93 ICm 388/2012
Č.j.: 93 ICm 388/2012-101

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Markétou Slámovou ve věci žalobce BRZDY BAUMRUKR, s.r.o., IČ 26347229, Ovocný trh 572/11, 110 00 Praha 1, zastoupeného JUDr. Markem Görgesem, advokátem se AK Görges & Partners se sídlem Žižkova 52, 301 00 Plzeň proti žalovanému JUDr. Jiřina Lužová, Dušní 22, 110 00 Praha 1, insolvenční správce dlužníka Taweko, spol. s r.o., IČ 14704072, se sídlem Na Florenci 1686/9, 110 00 Praha 1, zastoupenému JUDr. Tomášem Pelikánem, advokátem se sídlem Dušní 22, 110 00 Praha 1, o určení popřené pohledávky

takto:

I. Žaloba s návrhem na určení pravosti pohledávky ve výši 1,202.460,78 Kč přihlášené žalobcem do insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn. MSPH 93 INS 15038/2011 ve věci dlužníka Taweko spol. s r.o., Na Florenci 1686/9, 110 00 Praha 1, IČO 147 04 072 se z a m í t á .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku14.160,-, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou zdejším soudu dne 8.2.2012, domáhal určení pravosti pohledávky ve výši 1,202.460,78 Kč přihlášené do insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem proti dlužníku Taweko spol. s r.o., Na Florenci 1686/9, 110 00 Praha 1, IČO 147 04 072 (dále jen dlužník) pod sp.zn. MSPH 93 INS 15038/2011. Pohledávka žalobce byla přihlášena v celkové výši 1,533.664,42 Kč. Pohledávku za dlužníkem žalovaný popřel při přezkumném jednání konaném dne 16.1.2012 co do částky 1,202.460,78 Kč pro pravost a výši. Pohledávka žalobce vznikla jednak z titulu nezaplacené ceny za dodané zboží, což žalobce dokládal dodacími listy a fakturami-pohledávka č. 1, jinak z titulu neuhrazené ceny za postoupení pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 28.5.2010-pohledávka č. 2. Na základě této smlouvy žalobce dlužníku postoupil pohledávky za společností Autocentrum Stará role s.r.o. v celkové výši 1,086.182,-za sjednanou úplatu odpovídající nominální hodnotě postupovaných pohledávek. Úplatu se dlužník zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 100.000,-Kč pod ztrátou výhody splátek. Postoupení pohledávek bylo společností Autocentrum Stará role s.r.o. oznámeno dne 28.5.2010. Dlužník uhradil pouze prvou splátku, a to opožděně. Částka 100.000,-Kč byla skutečně hrazena na tento účel, což vyplývá z emailového sdělení zaměstnance dlužníka Václava Kuboně a z pokladní složenky, na které je od dlužníka zpráva AUTOCENTRUM. Smlouvu za dlužníka podepsal Petr Klečka jednak na základě plné moci, jednak z titulu své funkce obchodního ředitele. I když tedy Petr Klečka nebyl statutárním orgánem dlužníka, byl oprávněn smlouvu za dlužníka podepsat, ze svědeckých výpovědí vyplývá, že tato osoba propojovala všechny zúčastněné společnosti. Pokud by byla smlouva soudem shledána za neplatnou, odpovídá dlužník dle § 268 ObchZ za škodu, když neplatnost smlouvy sám způsobil. Smlouvu měl dle textu podepsat jednatel pan Tůma, smlouva byla žalobcem zaslána dlužníku k podpisu. Dlužník v nalézacím řízení vedeném u krajského soudu v Plzni platnost smlouvy napadl v poslední den lhůty, ve které měl žalobce možnost přihlásit tytéž pohledávky za společností Autocentrum Stará role s.r.o.. Dlužník tak zmařil možnost žalobce domáhat se uspokojení svých pohledávek v tomto řízení.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že pohledávka č. 1 byla popřena co do výše, když platba ve výši 100.000,-Kč ze dne 30.6.2010 měla být započtena na nejstarší splatnou pohledávku a v důsledku toho žalobce nesprávně vypočetl úroky z prodlení. Platba měla být započtena na fakturu č. 41006423 na částku 157.766,-Kč, splatnou dne 16.7.2010, žalovaná popřela rozdíl v jistině a úrocích z prodlení ve výši 110.962,30 Kč, jak uvedeno ve vyjádření na č.l. 19 spisu. Žalovaná dále popřela nesprávně vypočtený úrok z prodlení ve výši 51,50 Kč z důvodu chybného vyčíslení. Co se týče pohledávky č. 2, za dlužníka jednal Petr Klečka na základě plné moci udělené mu jednatelem dlužníka, aniž by tato skutečnost byla ze smlouvy patrná, jak požaduje § 31 a § 32 OZ, smlouva je tedy neplatná dle § 39 OZ. Na tom nic nemění ani to, že této osobě byla plná moc udělena byla ani že je na smlouvě otisk razítka dlužníka. Co se týče nároku z titulu náhrady škody, i za tuto by měl být případně odpovědný Petr Klečka nikoli dlužník. Z účetnictví dlužníka nevyplývá, že by Petr Klečka byl zaměstnancem dlužníka, nejsou v něm založeny mzdové listy apod.

