřiteli bez ohledu na charakter /vykonatelnost/ jeho pohledávky), 4. v době rozhodování soudu trvají účinky insolvenčního řízení, 5. osoba žalobce prokáže, že důvod, výše a pořadí pohledávky, popřípadě nárok mají či nemají (podle charakteru incidenční žaloby) oporu v právu. Vzhledem ke shora popsanému skutkovému stavu se insolvenční soud zabýval nejprve řádností přihlášení sporné pohledávky, jakož i možností jejího přezkumu.

K otázce účinnosti popěrného úkonu při přezkumném jednání: Vzav v potaz právní názor Nejvyššího soudu České republiky (dále též jen Nejvyšší soud nebo NS ČR ) považuje soud nejprve za vhodné citovat z rozhodnutí jmenovaného soudu sp.zn. 32 Cdo 1726/98 ze dne 24.5.2001: Popření pohledávky je procesním úkonem, pro nějž přiměřeně platí § 41 odst. 2 OSŘ a co do obsahových náležitostí úkonu § 42 odst. 4 OSŘ. Popírá-li konkursní věřitel výši pohledávky nebo její pořadí, musí uvést výši, ve které ji uznává, popřípadě jaké pořadí má mít, jinak popření nemůže vyvolat zamýšlené procesní účinky; nemůže svůj úkon omezit jen na závěr, že s tvrzenou výší pohledávky nebo s uplatněným přednostním právem nesouhlasí. Pro závěr o tom, zda byla popřena nejen pravost, nýbrž i výše, případně pořadí pohledávky, je určující obsah popření (jeho důvody) v podobě zachycené v protokolu o přezkumném jednání nebo v seznamu přihlášených pohledávek, který tvoří součást tohoto protokolu (§ 21 odst. 3 ZKV). Účinné popření (jen) pravosti pohledávky umožňuje soudu ve sporu o určení pravosti pohledávky zkoumat (pouze) základ nároku. Dospěje-li soud k závěru, že základ nároku je dán, nemůže bez dalšího zkoumat též jeho výši nebo pořadí. Stejně tak účinné popření pohledávky co do její výše umožňuje soudu ve sporu o určení výše pohledávky zkoumat pouze tuto výši (a to pouze v popřeném rozsahu), nikoli též posuzovat (bez dalšího) pořadí pohledávky. Konečně platí, je-li popřeno pouze pořadí přihlášené pohledávky, může incidenční spor vyústit právě jen v určení tohoto pořadí (pravost a výši pohledávky soud na tomto základě již posuzovat nesmí). Byť se uvedené názory týkají úpadkového procesu prováděného dle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.12.2007 (dále též jen ZKV ), uplatní se též v poměrech úpravy zakotvené v IZ. I současné popěrné úkony jsou formalizovány v obecné rovině úpravou obsaženou v OSŘ, přičemž k účinnému popření pohledávky při přezkumném jednání může dojít jen v případě, je-li pohledávka věřitele řádně přihlášena, tj. nejsou-li o důvodech a výši přihlášené pohledávky pochyby (proto, že věřitel pohledávky buď neuvedl potřebné okolnosti vůbec anebo uvedl významné skutečnosti nedostatečně).

Vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splnění podmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží [§ 36 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.12.2013 (dále též jen OZ )]. Podmínka je odkládací, jestliže na jejím splnění závisí, zda právní následky úkonu nastanou. Podmínka je rozvazovací, jestliže na jejím splnění závisí, zda následky již nastalé pominou (§ 36 odst. 2 OZ).

Podmínkou v právním slova smyslu (condicio) nejčastěji označujeme nejistou budoucí skutečnost, na které se činí závislou účinnost smlouvy nebo jiného právního jednání, a to z vůle jednajících. V úvahu přicházejí právní jednání, právní událost apod. Podmínkou ve smyslu § 36 OZ není případ, chybí-li základní znak podmínky, tj. objektivní stav nejistoty. Tak je tomu v případě, je-li právní jednání závislé na minulé nebo současné skutečnosti. Zde nedochází k objektivní nejistotě, ale již v okamžiku, kdy je právně jednáno, je jisté, zda právní jednání má účinky či nikoli. Nic na tom nemění ani to, když jednající neví, že událost již minula. Berou-li strany takovou skutečnost v potaz, představuje její splnění předpoklad platnosti právního jednání. Je-li budoucí skutečnost jistá, nebo je alespoň jisté, že nastane, nejde již o podmínku, ale o uložení času, které se od podmínky liší tím, že se účinky právního jednání činí závislými sice na budoucí, ale jisté skutečnosti; víme o ní, že v budoucnosti jistě nastane.

