8 Tz 5/2013
Datum rozhodnutí: 19.06.2013
Dotčené předpisy: § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., § 174 odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.



1
8 Tz 5/2013-25 ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 19. června 2013 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Jana Bláhy a JUDr. Věry Kůrkové stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného Bc. J. K. , proti usnesení státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 2 KZV 37/2012, v trestní věci vedené Generální inspekcí bezpečnostních sborů pod č. j. GI-TC-750-12/2012, a rozhodl t a k t o :

I. Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 2 KZV 37/2012, a v řízení, jež tomuto usnesení předcházelo, byl p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného Bc. J. K.

II. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se z r u š u j e usnesení státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 2 KZV 37/2012. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

III. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze p ř i k a z u j e , aby věc projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :
Stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného J. K. směřuje proti usnesení státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 2 KZV 37/2012, kterým byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta stížnost obviněného J. K. proti usnesení policejního orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále převážně jen GIBS ) ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. GI-TC-750-12/2012, o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř.

Ministr spravedlnosti v obsahu této stížnosti pro porušení zákona uvedl, že GIBS zahájila podle § 160 odst. 1 tr. ř. uvedeným usnesením ze dne 10. 10. 2012 trestní stíhání por. Bc. J. K. pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku, jehož se dopustil dne 20. 7. 2012 tím, že řídil služební motorové vozidlo a v prostoru benzinové čerpací stanice se při couvání střetl s chodkyní, která nárazem vozidla a pádem na zem utrpěla poranění hlavy a dolní končetiny. Toto usnesení bylo doručeno obviněnému dne 10. 10. 2012, a protože vykazovalo písařskou chybu, bylo podle § 131 odst. 1 tr. ř. opraveno usnesením policejního orgánu GIBS ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. GI-TC-750-14/2012.

Obviněný toto usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. GI-TC-750-12/2012, prostřednictvím zvoleného obhájce napadl včas podanou stížností, o níž rozhodl státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze usnesením ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 2 KZV 37/2012, a to přesto, že dne 24. 9. 2012 vydal pokyn, aby policejní orgán GIBS v této věci vedené pod sp. zn. GI-TC-750/2012 zahájil trestní stíhání por. Bc. J. K. pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku a za tím účelem provedl nezbytné vyšetřovací úkony.

Ministr spravedlnosti na základě těchto skutečností shledal, že uvedeným usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 2 KZV 37/2012, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Důvodem tohoto porušení je skutečnost, že státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze rozhodoval o stížnosti obviněného přesto, že takový postup byl vyloučen pro existenci v téže věci jím dříve vydaného pokynu k zahájení trestního stíhání. Uvedený státní zástupce nebyl oprávněn sám o stížnosti rozhodnout, ale byl povinen ji předložit státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze jako nadřízenému státnímu zástupci.

Z uvedených důvodů ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 1 tr. ř. vyslovil, že usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 2 KZV 37/2012, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. a aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí, jakož i veškerá další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení předcházející a dospěl k závěru, že zákon byl porušen z důvodů vytýkaných ministrem spravedlnosti.

Z obsahu spisu GIBS, 11. oddělení, pracoviště Praha 6 sp. zn. GI-TC-750-2012, který si za tímto účelem vyžádal, Nejvyšší soud zjistil, že dne 20. 7. 2012 byly podle § 158 odst. 3 tr. ř. Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Hlavního města Prahy, odborem služby dopravní policie, oddělením dopravních nehod, zahájeny úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř. ve věci dopravní nehody, jíž se dopustil Bc. J. K. tím, že dne 20. 7. 2012 v době okolo 10.35 hodin v P., ulici J. Ž., řídil služební motorové vozidlo Škoda Octavia, r. z., bílé barvy, majitele Policie ČR KŘP hl. m. P. v prostoru benzinové čerpací stanice OMV, kde při couvání se střetl s chodkyní J. Š., která šla od čerpacích stojanů směrem ke vchodu do prodejny, nárazem byla sražena na zem a utrpěla poranění levé dolní končetiny a hlavy, přičemž byla způsobena škoda na vozidle ve výši cca 10.000,- Kč. (č. l. 5). O tomto postupu bylo dne 27. 7. 2012 informováno jako dozorující orgán Městské státní zastupitelství v Praze. V souladu s § 162 odst. 1 tr. ř. byla předmětná věc s návrhem na zahájení trestního stíhání dne 11. 9. 2012 předložena Policií České republiky k dalšímu řízení GIBS, 11. oddělení v Praze 6 (č. l. 3), jež o tomto postupu dne 17. 9. 2012 informovala Městské státní zastupitelství v Praze (č. l. 6). Dne 18. 9. 2012 požádala GIBS Městské státní zastupitelství v Praze o povolení k prodloužení lhůty k prověřování oznámení podle § 159 odst. 2 tr. ř. do 20. 11. 2012 z důvodu nutnosti zpracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví (č. l. 7). Na základě této žádosti státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze dne 24. 9. 2012 k požadavku na doplnění dokazování uvedl, že byly provedeny téměř všechny vyšetřovací úkony, není pochyb, že se stal skutek a jmenovaný je jeho pachatelem, jakož i to, že půjde o těžkou újmu na zdraví, a neshledal nutným vypracování znaleckého posudku, ani nepovažoval za nutné odkládat zahájení trestního stíhání. Současně státní zástupce vydal pokyn k zahájení trestního stíhání obviněného pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku a prodloužil lhůtu k prověřování do 10. 10. 2012 s tím, že stanovil další postup po zahájení trestního stíhání (č. l. 8).