Ze shodných tvrzení účastníků a spisu zdejšího soudu (tak jak byl při ústním jednání čten k důkazu) bylo zjištěno, že žalobce do insolvenčního řízení vedeného ve věci dlužníka přihlásil pohledávky v celkové výši 1,533.664,42. Pohledávku za dlužníkem žalovaný popřel při přezkumném jednání konaném dne 16.1.2012 co do částky 1,202.460,78 Kč, pohledávku č. 1 výši a pohledávku č. 2 pro pravost. Žalobce byl o popření pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 23.1.2012. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že žalobce dodal žalovanému zboží tak je vylíčeno v bodě III. žaloby. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.5.2010 bylo zjištěno, že žalobce měl dlužníku postoupit pohledávky za společností Autocentrum Stará role s.r.o. ve výši 1,086.182,-Kč za cenu ve výši nominální hodnoty pohledávek, splatnou v měsíčních splátkách ve výši 100.000,-Kč, splatných do 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy, pod ztrátou výhody splátek. V záhlaví je jako osoba jednající za dlužníka označen jednatel Vlastimil Tůma, smlouva je opatřena razítkem dlužníka a podepsána Petrem Klečkou, jak vyplývá i ze shodných tvrzení účastníků. Žalobce postoupení pohledávky oznámil společnosti Autocentrum Stará role s.r.o. dopisem ze dne 28.5.2010. Z plné moci ze dne 4.2.2010 bylo zjištěno, že dlužník Petra Klečku zmocnil ke všem právním úkonům za dlužníka. Z plné moci ze dne 15.2.2011, dohody o uznání dluhu s AMP Automotive s.r.o. ze dne 29.10.2010, smlouvy o postoupení pohledávek mezi Golem-autodoprava s.r.o. bylo zjištěno, že Petr Klečka za dlužníka jednal opakovaně, ani v těchto smlouvách není uvedeno, že by jednal na základě plné moci. Z emailového sdělení dlužníka ze dne 30.6.2010 vyplývá, že byla vložena dohodnutá částka. Přílohou emailu byla pokladní složenka ze dne 30.6.2010, dle které byla na účet žalobce dlužníkem vložena částka 100.000,-Kč, v kolonce vklad jménem-název podniku, provozovny atd. je uvedeno Autocentrum. Z přihlášky pohledávky žalobce do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Plzni pod sp.zn. KSPL 27 INS 16761/2011 bylo zjištěno, že se v řízení dlužníka Petra Klečky domáhá uspokojení pohledávky č. 2.