Veden citovanými myšlenkami insolvenční soud míní, že pohledávka číslo 5 věřitelky č. 85, která byla předmětem přezkumu v rámci přezkumného jednání dne 11.9.2012, neměla být k přezkoumání určena pro přetrvávající nedostatky přihlášky. Jak shora patrno, věřitelka č. 85 opřela důvod vzniku pohledávky číslo 5 v přihlášce ze dne12.6.2012 o leasingovou smlouvu č. MOBCZK6409062 ze dne 1.11.2009, respektive výpověď řečené smlouvy (předčasné ukončení leasingového vztahu), přičemž jednotlivé dílčí nároky opřené o předčasné ukončení leasingového vztahu žalobkyně jednak řádně neidentifikovala (nezaplacené leasingové splátky jak splatné před ukončením smlouvy, tak ty, na které by měla žalobkyně právo po sjednanou dobu, prodejní cena lisu na konci smlouvy a úroky z prodlení) co do obsahu a co do výše (jejího výpočtu), jednak podmínila odkladem na vyčíslení výše pohledávky po zpeněžení lisu (předmětu leasingu). Ve smyslu shora řečeného přitom věřitelka č. 85 nespecifikovala tvrzenou odkládací podmínku. S ohledem na citovanou právní úpravu účinnou v době vzniku, respektive zániku, leasingového vztahu přitom lze mít pochybnosti o existenci podmíněného nároku s ohledem na obsah ujednání žalobkyně a dlužnice stran předčasného ukončení leasingu obsaženého v Obchodních podmínkách; výše řečené odstavce 6 a 3 článků III. a VII. Obchodních podmínek, pokud jde o vyúčtování vzniklé škody a ušlého zisku, výslovně hovoří (expressis verbis) o způsobu výpočtu jednotlivých nároků, nikoli o momentu vzniku práva. Žalobkyní uváděné informace tak nelze považovat za řádnou specifikaci okolností, z nichž by žalobkyně odvozovala výši své sporné pohledávky, jakož i vazbu vzniku sporné pohledávky na odkládací podmínku. Při absenci vymezení práv a povinností jednotlivých účastníků vztahu (žalobkyně a dlužnice) nemohl správce vzít jako postačující vymezení důvodu a výše (potažmo odkládací podmínky) přihlášené pohledávky číslo 5 zánik leasingu, neplacení splátek č. 19 až 24 , splátky, na které by měl pronajímatel nárok či tvrzení o tom, že předmět leasingu nebyl dosud zpeněžen . Správce je povinován vždy postupovat v souladu s ustanovením § 188 odst. 2 IZ, jakmile jsou skutková tvrzení věřitele natolik omezena , že není zřejmé vylíčení okolností (děje), které předcházely uplatnění pohledávky. Vzhledem k možnosti věřitelů sporných nevykonatelných pohledávek dovolávat se v žalobě z popření toliko důvodu a výše pohledávky uplatněného v přihlášce či při přezkumu (kterého se ovšem věřitelé nemusejí účastnit), je chybějící postup správce dle citovaného paragrafu způsobilý přivodit takovému věřiteli omezení jeho práva. Aplikováno na souzenou věc, věřitelka č. 85, která se přezkumného jednání dne 10.9.2012 nezúčastnila, nemohla doplnit chybějící skutkové okolnosti o vzniku (výši či podmíněnosti) sporné pohledávky a tudíž se těchto důvodů nemůže dovolávat ani v předmětném incidenčním sporu. Správce tak byl povinován vyzvat věřitelku č. 85 dle § 188 odst. 2 IZ k doplnění přihlášky pohledávky, tedy k osvětlení konkrétních informací o důvodu zániku leasingové smlouvy a o příčinách vzniku a výše uplatňované pohledávky číslo 5. Z okolností insolvenčním soudem zjištěných (výše však neuváděných) z důkazů provedených listinami předloženými žalobkyní se podává, že v případě přihlášky pohledávky číslo 5 věřitelky č. 85 nejde o uplatnění jediné pohledávky, přičemž důvodnost jednotlivých nároků lze zkoumat jen tehdy, budou-li řádně identifikovány příčinami svých vzniků (například neuhrazené splátky, sankce za prodlení apod.). Správce je přitom oprávněn do příslušné výzvy dle citované normy obsáhnout i důvodné výhrady týkající se zpochybňování důkazních prostředků tím, že věřitelku č. 85 seznámí se svým náhledem na nutnost doplnění důkazních návrhů. Absence potřebných důkazů však nečiní (na rozdíl od chybějícího vylíčení potřebných skutkových okolností) přihlášenou pohledávku nepřezkoumatelnou.