Policejní orgán GIBS, 11. oddělení, pracoviště Praha 6, na základě tohoto pokynu vydal dne 10. 10. 2012 usnesení sp. zn. GI-TC-750-12/2012, jímž podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájil trestní stíhání obviněného por. Bc. J. K. pro přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku spatřovaný v popsaném skutku (č. l. 11). Dne 16. 10. 2012 bylo stejným orgánem GIBS vydáno pod sp. zn. GI-TC-750-14/2012 podle § 131 odst. 1 tr. ř. opravné usnesení (č. l. 15). Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal obviněný prostřednictvím obhájce stížnost doručenou GIBS dne 18. 10. 2012 (č. l. 19), kterou tento policejní orgán předložil dne 18. 10. 2012 Městskému státnímu zastupitelství v Praze. Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze o této stížnosti rozhodl napadeným usnesením ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 2 KZV 37/2012, tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl (č. l. 25).

Na základě těchto skutečností vyplývajících z obsahu uvedeného spisového materiálu je zřejmé, že o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. rozhodl státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, který vydal k takovému postupu pokyn.

Podle 174 odst. 1, 2 písm. a) tr. ř. je státní zástupce v rámci vykonávání dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení kromě oprávnění uvedených v § 157 odst. 2 tr. ř. při výkonu dozoru oprávněn dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů.

V projednávané věci, v níž se řízení vede o trestném činu spáchaném příslušníkem Policie České republiky, je policejním orgánem ve smyslu § 12 odst. 2 písm. b) tr. ř. GIBS, která provádí vyšetřování, a to rovněž na základě § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v němž jsou vymezeny úkoly GIBS, mezi něž mimo jiné patří vyhledávání, odhalování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je mimo jiné i příslušník Policie České republiky. Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze proto v souladu s uvedenými podmínkami byl oprávněn vykonávat dozor nad zákonností v tomto přípravném řízení prováděném GIBS. Bylo tudíž plně v souladu s § 175 odst. 2 písm. a) tr. ř., pokud státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze vydal na základě žádosti příslušného orgánu GIBS, který konal v souladu § 158 odst. 3 tr. ř. úkony před zahájením trestního stíhání ve věci podezření z přečinu podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku por. Bc. J. K., pokyn k tomu, aby bylo ve věci podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání, k čemuž v souladu s uvedenými procesními podmínkami také došlo.

Za této situace však státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze již nemohl rozhodnout o stížnosti směřující proti uvedenému usnesení o zahájení trestního stíhání, neboť mu v tom bránilo, že vydal výslovný pokyn k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání.

Podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1 tohoto ustanovení (tj. autoremedurou orgánu, který usnesení vydal), předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.

Z dikce tohoto ustanovení je patrné, že státní zástupce může o stížnosti, která mu byla policejním orgánem předložena, sám rozhodnout, avšak jen tehdy, pokud k vydání tohoto usnesení nedal sám souhlas nebo pokyn.

Vydání takového souhlasu nebo pokynu je okolností bránící státnímu zástupci provádějícímu nad vyšetřováním dozor ve smyslu § 174 tr. ř., aby přezkoumával rozhodnutí, jehož vydání inicioval. V ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. je takto vymezen zvláštní důvod pro vyloučení státního zástupce z rozhodování o opravném prostředku. Svou povahou je toto ustanovení speciálním k obecnému ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. o vyloučení orgánů činných v trestním řízení (v daném případě k alternativě, že z vykonávání úkonů je vyloučen státní zástupce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nemůže nestranně rozhodovat). Tím, že je v odstavci 2 písm. a) § 146 tr. ř. výslovně uvedeno, za jaké okolnosti nemůže státní zástupce, který vykonává nad přípravným řízením dozor, o jemu předložené stížnosti proti usnesení sám rozhodnout, ve svém významu tato okolnost znamená, že tím, že dal státní zástupce souhlas nebo pokyn k vydání usnesení, je již vyloučen z tohoto důvodu z rozhodování o této stížnosti jako stížnostní orgán (srov. rozhodnutí č. 14/1973 Sb. rozh. tr. a nález Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. I. ÚS 661/05, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 40, roč. 2006, s. 331).

Ve smyslu zásady uvedené v citovaném ustanovení je státní zástupce, který dal pokyn k vydání usnesení, proti němuž stížnost směřuje, povinen postupovat tak, že tuto věc k rozhodnutí o stížnosti předloží nadřízenému státnímu zástupci. Pokud takto uvedený státní zástupce nepostupuje a sám ve věci o takové stížnosti rozhodne, jde o porušení zákona v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. a takto vydané rozhodnutí nemůže obstát. Může však být zrušeno pouze na základě mimořádného opravného prostředku, protože řádný opravný prostředek proti takovému rozhodnutí není v souladu s § 141 odst. 2 tr. ř. přípustný, čímž se rozhodnutí vydané státním zástupcem v druhém stupni stává pravomocné.

V souladu s těmito zásadami Nejvyšší soud shledal stížnost pro porušení zákona důvodnou. V souladu s tím učinil závěr, že napadeným usnesením vydaným státním zástupcem Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 2 KZV 37/2012, byl porušen zákon v neprospěch obviněného, protože toto usnesení vydal věcně nepříslušný státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, ač tak měl ve smyslu § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. učinit jemu nadřízený státní zástupce, jímž je v projednávané věci podle § 6 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Na základě těchto skutečností Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 2 KZV 37/2012, a v řízení, jež tomuto usnesení předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného por. Bc. J. K., a podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil toto vadné usnesení, jakož i další rozhodnutí na ně obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze jako nadřízenému státnímu zastupitelství přikázal, aby věc projednal a rozhodl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. června 2013
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová