8 Tdo 610/2009
Datum rozhodnutí: 18.06.2009
Dotčené předpisy:




8 Tdo 610/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud jako soud dovolací rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. června 2009 o dovolání obviněného P. S., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 11. 2008, sp. zn. 5 To 578/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Karviné - pobočka v Havířově pod sp. zn. 105 T 84/2008, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného P. S. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 11. 8. 2008, sp. zn. 105 T 84/2008, byl obviněný P. S. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se podle popsaných skutkových okolností dopustil tím, že dne 19. 6. 2008 v době kolem 18.00 hodin v H., okres K., na ulici U S., v prodejně obchodního domu K., za běžného provozu odcizil z regálu 6 kusů kosmetiky zn. Dove v hodnotě 654,- Kč, které uschoval do batohu, pronesl bez zaplacení prostorem pokladen, kde byl zadržen pracovníkem bezpečnostní služby a způsobil tak společnosti K. Č. r., v. o. s., P., provozovna H. škodu ve výši 654,- Kč, a to přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 20. 3. 2006, sp. zn. 102 T 262/2005, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 8. 2006, sp. zn. 5 To 325/2006, který nabyl právní moci dne 15. 8. 2006 odsouzen za dva trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců, který vykonal ve věznici s ostrahou dne 22. 2. 2008.

Za tento trestný čin byl obviněný podle § 247 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců nepodmíněně, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 21. 11. 2008, sp. zn. 5 To 578/2008, odvolání obviněného, podané pouze proti výroku o trestu uloženého rozsudkem soudu prvního stupně, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu obviněný prostřednictvím obhájkyně JUDr. J. G. podal dovolání, jež vymezil dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., protože rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení a jeho odvolání bylo odvolacím soudem zamítnuto. Obviněný vytkl oběma soudům, že dostatečně řádně nezvážily jeho námitky, jimiž poukazoval na svůj špatný zdravotní stav, v němž se trestného činu dopustil. Uvedl, že trpí epilepsií a častými epileptickými záchvaty. Za nesprávné označil, že s ohledem na tuto skutečnost nebyl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, na základě něhož by bylo možné posoudit, zda byl v době spáchání trestného činu trestně odpovědný. Vyjádřil přesvědčení, že neměl být odsouzen, ale z důvodu jeho nepříčetnosti mělo být toto trestní stíhání zastaveno.

V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) dovolání vyhověl a zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 11. 2008, sp. zn. 5 To 578/2008 a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Dovolání bylo v souladu s § 265h odst. 2 tr. ř. zasláno Nejvyššímu státnímu zastupitelství, a u něj činná státní zástupkyně písemně vyjádřila, že jestliže obviněný dovolání opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., je nutné vycházet z toho, že dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními učiněnými soudy nižších stupňů. Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možné namítat jen vady právní a nikoliv nesprávnost skutkových zjištění nebo vadné hodnocení důkazů. S odkazem na ustanovení § 12 odst. 2 tr. zák., které je právním problémem na označený důvod dopadající, uvedla, že nepříčetnost je stav, v němž někdo pro duševní poruchu, jež je dána v době spáchání činu, nemůže buď rozpoznat nebezpečnost svého jednání pro společnost nebo nemůže své jednání ovládat. Samotná duševní porucha, pokud nevyvolá vymizení některé z těchto schopností, však důvodem nepříčetnosti není. Vzhledem k obhajobě obviněného, který sám uvedl, že do supermarketu vstoupil s úmyslem něco odcizit za účelem dalšího prodeje, neshledala takové okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by u obviněného mohlo jít o nepříčetnost. Orgány činné v trestním řízení proto neměly důvod k ověření této obhajoby obviněného znalcem z oboru psychiatrie. Z uvedených důvodů shledala dovolání obviněného neopodstatněným a navrhla, aby bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve posuzoval, zda je dovolání obviněného přípustné. Přípustnost dovolání je vymezena v ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. ř., které stanoví, proti jakým rozhodnutím a za jakých dalších podmínek je dovolání přípustné. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, a proto ho nelze podat proti kterémukoli pravomocnému rozhodnutí, neboť není určeno k univerzálnímu přezkumu a k nápravě všech tvrzených vad a všech rozhodnutí. Rozhodnutí, které lze napadnout dovoláním, musí splňovat současně kumulativně stanovené podmínky, a to, že jde o rozhodnutí soudu a bylo učiněno ve věci samé. Taxativní výčet rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, je uveden v § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř.

Dovolání je nepřípustné, jestliže je jím napadeno jiné rozhodnutí, než je rozhodnutí soudu ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1, 2 tr. ř. Nepřípustné je dovolání i za situace, jestliže se jím dovolatel domáhá přezkoumání takové části rozhodnutí, kterou nepřezkoumával a nebyl povinen přezkoumat ve druhém stupni ani odvolací nebo stížnostní soud.

Za nepřípustné je proto považováno dovolání tehdy, pokud bylo v rámci odvolacího řízení odvolání podáno výlučně proti výroku o trestu odsuzujícího rozsudku a z důvodů, které neopodstatňovaly, aby odvolací soud přezkoumával postupem podle § 254 odst. 2 tr. ř. i výrok o vině. V takovém případě nelze dovoláním napadat správnost výroku o vině, a pokud tak dovolatel učinil, Nejvyšší soud takové dovolání věcně nepřezkoumává, ale jako nepřípustné je odmítne podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. (k tomu srov. rozhodnutí č. 20/2004 Sb. rozh. tr. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2004, sp. zn. 3 Tdo 89/2004, uveřejněné v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit č. 5, roč. 2004, č. -T 689).

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávané věci zjistil, že obviněný odvolání podané proti rozsudku Okresního soudu v Karviné pobočka v Havířově ze dne 11. 8. 2008, sp. zn. 105 T 84/2008, zaměřil výhradně proti výroku o trestu, který podle jeho obsahu považoval za nepřiměřeně přísný, shledal, že odvolací soud usnesením ze dne 21. 11. 2008, sp. zn. 5 To 578/2008, přezkoumával ve smyslu § 254 odst. 1 tr. ř., toliko tento napadený výrok o trestu. V Odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolací soud tento svůj postup výslovně zdůraznil a uvedl, že se zabýval pouze touto výhradou směřující proti výroku trestu.

Na základě těchto zjištění Nejvyšší soud shledal, že Krajský soud v Ostravě z podnětu odvolání obviněného výrok o vině rozsudku soudu prvního stupně nepřezkoumával podle § 254 odst. 2 tr. ř., a proto se obviněný nemohl v rámci dovolacího řízení domáhat přezkoumání výroku o vině, který nebyl předmětem odvolacího řízení.

Jestliže obviněný P. S., jak je shora uvedeno, svým dovoláním napadal pouze výrok o vině, je takové dovolání z důvodů shora uvedených nepřípustným, a proto ho Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 18. června 2009

Předsedkyně senátu:

JUDr. Milada Šámalová