93 ICm 2631/2011
Č.j.: 93 ICm 2631/2011-88

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Markétou Slámovou v právní věci žalobce: Ing. Lee Louda, se sídlem Vodičkova 41, 110 00 Praha 1, insolvenční správce dlužníka HÁJEK a.s., IČ 25720074, se sídlem Na Poříčí 42/1052, 110 00 Praha 1, práv. zast. JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem se sídlem Hlinky 118, Brno proti žalovanému: AD FONTES Asset Management AG, Jakob-Singer-Strasse 5, 9050 Appenzell, Švýcarská konfederace, práv. zast. advokátkou Mgr. Kateřinou Korpasovou, se sídlem Mozartova 21, 460 01 Liberec , o popření pravosti vykonatelné pohledávky

takto:

I. Řízení se ohledně nároku na určení, že pohledávka žalovaného ve výši 1.200.000,-- Kč přihlášená do insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn. MSPH 93 INS 2456/2010 ve věci dlužníka HÁJEK a.s., IČ 25720074, Na Poříčí 42/1052, Praha 1 není po právu, z a s t a v u j e .

II. Žaloba s návrhem na určení, že pohledávka žalovaného ve výši 3.872.102,85 Kč přihlášená do insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn. MSPH 93 INS 2456/2010 ve věci dlužníka HÁJEK a.s., IČ 25720074, Na Poříčí 42/1052, Praha 1 není po právu, s e z a m í t á, když žalovaný není přihlášeným věřitelem dlužníka.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. října 2011 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil že pohledávky žalovaného za dlužníkem HÁJEK a.s., IČ 25720074, Na

Poříčí 42/1052, Praha 1 (dále jen dlužník) ve výši 1,200.000-Kč a 3,872.102,85 Kč nejsou po právu. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaný do insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn. MSPH 93 INS 2456/2010 řádně přihlásil pohledávky ve výši 3,872.102,85 Kč na jistině a 142.366,05 Kč na zákonném úroku z prodlení, vyplývající z dohody o uznání dluhu na základě notářského zápisu N 402/2009, NZ 349/20009 sepsaného JUDr. Alešem Březinou (pohledávka č. 1) a ve výši 12.000.000,-Kč na jistině a 441.205,48 na zákonném úroku z prodlení vyplývající z dohody o uznání dluhu na základě notářského zápisu N 402/2009, NZ 349/20009 sepsaného JUDr. Alešem Březinou (pohledávka č. 2). Na přezkumném jednání konaném u zdejšího soudu dne 5. září 2011 byla pohledávka č. 1 co do částky 3,872.102,85 Kč a pohledávka č. 2 co do částky 1,200.000,-Kč přezkoumávána jako vykonatelná. Obe tyto pohledávky byly žalobcem při přezkumném jednání popřena. žalobce zpochybňoval vykonatelnost pohledávek na základě notářského zápisu, když tento neobsahoval údaj dle § 63 písm. e) NŘ o tom, jak byla ověřena totožnost účastníků-existence žalovaného a dlužníka a oprávnění v zápise uvedených osob za tyto společnosti jednat a dále jsou nejasně uvedeny skutečnosti, ze kterých mají pohledávky vyplývat ve smyslu § 71b odst. 1 NŘ ve znění platném do 30.6.2010. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem nemohlo dojít k platnému uznání dluhu dlužníkem. Pohledávka č. 1 byla do insolvenčního řízení přihlášena pouze s odkazem na notářský zápis. Žalovaný tvrdil jako důvod vzniku pohledávky zprostředkovatelskou smlouvu ze dne 5.10.2005, notářský zápis zmiňuje smlouvu o zprostředkování i jakousi smlouvu o půjčce, nelze z něj určit důvod vzniku pohledávky. Z důvodu právní jistoty dále žalobce tvrdil, že žalovaný pro dlužníka žádnou smlouvu nezprostředkoval a proto mu nevzniklo právo na odměnu za zprostředkování. Uznání dluhu neobsahuje modus, smlouva ani faktura nejsou důvodem vzniku závazku, označení stan v notářském zápise (dlužník, věřitel) nekoresponduje s označením stran ve zprostředkovatelské smlouvě.

Ohledně pohledávky č. 2 byla žaloba vzata při jednání konaném dne 7. června 2012 vzata zpět, když ohledně této pohledávky došlo ke zpětvzetí přihlášky žalovaným. Žalovaný se zpěvzetím souhlasil, soud proto rozhodl, jak ve výroku I. uvedeno a řízení v této části zastavil.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že pokud žalobce shledával přihlášku neúplnou, měl žalovaného vyzvat k opravě a doplnění přihlášky, což neučinil, nebyl tedy oprávněn pohledávku popřít co do pravosti a výše z důvodu, že žalovaný nedoložil důvod vzniku pohledávky a tento důvod řádně nespecifikoval. I kdyby notářský zápis nesplňovat veškeré formální náležitosti požadované notářským řádem, dlužník uznal svůj závazek ve výši 3,872.102,85 Kč z titulu nároku žalovaného na zaplacení provize a splňuje formální náležitosti uznání závazku jako hmotněprávního úkonu a zakládá vyvratitelnou právní domněnku jeho existence v době uznání.

Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp.zn. MSPH 93 INS 2456/2010, a to ze složky žalovaného jako insolvenčního věřitele bylo zjištěno, že žalobce přihlásil podáním doručeným zdejšímu soudu dne 21. ledna 2011 pohledávky v celkové výši 16,455.674,38 Kč. Pohledávka č. 1 činila 3,872.102,85 Kč na jistině a 142.366,05 Kč na zákonném úroku z prodlení, jako důvod vzniku byla uvedena dohoda o uznání dluhu na základě notářského zápisu N 402/2009, NZ 349/20009 sepsaného JUDr. Alešem Březinou dne 18. září 2009 (pohledávka č. 1). Pohledávka č. 2 činila na jistině 12.000.000,-Kč na a 441.205,48 Kč na zákonném úroku z prodlení, jako důvod vzniku pohledávky byla uvedena opět dohoda o uznání dluhu na základě notářského zápisu N 402/2009, NZ 349/20009 sepsaného JUDr. Alešem Březinou dne 18. zří 2009 (pohledávka č. 2). Co do jistiny byly pohledávky přihlášeny jako vykonatelné. Usnesením zdejšího soud č.j. MSPH 93 INS 2456/2010-P52-2 ze dne 26. ledna 2011 byla přihláška žalovaného odmítnuta pro opožděnost, když lhůta k podání přihlášek uplynula dne 12. ledna 2011 a účast žalovaného v insolvenčním řízení byla ukončena. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze svým usnesením č.j. 2 VSPH 167/2011-P52-9 ze dne 21. března 2011, které nabylo právní moci dne 31. března 2011 usnesení o odmítnutí přihlášky potvrdil. Podáním doručeným soudu dne 2. května 2011 žalovaný pohledávky přihlásil opětovně, a to za situace, kdy odvolací soud svým usnesením č.j. 3 VSPH 121/2011-A-156 ze dne 1. dubna 2011 zrušil usnesení soudu prvého stupně o zjištění úpadku dlužníka. Úpadek dlužníka byl opětovně zjištěn usnesením č.j. MSPH 93 INS 2456/2010-A-247 ze dne 10. června 2011, ve kterém byli věřitelé vyzváni k podání přihlášek ve lhůtě do 30 dnů a současně bylo na den 5. září 2011 nařízeno přezkumné jednání. Z příslušného listu seznamu a z protokolu o přezkumném jednání vyplývá, že pohledávky žalovaného byly žalobcem popřeny v plné výši, přičemž pohledávka č. 1 byla přezkoumávána jako vykonatelná co do částky 3,872.102,85 Kč, pohledávka č. 2 pak co do částky 1,200.000,-Kč. K návrhu žalobce bylo usnesením č.j. 2456/2010-P52-16 ze dne 29.2.2012 rozhodnuto o odmítnutí přihlášky pohledávek žalovaného v rozsahu, ve kterém byly pohledávky přezkoumávány jako nevykonatelné s tím, že žalovaným nebyla ve lhůtě podána žaloba o určení pravosti pohledávek (bod I. výroku). Současně vzal soud na vědomí zpětvzetí přihlášky pohledávky ve výši 1,200.000,-Kč (bod II. výroku). Co do částky 12,583.571,35 Kč byla účast žalovaného v insolvenčním řízení ukončena (bod III. výroku). K odvolání žalované Vrchní soud v Praze usnesením č.j. 2 VSPH 537/2012-P52-23 ze dne 14. listopadu 2012 usnesení soudu prvého stupně zrušil s odůvodněním, že usnesením č.j. MSPH 93 INS 2456/2010-P52-2 ze dne 26. ledna 2011 ve znění usnesení č.j. 2 VSPH 167/2011-P52-9 ze dne 21. března 2011 byla účast žalovaného v insolvenčním řízení pravomocně ukončena a ze spisu se přitom nepodává, že by rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno resp. že vůbec bylo napadeno mimořádným opravným prostředkem. Za této situace nebyl dán důvod k přezkoumávání pohledávek žalobcem a následnému opětovnému vydání napadeného rozhodnutí.

Podle ust. § 173 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ) věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Podle § 190 a násl. IZ se přezkoumání přihlášených pohledávek děje na přezkumném jednání nařízeném insolvenčním soudem podle seznamu sestavného insolvenčním správcem. Dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. O popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

Podle § 189 odst. 1 IZ insolvenční správce sestaví seznam přihlášených pohledávek; u pohledávek, které popírá, to výslovně uvede. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon (např. § 203 IZ-pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň).

Z provedeného dokazování insolvenčním spisem má soud za zjištěné, že přihláška žalovaného do insolvenčního řízení vedeného ve věci dlužníka byla podána opožděně, účast žalovaného jako věřitele v insolvenčním řízení byla pravomocně ukončena. Nebyl tedy dán důvod k přezkoumání pohledávek žalovaného žalobcem a následnému podání žaloby o popření vykonatelných pohledávek, jak bylo uvedeno i v usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 537/2012-P52-23 ze dne 14. listopadu 2012. Proto soud rozhodl, jak v bodě II. výroku tohoto usnesení uvedeno.

Soud provedl i další listinné důkazy tak, jak jsou zaznamenány v protokolech o jednání, protože však z těchto důkazů nevycházel, tato ani nehodnotil. Rovněž tak soud neprovedl další účastníky navrhované důkazy k prokázání existence pohledávky žalovaného za dlužníkem, když toto by nemohlo mít vliv na rozhodnutí ve věci.

O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 OSŘ a § 146 odst. 2 (k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalovaného-částečné zpětvzetí přihlášky), ve spojení s ust. § 202 IZ, když žalovaný měl ve věci převážný úspěch, ve sporu však proti žalobci jako insolvenčnímu správci nemá na jejich náhradu právo.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Městského soudu v Praze ve dvojím vyhotovení.

V Praze dne 11. února 2013

Mgr. Markéta Slámová, v.r. soudce

Za správnost vyhotovení: Jindrová