8 Tdo 440/2009
Datum rozhodnutí: 26.05.2009
Dotčené předpisy: § 250 tr. zák.





8 Tdo 440/2009


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud jako soud dovolací rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. května 2009 o dovolání obviněného M. S., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 2. 6. 2008, sp. zn. 55 To 59/2008, který rozhodl jako odvolací soud v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 6 T 116/2006, t a k t o :


Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. S. o d m í t á .


O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 19. 12. 2007, sp. zn. 6 T 116/2006, byl obviněný M. S. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., kterého se dopustil jako osoba samostatně výdělečně činná podnikající podle živnostenského zákona a registrovaná u Ž. ú. M. m. Č. B. pod obchodním jménem M. S., s místem podnikání Č. B., J., se záměrem získat nedovoleným způsobem neoprávněný majetkový prospěch, v období let 2002 až 2004 nabízel prostřednictvím inzerce v hromadných sdělovacích prostředcích po celé České republice prodej výrobní linky na aroma svíčky za inzerovanou super cenu 150.000,- Kč , super pro rodinné podnikání s možností výdělku 20 až 40 tisíc Kč měsíčně se zajištěným odbytem po dobu jednoho roku , když ve skutečnosti pak zájemcům zlákaným těmito inzeráty v místě jejich podnikání nebo bydliště prodával zcela primitivní zařízení s omezenou funkčností a nevyhovující bezpečnostním a technickým normám, většinou buď za hotovostní úhradu částky 135.000,- Kč, nebo formou kvazileasingového odběru za hotovostní úhradu zálohy 45.000,- Kč při stanovených měsíčních splátkách po 8.750,- Kč do úhrady stanovené ceny výrobní linky ve výši 150.000,- Kč, jejíž skutečná hodnota k datu 31. 12. 2002 činila 29.696,- Kč, k datu 31. 12. 2003 činila 31.774,- Kč a k datu 31. 12. 2004 činila 33.045,- Kč a současně tyto zájemce přiměl k nákupu poškozených svíček nebo parafínu za různé nadsazené ceny v rozpětí 125,- Kč až 375,- Kč za 1 kg jako materiálu na výrobu svíček na jím dodávané výrobní lince, přičemž hodnota 1 kg parafínu činila 71,- Kč a hodnota 1 kg rozlámaných svíček činila 11,- Kč, když s nimi uzavíral smlouvy o odběru, kterými se na oko zavazoval k odběru finálních výrobků z jím dodávaného materiálu za výhodnou cenu se stoprocentním navýšením, což však neplnil, svíčky, které se podařilo poškozeným vyrobit neodebíral, a na výzvy a urgence k plnění smluv o odběru, stejně jako na reklamace vad prodávaných výrobních linek a odstoupení od kupních smluv ze strany poškozených nereagoval, přičemž konkrétně tak obviněný M. S.:


1)


v blíže nezjištěnou dobu období února až března 2002 v K., okres Č. K., uzavřel s poškozeným M. A. kupní smlouvu na prodej výrobní linky za kupní cenu 150.000,- Kč, když od poškozeného při podpisu smlouvy převzal v hotovosti zálohu na kupní cenu ve výši 80.000,- Kč s tím, že se dohodli, že zbývající částka 70.000,- Kč bude postupně částečně odečítána z odebraných výrobků od poškozeného, nato ve stejný den na stejném místě s poškozeným uzavřel smlouvu o odběru, podle které se zavázal po dobu 12 měsíců odebírat svíčky bez závad, vyrobené z jím dodaného a prodaného materiálu (parafínu), za cenu parafinu s navýšením o 100 % v částce minimálně 10.000,- Kč a maximálně 50.000,- Kč měsíčně s minimálním ročním odběrem 120.000,- Kč a maximálním 600.000,- Kč, na základě uzavřených smluv pak téhož dne na stejném místě oproti hotovostní platbě 80.000,- Kč předal poškozenému nevyhovující výrobní linku, dále oproti hotovostní platbě 5.000,- Kč předal poškozenému 20 kg parafinu v granulích pro zpracování zakázky v hodnotě 10.000,- Kč podle smlouvy o odběru, vyrobenou zakázku z tohoto materiálu odebral 3. 4. 2002 v K. a uhradil za ni poškozenému částku 10.000, -Kč a dále mu předal dalších 100 kg parafinu, za který mu poškozený zaplatil 25.000,- Kč pro zpracování zakázky v hodnotě 50.000,- Kč, kterou však neodebral a na písemné ani telefonické výzvy poškozeného k jejímu odběru a zadání dalších zakázek asi půl roku nereagoval, když v blíže neurčenou dobu dal poškozenému nereálnou nabídku zpracování zakázky v hodnotě 300.000,- Kč, za kterou po poškozeném M. A. požadoval hotovostní úhradu 150.000,- Kč, což poškozený dopisem z 10. 11. 2002 nepřijal, a od té doby byl pro poškozeného nekontaktním, čímž způsobil poškozenému M. A. celkovou škodu ve výši 27.784,- Kč


2)


dne 16. 6. 2002 v P., okres Ch. uzavřel s poškozeným P. B. kupní smlouvu na dodání linky T8 na zpracování různých druhů parafínu včetně 1 kusu základní formy na lití svíček, výrobní technologie a kontaktů na dodavatele materiálu za dohodnutou kupní cenu 150.000,- Kč spočívající v jednorázové hotovostní úhradě zálohy 80.000,- Kč a následného doplatku 70.000,- Kč pravidelnými měsíčními splátkami po 5.834,- Kč, současně na stejném místě s poškozeným P. B. uzavřel smlouvu o odběru, podle které se zavázal po dobu 12 měsíců odebírat svíčky bez závad, vyrobené z jím dodaného a prodaného materiálu (parafínu), za cenu parafínu s navýšením o 100 % v částce minimálně 10.000,- Kč a maximálně 50.000,- Kč měsíčně s minimálním ročním odběrem 120.000,- Kč a maximálním 600.000,- Kč, na základě uzavřených smluv pak téhož dne na stejném místě oproti hotovostní platbě 80.000,- Kč předal poškozenému nevyhovující výrobní linku a zadal drobnou zakázku, v souvislosti s níž poškozenému předal ke zpracování rozlámané svíčky o hmotnosti 30 kg, za které mu poškozený zaplatil částku 5.000,- Kč, kdy tuto zakázku v dohodnuté lhůtě odebral a na místo úhrady poškozenému předal parafín o hmotnosti 100 kg ke zpracování další zakázky, za což mu poškozený zaplatil 10.000,- Kč, dále v srpnu 2002 objednal u poškozeného P. B. výrobu svíček v hodnotě 300.000,- Kč a zároveň od poškozeného převzal v hotovosti částku 150.000,- Kč za 1200 kg granulovaného parafínu jako materiálu na výrobu objednané zakázky a také částku 11.668,- Kč na dvě splátky výrobní linky, avšak vyrobenou zakázku v dohodnutém termínu nepřevzal a na další výzvy k převzetí zakázky a reklamaci vad výrobní linky nereagoval, čímž způsobil poškozenému P. B. celkovou škodu ve výši 134.342,- Kč.


