93 ICm 2148/2011
Č.j: 93 ICm 2148/2011-31

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Markétou Slámovou ve věci žalobce: Robert anonymizovano , anonymizovano , bytem Mnichovická 717, 149 00 Praha 4, práv. zast. advokátem Mgr. Markem Dolečkem, se sídlem Ostrovní 30, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Mgr. Emil Fischer, se sídlem V Podhájí 625/7, 147 00 Praha 4, insolvenční správce dlužníka Rostislav anonymizovano , anonymizovano , Na Bambouzku 494, 156 31 Praha 5, o určení popřené pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení vedeného ve věci dlužníka Rostislava anonymizovano , anonymizovano , bytem Na Bambouzku 494, 153 31 Praha 5 pod spisovou značkou MSPH 93 INS 15229/2010 ve výši 4.459.589,-Kč je p o p r á v u.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou zdejším soudu dne 10. srpna 2011 domáhal určení pravosti pohledávky ve výši 4,459.589,-Kč přihlášené do insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem proti dlužníku Rostislav anonymizovano , anonymizovano , Na Bambouzku 494, 156 31 Praha 5 (dále jen dlužník) pod sp.zn. MSPH 93 INS 15229/2010. Pohledávka žalobce byla přihlášena ve výši 4,459.589,-Kč, jako důvod pohledávky žalobce označil směnku vlastní vystavenou dlužníkem na řad věřitele. Směnka byla vydána jako zajišťovací prostředek k závazku dlužníka ze smlouvy o půjčce ze dne 11. září 2010, na jejímž základě žalobce ve dvou splátkách poskytl dlužníku celkem 2,500.000,-Kč. Úrok z předmětné půjčky činil 10% p.a. a za období od 20.1.2002 (poskytnutí půjčky) do data vystavení směnky činil 2,159.589 Kč se započtením předčasné splátky dluhu ve výši 200.000,-Kč. Na předmětné směnce nebyly vyplněno datum splatnosti, když toto bylo ponecháno na vůli dlužníka. Vystavení směnky není neúčinným právním úkonem, ke zvýhodnění věřitelů vystavením směnky nedošlo. Žalovaný neprokázal, že byl ke dni vystavení směnky dlužník v úpadku. Směnky je abstraktní závazek, k jehož uplatnění stačí předložení originálu směnky. Částka 2,5 mil. Kč byla dlužníku poskytnuta v hotovosti, což v té době v rozporu se zákonem nebylo, dlužník sám pohledávku žalobce uznává. Závazek ze smlouvy o půjčce promlčen nebyl, dle smlouvy splatnost půjčky měla nastat až 8.11.2012. Nejedná se o neúčinný právní úkon, když vystavením směnky dlužník žalobci žádné plnění neposkytl, ve formě směnky pouze konstatoval svůj závazek, nejedná se o zajištění pohledávky ve smyslu § 240 odst. 2 písm. g) IZ. Postavení žalobce ani ostatních věřitelů se vystavením směnky nezměnilo.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že směnka byla vystavena v době, kdy ze dlužník nacházel v úpadku, zvýhodnění žalobce spatřuje žalovaný v tom, že v případě nevystavení směnky mohl namítat promlčení svého závazku popřípadě jeho neexistenci a žalobce by byl nucen primárně přihlásit pohledávku z titulu smlouvy o půjčce, nikoli ze směnky. To podle názoru žalovaného zakládá nejen neúčinnost právního úkonu dne § 240 IZ, ale i jeho nepolatnost dle § 39 OZ, když takové jednání je trestným činem podle § 224 odst. 2 TZ. Žalobce dále neprokázal poskytnutí půjčky dlužníku, když příjmové pokladní doklady jsou vystaveny panem Lelovicsem pro dlužníka, žalobce nikde nefiguruje.

