91 ICm 4784/2016
č.j.91 ICm 4784/2016-35 (KSUL 91 INS 19190/2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kašparovou v právní věci

žalobkyně: Claim system s.r.o., IČO: 22772791 sídlem Sienkiewiczova 3562/4, 400 11 Ústí nad Labem

proti

žalované: Monika Bieganowská, narozená 19.6.1980 bytem Resslova 839/13, 400 01 Ústí nad Labem

o určení popřené pohledávky

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka žalobkyně za žalovanou ve výši 37 450,98 Kč z titulu vykonatelného rozsudku č.j. 9C 471/2014-80 ze dne 13.10.2015 a z titulu příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j. 203 Ex 120128/16-21, nezanikla a je po právu, se zamítá . isir.justi ce.cz (KSUL 91 INS 19190/2016)

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou soudu dne 22.12.2016, doplněnou podáním doručeným soudu dne 1.2.2017, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobkyně má za dlužníkem Monikou Bieganowskou, pohledávku ve výši 37 450,98 Kč přihlášenou ze dne 31.10.2016 zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 8.11.2016 pod poř.č.P2. Žalobkyně nesouhlasí s popřením své pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení žalované, když je toho názoru, že v přihlášce pohledávky dostatečným způsobem doložila vznik a existenci přihlášené pohledávky, jakož i stav vedené exekuce i stav vymožených finančních prostředků. Žalobkyně argumentuje, že jelikož Exekutorský úřad neprovedl převod vymožených finančních prostředků na vrub žalobkyně (oprávněné) a žalobkyně tyto finanční prostředky do dnešního dne nepřijala, pak se nejedná o splnění a zánik pohledávky. Přihlášená pohledávka tak dle žalobkyně musí být proto zjištěna v plném rozsahu. Nadto žalobkyně připustila písařskou chybu, jíž se dopustila při zpracování přihlášky pohledávky, neboť bylo chybně uvedeno, že pohledávka je částečně (co do částky 37 450,98 Kč nevykonatelná). Přihlášená pohledávka je zcela vykonatelná.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, neboť dne 26.7.2016 byla sporná pohledávka vymožena v plné výši Exekutorským úřadem Přerov. Navrhla proto, aby soud rozhodl, že žalovaná pohledávka zcela zanikla a není tedy po právu. Doplnila, že žalobkyně přihlásila vymoženou pohledávku v plné výši nejen v jejím insolvenčním řízení, ale rovněž v insolvenčním řízení jejího manžela pana Bieganowského. Dle žalované měla žalobkyně pohledávku rozdělit a nikoliv přihlásit stejnou pohledávku v plné výši u každého z nich.

3. Výzva k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, byla žalobkyni doručena dne 5.10.2017, žalované pak dne 9.10.2017. Ve výzvě byli účastníci poučeni, že pokud se ve lhůtě 7 dnů nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaná se do dnešního dne k této výzvě nevyjádřily, je tak dána fikce jejich souhlasu. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky dle ust. § 115a o.s.ř., nenařizoval soud jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

4. Z insolvenčního rejstříku je zřejmé, že přezkumné jednání se konalo dne 29.11.2016, jehož se žalobkyně účastnila. Žaloba byla podána 22.12.2016, tedy včas ve 30 denní lhůtě (§ 198 odst. 1 část věty před středníkem IZ).

5. Z insolvenčního spisu sp.zn. KSUL 91 INS 19190/2016 soud zjistil následující: Usnesením ze dne 5.10.2016 (č.dok.A-10) soud zjistil úpadek dlužnice Moniky Celerové (nyní Bieganowské), insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Jana Hovězáka a povolil řešení úpadku oddlužením. Usnesením ze dne 2.12.2016 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře (č.d.B-5). Přihláškou pohledávky doručenou insolvenčnímu soudu dne 31.10.2016, evidovanou pod č. P2, přihlásila žalobkyně jednu dílčí pohledávku ve výši 44

Shodu s prvopisem potvrzuje Pavlína Žaloudková. (KSUL 91 INS 19190/2016)