3)


v blíže nezjištěnou dobu v prosinci 2002 na zájem poškozené H. L. zlákané jeho inzercí nejprve v Č. B. předvedl poškozené stroj na výrobu svíček a nabídl jeho prodej, na což dne 13. 1. 2003 v M., okres B. uzavřel s poškozenou H. L. kupní smlouvu na dodání linky T8 na zpracování různých druhů parafínu včetně 1 kusu základní formy na lití svíček, výrobní technologie a kontaktů na dodavatele materiálu za dohodnutou kupní cenu 165.000,- Kč spočívající v jednorázové hotovostní úhradě zálohy 45.000,- Kč a následného doplatku 120.000,- Kč pravidelnými měsíčními splátkami po 10.000,- Kč, současně na stejném místě s poškozenou H. L. uzavřel smlouvu o odběru, podle které se zavázal po dobu 12 měsíců odebírat svíčky bez závad, vyrobené z jím dodaného a prodaného materiálu (parafínu), za cenu parafínu s navýšením o 100 % v částce minimálně 10.000,- Kč a maximálně 50.000,- Kč měsíčně s minimálním ročním odběrem 120.000,- Kč a maximálním 600.000,- Kč, na základě uzavřených smluv pak téhož dne na stejném místě oproti hotovostní platbě 45.000,- Kč předal poškozené nevyhovující výrobní linku, dále dne 5. 2. 2003 v M. oproti hotovostní platbě 20.000,- Kč předal poškozené 160 kg parafínu pro zpracování zakázky podle smlouvy o odběru, vyrobenou zakázku sice odebral, ale neuhradil s tím, že z kupní ceny výrobní linky odečte hodnotu zpracované zakázky ve výši 40.000,- Kč a poškozené dále v M. předal dne 28. 4. 2003 oproti hotovostní platbě 30.000,- Kč 400 kg parafínu a dne 6. 10. 2003 oproti hotovostní platbě 15.000,- Kč další neurčené množství materiálu pro zpracování zakázky podle smlouvy o odběru, avšak vyrobené zakázky již neodebral, kontaktům s poškozenou se vyhýbal, na písemnou reklamací technické vady výrobní linky z 6. 12. 2003 a písemné odstoupení od kupní smlouvy z 28. 1. 2004 reagoval vyhýbavě a poté se stal pro poškozenou nekontaktním, čímž způsobil poškozené H. L. celkovou škodu ve výši 23.526,- Kč.


4)


dne 5. 2. 2003 v N. B., okres Č. L. uzavřel s poškozenou M. K. kupní smlouvu na dodáni linky T8 na zpracování různých druhů parafínu včetně 1 kusu základní formy na lití svíček, výrobní technologie a kontaktů na dodavatele materiálu za dohodnutou kupní cenu 150.000,- Kč spočívající v jednorázové hotovostní úhradě zálohy 45.000,- Kč a následného doplatku 105.000,- Kč pravidelnými měsíčními splátkami po 8.750,- Kč, současně na stejném místě s poškozenou M. K. uzavřel smlouvu o odběru, podle které se zavázal po dobu 12 měsíců odebírat svíčky bez závad, vyrobené z jím dodaného a prodaného materiálu (parafínu), za cenu parafínu s navýšením o 100 % v částce minimálně 10.000,- Kč a maximálně 50.000,- Kč měsíčně s minimálním ročním odběrem 120.000,- Kč a maximálním 600.000,- Kč, na základě uzavřených smluv pak téhož dne na stejném místě oproti hotovostní platbě 45.000,- Kč předal poškozené nevyhovující výrobní linku a 30 kg roztavených svíček z nichž poškozená vyrobila první zakázku, kterou také obžalovaný převzal a současně se zavázal dodat 300 kg parafínu za částku 30.000,- Kč pro zpracování další zakázky podle smlouvy o odběru, když dne 21. 2. 2003 předal poškozené oproti hotovostní úhradě 30.000,notKč pouze 100 kg roztavených svíček, které poškozená opět zpracovala, avšak obžalovaný odmítl výrobky osobně převzít a od té doby nebyl kontaktní, na telefonické výzvy nereagoval, čímž způsobil poškozené M. K. celkovou škodu ve výši 36.126,- Kč,


5)


na základě zájmu R. D. a M. Š., kteří chtěli společně podnikat, zlákaných jeho inzercí dne 15. 2. 2003 ve V., okres Ú. uzavřel s R. D. kupní smlouvu na dodání linky T8 na zpracování různých druhů parafínu včetně 1 kusu základní formy na lití svíček, výrobní technologie a kontaktů na dodavatele materiálu za dohodnutou kupní cenu 165.000,- Kč spočívající v jednorázové hotovostní úhradě zálohy 45.000,- Kč a následného doplatku 120.000,- Kč pravidelnými měsíčními splátkami po 10.000,- Kč, současně na stejném místě s R. D. uzavřel smlouvu o odběru, podle které se zavázal po dobu 12 měsíců odebírat svíčky bez závad, vyrobené z jím dodaného a prodaného materiálu (parafínu), za cenu parafínu s navýšením o 100 % v částce minimálně 10.000,- Kč a maximálně 50.000,- Kč měsíčně s minimálním ročním odběrem 120.000,- Kč a maximálním 600.000,- Kč, na základě uzavřených smluv pak téhož dne na stejném místě oproti hotovostní platbě 45.000,- Kč od poškozené M. Š. předal poškozené nevyhovující výrobní linku se stručným popisem výrobního postupu, současně s 5 kg parafínu, dále dne 8. 3. 2003 oproti hotovostní platbě 30.000,- Kč se zavázal předat poškozené 400 kg parafínu v podobě drti pro zpracování zakázky podle smlouvy o odběru, avšak na místě předal pouze 4 pytle po 50 kg parafínu a zbývajících 200 kg parafínu slíbil zaslat poštou, což však přes výzvy poškozené neučinil, vyrobenou zakázku z předaných 200 kg parafinu neodebral a na telefonické výzvy poškozené k jejímu odběru nereagoval, čímž způsobil poškozené M. Š. celkovou škodu ve výši 28.671,- Kč.


6)


v blíže nezjištěnou dobu roku 2003 na zájem poškozeného P. Š. zlákaného jeho inzercí nejprve v Č. B. předvedl poškozenému stroj na výrobu svíček a nabídl jeho prodej za kupní cenu ve výši 150.000,- Kč s požadavkem na úhradu hotovostní zálohy, kdy na základě souhlasu poškozeného P. Š. a jeho ochoty uhradit v hotovosti zálohu ve výši 45.000,- Kč dopravil asi za týden do místa bydliště poškozeného ve V., okres Ch. nevyhovující výrobní linku, kterou předal poškozenému P. Š. oproti hotovostní platbě 45.000,- Kč společně s asi 20 kg parafínu v granulích, a dále s kontakty na dodavatele parafínu, když poškozenému sdělil ať z parafínu vyrobí svíčky a zašle mu je na jeho adresu v Č. B. s tím, že poté se domluví na další spolupráci, přičemž poškozenému slíbil, že mu bude dodávat parafín a odebírat od něj hotové výrobky, s poškozeným však nesepsal žádnou kupní smlouvu na výrobní linku ani smlouvu upravující odběr vyrobených svíček, na zaslanou vyrobenou zakázku od poškozeného P. Š. nereagoval a na jeho telefonickou výzvu k dodání dalšího parafínu a úhradě vyrobených svíček s ním odmítl komunikovat, čímž způsobil poškozenému P. Š. celkovou škodu ve výši 10.535,- Kč.


7)


dne 11. 6. 2003 v K., okres B. uzavřel s poškozenou J. C. kupní smlouvu na dodání linky T8 na zpracování různých druhů parafínu včetně 1 kusu základní formy na lití svíček, výrobní technologie a kontaktů na dodavatele materiálu bez zjištěné konečné výše kupní ceny spočívající v jednorázové hotovostní úhradě zálohy 45.000,- Kč, současně na stejném místě s poškozenou J. C. uzavřel smlouvu o odběru, podle které se zavázal po dobu 12 měsíců odebírat svíčky bez závad, vyrobené z jím dodaného a prodaného materiálu (parafínu), za cenu parafínu s navýšením o 100 % v částce minimálně 10.000,- Kč a maximálně 50.000,- Kč měsíčně s minimálním ročním odběrem 120.000,- Kč a maximálním 600.000,- Kč, na základě uzavřených smluv pak téhož dne na stejném místě oproti hotovostní platbě 45.000,- Kč předal poškozené nevyhovující výrobní linku, dále do 14 dnů na dobírku za 15.000,- Kč zaslal poškozené 15 kg parafínu pro zpracování zakázky podle smlouvy o odběru, vyrobenou zakázku však neodebral a na písemné ani telefonické výzvy poškozené k jejímu odběru nereagoval, čímž způsobil poškozené J. C. celkovou škodu ve výši 13.226,- Kč,