Ze shodných tvrzení účastníků a přihlášky žalobce do insolvenčního řízení vedeného ve věci dlužníka u zdejšího soudu (tak jak byl při ústním jednání čten k důkazu) bylo zjištěno, že žalobce do insolvenčního řízení vedeného ve věci dlužníka přihlásil pohledávku ve výši 4,459.589,-z titulu směnku vlastní, která byla pro žalobce vystavena dne 11. září 2010 vystavena dlužníkem. Dne 20.1.2001 uzavřeli žalobce a dlužník smlouvu o půjčce, ve které je konstatováno, že dlužník v listopadu 2001 obdržel od žalobce částku 2,000.000,-Kč a při podpisu smlouvy částku 500.000,-Kč na úhradu části kupní ceny rodinného domu v obci Ořech. Splatnost půjčky byla sjednána nejpozději do 8.11.20012 s tím, že dlužník je oprávněn vrátit půjčku po částech před termínem splatnosti. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 10% p.a. Dlužník se ve smlouvě zavázal vystavit na požádání žalobce novou směnku znějící na směnečnou sumu rovnající se součtu jistiny a příslušenství dluhu, nejčastěji však jedenkrát ročně. Z výdajových pokladních dokladů pak bylo zjištěno, že dne 12.11.2001 dlužník poskytl třetí osobě částku 2,000.000,-Kč a dne 23.1.2002 částku 500.000,-Kč, vždy jako zálohu kupní ceny.

Podle ust. § 173 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ) věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Podle § 190 a násl. IZ se přezkoumání přihlášených pohledávek děje na přezkumném jednání nařízeném insolvenčním soudem podle seznamu sestavného insolvenčním správcem. Dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. O popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Podle § 189 odst. 1 IZ insolvenční správce sestaví seznam přihlášených pohledávek; u pohledávek, které popírá, to výslovně uvede. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon (např. § 203 IZ-pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň).

Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, tyto skutečnosti byly ostatně mezi účastníky nesporné, že žalobce do insolvenčního řízení postupem podle § 173 IZ přihlásil pohledávku ve výši ve výši 4,459.589,-Kč. Při přezkumném jednání konaném dne 11. července 2011 byla pohledávka žalobce popřena pro pravost s tím, že se jednalo o neplatný, popřípadě neúčinný právní úkon. Žaloba byla podána ve lhůtě dle § 198 odst. 1 IZ.

Soud se tedy dále zabýval otázkou, zda je tvrzená pohledávka žalobce po právu, tedy zda se ve smyslu § 193 IZ vznikla, ke dni vydání tohoto rozhodnutí nezanikla.

Jak shora uvedeno, směnka byla dlužníkem jako výstavcem podepsána řádně, sloužila k zajištění závazku dlužníka ze smlouvy o půjčce. Poskytnutí půjčky dlužník potvrdil v samotné smlouvě, žalovaný netvrdil ani nenavrhoval důkazy k tomu, že by toto prohlášení nebylo pravdivé. Naopak žalobce doložil, že částky dle smlouvy o půjčce byly v odpovídajícím časovém období vyplaceny třetí osobě. Půjčka v době vystavení směnky nebyla dosud splatná, nelze tedy hovořit o tom, že by byl závazek dlužníka promlčen. Vystavení směnky není zvýhodňujícím úkonem ani úkonem bez přiměřeného protiplnění ve smyslu § 240 a § 241 IZ natož úkonem neplatným dle § 39 OZ, když se postavení žalobce ani ostatních insolvenčních věřitelů nijak nezměnilo oproti stavu, kdy by směnka vystavena nebyla. Ostatně pokud by žalovaný shledal, že se jedná neúčinný právní úkon, měl se těchto nároků domáhat žalobou podle § 239 IZ, což v zákonné lhůtě neučinil.

Vzhledem k tomu, že po provedeném dokazování nebyla neplatnost směnky shledána, soud rozhodl, jak v bodě I. výroku tohoto rozsudku uvedeno a žalobě vyhověl.

O nákladech řízení soud rozhodl dle s ust. § 202 odst. 1 IZ, když žalobce měl ve věci plný úspěch, na náhradu nákladů řízení však ve sporu o pravost pohledávky právo nemá .

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Městského soudu v Praze ve dvojím vyhotovení.

V Praze dne 3. prosince 2012 Mgr. Markéta Slámová, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Winklerová