93 ICm 2139/2012
Č.j.: 93 ICm 2139/2012-33

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Markétou Slámovou ve věci žalobce: Spirit Invest a.s., IČ 25661311, se sídlem Jagellonská 24, 130 00 Praha 3, práv. zast. Mgr. Michalem Kroftem, advokátem se sídlem Dukelských hrdinů 34, 170 00 Praha 7 proti žalovanému: Mgr. Karel Knypl, se sídlem Čihákova 386/12, 290 01 Poděbrady, insolvenční správce dlužníka PIALIO s.r.o., IČ: 60469897, se sídlem Hlubinská 1378/36, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, práv. zast. advokátem JUDr. Pavlem Hráškem, se sídlem Týnská 1053/21, 110 00 Praha 1, o vyloučení akcií z majetkové podstaty

takto:

I. Žaloba s návrhem na vyloučení -9.035 kusů akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 10.000,-Kč společnosti Velvana a.s., IČ 25079450 -6.000 kusů kmenových akcií na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1.800,-Kč společnosti ČESKÁ CHEMICKÁ a.s., IČ 26689642 ze soupisu majetkové podstaty dlužníka PIALIO s.r.o., IČ 60469897, se sídlem Hlubinská 1378/36, 702 00 Ostrava s e z a m í t á.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce na nákladech řízení částku13.080,-Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou zdejším soudu dne 18. července 2012, domáhal vyloučení ve výroku tohoto rozsudku uvedených akcií (dále jen předmětné akcie) ze soupisu majetkové podstaty úpadce PIALIO s.r.o., IČ: 60469897, se sídlem Hlubinská 1378/36, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava (dále jen dlužník). Žalobu odůvodnil tím,

že akcie neměly být do majetkové podstaty zahrnuty z tzv. jiného důvodu podle § 225 odst. 1 IZ. Akcie slouží k zajištění úvěru, který žalobce dlužníku poskytl na základě smlouvy o úvěru ve výši 60,000.000,-Kč na základě smlouvy o úvěru ze dne 13.7.2010. L předmětným listinným cenným papírů, uzavřeli žalobce a dlužník dne 20.7.2010 zástavní smlouvu k předmětným akciím a akcie resp. hromadné akcie byly žalobci předány. Dlužník není akcionářem společností Velvana a.s. a ČESKÁ CHEMICKÁ a.s., je jím třetí osoba.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že akcie byly do soupisu majetkové podstaty zapsány po právu, žalobce není ve sporu věcně aktivně legitimován. Zástavní právo k akciím není právem, které by vylučovalo jejich soupis do majetkové podstaty, insolvenční zákon zvýhodňuje zajištěného věřitele tím, že je oprávněn domáhat se vydání výtěžku ze zpeněžení předmětu zajištění. Nakládání s věcmi zapsanými do soupisu majetkové podstaty upravuje § 217 IZ a jedná se o lex specialit k § 44 zákona o cenných papírech. Žalobce svou pohledávku z úvěrové smlouvy v insolvenčním řízení přihlásil jako pohledávku zajištěnou a v přihlášce se svého zástavního práva dovolává.

Ze smluv o úvěru mezi žalobcem a dlužníkem uzavřené dne 13.7.2010 bylo zjištěno, že se žalobce zavázal dlužníku poskytnout finanční prostředky ve výši 60,000.000,-Kč na jeho účet do 30.11.2010. K zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřel dlužník mimo jiné dne 20.7.2010 dvě zástavní smlouvy k předmětným akciím. Z výpisu z běžného účtu žalobce ze dne 22.7.2010, 19.8.2010, 12.11.2010 bylo zjištěno, že finanční prostředky dle smlouvy o úvěru byly převedeny na účet dlužníka. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. 93 INS 24377/2011 bylo zjištěno, že úpadek dlužníka byl zjištěn dne 7.3.2012, insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. Předmětné akcie byly do soupisu majetkové podstaty dlužníka zapsány podáním ze dne 6.6.2012, s poznámkou o právech uplatňovaných žalobcem. Žalobce do insolvenčního řízení pohledávku ze shora uvedené smlouvy o úvěru přihlásil pod pořadovým číslem P- 2 jako pohledávku zajištěnou zástavním právem k listinným cenným papírům společnosti Velvana a.s.

Dle § 225 odst. 1-3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ) soby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu. Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl.

K předpokladům, za nichž může soud vyhovět žalobě o vyloučení věci ze soupisu majetkové podstaty patří, že:

1) věc byla insolvenčním správcem příslušného dlužníka pojata do soupisu majetkové podstaty

2) vylučovací žaloba podaná osobou odlišnou od dlužníka došla soudu nejpozději poslední den lhůty určené zákonem 3) žalovaným je insolvenční správce 4) v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení věci ze soupisu majetkové podstaty, trvají účinky spojené s rozhodnutím o úpadku a věc je nadále zapsána do soupisu majetkové podstaty 5) osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu prokázala, nejen to, že věc neměla (nebo v době rozhodnutí o žalobě již nemá) být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které vylučuje zařazení do soupisu, svědčí jí (srov. rozsudky Nejvyššího soudu uveřejněné pod čísly 58/1998, 67/2002 a 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)

Z provedeného dokazování insolvenčním spisem má soud za zjištěné, a tato skutečnost ostatně nebyla mezi účastníky sporná, že body 1-4 byly v daném případě naplněny. Soud se tedy dále zabýval otázkou, zda bylo v řízení prokázáno, že akcie neměly být do soupisu zařazeny a zda žalobci svědčí právo vylučující zařazení věcí do soupisu majetkové podstaty.

Mezi žalobcem a dlužníkem byla dne 10.7.2010 uzavřena smlouva o úvěru a dne 20.7.2010 pak zástavní smlouvy k předmětným akciím. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla žalobcem do insolvenčního řízení přihlášena jako pohledávka zajištěná. Jak již soud konstatoval při jednání konaném dne 19. listopadu 2012, zástavní právo k majetku zapsanému do soupisu není právem vylučujícím soupis tohoto majetku do podstaty, nýbrž zakládá v souladu s insolvenčním zákonem právo domáhat se uspokojení své pohledávky z předmětu zajištění. Přestože byl žalobce řádně poučen, svá skutková tvrzení ohledně existence jemu svědčícího práva nebo jiného důvodu, které by vylučovalo soupis akcií do podstaty, nedoplnil. Proto soudu nezbylo, než žalobu zamítnout. Důkaz akciemi tak, jak byl žalobcem navrhován soud neprovedl, neboť provedení tohoto důkazu nemohlo mít vliv na rozhodnutí soudu ve věci.

O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v sazbě odměny za zastupování advokátem dle § 8 vyhlášky č.484/2000 Sb.ve výši 10.000 Kč, ve třech paušálních náhradách advokáta po 300,-Kč dle § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. ve znění č.277/2006 Sb.(10.900,-Kč + 20% DPH tj. 13.080,- Kč).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

V Praze dne 19. listopadu 2012

Mgr. Markéta Slámová, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Winklerová