8 Tdo 727/2007
Datum rozhodnutí: 27.06.2007
Dotčené předpisy:




8 Tdo 727/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. června 2007 dovolání obviněného J. S., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 9 To 51/2007, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 8 T 159/2005 a rozhodl t a k t o :

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 9 To 51/2007, z r u š u j e .

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se z r u š u j í současně také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 12. 2006, sp. zn. 8 T 159/2005, byl obviněný J. S. uznán vinným trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle § 250b odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody jeden rok, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené Č., a. s., se sídlem N., P., škodu ve výši 20.000,- Kč.

Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, jež bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 9 To 51/2007, podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto jako opožděně podané.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě dovolání, jež opřel o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Namítl, že napadeným usnesením odvolacího soudu bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho řádného opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.

Vytkl, že pokud odvolací soud podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně s tím, že podání bylo učiněno opožděně, vycházel z nesprávného zjištění, že rozsudek byl obhájci doručen dne 23. 12. 2006. Tento den připadl na sobotu, a doručení zásilky uvedeného dne zjevně nebylo vůbec možné, neboť v kanceláři obhájce nebyla žádná osoba, která by mohla převzít jakoukoliv zásilku, a současně tento den Č. p., s. p., žádné zásilky nedoručuje. K chybě ve vyznačeném datu doručení došlo nesprávným nastavením datumového razítka pracovníkem Č. p., s. p., což tento subjekt také písemně potvrdil. Skutečným dnem doručení zásilky byl čtvrtek 28. 12. 2006, a proto s ohledem na ustanovení § 248 odst. 2 tr. ř. skončila lhůta k podání odvolání 5. 1. 2007. Podal-li obhájce odvolání dne 5. 1. 2007 na poštu, pak toto bylo učiněno včas a nebyly splněny podmínky pro zamítnutí odvolání podle § 253 odst. 1 tr. ř.

Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a aby tomuto soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že podle materiálů, které má k dispozici, je dovolání obviněného, opřel-li je o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., opodstatněné. Poukázala na to, že odvolací soud přistoupil k údajům ve spise zcela paušálně, ačkoliv jimi byly prokazovány zřejmě nereálné údaje, vzhledem k omezenému poskytování služeb i poštovní přepravy v den pracovního volna před Vánocemi. S ohledem na okolnosti udávané v dovolání jakož i vyjádření Č. p., s. p., které zpochybňují údaj o doručení rozsudku soudu prvního stupně dne 23. 12. 2006, připustila, že odvolání mohlo být podáno v zákonné lhůtě, a proto postup odvolacího soudu, na základě kterého zamítl odvolání obviněného jako opožděně podané, nelze považovat za správný. Navrhla, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a aby tomuto soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle § 265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř.

Protože nebylo možné dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 tr. ř., dovolací soud přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že dovolání je důvodné.

Podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) tr. ř. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Obviněný opřel dovolání o tu část ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., která je vyjádřena dikcí bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku , aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí , tj. o první ze dvou alternativ uvedených v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Takto vymezený dovolací důvod se vztahuje na ty případy, kdy k zamítnutí řádného opravného prostředku došlo bez věcného přezkoumání rozsudku, to znamená podle § 253 odst. 1 tr. ř. proto, že odvolání bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, a procesní strana tak byla zbavena přístupu k druhé instanci, ač procesní podmínky pro řádné přezkumné řízení byly splněny.

Obviněný v intencích takto vymezeného důvodu dovolání skutečně namítl, že nebyly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro zamítnutí jeho odvolání proto, že odvolání bylo podáno opožděně, a dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. byl tak uplatněn relevantně.

Odvolací soud, jak vyplývá z odůvodnění napadeného usnesení, při posuzování včasnosti podání opravného prostředku vycházel ze zjištění, že opis rozsudku soudu prvního stupně byl obviněnému J. S. doručen dne 27. 12. 2006, jeho obhájci JUDr. J. S. dne 23. 12. 2006. Posledním dnem lhůty k podání opravného prostředku tak bylo podle názoru odvolacího soudu datum 4. 1. 2007. Bylo-li odvolání obviněného podáno až 5. 1. 2007, bylo jako opožděné podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto.

Tyto závěry nelze bez dalšího akceptovat.

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 8 T 159/2005 se podává, že opis rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 12. 2006, sp. zn. 8 T 159/2005, byl obviněnému doručen do V. V. dne 27. 12. 2006 a obhájci JUDr. J. S. do sídla jeho advokátní kanceláře v P., J. dne 23. 12. 2006 (viz doručenky č. l. 61). Odvolání proti označenému rozsudku bylo podáno jako poštovní zásilka adresovaná Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 5. 1. 2007 (č. l. 64, 65).

Obviněný v dovolání namítl, že údaj osvědčující doručení opisu rozsudku soudu prvního stupně jeho obhájci dne 23. 12. 2006 není správný. Upozornil, že den 23. 12. 2006 připadl na sobotu; tento den ale nebyla v sídle advokátní kanceláře obhájce žádná osoba, která by mohla zásilku převzít, a současně upozornil, že tento den Č. p., s. p., zásilky nedoručuje. O tom, že opis rozsudku byl obhájci doručen nikoliv 23. 12. 2006, ale až 28. 12. 2006, svědčí podle jeho přesvědčení nejen kopie knihy došlé pošty obhájce obviněného ze dne 27. 12. 2006 a 28. 12. 2006, ale i potvrzení Č. p., s. p., P. P. a vedoucího LD P. P. ze dne 5. 3. 2007.

