8 Tdo 989/2007
Datum rozhodnutí: 30.08.2007
Dotčené předpisy:




8 Tdo 989/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. srpna 2007 o dovolání obviněné ing. A. S., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 4. 2007, sp. zn. 5 To 22/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 48 T 5/2002, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné ing. A. S. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 7. 2005, sp. zn. 48 T 5/2002, byla obviněná ing. A. S. uznána vinnou v bodě I. 1-3) trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb., v bodě I. 4-9) trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb. a v bodě II. trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb.

Za tyto trestné činy byla odsouzena podle § 250 odst. 4 tr. zák., za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti roků, pro jehož výkon byla podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazena do věznice s dozorem. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněné uložen trest zákazu činnosti jednak spočívající v zákazu podnikání s předmětem činnosti nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej na čtyři roky a jednak spočívající v zákazu působení ve statutárních orgánech společností založených a působících podle obchodního zákoníku, které mají jediný předmět podnikání, a to nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v trvání čtyř roků. Tímto rozsudkem bylo dále rozhodnuto o zproštění obviněné pro další skutek uvedený v obžalobě a o náhradě škody.

Tento rozsudek napadly odvoláním, jednak obviněná a jednak poškozené Zemědělské družstvo K. Z podnětu odvolání obviněné Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 4. 4. 2007, sp. zn. 5 To 22/2007, rozhodl tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), c), d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušil ve výroku o vině pod bodem II., ve výrocích o trestech a způsobu jejich výkonu a ve výroku o náhradě škody učiněném podle § 229 odst. 1 tr. ř. ve vztahu k poškozené společnosti T. A. W. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl o trestu a obviněnou ing. A. S. odsoudil za trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb., trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb., ohledně nichž zůstal napadený rozsudek ve výrocích o vině pod body I./1-3 a I./4-9 nedotčen, jakož i za sbíhající se trestné činy podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a předlužení podle § 256c odst. 2 tr. zák., kterými byla uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 1 T 43/2005, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 2007, sp. zn. 6 To 2/2007, a podle § 250 odst. 4 tr. zák., za použití § 35 odst. 2 tr. zák., obviněné uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti roků a deseti měsíců, pro jehož výkon ji podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařadil do věznice s dozorem. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. dále obviněné uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu podnikání s předmětem činnosti nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej a v zákazu výkonu funkce člena statutárních orgánů obchodních společností a družstev s předmětem činnosti nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v trvání čtyř roků. Současně byl podle § 35 odst. 2 věta druhá tr. zák. zrušen výrok o trestu uložený obviněné rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 1 T 43/2005, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 2007, sp. zn. 6 To 2/2007, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc ve zrušené části ohledně skutku pod bodem II. napadeného rozsudku vrátil soudu prvního stupně. Odvolání poškozeného Zemědělského družstva K. podle § 256 tr. ř. zamítl.



Proti všem výrokům citovaného rozsudku odvolacího soudu, s výjimkou výroku zprošťujícího, podala obviněná prostřednictvím svého obhájce z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. dovolání, v němž vytkla, že jak soud I. stupně, tak i soud odvolací, nesprávně právně jí za vinu kladené trestné jednání posoudily, neboť ve skutečnosti nešlo o trestnou činnost, ale pouze o vztahy obchodně právní. Tento svůj názor obviněná opřela o námitku, že soudy vadně vzaly za základ pro závěr o její vině též znalecký posudek z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence soudního znalce ing. P. a osobní výslech tohoto znalce při hlavním líčení, když skutečnosti v posudku tvrzené a zjištění, která z nich soudy dovodily, obviněná považuje za nesprávné. Obviněná podrobně rozvedla, se kterými zjištěními znalce se neztotožňuje a rovněž podrobně k nim rozvedla i své další výhrady. Zejména brojila proti tomu, že znalec na straně aktiv nezohlednil i hmotný majetek, zásoby na skladě, stavy účtů v bankách apod. V zásadě obviněná těmito výhradami zpochybňovala závěr soudu o tom, že společnost, jejíž byla jednatelkou, byla v době, kdy k trestnému jednání došlo, v platební neschopnosti, jak oba soudy zjistily. V závěru dovolání obviněná zdůraznila potřebu prověřit objektivně a zevrubně své majetkové poměry, a to novým znaleckým posudkem, který by se komplexně zabýval její ekonomickou situací v rozhodném období. Teprve na základě takto zpracovaného znaleckého posudku by podle jejího názoru mohl soud určit správný závěr, zda jednala v úmyslu uvést někoho v omyl, obohatit se a způsobit tak na cizím majetku škodu. Vzhledem k uvedenému navrhla, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené výroky zrušil a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl a současně požádala, aby předseda senátu soudu I. stupně učinil ohledně uložených trestů opatření podle ustanovení § 265h odst. 3 tr. ř.