Ze sdělení České správy sociálního zabezpečení ze dne 13.9.2012 (č.l. 56 spisu) vyplývá, že Petr Klečka nebyl ke dni uzavření smlouvy o postoupení pohledávek evidován jako zaměstnanec dlužníka. Ze svědecké výpovědi Ivety Horvátové bylo zjištěno, že byla zaměstnankyní dlužníka. Postupně byla v období od roku 2008 do roku 2011 zaměstnankyní dlužníka, Autocentra Stará Role a společnosti Akver, vzhledem k tomu, že se reálně jednalo stále o tutéž firmu, ve které se vyskytovaly tytéž osoby, nepamatuji si ve kterém období pro kterou společnost pracovala. Její náplní práce bylo vyřizování objednávek náhradních dílů, pracovala ve skladu. Pan Kuboň byl její nadřízený, neví v jaké funkci pracoval. Nosil jí objednávky, podepisoval faktury. Pokud 3 výše jmenované společnosti vnímala jako jednu firmu, tyto byly spojeny osobou pana Petra Klečky, který ve všech těchto společnostech figuroval, neví však v jaké funkci, osobně s ním nepřicházela do styku, nevím zda v centrále společnosti měli on nebo pan Tůma kanceláře, pracovala na jiném místě. Společnost dlužníka sídlila ve Staré Roli, ústředí firmy bylo v ulici Závodu Míru, já jsem pracovala ve skladu v Nádražní 61. Od žalobce se objednávaly náhradní díly a to jak společností Taweko, tak i Autocentrum, ze začátku bylo hrazeno na faktury, pak v hotovosti. Ze svědecké výpovědi Václava Baumrukera bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalobce od roku 1996, od roku 2002 pracuje jako prodejce náhradních dílů-dealer, náplní jeho práce je mimo jiné ježdění po firmách. Při objednávání náhradních dílů jsem jednal se skladníky, popřípadě mistry dílen. Napřed spolupráce probíhala s Autocentrem Stará Role, poté byla založena firma Taweko. Z vedení dlužníka popř. Autocentra jsem jednal s panem Michkem (s tímto řešil splatnost faktur, když odběratel trval na 90ti denní splatnosti). Autocentrum se dostávalo s platbami do prodlení. Vedení žalobce tedy jednalo s panem Kuboněm v tom smyslu, že se dluh převede na Taweko, který jej pak bude dále splácet. Na základě toho měl být Taweku poskytnut další kredit ve výši 400.000,-Kč, pak se již platilo hotově. Toto bylo telefonicky projednáváno i s panem Klečkou. Poté co se dluh převedl na Taweko, dostal povolení zaměstnavatele s touto společností dále obchodovat. Neví v jaké funkci u dlužníka příp. u Autocentra pan Klečka vystupoval, nikdy se s ním osobně neviděl, byli pouze v telefonickém kontaktu, volal mu na mobilní telefon. Nevím, zda měl u dlužníka nějaké rozhodovací pravomoci, vždy svědka odkázal na třetí osoby. Ze svědecké výpovědi Ivana Koudely bylo zjištěno, že byl zaměstnancem žalobce zhruba po dobu 9ti měsíců. U žalobce pracoval jako obchodní zástupce, na starosti měl servisní činnost, objížděl zákazníky, zjišťoval názory zákazníků na činnost žalobce a pomáhal při prodeji náhradních dílů. Společnost Autocentrum sídlila ve Staré Roli, svědek zabezpečoval servis všech jejich kamionů, naceňoval jsem díly a práci. Co se týče společnosti Autocentrum popř. Taweko jednal s panem Průšou, panem Kocúmem a slečnou Horvátovou. Od těchto osob jsem se také dozvěděl, že Autocentrum zaniká a vzniká Taweko. S panem Klečkou nikdy osobně nejednal, 2x ho viděl, z toho jednou na dvoře firmy. Zaměstnanci se k němu chovali jako k šéfovi. Pan Klečka tehdy jednal s panem Martinem Michkem, o čem to neví. Svědek si nevšiml, že by pan Klečka zaměstnancům bezprostředně udílel pokyny, neví, zda v té době ještě fungovalo Autocentrum nebo již Taweko. Pan Michek zaměstnancům pokyny udílel, šéfoval tam servisu. Ze svědecké výpovědi Martina Pecha bylo zjištěno, že byl zaměstnancem žalobce naposledy jako výkonný ředitel, s panem Klečkou řešil úhrady pohledávek, sešel se s ním v květnu v Berouně a dohodli jsme se na úhradě pohledávek žalobce v splátkách. Bylo dohodnuto, že pohledávky budou odkoupeny do Taweka a dluh bude splácen po 100.000,-Kč měsíčně. Kromě toho byl přislíben obchodní rámec ve výši 400.000,-Kč, ten to byl vyčerpán během 1,5 měsíce aniž by byl za dodané zboží zaplaceno. Pan Klečka vystupoval i za společnosti Autocentrum Stará Role, Golem i za dlužníka. Prezentoval se jako obchodní ředitel dlužníka. Plná moc pro pana Klečku od dlužníka mi byla zaslána e-mailem zřejmě následně na vyžádání po podpisu smlouvy o postoupení pohledávek. Smlouvu o postoupení pohledávek připravoval žalobce, poštou byla odeslána do Taweka a následně si ji v Karlových Varech vyzvedli svědek spolu s panem Kratochvílem osobně. S panem Klečkou svědek mluvil ve Staré Roli v areálu autoopraven, byl u toho i pan Kratochvíl. Pan Klečka měl v areálu kancelář, do které mě uváděla sekretářka, pan Kuboň měl na dveřích vizitku vedoucí servisu, zda tam měl vizitku pan Klečka a jakou, si svědek nepamatuje. Přes pana Kuboně posílal dlužníku vyčíslení dluhu, ten mě ohledně řešení odkázal na pana Klečku. Pan Kuboň mi také zaslal potvrzení o vkladu ve výši 100.000,-Kč na náš účet, v té době již dlužník odebral cca 200.000,-Kč v rámci dohodnutého obchodního rámce. Smlouvou o postoupení pohledávky byly převedeny veškeré pohledávky za společností Autocentrum Stará Role, následně vznikly pohledávky za dlužníkem.

Podle ust. § 173 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ) věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Podle § 190 a násl. IZ se přezkoumání přihlášených pohledávek děje na přezkumném jednání nařízeném insolvenčním soudem podle seznamu sestavného insolvenčním správcem. Dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. O popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Podle § 189 odst. 1 IZ insolvenční správce sestaví seznam přihlášených pohledávek; u pohledávek, které popírá, to výslovně uvede. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon (např. § 203 IZ-pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň).

Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, tyto skutečnosti byly ostatně mezi účastníky nesporné, že žalobce do insolvenčního řízení postupem podle § 173 IZ přihlásil pohledávku ve výši ve výši 1,533.664,42 Kč. Při přezkumném jednání konaném dne 16.1.2012 byla pohledávka žalobce co do částky 1,202.460,78 Kč popřena, pohledávka č. 1 pro výši a pohledávka č. 2 pro pravost. Žaloba byla podána ve lhůtě dle § 198 odst. 1 IZ.

Soud se tedy dále zabýval otázkou, zda je tvrzená pohledávka žalobce po právu, tedy zda se ve smyslu § 193 IZ vznikla, ke dni vydání tohoto rozhodnutí nezanikla.

Podle § 31 odst. 1 OZ při právním úkonu je možné dát se zastoupit právnickou nebo fyzickou osobou. Podle § 32 odst. 1 OZ nevyplývá-li z právního úkonu, že někdo jedná za jiného jeho jménem, platí, že jedná vlastním jménem. Jak uvedeno i v rozhodnutí (Rc) 11 Cmo 245/97. Jestliže smlouvu uzavírá za některou smluvní stranu na základě hmotněprávní plné moci zástupce (§ 31 odst. 1 ObčZ), musí být ze smlouvy patrno, že tak činí jako zástupce (§ 32 odst. 1 ObčZ). Jestliže tento zákonný požadavek není splněn, je smlouva neplatná bez ohledu na to, že jednající osobě byla udělena plná moc. Smlouvu o postoupení pohledávek za dlužníka podepsal Petr Klečka, v dokladech dlužníka se nenašel žádný záznam o tom, že by tato osoba byla zaměstnancem dlužníka a toto bylo vyvráceno i sdělením České správy sociálního zabezpečení. Z provedených listinných důkazů vyplývá, že mu byla dlužníkem udělena plná moc, v jednáních se třetími osobami za dlužníka vystupoval. Ani ze svědeckých výpovědí však nevyplynulo, že by zaměstnancem dlužníka skutečně byl, což je v otázce platnosti smlouvy o postoupení pohledávek podstatné (jednání této osoby nelze podřadit pod § 20 odst. 2 OZ). Podstatné naopak není, zda třetí osoby nabyly či nenabyly dojmu, že zaměstnancem dlužníka je, z tohoto důvodu již soud neprováděl další žalovaným navržené důkazy svědeckými resp. účastnickými výpověďmi. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávek je absolutně neplatná, žalobci právo na zaplacení ceny za postupované pohledávky nevzniklo. Nelze rovněž dovodit, že by za případnou škodu měl odpovídat dlužník, když neplatnost smlouvy způsobila třetí osoba-Petr Klečka, když při podpisu smlouvy neuvedl, že jedná jako zástupce dlužníka na základě plné moci. Ze skutečnosti, že neplatnost smlouvy dlužník namítal až ve vyjádření k žalobě o zaplacení pohledávka, odpovědnost dlužníka za škodu nezakládá.

V řízení nebylo provedenými důkazy jednoznačně prokázáno, že by úhrada částky 100.000,-Kč byla určena jako splátka ceny za postoupení pohledávek, podstatné však je, že tato pohledávka za dlužníkem žalobci nevznikla. Proto je důvodné i popření pohledávky č. 2 co do výše, soud pro stručnost odkazuje na vyjádření žalovaného shora uvedené, tak jak je ve spise založeno. Důkazy k prokázání dodání zboží dlužníku (bod III. žaloby) soud neprováděl, neboť tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná.

O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 OSŘ a § 149 odst. 2 věta druhá OSŘ , ve spojení s ust. § 202 IZ, když žalovaný měl ve věci plný úspěch. Soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14.160,-Kč. Náklady řízení spočívají v sazbě odměny za zastupování advokátem dle § 8 vyhlášky č.484/2000 Sb. ve znění č.277/2006 Sb.ve výši 10.000,-Kč, v šesti paušálních náhradách advokáta po 300,-Kč dle § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. ve znění č.277/2006 Sb. Celkem tedy 12.400,-Kč + 20% DPH, tj. 14.160,-Kč. Výrok o povinnosti zaplatit náklady řízení advokátu je odůvodněn § 149 odst. 1 o.s.ř., podle § 202 IZ náhrada nákladů přiznaná insolvenčnímu správci náleží do majetkové podstaty.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Městského soudu v Praze ve dvojím vyhotovení.

V Praze dne 26. listopadu 2012 Mgr. Markéta Slámová, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Winklerová