Námitky obviněného není možné v kontextu předložených důkazů ignorovat. Předně nelze nepoznamenat, že odvolací soud přistoupil k údajům obsaženým ve spise, vztahujícím se ke zjištění doručení opisu rozsudku soudu prvního stupně obhájci obviněného, poněkud povrchně. Nemělo ujít jeho pozornosti, že k doručení opisu rozsudku mělo dojít v sobotu dne 23. 12. 2006. Obviněný opodstatněně namítl, že v sobotu Č. p., s. p., zásilky nedoručuje a nelze ani předpokládat, že by je v sídle jeho kanceláře převzala oprávněná osoba, jíž měla být v tomto konkrétním případě I. B. Odvolací soud měl za této situace nejméně dotazem u obhájce i Č. p., s. p., prověřit, zda opis rozsudku soudu prvního stupně byl skutečně obhájci doručen dne 23. 12. 2006. Pro zachování kontradiktorní povahy řízení nebylo od věci v případě pochybností nařídit veřejné zasedání a otázku podání odvolání v zákonné lhůtě bez důvodných pochybností vyřešit po provedení potřebných důkazů právě ve veřejném zasedání. Je vhodné připomenout, že dikce ustanovení § 263 odst. 1 tr. ř. nevylučuje, aby případně i rozhodnutí podle § 253 odst. 1 tr. ř. bylo učiněno ve veřejném zasedání. Nejvyšší soud si je vědom, že zejména v případech tzv. formálních rozhodnutí o odvolání, pro něž je typické, že odvolací soud nepřezkoumává napadený rozsudek z hledisek uvedených v § 254 tr. ř., není v rozporu s právem na veřejné projednání věci a právem osobně se účastnit projednání věci rozhodnout v neveřejném zasedání (k tomu přiměřeně usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 662/01, I. ÚS 176/04). To ovšem platí beze zbytku pro situace, které jsou prosty jakýchkoliv pochybností o splnění podmínek pro zamýšlené rozhodnutí. V posuzovaném případě tomu tak ale nebylo.

Obviněný k dovolání připojil, jak již bylo uvedeno, kopii knihy došlé pošty jeho obhájce ze dne 27. 12. 2006 a 28. 12. 2006 (č. l. 80), z níž se podává, že zásilka pod č. 00226 od Obvodního soudu pro Prahu 2 označená jako rozsudek S. byla doručena 28. 12. 2006. Současně předložil sdělení P. P. ze dne 5. 3. 2007, jíž bylo potvrzeno, že na předložené kopii doručenky č. 00226 odesílatele Obvodní soud pro Prahu 2, adresát: JUDr. J. S., advokát se sídlem P., J., je chybně uvedeno datumové razítko 23. 12. 2006. K uvedené chybě mělo dojít chybným nastavením datumového razítka pracovníkem pošty. Skutečný den doručení zásilky byl 28. 12. 06 (č. l. 81). Obdobně vedoucí LD P. P. M. O. přípisem z téhož dne potvrdil, že označená zásilka byla doručena dne 28. 12. 06 pod podacím číslem 00226 doručovatelkou M. B. (č. l. 82).

Byl-li opis rozsudku soudu prvního stupně obhájci obviněného doručen dne 28. 12. 2006, nelze učinit závěr, že odvolání bylo podáno po uplynutí lhůty k jeho podání [§ 248 odst. 1, 2, § 60 odst. 4 písm. a) tr. ř.]. Proto postup odvolacího soudu, který odmítl odvolání obviněného jako opožděně podané podle § 253 odst. 1 tr. ř., aniž si pečlivě prověřil, zda jsou pro takové rozhodnutí splněny procesní podmínky, nelze označit za správný.

Na odvolacím soudu bude, aby se s touto otázkou, bude-li ji nadále pokládat za spornou, vypořádal ve veřejném zasedání. To předpokládá vyslechnout k okolnostem doručení a převzetí zásilky nejen M. B., poštovní doručovatelku, ale i I. B., oprávněnou osobu pověřenou k přebírání pošty v sídle advokátní kanceláře obhájce obviněného, případně provést i další důkazy nezbytné k objasnění doručení opisu rozsudku soudu prvního stupně obhájci obviněného. Bude-li zjištěno, že odvolání bylo podáno včas, bude třeba rozsudek soudu prvního stupně meritorně přezkoumat a o odvolání rozhodnout.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že napadeným usnesením Městského soudu v Praze bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání obviněného podaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem v § 253 odst. 1 tr. ř. pro takové rozhodnutí. Proto po zjištění, že dovolání je v tomto směru důvodné, napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 9 To 51/2007, zrušil; současně zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu, a Městskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V dalším řízení je odvolací soud vázán právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v tomto rozhodnutí o dovolání (§ 265s odst. 1 tr. ř.). Protože vady napadeného rozhodnutí vytknuté v dovolání a zjištěné Nejvyšším soudem nebylo možno odstranit ve veřejném zasedání, Nejvyšší soud podle § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. června 2007

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Kůrková