K tomuto dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, který uvedl, že skutečnosti namítané v dovolání byly v zásadě obsaženy v odvolání obviněné a tvořily podstatu její obhajoby po celé trestní řízení. Z hlediska uplatněných dovolacích důvodů jsou irelevantní výhrady na obsah znaleckého posudku i na způsob, jímž soudy tento důkaz hodnotily. Stejně tak všechny další skutečnosti obviněnou namítané označil za ryze skutkové povahy. Dovolatelka jimi podle názoru státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství brojila proti skutkovým zjištěním, k nimž dospěly ve věci činné soudy na podkladě provedeného dokazování, aniž by takováto zjištění byla napadnutelná kterýmkoli z dovolacích důvodů (§ 265 odst. 1 tr. ř.). Za relevantní označil námitku obviněné, že soud jako trestnou činnost posoudil takové její jednání, které ve skutečnosti náleží do oblasti obchodně právní, avšak s tím, že není důvodná. V závěru vyjádřil, že napadené rozhodnutí není zatíženo žádnou vadou, kterou by bylo nutno napravit cestou dovolání a navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, protože je zjevně neopodstatněné.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněné je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dále posuzoval otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., neboť dovolání lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v § 265b tr. ř., jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. stanoví, že dovolání je možné na jeho základě podat, pokud rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této dikce plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotně právní posouzení . Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.

Označený dovolací důvod musí být v dovolání skutečně obsahově tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotně právní pochybení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění, např. vztahující se k jiné právní kvalifikaci, která měla být podle dovolání použita. Nelze za naplnění uvedeného důvodu považovat takové výhrady obviněného, v nichž jsou tvrzeny pochybnosti o správnosti skutkových zjištění a s ohledem na obhajobu obviněného jinak hodnoceny důkazy již provedené, když na základě těchto skutkových vad je dovozováno, že obviněný se činu, jímž byl uznán vinným, nedopustil.

Ve vztahu k uplatněným námitkám obviněné a s odkazem na všechna výše rozvedená pravidla významná pro řádné uplatnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dále nutné zdůraznit, že Nejvyšší soud je zásadně povinen vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního stupně a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02, II. ÚS 760/02, III. ÚS 282/03, IV. ÚS 449/03).

Z obsahu dovolání obviněné ing. A. S. je zřejmé, že tato obecná kritéria nebyla splněna. Obviněná své námitky zaměřila výhradně proti učiněným skutkovým zjištěním, s nimiž se neztotožnila a kritizovala především způsob, jakým soudy hodnotily provedené důkazy, zejména znalecký posudek soudního znalce z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, jakož i konkrétní závěry tímto znalcem v posudku učiněné.

Pokud obviněná v dovolání namítla, že se nejedná o trestnou činnost, ale pouze obchodně právní vztahy, pro tento svůj názor obviněná nevycházela ze skutkových zjištění, jak byla soudy obou stupňů v napadených rozhodnutích učiněna, dovozuje je z jiných okolností, k nimž dochází na podkladě své vlastní verze odlišné od té, která byla soudy zjištěna. Obviněná tedy na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jen formálně poukázala a nevznesla námitku o nedostatku uvedené právní kvalifikace, když nespecifikovala žádnou výhradu mající právní povahu v jejím materiálním obsahu. Námitka obviněné, že v jejím jednání nešlo o trestnou činnost, ale pouze o vztahy obchodně právní, byla uplatněna toliko formálně, bez uvedení konkrétních skutečností, na kterých by se mělo takové tvrzení zakládat. Tuto skutečnost naopak vyvozovala z vlastního výkladu znaleckého posudku.

S ohledem na zásadu, že zásah do skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně je v rámci dovolacího řízení možný jen v případě, že mezi těmito na straně jedné a právním posouzením skutku na straně druhé existuje extrémní nesoulad, jenž dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku vytkne a podřadí jej pod dovolací důvod zakotvený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je nutné uvést, že takové skutečnosti v daném případě nebyly dovolacím soudem zjištěny.

Dalším z obviněnou uplatněných dovolacích důvodů je důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., jenž je dán při naplnění alespoň jedné ze dvou zde alternativně uvedených podmínek. U první z nich se tak stane, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Uvedená alternativa dovolacího důvodu má procesní charakter a má zabránit porušení práva na přístup strany k druhé instanci, a to zejména ve formě odmítnutí nebo zamítnutí opravného prostředku bez věcného přezkoumání napadeného rozhodnutí. Druhá alternativa dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., je splněna tehdy, když v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., byl dán některý z důvodů dovolání uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

V daném případě nebylo možné použít ani jednu z uvedených alternativ, protože v případě odvolání obviněné nebylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., jak to předpokládá důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., ale předchozí rozhodnutí bylo v souladu se zákonem a v řádně provedeném odvolacím řízení podle § 254 tr. ř. věcně přezkoumáno a za dodržení zákonných podmínek o něm bylo odvolacím soudem, tak jak je uvedeno v úvodu tohoto usnesení, rozhodnuto (přiměřeně srov. rozhodnutí č. T 481 s T 491, Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit 20, ročník 2003).

Vzhledem k tomu, že námitky obviněné nejsou způsobilé naplnit právně relevantním způsobem dovolací důvody uvedený v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., ale ani žádný z dalších důvodů dovolání podle § 265b tr. ř., Nejvyšší soud dovolání obviněné ing. A. S. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než jsou zákonem vymezeny. Své rozhodnutí přitom učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.



P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. srpna 2007

Předsedkyně senátu:

JUDr. Milada Šámalová