8)


v blíže nezjištěnou dobu v létě 2003 na zájem poškozeného L. K. zlákaného jeho inzercí nejprve zaslal poškozenému tzv. předběžnou kupní smlouvu, podle které se zavazoval do deseti dnů od závazné objednávky dodat výrobní linku T8 na zpracování různých druhů parafínů včetně pěti kusů forem za kupní cenu 150.000,- Kč, a následně dne 5. 8. 2003 ve S., okres L. uzavřel s poškozeným L. K. ústně kupní smlouvu na dodání uvedené linky za uvedenou kupní cenu, kdy téhož dne na stejném místě oproti hotovostní úhradě zálohy 45.000,- Kč předal poškozenému nevyhovující výrobní linku a oproti hotovostní platbě 15.000,- Kč 20 kg parafínu, kdy se ústně zavázal svíčky vyrobené z dodaného materiálu od poškozeného L. K. odebírat a dodávat materiál na další zpracování, a s poškozeným se dohodl, že doplatek kupní ceny bude hrazen vyrobenými zakázkami, avšak vyrobenou zakázku nepřevzal a poškozenému se záměrně vyhýbal, čímž způsobil poškozenému L. K. celkovou škodu ve výši 13.226,- Kč,


9)


v blíže nezjištěnou dobu v prosinci 2003 na zájem poškozeného M. K. zlákaného jeho inzercí nejprve v Č. B. předvedl poškozenému stroj na výrobu svíček a nabídl jeho prodej, na což dne 9. 1. 2004 v A., okres P. uzavřel s poškozeným M. K. kupní smlouvu na dodání linky T8 na zpracování různých druhů parafínu včetně 1 kusu základní formy na lití svíček, výrobní technologie a kontaktů na dodavatele materiálu za dohodnutou kupní cenu 165.000,- Kč spočívající v jednorázové hotovostní úhradě zálohy 45.000,- Kč a následného doplatku 120.000,- Kč pravidelnými měsíčními splátkami po 10.000,- Kč, současně na stejném místě s poškozeným M. K. uzavřel smlouvu o odběru, podle které se zavázal po dobu 12 měsíců odebírat svíčky bez závad, vyrobené z jím dodaného a prodaného materiálu (parafínu), za cenu parafínu s navýšením o 100 % v částce minimálně 10.000,- Kč a maximálně 50.000,- Kč měsíčně s minimálním ročním odběrem 120.000,- Kč a maximálním 600.000,- Kč, na základě uzavřených smluv pak téhož dne na stejném místě oproti hotovostní platbě 45.000,- Kč předal poškozenému nevyhovující výrobní linku se zastaralými neplatnými kontakty na dodavatele surovin pro výrobu svíček a orientačními údaji o poměrech jednotlivých surovin při výrobě svíček, dále oproti hotovostní platbě 15.000,- Kč předal poškozenému 10 kg poškozených svíček pro zpracování zakázky podle smlouvy o odběru, vyrobenou zakázku však neodebral a na písemné ani telefonické výzvy poškozeného k jejímu odběru nereagoval, čímž způsobil poškozenému M. K. celkovou škodu ve výši 13.226,- Kč,


10)


dne 23. 1. 2004 na zájem F. Ž. a M. K. zlákaných jeho inzercí v novinách A. z téhož dne nejprve v Č. B. předvedl oběma stroj na výrobu svíček a nabídl jeho prodej, na což dne 2. 2. 2004 ve V., okres B. uzavřel s poškozeným F. Ž. kupní smlouvu na dodání linky T8 na zpracování různých druhů parafínu včetně 1 kusu základní formy na lití svíček, výrobní technologie a kontaktů na dodavatele materiálu bez uvedení konečné výše kupní ceny spočívající v jednorázové hotovostní úhradě zálohy 45.000,- Kč a následného doplatku pravidelnými měsíčními splátkami bez uvedení výše doplatku a výše splátek, současně na stejném místě s poškozeným F. Ž. uzavřel smlouvu o odběru, podle které se zavázal po dobu 12 měsíců odebírat svíčky bez závad, vyrobené z jím dodaného a prodaného materiálu (parafínu), za cenu parafínu s navýšením o 100 % v částce minimálně 10.000,- Kč a maximálně 50.000,- Kč měsíčně s minimálním ročním odběrem 120.000,- Kč a maximálním 600.000,- Kč, na základě uzavřených smluv pak téhož dne na stejném místě oproti hotovostní platbě 45.000,- Kč předal poškozenému nevyhovující výrobní linku se zastaralými neplatnými kontakty na dodavatele surovin pro výrobu svíček a orientačními údaji o poměrech jednotlivých surovin při výrobě svíček, dále předal poškozenému dvě krabice poškozených svíček o maximální hmotnosti 100 kg pro zpracování zakázky podle smlouvy o odběru, za které požadoval hotovostní úhradu 20.000,- Kč, na což poškozený nepřistoupil, poškozenému se více neozval a vyhýbal se jeho pokusům o telefonický kontakt, čímž způsobil poškozenému F. Ž. celkovou škodu ve výši 10.855,- Kč.


11)


v blíže nezjištěnou dobu v lednu 2004 na zájem poškozeného Z. K. zlákaného jeho inzercí v novinách A. nejprve v Č. B. předvedl poškozenému stroj na výrobu svíček a nabídl jeho prodej, na což dne 12. 2. 2004 ve V. B., okres B. uzavřel s poškozeným Z. K. kupní smlouvu na dodání linky T8 na zpracování různých druhů parafínu včetně 1 kusu základní formy na lití svíček, výrobní technologie a kontaktů na dodavatele materiálu za dohodnutou kupní cenu 135.000,- Kč v jednorázové hotovostní platbě, současně na stejném místě s poškozeným Z. K. uzavřel smlouvu o odběru, podle které se zavázal po dobu 12 měsíců odebírat svíčky bez závad, vyrobené z jím dodaného a prodaného materiálu (parafínu), za cenu parafínu s navýšením o 100 % v částce minimálně 10.000,- Kč a maximálně 50.000,- Kč měsíčně s minimálním ročním odběrem 120.000,- Kč a maximálním 600.000,- Kč, na základě uzavřených smluv pak téhož dne na stejném místě oproti hotovostní platbě 135.000,- Kč předal poškozenému nevyhovující výrobní linku se zastaralými neplatnými kontakty na dodavatele surovin pro výrobu svíček a orientačními údaji o poměrech jednotlivých surovin při výrobě svíček, dále oproti hotovostní platbě 15.000,- Kč předal poškozenému rozlámané svíčky o hmotnosti maximálně 40 kg pro zpracování zakázky podle smlouvy o odběru, vyrobenou zakázku však neodebral, na písemné ani telefonické výzvy poškozeného k jejímu odběru nereagoval a rovněž nereagoval na reklamace technických vad jím dodané výrobní linky, čímž způsobil poškozenému Z. K. celkovou škodu ve výši 101.955,- Kč,


12)


dne 16. 2. 2004 v P., okres S. uzavřel s poškozeným J. K. kupní smlouvu na dodání linky T8 na zpracování různých druhů parafínu včetně 1 kusu základní formy na lití svíček, výrobní technologie a kontaktů na dodavatele materiálu za dohodnutou kupní cenu 150.000,- Kč spočívající v jednorázové hotovostní úhradě zálohy 45.000,- Kč a následného doplatku 105.000,- Kč pravidelnými měsíčními splátkami po 8.750,- Kč, současně na stejném místě s poškozeným J. K. uzavřel smlouvu o odběru, podle které se zavázal po dobu 12 měsíců odebírat svíčky bez závad, vyrobené z jím dodaného a prodaného materiálu (parafínu), za cenu parafínu s navýšením o 100 % v částce minimálně 10.000,- Kč a maximálně 50.000,- Kč měsíčně s minimálním ročním odběrem 120.000,- Kč a maximálním 600.000,- Kč, na základě uzavřených smluv pak téhož dne na stejném místě oproti hotovostní platbě 45.000,- Kč předal poškozenému nevyhovující výrobní linku, dále oproti hotovostní platbě 15.000,- Kč předal poškozenému parafín o hmotnosti max. 40 kg pro zpracování zakázky podle smlouvy o odběru, vyrobenou zakázku však neodebral a na písemné ani telefonické výzvy poškozeného k jejímu odběru nereagoval, čímž způsobil poškozenému J. K. celkovou škodu ve výši 11.955,- Kč,


