8 Tz 38/2011
Datum rozhodnutí: 29.06.2011
Dotčené předpisy: § 419 tr. zák.



8 Tz 38/2011

ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Bláhy projednal ve veřejném zasedání dne 29. 6. 2011 stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného D. L. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 6. 2010, sp. zn. 10 To 300/2010, a rozhodl takto:

Podle § podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 6. 2010, sp. zn. 10 To 300/2010, byl p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a § 419 trestního zákoníku v neprospěch obviněného D. L.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení se z r u š u j e . Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Hradci Králové p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 1 T 179/2009, byl obviněný D. L. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák., a byl za tento trestný čin a za sbíhající se trestné činy řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. na základě odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 12. 8. 2009, sp. zn. 1 T 80/2009, odsouzen podle § 171 odst. 1 tr. zák. a § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, a dále mu byl uložen podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání dvou roků. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 12. 8. 2009, sp. zn. 1 T 80/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Usnesením Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 31. 5. 2010, sp. zn. 1 T 179/2009, bylo rozhodnuto o návrhu obviněného na poměrné zkrácení souhrnného trestu z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 1 T 179/2009, který nabyl právní moci dne 5. 1. 2010, tak, že byl podle § 419 tr. zákoníku a contrario za použití § 465 odst. 2 tr. ř. a contrario, zamítnut. Tento postup soud odůvodnil tím, že souhrnný trest byl obviněnému uložen za trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a sbíhající se trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., přičemž podle trestního zákona č. 140/1961 Sb. bylo jeho jednání posuzováno jako jednočinný souběh těchto dvou trestných činů. Pro posouzení, zda byl uložen trest za čin, který není trestným činem podle trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., je podle okresního soudu třeba vykládat pojem činu ve smyslu skutku. Jestliže konkrétní skutek lze pokládat za trestný čin (zločin, přečin) i podle nového trestního zákoníku, pak nejsou splněny podmínky pro rozhodnutí o nevykonání trestu či poměrném zkrácení souhrnného trestu. Skutek, kterého se obviněný dopustil, a pro který byl pravomocně odsouzen podle právní úpravy účinné před 1. 1. 2010, by bylo možné posuzovat podle nové právní úpravy jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Soud konstatoval, že nová skutková podstata je širší než dřívější úprava podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., a kromě vykonávání činnosti, která byla pachateli zakázána rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, dopadá postih podle nové úpravy i na případy, kdy pachatel vykonává takovou činnost, pro kterou mu bylo odňato oprávnění podle jiného předpisu, přičemž takové případy by dříve bylo možno postihovat pouze jako trestný čin podle § 180d tr. zák. Oproti dřívější úpravě došlo navíc ke zpřísnění trestu, a pokud by skutek, kterého se obviněný dopustil, byl posuzován podle trestního zákoníku, jak se ve své podstatě obviněný domáhal, soud by byl oprávněn uložit nepodmíněný trest odnětí svobody až na tři roky, což by bylo pro obviněného nepříznivější. Z těchto důvodů vycházel soud z právní úpravy pro obviněného příznivější a jeho žádost zamítl.

Proti shora uvedenému rozhodnutí podal obviněný stížnost, kterou Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 17. 6. 2010, sp. zn. 10 To 300/2010, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl, neboť přisvědčil argumentům soudu prvního stupně. Ve svém rozhodnutí uvedl, že v novém trestním zákoníku se již nenachází trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, resp. delikt případně jinak jmenovitě či paragrafově označený. Jestliže v ustanovení § 419 tr. zákoníku je uveden čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, pak je podle krajského soudu nutné čin vykládat jako skutek, nikoli jako trestný čin. V případech, kdy skutek naplňuje znaky některého činu podle předchozí i podle nové právní úpravy, není důvod rozhodovat o zkrácení trestu podle § 419 tr. zákoníku.

Ministr spravedlnosti proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 6. 2010, sp. zn. 10 To 300/2010, podal ve prospěch obviněného D. L. stížnost pro porušení zákona, neboť jím byl porušen zákon v § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v předcházejícím řízení podle § 419 tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného. V tomto mimořádném opravném prostředku ministr spravedlnosti poukázal zejména na dikci přechodného ustanovení § 419 tr. zákoníku, které soudy v dané trestní věci chybně vyložily, v důsledku čehož soud prvního stupně zamítl žádost obviněného o poměrné zkrácení trestu odnětí svobody, a stížnostní soud pak nesprávně zamítl důvodnou stížnost obviněného podanou proti vadnému rozhodnutí soudu prvního stupně. Ministr spravedlnosti upozornil na to, že právní názor soudů obou stupňů, že postup podle § 419 tr. zákoníku není namístě v případě jednočinného souběhu dekriminalizovaného činu s trestným činem nadále trestným, byl překonán výkladovým stanoviskem trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. Tpjn 302/2010-III., ve kterém je uvedeno, že ustanovení § 419 tr. zákoníku se vztahuje nejen na trest, který byl uložen rozhodnutím, jež nabylo právní moci nejpozději dne 31. 12. 2009, ale také na trest uložený rozhodnutím učiněným do 31. 12. 2009, pokud později, tj. po 1. 1. 2010, nabylo právní moci . Aplikace tohoto ustanovení nevyžaduje, aby posuzovaný čin nenaplňoval zákonné znaky skutkové podstaty žádného trestného činu uvedeného ve zvláštní části nového trestního zákoníku. Proto se v tomto ustanovení předpokládaný postup při poměrném zkracování úhrnného nebo souhrnného trestu uplatní jak u souběhu vícečinného tak jednočinného [např. v případě úhrnného trestu uloženého před 1. 1. 2010 za trestné činy podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a § 180d tr. zák., i když takový čin po 1. 1. 2010 zůstává trestným podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku]. Ministr spravedlnosti konstatoval, že v konfrontaci se zněním a odůvodněním předmětného stanoviska je nepochybné, že v případě obviněného měly soudy postupovat podle § 419 tr. zákoníku, tedy rozhodnout o poměrném zkrácení souhrnného trestu, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 1 T 179/2009, neboť trestný čin uvedený v § 180d tr. zák. nebyl přejat do nové hmotně právní úpravy, resp. byl dekriminalizován. Na uvedeném závěru nemění nic ani fakt, že rozsudek nabyl právní moci až 5. 1. 2010, neboť ze stanoviska vyplývá, že rozhodující při aplikaci § 419 tr. zákoníku je okamžik, kdy bylo odsuzující rozhodnutí učiněno.

V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. rozsudkem vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 6. 2010, sp. zn. 10 To 300/2010, byl v neprospěch obviněného D. L. porušen zákon v § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v předcházejícím řízení v § 419 tr. zákoníku, a dále aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a dále zrušil i usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 31. 5. 2010, sp. zn. 1 T 179/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, příp. aby postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř. a sám Nejvyšší soud ve věci rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení, jakož i řízení předcházející napadenému usnesení, a shledal, že v předmětné věci byl zákon porušen.

Nejprve je třeba uvést, že dne 1. 1. 2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb., podle kterého již není jednání spočívající v řízení motorových vozidel bez řidičského oprávnění (původně § 180d tr. zák. č. 140/1961 Sb.) trestným činem. Obviněnému D. L. byl za jednání, kterým byl uznán vinným trestnými činy řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. uložen rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 1 T 179/2009, souhrnný trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou a dále podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání dvou roků. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 12. 8. 2009, sp. zn. 1 T 80/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 419 tr. zákoníku trest uložený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne k vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.

Ustanovení § 419 tr. zákoníku se vztahuje nejen na trest, který byl uložen rozhodnutím, jež nabylo právní moci nejpozději dne 31. 12. 2009, ale také na trest uložený rozhodnutím učiněným do dne 31. 12. 2009, pokud později, tj. po 1. 1. 2010, nabylo právní moci.

Aplikace ustanovení § 419 tr. zákoníku nevyžaduje, aby posuzovaný čin nenaplňoval zákonné znaky skutkové podstaty žádného trestného činu uvedeného ve zvláštní části nového trestního zákoníku. Proto se v tomto ustanovení předpokládaný postup při poměrném zkracování úhrnného nebo souhrnného trestu uplatní jak u vícečinného souběhu, tak u souběhu jednočinného [např. v případě úhrnného trestu uloženého před 1. 1. 2010 za trestné činy podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a § 180d tr. zák., i když takový čin po 1. 1. 2010 zůstává trestným podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku].

Ustanovení § 419 tr. zákoníku se vztahuje toliko k výkonu trestu, popř. jeho zbytku (bez ohledu na jeho druh), který byl pachateli uložen do 31. 12. 2009 a jenž k tomuto dni nebyl vykonán buď vůbec, anebo v celém rozsahu. Nejde tedy o posuzování otázky časové působnosti trestních zákonů, tedy o řešení kolize trestního zákona č. 140/1961 Sb. a trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. Nejedná se o řešení otázky, zda je pro pachatele příznivější nová právní úprava či nikoli, ale při aplikaci citovaného ustanovení jde primárně o realizaci pokynu zákonodárce rozhodovat o nevykonání či poměrném zkrácení uloženého a dosud nevykonaného trestu, a to jen na základě porovnání, zda čin, za který byl trest uložen, je nadále trestný podle nového trestního zákoníku. V tomto smyslu § 419 tr. zákoníku činí nepoužitelným příslušná ustanovení o časové působnosti trestních zákonů. Dikce § 419 tr. zákoníku nepožaduje trest pravomocně uložený, ale postačí jen trest uložený, časově do 31. 12. 2009. Aplikace § 419 tr. zákoníku nevyžaduje, aby posuzovaný čin nenaplňoval zákonné znaky skutkové podstaty žádného trestného činu uvedeného ve zvláštní části nového trestního zákoníku (viz stanovisko č. 1/2011 Sb. rozh. tr.).

Na základě takto vysloveného právního názoru je potřebné postupovat i v projednávané trestní věci, a pokud byl pachatel odsouzen za řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., pak vzhledem k dekriminalizaci tohoto činu trestním zákoníkem je třeba postupovat podle § 419 tr. zákoníku, tj. rozhodnout o tom, že trest uložený za tento trestný čin (popř. jeho nevykonaný zbytek) se nevykoná.

Z těchto všech důvodů Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy obviněný již za účinnosti trestního zákoníku požádal podle § 419 tr. zákoníku o poměrné zkrácení souhrnného trestu ze shora uvedeného rozsudku, a soudy prvního a druhé stupně jeho žádosti nevyhověly, postupovaly v rozporu s ustanovením § 419 tr. zákoníku a s výkladem, který k němu Nejvyšší soud, jak je výše uvedeno, zaujal.

Na základě všech těchto skutečností se Nejvyšší soud ztotožnil s názorem vysloveným Ministrem spravedlnosti v podané stížnosti pro porušení zákona a ve shodě s ní shledal, že byl porušen zákon v ustanoveních § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a § 419 trestního zákoníku v neprospěch obviněného D. L., a proto podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení a dále také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Hradci Králové přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. června 2011 Předsedkyně senátu: JUDr. Milada Šámalová