226,98 Kč představující nedoplatek na ročním vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu ve výši 6 776 Kč a příslušenství ve výši 37 450,98 Kč tvořící poplatek z prodlení, náklady nalézacího řízení a náklady vzniklé s vedením exekuce. Pohledávka byla přihlášená jako vykonatelná v částce 6 776 Kč dle rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č.j. 9C 471/2014-80 a v částce 37 450,98 Kč jako nevykonatelná (zjištěno z přihlášky P2). Výsledek přezkoumání pohledávky žalobkyně je prokázán protokolem o přezkumném jednání č.l. B-4, jehož přílohou je upravený seznam přihlášených pohledávek, z něhož je zřejmé, že pohledávka žalobkyně byla při přezkumném jednání popřena dlužnicí zcela co do pravosti. Jako důvod popření dlužnice uvedla, že pohledávka zanikla splněním. Insolvenční správce pohledávku nepopřel. Pohledávka byla přezkoumávána jako pohledávka částečně vykonatelná.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č.j. 9 C 471/2014-80 ze dne 13.10.2015, který nabyl právní moci dne 16.12.2015 a vykonatelnosti dne 22.12.2015, soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo v právní věci žalobce Claim system s.r.o., IČO: 22772791, dlužnici (1. žalovaná) a panu Filipu Bieganowskému (2. žalovaný) uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 6 776 Kč s poplatkem z prodlení z této částky ročně ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně však 25 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení od 14.3.2012 do zaplacení a na nákladech řízení částku 9 112 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

7. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaného pod č.j. 203 Ex 12012/16-21 dne 16.8.2016 soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou (č.l.22-23) soud zjistil, že soudní exekutor určil náklady exekuce a náklady oprávněnou celkovou částkou 13 834 Kč, z toho náklady oprávněného v částce 100 Kč a náklady exekuce ve výši 13 734 Kč, jež se skládá z odměny ve výši 6 450 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 4 550 Kč, náhrady za promeškaný čas ve výši 250 Kč a náhrady za doručení písemností ve výši 100 Kč a částky 2 384 Kč daň z přidané hodnoty. Ve výroku je dále tučně podtrženě uvedeno: Částku zvlášť neplaťte, byla již uhrazena!! Exekuce je ukončena!! .

8. Z usnesení soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorského úřadu Přerov, č.j. 203 Ex 12012/16-29 ze dne 5.12.2016 (č.l. 15-26) soud zjistil, soudní exekutor rozhodl podle ust. § 46 odst. 7 exekučního řádu tak, že z vymoženého plnění ve výši 56 985 Kč se odpočítávají náklady exekuce ve výši 13 734 Kč (bod I. výroku) a insolvenčnímu správci povinného se po odečtu výše uvedených nákladů exekuce vydává zbylé vymožené plnění ve výši 43 251 Kč.

9. Z příjmového pokladního dokladu č. ER 160 (č.l.21) soud zjistil, že dne 26.7.2016 přijal Exekutorský úřad Přerov, soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, od Moniky Celerové částku 56 985 Kč s účelem platby: úhrady dlužné částky.

10. Z usnesení soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorského úřadu Přerov, č.j. 203 Ex 12012/16-23 ze dne 16.8.2016 (č.l.24) soud zjistil, že soudní exekutor rozhodl tak, že exekuční příkaz č.j. 203 Ex 12012/16-10 vydaný dne 21.6.2016, kterým bylo nařízeno přikázání pohledávky z účtu povinného se zrušuje. V odůvodnění je pak uvedeno, že dne 26.7.2016 bylo dosaženo účelu exekuce tím, že byla pohledávka i náklady exekuce vymoženy.

Shodu s prvopisem potvrzuje Pavlína Žaloudková. (KSUL 91 INS 19190/2016)

11. Ze zpětvzetí popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem ze dne 16.12.2016 (č.l.27) vyplynulo, že v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. KSUL 89 INS 19189/2016 na majetek dlužníka Filipa Bieganowského vzal insolvenční správce Ing. Roman Světlý zcela zpět popření pohledávky věřitele Claim systém s.r.o., IČO 22772791.

12. Z insolvenčního spisu sp.zn. KSUL 91 INS 19190/2016 dále vyplynulo, že insolvenční řízení dlužnice bylo zahájeno dne 18.8.2016, kdy soudu došel insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení. Ze sdělení insolvenčního správce Mgr. Jana Hovězáka ze dne 19.10.2017 (č.dok. B-12) vyplynulo, že dne 10.3.2017 byla na účet majetkové podstaty připsána od soudního exekutora částka 43 251 Kč, jíž insolvenční správce deponuje na insolvenčním účtu.

13. Z insolvenčního rejstříku soud dále ověřil, že žalovaná nepodala žalobu na určení popřené vykonatelné pohledávky žalobkyně.

14. Soud provedené důkazy zhodnotil v souladu s ustanovením § 132 občanského soudního řádu každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Při hodnocení důkazů dospěl soud k následujícím zjištěním o skutkovém stavu. Žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení žalované (dlužnice) jednu dílčí pohledávku v celkové výši 44 226,98 Kč, jež zahrnuje jistinu ve výši 6 776 Kč a příslušenství ve výši 37 450,98 Kč, jež tvoří poplatek z prodlení z částky 6 776 Kč ve výši 2,5 promile za každý den prodlení za období od 14.3.2012 do 5.10.2016 ve výši 28 238,98 Kč, náklady řízení ve výši 9 112 Kč a náklady exekučního řízení ve výši 100 Kč. Žalobkyně pohledávku přihlásila jako částečně co do částky 6 776 Kč vykonatelnou a ve zbytku jako nevykonatelnou. Takto byla pohledávka při přezkumném jednání přezkoumána. Pohledávka žalobkyně (co do jistiny, poplatků z prodlení a nákladů řízení) byla přiznána rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č.j. 9C 471/2014 ze dne 13.10.2015, jenž nabyl právní moci dne 16.12.2015 a vykonatelnosti dne 22.12.2015. Výše uplatněných nákladů exekuce pak odpovídá příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaného pod č.j. 203 Ex 12012/16-21 dne 16.8.2016. Žalovaná (dlužnice) na přezkumném jednání dne 29.11.2016 popřela pohledávku žalobkyně zcela co do pravosti z důvodu, že pohledávka žalobkyně zanikla splněním. Insolvenční správce pohledávku žalobkyně nepopřel. Žalovaná uhradila dne 26.7.2016 k rukám soudního exekutora částku 56 985 Kč. Pnění vymožené v exekučním řízení po odečtení nákladů exekuce bylo odesláno insolvenčnímu správci a je deponováno na účtu majetkové podstaty (jedná se o částku 43 251 Kč).

15. Mezi účastníky je nesporné, že pohledávka žalobkyně vznikla v uplatněné výši. Mezi účastníky není sporu ani v tom, že žalovaná zaplatila za účelem úhrady dlužné částky v exekučním řízení k rukám soudního exekutora částku 56 985 Kč, a to dne 26.7.2016, tedy před zahájením insolvenčního řízení na majetek žalované. Jádrem sporu mezi účastníky je posouzení, zda v době podání přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení měla žalobkyně za žalovanou (dlužnicí) pohledávku uplatněnou v insolvenčním řízení přihláškou pod pořadovým číslem 2. Soud se tedy zabýval otázkou, zda pohledávka žalobkyně zanikla či nikoliv, když dosud žalobkyně na úhradu své pohledávky vymožené plnění neobdržela.

Shodu s prvopisem potvrzuje Pavlína Žaloudková. (KSUL 91 INS 19190/2016)

16. Soud má předně za to, že pohledávka žalobkyně je pohledávkou vykonatelnou, a to na základě pravomocného rozsudku Okresního soudu v Okresního soudu v Ústí nad Labem č.j. 9C 471/2014 ze dne 13.10.2015 (jistina, poplatek z prodlení i náklady řízení) a příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaného soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou, Exekutorský úřad Přerov, pod č.j. 203 Ex 12012/16-21 dne 16.8.2016 (náklady exekuce ve výši 100 Kč). Následkem toho pak je postup podle ust. § 198 odst. 3 IZ a § 410 odst. 6 IZ.

17. Podle ust. § 198 odst. 3 IZ vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odst. 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat popření podle § 199.

18. Podle ust. § 410 odst. 3 IZ, ve znění do 30.6.2017, jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená.

19. V rovině právního posouzení se soud zaměřil tedy zejména na otázku, zda pohledávka žalobkyně zanikla.

20. Po právní stránce soud shora uvedené skutkové závěry posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném po 1.1.2014 (dále jen o.z.).

21. Podle § 1908 odst. 1 o.z., splněním dluhu závazek zaniká.

22. Soud dospěl k závěru, že plněním žalované (povinné) k rukám soudního exekutora dluh žalované (povinné) a tedy závazkový vztah mezi věřitelem a dlužníkem zanikl. Tento svůj závěr soud opřel i o závěry judikatury Nejvyššího soudu ČR. V rozhodnutí ze dne 29.4.2009, sp.zn. 29 Cdo 2859/2009, Nejvyšší soud ČR konstatoval, že plněním ze strany povinné (úpadkyně) k rukám exekutora v době před prohlášením konkursu na její majetek zanikl závazek povinné vůči oprávněné. V rozhodnutí ze dne 18.2.2009, sp.zn. 32 Cdo 3594/2007, pak Nejvyšší soud ČR konstatoval, že platba exekutorovi provedená v rámci nařízení exekuce je plněním vymáhané pohledávky, neboť exekutor přijímá plnění jako osoba oprávněná plnění jménem věřitele přijmout. Zaplacením dluhu dlužníkem na účet exekutora dluh dlužníka vůči věřiteli zaniká a případné prodlení exekutora s předáním vymožené částky oprávněnému je pak věcí vnitřního vztahu mezi nimi a nemůže jít k tíži povinného, který dluh splnil. Shodně pak rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17.1.2006, sp.zn. 26 Co 504/2005, který byl zveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. R 66/2007.

23. Žalovaná provedla úhradu dluhu dne 26.7.2016, tedy ještě před zahájením insolvenčního řízení (insolvenční řízení bylo zahájeno až dne 18.8.2016). Plněním žalované k rukám soudního exekutora tak pohledávka žalobkyně zanikla a neměla být uplatněna v insolvenčním řízení.

24. Jestliže tedy žalovaná popřela pohledávku žalobkyně, učinila tak správně, neboť pohledávka žalobkyně není po právu z důvodu zániku pohledávky zaplacením, k němuž došlo ještě před zahájením insolvenčního řízení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Pavlína Žaloudková. (KSUL 91 INS 19190/2016)

25. Tento závěr dle názoru soudu není nikterak dotčen tím, že soudní exekutor přijaté plnění oprávněnému nevyplatí, a to bez ohledu na to zda pro nevyplacení přijatého plnění oprávněnému exekutor má či nemá zákonnou oporu. Tím, že do exekučního řádu s účinností od 1.11.2009 byla zakotvena povinnost exekutora vydat vymožené plnění insolvenčnímu správci, nedoznala žádné změny zákonná úprava zániku dluhu a neztratila nic na své aktuálnosti rozhodnutí Nejvyššího soudu, jimiž soud v projednávané věci své závěry podpořil.

26. Z toho důvodu pak žalobkyně nemá nárok ani na část poplatku z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částky 6 776 Kč za období od 26.7.2016 do 5.10.2016.

27. Ze shora uvedených důvodů tedy soud dospěl k závěru, že popření pohledávky žalobkyně bylo důvodné, a proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť ve věci zcela úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (bod II. výroku).

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. (§ 204 odst. 1 o. s. ř.).

Ústí nad Labem 23. ledna 2018

JUDr. Jana Kašparová v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Pavlína Žaloudková.