13)


dne 20. 2. 2004 v H., okres O. uzavřel s poškozeným Z. P. kupní smlouvu na dodání linky T8 na zpracování různých druhů parafínu včetně 1 kusu základní formy na lití svíček, výrobní technologie a kontaktů na dodavatele materiálu za dohodnutou kupní cenu 135.000,- Kč v jednorázové hotovostní platbě, současně na stejném místě s poškozeným Z. P. uzavřel smlouvu o odběru, podle které se zavázal po dobu 12 měsíců odebírat svíčky bez závad, vyrobené z jím dodaného a prodaného materiálu (parafínu), za cenu parafínu s navýšením o 100 % v částce minimálně 10.000,- Kč a maximálně 50.000,- Kč měsíčně s minimálním ročním odběrem 120.000,- Kč a maximálním 600.000,- Kč, na základě uzavřených smluv pak téhož dne na stejném místě oproti hotovostní platbě 135.000,- Kč předal poškozenému nevyhovující výrobní linku se zastaralými neplatnými kontakty na dodavatele surovin pro výrobu svíček a ručně psané orientační údaje o poměrech jednotlivých surovin při výrobě svíček, dále oproti hotovostní platbě 10.000,- Kč předal poškozenému dvě krabice poškozených válcových svíček o maximální hmotnosti 100 kg pro zpracování zakázky podle smlouvy o odběru, vyrobenou zakázku však neodebral, na písemné ani telefonické výzvy poškozeného k jejímu odběru nereagoval a rovněž nereagoval na reklamace technických vad jím dodané výrobní linky, čímž způsobil poškozenému Z. P. celkovou škodu ve výši 101.955,- Kč,


14)


v blíže nezjištěnou dobu v únoru 2004 na zájem poškozeného F. B. zlákaného jeho inzercí v novinách A. ze 7. 2. 2003 nejprve v Č. B. předvedl poškozenému stroj na výrobu svíček a nabídl jeho prodej, na což dne 3. 3. 2004 v R., okr. B. uzavřel s poškozeným F. B. kupní smlouvu na dodání linky T8 na zpracování různých druhů parafínu včetně 1 kusu základní formy na lití svíček, výrobní technologie a kontaktů na dodavatele materiálu za dohodnutou kupní cenu 150.000,notKč spočívající v jednorázové hotovostní úhradě zálohy 45.000,- Kč a následného doplatku 105.000,- Kč pravidelnými měsíčními splátkami po 8.750,- Kč, současně na stejném místě s poškozeným F. B. uzavřel smlouvu o odběru, podle které se zavázal po dobu 12 měsíců odebírat svíčky bez závad, vyrobené z jím dodaného a prodaného materiálu (parafínu), za cenu parafínu s navýšením o 100 % v částce minimálně 10.000,- Kč a maximálně 50.000,- Kč měsíčně s minimálním ročním odběrem 120.000,- Kč a maximálním 600.000,- Kč, na základě uzavřených smluv pak téhož dne na stejném místě oproti hotovostní platbě 45.000,- Kč předal poškozenému nevyhovující výrobní linku, dále oproti hotovostní platbě 15.000,- Kč předal poškozenému 48 kg poškozených svíček pro zpracování zakázky podle smlouvy o odběru, vyrobenou zakázku pak sice 31. 3. 2004 na žádost poškozeného odebral, avšak odměnu za ni v ujednané výši 30.000,- Kč započetl na dalších 71 kg poškozených svíček v údajné ceně 50.000,- Kč pro zpracování další zakázky podle smlouvy o odběru, kterou téhož dne předal poškozenému oproti hotovostní platbě 20.000,- Kč jako doplatku za materiál ke zpracování, dále téhož dne převzal první splátku dodané výrobní linky ve výši 8.750,- Kč, ale nově vyrobenou zakázku již neodebral a na písemné ani telefonické výzvy poškozeného k jejímu odběru nereagoval, čímž způsobil poškozenému F. B. celkovou škodu ve výši 54.396,- Kč,


15)


dne 3. 3. 2004 v K. H., okr. B. uzavřel s poškozeným R. M. kupní smlouvu na dodání linky T8 na zpracování různých druhů parafínu včetně 1 kusu základní formy na lití svíček, výrobní technologie a kontaktů na dodavatele materiálu za dohodnutou kupní cenu 150.000,- Kč spočívající v jednorázové hotovostní úhradě zálohy 45.000,- Kč a následného doplatku 105.000,- Kč pravidelnými měsíčními splátkami po 8.750,- Kč, současně na stejném místě s poškozeným R. M. uzavřel smlouvu o odběru, podle které se zavázal po dobu 12 měsíců odebírat svíčky bez závad, vyrobené z jím dodaného a prodaného materiálu (parafínu), za cenu parafínu s navýšením o 100 % v částce minimálně 10.000,- Kč a maximálně 50.000,- Kč měsíčně s minimálním ročním odběrem 120.000,- Kč a maximálním 600.000,- Kč, na základě uzavřených smluv pak téhož dne na stejném místě oproti hotovostní platbě 45.000,- Kč předal poškozenému nevyhovující výrobní linku, dále oproti hotovostní platbě 15.000,- Kč předal poškozenému neurčené množství parafínu pro zpracování zakázky podle smlouvy o odběru, vyrobenou zakázku však neodebral a poškozenému se záměrně vyhýbal, čímž způsobil poškozenému R. M. celkovou škodu ve výši 11.955,- Kč,


16)


v blíže nezjištěnou dobu v březnu 2004 na zájem poškozeného F. K. zlákaného jeho inzercí v novinách A. ze stejného období nejprve v Č. B. předvedl poškozenému stroj na výrobu svíček a nabídl jeho prodej, na což dne 7. 4. 2004 v N., okr. P. uzavřel s poškozeným F. K. kupní smlouvu na dodání linky T8 na zpracování různých druhů parafínu včetně 1 kusu základní formy na lití svíček, výrobní technologie a kontaktů na dodavatele materiálu za dohodnutou kupní cenu 150.000,- Kč spočívající v jednorázové hotovostní úhradě zálohy 45.000,- Kč a následného doplatku 105.000,- Kč pravidelnými měsíčními splátkami po 8.750,- Kč, současně na stejném místě s poškozeným F. K. uzavřel smlouvu o odběru, podle které se zavázal po dobu 12 měsíců odebírat svíčky bez závad, vyrobené z jím dodaného a prodaného materiálu (parafínu), za cenu parafínu s navýšením o 100 % v částce minimálně 10.000,- Kč a maximálně 50.000,- Kč měsíčně s minimálním ročním odběrem 120.000,- Kč a maximálním 600.000,- Kč, na základě uzavřených smluv pak téhož dne na stejném místě oproti hotovostní platbě 45.000,- Kč předal poškozenému nevyhovující výrobní linku se zastaralými neplatnými kontakty na dodavatele surovin pro výrobu svíček, dále oproti hotovostní platbě 30.000,- Kč předal poškozenému maximálně 80 kg parafínu pro zpracování zakázky podle smlouvy o odběru, vyrobenou zakázku však neodebral, na písemné ani telefonické výzvy poškozeného k jejímu odběru nereagoval a rovněž nereagoval na reklamace technických vad jím dodané výrobní linky, čímž způsobil poškozenému F. K. celkovou škodu ve výši 11.955,- Kč,


svým jednáním tak způsobil jednotlivým poškozeným uvedených v bodech č. 1 až 16 celkovou škodu ve výši 605.988,- Kč,


Za tento trestný čin byl obviněný M. S. odsouzen podle § 250 odst. 3 tr. zák., za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců nepodmíněně a podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 12. 2005, sp. zn. 6 T 208/2005, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 53 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 100.000,- Kč, a pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest zaplacen, byl podle § 54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Současně bylo rozhodnuto i o náhradě škody.


Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 2. 6. 2008, sp. zn. 55 To 59/2008, z podnětu odvolání obviněného podaného proti shora uvedeném rozsudku soudu prvního stupně, podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o náhradě škody ohledně poškozeného P. B. a podle § 259 odst. 3 tr. ř. v této části znovu o náhradě škody rozhodl. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.


Obviněný M. S. podal prostřednictvím obhájkyně JUDr. P. P. dovolání proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci a jemu předcházejícímu rozsudku Okresního soudu v Olomouci z důvodu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání, protože napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutků nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný shledal, že v jeho jednání nelze spatřovat trestný čin, neboť nikdy nebyl veden úmyslem uvést poškozené v omyl a zdůraznil, že se jednalo o běžný obchodně právní styk vycházející z pravidel tržní ekonomiky, neboť nabídky byly zamýšleny vůči profesionálním obchodníkům za účelem spolupráce. Dovolatel také upozornil na to, že z inzerátu, ve kterém byla výrobní linka nabízena pro rodinné podnikání , nešlo vyvodit závěr, že byla určena spotřebitelům, tak jak se domníval soud, a nesprávně z této okolnosti dovodil závěr o podvodném úmyslu. Obviněný také poukázal na to, že každý podnikatelský subjekt se snaží dosáhnout co nejvýhodnějšího protiplnění, a je otázkou běžných tržních principů, co je odpovídající cenou. Fakt, že věc byla prodávána za cenu, která převyšovala hodnotu věci, není protiprávním jednáním, když poškození měli možnost na tento obchod nepřistoupit. Obviněný své výhrady zaměřil i proti subjektivní stránce trestného činu, protože soudy vycházely především z jeho následného jednání, aniž by hodnotily to, co bylo součástí trestného činu, zejména, že obviněný poškozeným neposkytl pouze určitý druh movité věci, ale souhrn vzájemně provázaných služeb. Soudy však nezaměřily svou pozornost na to, že se obviněný až v průběhu své podnikatelské činnosti dostal do potíží, které mu neumožnily řádné plnění sjednaných závazků. Obviněný vyjádřil také nesouhlas se způsobem, jakým byla vyčíslena škoda u jednotlivých skutků a poškozených a že bylo nutné zohlednit specifickou povahu daného vztahu, v důsledku něhož vznikalo poškozeným obohacení. Soudy i přes tyto zjištěné okolnosti škodu vyčíslily způsobem, který by odpovídal situaci, že by výrobní linka vůbec nefungovala. V průběhu řízení však vyšlo najevo, že výrobní linky provozu schopné byly a stejně tak i mechanismus sjednaného vztahu. Pokud na základě uskutečněného provozu vznikl poškozeným profit, měl být promítnut do vyčíslení škody. Obviněný v dovolání vyslovil nesouhlas s tím, jak postupoval odvolací soud ve vztahu k nároku na náhradu škody u poškozeného P. B., jemuž žádná škoda nevznikla. Jestliže byl na základě jiného řízení tomuto poškozenému přisouzen ze shodného skutkového základu vykonatelný exekuční titul, nemohlo, co do přisouzené náhrady škody dojít ke škodě v majetkové sféře poškozeného. S odkazem na rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 2. 2005, sp. zn. 2 T 90/2004, obviněný dovodil, že poškozenému P. B. nebyla způsobena žádná škoda a navíc mu mělo být hrazeno jinou osobou, když navíc tento poškozený nárokuje jedno plnění dvakrát, pouze pokaždé vůči jiné osobě a z jiného důvodu.


V závěru dovolání obviněný navrhl, aby dovolací soud podle § 265k tr. ř. napadená rozhodnutí zrušil a sám aby rozhodl podle § 265m tr. ř. o zproštění obviněného obžaloby, anebo aby věc přikázal podle § 265l tr. ř. zpět Okresnímu soudu v Olomouci k novému projednání a rozhodnutí.


Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupkyně ), v písemném vyjádření podaném v souladu § 265h odst. 2 tr. ř. připustila, že dovolání koresponduje se zvoleným dovolacím důvodem. Výhrady o tom, že nebyly naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. neshledala opodstatněnými, protože jen ze skutečnosti, že se obviněný odmítne doznat, nelze dovodit, že zjištění jeho úmyslu nepřichází v potaz, neboť to lze zjistit i na podkladě jiných důkazů. Konkrétně v tomto případě úmyslné zavinění vyplývá ze skutkových zjištění, která učinily soudy obou stupňů, když obviněný poškozené zcela prokazatelně uváděl v omyl, pokud po nich pod příslibem nejméně ročního odběru vyrobeného zboží vylákal uzavření kupní smlouvy na zařízení pro výrobu svíček, přičemž šlo o velmi primitivní zařízení, které mnohonásobně obviněný nadhodnotil, stejně tak jako materiál, který dodával na výrobu svíček. Obviněný však ve skutečnosti neměl zájem odebírat od poškozených vyrobené zboží, neboť smyslem a účelem jeho jednání nebylo organizovat výrobu a prodej svíček na trhu, ale vybrat od poškozených jednorázový finanční obnos za prodej zařízení s velmi omezenou funkčností. Obviněnému přitom muselo být jasné, že se jedná o zařízení nevhodné konstrukce, když krátce po prodeji docházelo ze strany poškozených k reklamacím, přičemž on na ně nereagoval, nevyřizoval je a naopak nabízel a prodával zařízení dalším poškozeným. Poškození přitom zakoupili zařízení na výrobu svíček zejména a jen proto, že jim byl nabídnut odbyt hotových výrobků, a to po dobu jednoho roku. Vedle těchto skutečností vztahujících se k subjektivní stránce státní zástupkyně též odmítla výhradu obviněného, že se nejednalo o trestný čin, ale jednání v rámci obchodních soukromých vztahů, a k tomu konstatovala, že i v rámci obchodně právního vztahu může dojít ke spáchání trestného činu. V projednávaném případě nešlo o běžnou obchodní transakci, ani o nezvládnuté podnikatelské riziko, neboť ze skutkových zjištění vyplynulo, že pokud by poškození věděli o všech rozhodných skutečnostech, předmětnou smlouvu o koupi výrobní linky by vůbec nepodepsali. K poškozenému P. B. uvedla, že obsahem podvodného jednání obviněného vůči tomuto poškozenému bylo vylákání finanční částky za nákup výrobní linky a současně také prodeje svíček a parafínu na výrobu svíček s příslibem odebrání vyhotovených výrobků. Jednání obviněného bylo v každém jednotlivém případě dokonáno jeho obohacením se o podvodně vylákané částky za podvodně zinscenovaná plnění snížená o skutečnou hodnotu takových plnění, proto je nutno vycházet právě z hodnoty podvodně vylákaného plnění. Není však nutné, aby škoda způsobená trestným činem vždy přímo musela odpovídat škodě vyčíslené v rámci výroku o náhradě škody, neboť v rámci tohoto výroku je možné přihlížet i k dalším faktorům. Na závěr svého vyjádření státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) dovolání obviněného M. S. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítl.


Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a, h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.).


Za splnění těchto formálních podmínek Nejvyšší soud dále posuzoval, zda uplatněné výhrady je možné považovat za odpovídající dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat pouze z důvodů taxativně stanovených v § 265b tr. ř., posuzoval uplatněné výhrady obviněného i se zřetelem na to, zda podané dovolání tato kritéria splňuje a shledal, že námitky, jimiž obviněný brojil proti použité právní kvalifikaci z hlediska nenaplnění jejích znaků a nemožnosti aplikace trestní represe, dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. odpovídají. Nejvyšší soud proto dále zkoumal opodstatněnost uplatněných výhrad v souladu s označeným dovolacím důvodem.


Trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. se dopustí ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. Pro posouzení správnosti právního posouzení věci je potřeba též zdůraznit, že znakem skutkové podstaty tohoto trestného činu podvodu je podvodné jednání, tedy uvedení jiné osoby v omyl nebo využití omylu takové osoby. Za omyl se považuje rozpor mezi představou a skutečností a může se týkat skutečností, které mají teprve nastat, pachatel však musí o omylu jiného vědět již v době, kdy dochází k jeho obohacení. O omyl jde i tehdy, když podváděná osoba nemá o podstatné skutečnosti žádnou představu nebo se domnívá, že se nemá čeho obávat. Kromě těchto pojmů, je nutné zmínit, že podvod je dokonán, jakmile pachatel uvedl svým lstivým předstíráním a jednáním nějakou osobu v omyl, proto aby ji přiměl k jednání, jež má poškodit ji nebo kteroukoli třetí osobu (způsobil jí škodu nikoli nepatrnou), a na její úkor sebe nebo jiného obohatil (viz rozhodnutí č. 237/1947 Sb. rozh. tr.). Možnost podvedené osoby, aby si sama zjistila skutečný stav věci, bez dalšího nevylučuje, aby její jednání bylo ovlivněno jednáním pachatele trestného činu podvodu podle § 250 TrZ, který podvedeného uvede v omyl, využije jeho omylu nebo mu zamlčí podstatné skutečnosti. O podvodné jednání jde tudíž i v případě, jestliže podvedený je schopen zjistit nebo ověřit si skutečný stav rozhodných okolností, avšak je ovlivněn působením pachatele ve formě podání nepravdivých informací nebo zamlčení podstatných informací, takže si je v důsledku pachatelova jednání neověří buď vůbec, nebo tak neučiní včas (srov. rozhodnutí publikované pod č. T 648 v sešitě č. 1/2004 Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu).


Se zřetelem na tato pravidla rozhodná podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu pro určení trestní odpovědnosti obviněného, je nutné vycházet z činu, který podle popsaných skutkových zjištění v rozsudku soudu prvního stupně v zásadě spočíval v tom, že obviněný jako osoba samostatně výdělečně činná v období let 2002 až 2004 nabízel prostřednictvím inzerce ve sdělovacích prostředcích prodej výrobní linky na aroma svíčky s tím, že současně po dobu nejméně jednoho roku garantoval zpětný odběr vyrobených svíček. V případě, že odběratelé projevili zájem, nabídl jim tuto linku, uzavřel s nimi kupní smlouvu na cenu linky buď v částce 150.000,- Kč nebo 165.000,- Kč. Ve všech případech poškození uhradili buď celou požadovanou cenu nebo její část, a to nejméně v částce 45.000,- Kč, s tím, že zbytek bude uhrazen ve splátkách. Současně obviněný se všemi poškozenými uzavřel smlouvu o odběru výrobků se závazkem, že od zájemců bude odebírat po dobu nejméně jednoho roku jimi vyrobené svíčky. Předmětné výrobní zařízení, jehož cena několikrát převyšovala jeho skutečnou hodnotu, naprosto nevyhovovalo příslušným technickým normám, vykazovalo podstatné funkční vady a ve většině případů bylo toto zařízení i nefunkční. Obviněný současně s linkou poškozeným prodal i parafín nebo rozlámané svíčky, jež měly sloužit k výrobě nových svíček. Poté, co obviněný v zásadě u všech shodným způsobem tyto předměty za uvedené ceny poškozeným prodal, v dalším své závazky neplnil. Nereagoval na reklamace, výrobky neodebíral a kontaktu s poškozenými se vyhýbal.


Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku zejména na straně 22 rozvedl své úvahy vztahující se k podvodnému úmyslu obviněného tak, že obviněný neměl vůbec zájem, aby poškození řádně spláceli kupní cenu za linku T8, neboť nikdy sám nerealizoval kroky k tomu, aby tak činili (neodstoupil od smlouvy, nevymáhal splátky, linku jim ponechal), ač takové právo z obsahu kupní smlouvy měl. Soud prvního stupně poukázal též na to, že hodnota linky byla podstatně nižší, než byly částky, které od poškozených vyinkasoval, a že obviněnému vůbec nešlo o seriózní podnikání a dodržení smluvních závazků, ale jeho cílem bylo pouze vylákat od poškozených finanční hotovost.


Na tyto závěry soudu prvního stupně navázal i odvolací soud, který uvedl, že ze strany obviněného šlo vůči poškozeným o více než neseriozní jednání, při němž byla použita řada klamavých údajů a způsobů, které ve svém souhrnu vytvořily u všech poškozených zdání, že se jim splní slibované. Obviněný však vůči nim jednal podvodným způsobem, tj. uvedl je v omyl, když předstíral okolnosti, které nebyly v souladu se skutečným stavem věci. Jednalo se o vylákání peněz v hotovosti od odběratelů tohoto zboží dodávaného seriozním výrobcem a dodavatelem až do domu , který ve skutečnosti obchodní činnost nevyvíjel v jejich prospěch. Takové jednání nespadá toliko do oblasti práva obchodního a nelze je považovat za beztrestné v podobě nezdařeného podnikání, jež by mělo být řešeno občansko právními žalobami poškozených, neboť obviněný poškozené uváděl v omyl, podstatné skutečnosti jim zamlčoval a na jejich úkor se obohacoval.


Nejvyšší soud v souladu s těmito úvahami obou soudů považuje za nutné zdůraznit i to, že trestná činnost obviněného vychází z obchodních vztahů, konkrétně z kupní smlouvy upravené v obchodním zákoníku v ustanoveních § 409 až § 470. Pro úplnost lze uvést, že podle § 409 obch. zák. se prodávající kupní smlouvou zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta nebo musí v ní být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. Ve smyslu § 420 obch. zák. je prodávající povinen dodat zboží v množství, jakosti a provedení, jež určuje smlouva. Neurčuje-li smlouva jakost nebo provedení zboží, je prodávající povinen dodat zboží v jakosti a provedení, jež se hodí pro účel stanovený ve smlouvě, nebo není-li tento účel ve smlouvě stanoven, pro účel, k němuž se takové zboží zpravidla užívá. K tomu je též nutné doplnit, že obecná úprava vztahující se k jakosti výrobků je dána zákonem o technických požadavcích na výrobky č. 22/1997 Sb. Jde podle jejich charakteru o předpisy dané k ochraně zdraví občanů, k ochraně životního prostředí a jeho složek, k ochraně protipožární a k zajištění bezpečného užívání vyráběného i dováženého zboží. Z toho vyplývá to, že obchodní zákoník klade důraz na funkční způsobilost zboží jako na hlavní požadavek, a vyžaduje, aby zboží bylo dodáno v množství, jakosti a provedení, jež určuje smlouva, v jakosti a provedení, jež se hodí pro účel stanovený ve smlouvě, tedy nepochybně předpokládá, že bude použitelné pro účel, který vyplývá ze smlouvy a je tak stranám znám.


Tato základní obchodně právní pravidla dávají právní jistotu jak prodávajícímu, tak i kupujícímu, a aby obě tyto strany mohly řádně realizovat svá práva a povinnosti z těchto vztahů vyplývající, přičemž musí tyto vztahy vycházet z obecných principů o dodržování obchodně právních vztahů, což je předpokladem jejich řádného a bezpečného fungování.


Se zřetelem na tato hlediska je nutné odlišit, kdy se v rámci nabízeného výrobku, resp. technického zařízení ještě se zřetelem na okolnosti takové nabídky jedná o přípustný exces z řádného obchodně právního vztahu, a kdy jde o podvodné jednání založené na zaviněném uvádění v omyl ve smyslu § 250 tr. zák.


V té souvislosti je třeba ještě zdůraznit, že s ohledem na zákonitosti tržní ekonomiky založené na nabídce a poptávce, nelze kriminalizovat jednání spočívající jen v tom, že je zboží prodáváno za vyšší cenu, než jaká odpovídá jeho faktické užitné hodnotě, neboť podle § 588 a násl. obč. zák. i § 409 a násl. obch. zák. se v kupní smlouvě, nejde-li o tzv. regulovanou cenu, stanoví cena zásadně dohodou (srov. i § 89 odst. 12 tr. zák., podle něhož se cenou rozumí cena, za kterou se věc v době a v místě činu obvykle prodává - srov. č. 19/1993 Sb. rozh. tr.). K tzv. regulované ceně viz § 589 obč. zák. a zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.


Naopak o podvodné jednání naplňující znaky trestného činu podvodu podle § 250 tr. zák. se vzhledem ke konkrétním okolnostem případu může jednat v takovém případě, když pachatel úmyslně nabízí k prodeji zboží (výrobky, věci nebo zařízení), jimž přiznává vlastnosti či funkce, které tyto věci nemají, tyto neodpovídají požadovaným technickým parametrům a nemohou buď vůbec nebo řádně sloužit k účelu, jemuž jsou určeny, tedy jestliže účelem nabídky takového zboží primárně není vlastní obchodní činnost, ale naopak jde o klamavé zastírání snahy pachatele toliko vylákat od kupujícího finanční prostředky a tím mu předstíráním neexistujících skutečností způsobit škodu a sebe na jeho úkor obohatit.


Jak bylo oběma soudy zjištěno, vykazuje jednání obviněného M. S. právě tyto posledně uvedené znaky, z čehož je třeba dovodit, že se nejednalo o běžný obchodně právní styk vycházející z pravidel tržní ekonomiky, jak tvrdí ve svém dovolání, ale naopak o trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., neboť obviněný svým shora podrobně pospaným podvodným jednáním na jedné straně poškozeným způsobil škodu a na druhé straně získal protiprávním způsobem prospěch, tj. na úkor jiného se tím, že ho uvedl v omyl, a to i tím, že mu zamlčel podstatné skutečnosti, protiprávními prostředky obohatil. Je potřeba zmínit, že existují hranice mezi tím, kdy pachatel obchodně právní vztahy zneužívá k páchání trestné činnosti a tím, kdy účastník obchodně právních vztahů realizuje svá práva a povinnosti, avšak se zřetelem na nepříznivé okolnosti, které vznikly v průběhu jeho obchodních aktivit, není schopen svých závazků dostát ať již včas nebo řádně. Takové nedostatky či překážky jsou v tržních vztazích předpokládané a existují proto nástroje obchodně právní či občansko právní, které jsou k jejich řešení určeny (odstoupení od smlouvy, vymáhání náhrady škody atd.). Tato, pro tržní ekonomiku obvyklá a v souladu s ní realizovaná jednání je nutné na základě institutů obchodního a občanského práva napravovat, protože jedině se zřetelem na ně je možné se zhojení z nich vzniklých neblahých důsledků domáhat. V těchto případech nelze použít prostředky trestního práva, neboť trestní právo je jen krajním prostředkem (tzv. princip ultima ratio ) a nastupuje jen tehdy, když ostatní prostředky vedoucí k nápravě nelze využít. Z tohoto principu vyplývá, že ochrana majetkových vztahů má být v prvé řadě uplatňována prostředky občanského a obchodního práva a teprve tam, kde je taková ochrana neúčinná a kde porušení občanskoprávních vztahů svou intenzitou dosahuje zákonem předpokládané společenské škodlivosti, je namístě uvažovat o trestní odpovědnosti (k tomu mimo jiné např. nález ze dne 22. 12. 2004 sp. zn. II. ÚS 372/2003, uveřejněn pod č. 196 ve sv. 35 Sb. nál. a usn. ÚS ČR).


Z hlediska takto vyjádřeného principu subsidiarity trestní represe je však od jednání, při nichž lze uplatňovat prostředky občanského a obchodního práva, odlišit činy, kde je taková ochrana neúčinná a kde porušení občanskoprávních vztahů svou intenzitou dosahuje zákonem předpokládané společenské škodlivosti, což obvykle bývá tehdy, když pachatel na základě obchodně právních či občanskoprávních vztahů záměrně realizuje své nečestné a nekalé záměry, jež provádí prostřednictvím nebo na základě nedovolených a protiprávních postupů. Může tomu být v obchodních vztazích tehdy, pokud pachatel postupuje, tak jako tomu bylo v projednávaném případě, v rozporu s pravidly tržní ekonomiky při prodeji a koupi věci (zařízení na výrobu svíček) a navazujících obchodních vztazích, přičemž ve své podstatě ani nechce tyto obchodněprávní či občanskoprávní vztahy uskutečnit, ale naopak jeho jediným záměrem je podvodně vylákat z poškozených finanční prostředky.


Právě k takovému společensky nepřijatelnému zneužití obchodně právních vztahů v projednávané věci došlo, neboť obviněný nepravdivými, zavádějícími a do značné míry i lživými postupy vylákal prostřednictvím prodeje výrobního zařízení, jehož cena několikrát převyšovala jeho skutečnou hodnotu, naprosto nevyhovovalo příslušným technickým normám, vykazovalo podstatné funkční vady, a proto nemohlo plnit slibovaný účel, od kupujících finanční prostředky, které by tito zájemci, aniž by obviněným byli uvedeni v omyl, za nabízenou věc nezaplatili, resp. peníze obviněnému nevydali, pokud by uvedeným způsobem nebyli oklamáni. Jedná se o případ, kdy je právě obecné pravidlo nabídky a poptávky, ve spojitosti s dalšími obviněným nabídnutými a ve smlouvách dohodnutými, ale v praxi pak neplněnými obchodními závazky, zneužito ke kriminálnímu činu. Takové úmyslné jednání obviněného, které podle zjištění obou nižších soudů, bylo od počátku vedeno záměrem poškozené uvést v omyl a zamlčet jim podstatné skutečnosti, které se týkaly zejména povahy a funkčnosti prodávaného zařízení, má podvodný charakter a nelze je považovat za běžně realizované postupy vycházející z pravidel tržní ekonomiky, protože v souladu s nimi nebylo postupováno.


V souladu s tímto názorem postupovaly a uvažovaly v projednávané věci oba soudy, které zjistily, že cílem obviněného u všech uvedených dílčích útoků nebylo řádné obchodování se zákazníky, kteří reagovali na jím uveřejněný inzerát, ale snaha prostřednictvím takto učiněné nabídky a dodání nevyhovujícího zařízení od zájemců vylákat peníze. Podle popsaných skutkových skutečností se podává, že obviněný jednal úmyslně zcela v rozporu se shora uvedenými obchodně právními zásadami, což vyplývá z toho, že neměl vůbec vytvořeny takové podmínky, aby mohl dostát všem svým závazkům, které vůči poškozeným uzavřel. Z okolností, jak byly zjištěny a soudy obou stupňů popsány, bylo dostatečně objasněno, že jeho jediným cílem, k němuž směřovalo jeho jednání, bylo, na základě nepravdivých a se skutečností rozporných informací se obohatit. Tento záměr obviněný realizoval prostřednictvím obchodně právních vztahů, konkrétně prodeje věci, kterou v daném případě představovala výrobní linka T8, a další jím slibovaného plnění s jejím prodejem související.


Jak okresní soud na straně 21-22 odůvodnění svého rozsudku uvedl, na podvodný charakter jednání obviněného lze usuzovat z jeho následného jednání, zejména, že neplnil podmínky z kupní smlouvy ani ze smlouvy o odběru. Nedodal, až na určité výjimky vždy na počátku po uzavření předmětných smluv, materiál pro výrobu svíček v potřebné kvalitě a požadovaném množství, neodebíral poškozenými vyhotovené výrobky a záhy poté, co poškození odkoupili zařízení, vůbec s nimi nekomunikoval, byť se na něj obraceli a sháněli ho.


Nejvyšší soud však shledal, že pro podvodné jednání obviněného svědčí i další ve věci zjištěné skutečnosti, jež jsou pro posouzení věci významné a které je nutné rovněž zdůraznit.


Jedná se totiž zejména o způsob nabídky věci výrobní linky T8, která byla obviněným nabízena a posléze i poškozeným prodávána, protože obviněný v rámci inzertní nabídky představoval zařízení, které tomu, které jim pak skutečně předal, svými parametry vůbec neodpovídalo. Jak totiž vyplývá ze znaleckého posudku znalce Ing. M. B. (č. l. 296, 581 spisu), předmětné zařízení vykazovalo závažné technické nedostatky a vady. Zejména znalec uvedl, že pokud obviněný byl výrobcem uvedené linky, kterou označil za technologii, měl dodržet postup předepsaný zákonem na takové zařízení, tedy zejména ho měl řádně podle technických norem označit, a měl ho nechat řádně minimálně revizní zprávou prozkoušet. Obdobné závěry učinil i znalec z oboru ekonomie Ing. I. B. (č. l. 664 spisu), který kromě již soudy zmíněných odhadů cen uvedl, že se jednalo o primitivní zařízení, které neodpovídalo ani předstírané kvalitě, avšak nemělo ani ty funkční vlastnosti, které mu byly jak v inzerci, tak i ve faktickém předvedení obviněným přiznávány. Svou povahou neodpovídalo toto zařízení ani technicky, protože se na něm objevovala zkorodovaná místa a docházelo s ohledem na neodborně provedené sváry k prosakování oleje do parafínu. Obdobně popsané vady a nedostatky potvrdili i poškození, za všechny lze zmínit např. výpověď poškozeného M. L., který u hlavního líčení (č. l. 582 spisu) uvedl, že šli jsme do toho s tím, že se stroj bude splácet. Tato vize však brzy vychladla, technologie výroby byla doslova tragedie. Výrobek byl technicky katastrofálně provedený, sváry po chvilce začaly téct, byla špatná bezpečnost elektrického zařízení, protože zespoda trčely dráty ke spirále Kohouty jsme musely stále požďuchovat , protože parafín rázem tuhl . Obdobné skutečnosti uvedl i poškozený F. Ž. (č. l. 583), který sdělil, že na uvedeném zařízení se nedaly svíčky vyrábět, neboť stroj nebyl schopný provozu .