Na základě zjištěného skutkového stavu ubíraje se zmíněnými úvahami a názory dospěl tedy soud k závěru, že pohledávka číslo 5 žalobkyně přihlášená v řízení vedeném zdejším soudem pod spisovou značkou MSPH 95 INS 21504/2011 ve věci dlužnice nemohla být v rámci přezkumného jednání konaného dne 10.9.2012 správcem účinně popřena. Vady přihlášky nebyla schopna zhojit ani argumentace správce použitá při přezkumném jednání a ve vyjádření k žalobě (o tom, že žalobkyně vyčíslila pohledávku v maximální výši, protože jí vzhledem k nepodmíněnosti vzniku pohledávky není tato výše známa), ani osvětlování důvodů vedoucích věřitelku č. 85 k přihlášení pohledávky číslo 5 za dlužnicí v předmětné žalobě (co do důvodu, výše i uplatněné odkládací podmínky). Pro chybějící řádnou specifikaci okolností, na nichž staví žalobkyně existenci jednotlivých nároků opíraných o leasingový vztah ze smlouvy č. MOBCZK6409062 ze dne 1.11.2009, tak nelze považovat pohledávku číslo 5 žalobkyně za řádně přihlášenou, přičemž uvedený nedostatek nejde k tíži jmenované; v tomto případě to byl žalovaný, kdo byl povinován při zachování postupu dle § 188 odst. 2 IZ vady přihlášky odstraňovat . Jelikož tak správce neučinil a zařadil spornou pohledávku mezi přezkoumávané, nelze, než považovat podmínku výše zmíněnou pod bodem 1. za nesplněnou.

Shrnuto řečené, v daném případě nebyla prokázána spornost pohledávky číslo 5 vůči dlužnici opírané žalobkyní o vyúčtování leasingového vztahu, neboť při přezkoumávání předmětné pohledávky v rámci přezkumného jednání konaného v insolvenčním řízení vedeném zdejším soudem pod spisovou značkou MSPH 95 INS 21504/2011 dne 10.9.2012 nemohla být tato pro přetrvávající vady přihlášky účinně správcem popřena. S ohledem na nesplnění jednoho z předpokladů pro vyhovění incidenční žalobě se tak soud již nezabýval řešením věcné důvodnosti existence předmětné pohledávky žalobkyně za dlužnicí (zkoumání, zda má oporu v právu), neboť rozsah spornosti není patrný; soud proto již neprováděl žádné další dokazování.

Soud tedy ze všech vyjmenovaných důvodů žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení existence shora specifikované pohledávky za dlužnicí, zamítl pro předčasnost , jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 202 odst. 1 IZ ve spojení s ustanoveními § 7 IZ a § 150 OSŘ s tím, že žalobkyně nemá proti žalovanému coby insolvenčnímu správci na náhradu nákladů řízení nárok. Insolvenční soud nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení ani úspěšnému správci, neboť tento spor byl vyvolán v souvislosti s předchozí absencí odpovídajícího postupu žalovaného před přezkoumáním přihlášené pohledávky číslo 5 věřitelky č. 85 vůči dlužnici.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudkul z e podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Tento rozsudek se považuje za doručený okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy byl tento rozsudek doručen v písemném vyhotovení.

Odvolat se nemůže ten, kdo se práva odvolání výslovně vzdal.

V Praze dne 10. prosince 2015 Mgr. Věra Modlitbová, v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Jana Sušická