Z výpovědí dalších svědků vyplynulo, že na koupi předmětného zařízení přistoupili se zřetelem na služby, jimiž obviněný prodej linky podmínil. Pokud by jim již v této době bylo známo, že obviněný uvedené dohody nesplní, tak by uvedený obchodní vztah nebyl sjednán, linku T8 by nezakoupili a obviněnému by jím požadované peníze nevyplatili (viz např. výpověď svědka Z. P. č. l. 580).





Nejvyšší soud na základě všech shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že obviněný ve vztahu ke všem poškozeným jednal vědom si toho, že nabízí a prodává zařízení, které v podstatě není způsobilé pro své technické nedostatky k běžné a bezproblémové výrobě svíček, k níž mělo sloužit, a jeho záměrem bylo, aby od poškozených vylákal zaplacení ceny uvedeného technického zařízení. Proto, aby poškozené nalákal, předstíral, že toto zařízení, které bylo jinak velmi jednoduché nedokonalé konstrukčně i s ohledem na použitý materiál, má zcela jiné parametry, než ve skutečnosti mělo. Aby zvýšil zájem, a tím i prodejnost tohoto zařízení, sliboval plnění dalších dodávek materiálu, zejména však odběr vyrobených svíček, k němuž se i smluvně zavázal. Právě podvodným navozením představy, že bude od osob, které si předmětné zařízení koupí, odebírat na něm vyrobené svíčky, přesvědčil zájemce, že toto zařízení zakoupili a zaplatili sjednanou cenu.


Omyl, do něhož obviněný poškozené uvedl, spočíval v tom, že v rámci nabídky uvedeného zařízení obviněný předstíral jiné parametry, než toto zařízení skutečně mělo, a současně také nabízel služby, které poškozené utvrzovaly v přesvědčení, že budou moci na tomto zařízení vyrábět svíčky, pro něž budou mít zajištěný odbyt. Obviněný však od počátku neměl úmysl plnit tyto své závazky, poté, co od poškozených vyinkasoval finanční prostředky za předmětné zařízení, a také jim následně nedostál. Přitom v zásadě stejný přístup ke všem poškozeným od počátku této trestné činnosti svědčí pro závěr, že to nebylo důsledkem nějakých blíže nespecifikovaných potíží při dodavatelsko odběratelských vztazích, jak se snaží tvrdit obviněný v dovolání, ale že takové jednání jím bylo od počátku zamýšleno.


Z těchto důvodů mohl na základě obou rozsudků soudů prvního i druhého stupně Nejvyšší soud dospět po jejich přezkoumání k závěru, že obviněný uvedeným jednáním naplnil znak, že jiného uvedl v omyl, jak je uvedeno ve skutkové podstatě trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a jak to správně uvedl i nalézací soud ve výroku o vině svého rozsudku.


Nejvyšší soud připomíná, že pro posouzení výše škody, je u trestného činu podvodu ponotdle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. významné, že trestnotnost tonothonotto činotnu se vánotže na vznik škonotdy na cinotzím manotjetnotku. Škonotda zde vynotjadnotřunotje nánotslenotdek, jímž se ronotzunotmí ponotrunotšenotní nenotbo ohronotženotní hodnotnot, ktenotré jsou obnotjeknottem trestnotnénotho činotnu, resp. účinek, neboť je újmou majetkové ponotvanothy, ktenotrá v danotném přínotpanotdě vzniknotne osobám, které obviněnému na základě jeho podvodného jednání finanční prostředky vyplatili. Okanotmžik vzninotku ténotto škonotdy je vánotzán na monotment, kdy jsou podvodně vylákané finotnančnotní pronotstřednotky panotchanottenotli přenotdánotny.


Pro výpočet a určení výše škody, kterou obviněný uvedeným činem způsobil, je rozhodné, že škoda vznikne poškozenému tím, že zaplatí cenu za zboží, které by si jinak, pokud by nebylo podvodného jednání prodávajícího, nekoupil. Škodu proto představuje celá cena, kterou poškozený obviněnému za výrobek, při jehož koupi byl uveden v omyl, zaplatil. Pokud by totiž obviněný v rámci prodeje neuváděl mylné skutečnosti ohledně výrobku a dalších služeb, s jeho prodejem spojených, žádný z poškozených by nikdy předmětnou částku nevydal. Z hlediska určení výše škody v posuzovaném případě je pak významné též i to, že obviněný se trestného činu dopustil za podmínek pokračování podle § 89 odst. 3 tr. zák., pro které je rozhodné, že škody způsobené pokračováním v trestném činu se sčítají, neboť dílčí akty pokračování tvoří jediné jednání, které pak má i jediný následek, resp. účinek, tedy škodu.


Z těchto důvodů Nejvyšší soud shledal, že nelze za škodu považovat výsledek výpočtů a kalkulací nákladů a spotřebovaného materiálu, jak oba soudy vzniklou škodu v napadených rozhodnutích vypočetly a stanovily. Výsledek těchto propočtů může mít význam toliko pro závěr o tom, o jakou částku se obviněný obohatil, eventuelně pro výpočet náhrady škody, nikoli však pro stanovení výše škody jako formálního znaku uvedené skutkové podstaty, neboť za škodu se podle ustálené judikatury považuje zásadně celá podvodným jednáním vylákaná částka, bez ohledu na to jaké další vztahy a vzájemná plnění byla později mezi účastníky takového jednání poskytnuta (srov. přiměřeně č. 27/1996 a č. 32/2004-II. Sb. rozh. tr.).


Z tohoto hlediska je tedy v daném případě rozhodující, jak bylo výše uvedeno, jakou částku obviněný od poškozených vylákal. U jednotlivých poškozených se tak jednalo o částky; v bodě 1) 80.000,- Kč, v bodě 2) 80.000,- Kč, v bodě 3) 45.000,- Kč, v bodě 4) 45.000,- Kč v bodě 5) 45.000,- Kč, v bodě 6) 45.000,- Kč, v bodě 7) 45.000,- Kč, v bodě 8) 60.000,- Kč v bodě 9) 45.000,- Kč, v bodě 10) 45.000,- Kč, v bodě 11) 135.000,- Kč v bodě 12) 45.000,- Kč, v bodě 13) 135.000,- Kč v bodě 14) 45.000,- Kč v bodě 15) 45.000,- Kč a v bodě 16) 45.000,- Kč. Celkový součet těchto škod u jednotlivých dílčí útoků pokračujícího skutku by činil 985.000,- Kč.


Vzhledem k tomu, že tato částka by převyšovala celkovou výši škody, k níž dospěly na základě úvah a právních závěrů soudy prvního i druhého stupně, které shledaly výši této škody v částce 605.988,- Kč, jednalo by se v daném případě, o změnu v neprospěch obviněného. Protože taková změna s ohledem na zásadu zákazu reformationis in peius vyjádřenou v ustanovení § 265p odst. 1 tr. ř., podle něhož v neprospěch obviněného může Nejvyšší soud změnit napadené rozhodnutí jen na podkladě dovolání nejvyššího státního zástupce, jež bylo podáno v neprospěch obviněného, které však v projednávané věci nebylo podáno, a dovolací soud napadená rozhodnutí přezkoumával pouze k dovolání obviněného, nebylo možné na základě uvedených zjištění napadená rozhodnutí s přísnějším dopadem pro obviněného změnit.


Pokud obviněný vznesl výhrady proti výroku, jímž odvolací soud změnil výrok o náhradě škody ve vztahu k poškozenému P. B. a rozhodl tak, že obviněnému uložil podle § 228 odst. 1 tr. ř. povinnost, uhradit tomuto poškozenému 66.642,- Kč, a podle § 229 odst. 2 tr. ř. tohoto poškozeného odkázal se zbytkem jeho nároku na řízení ve věcech občanskoprávních, nelze se ztotožnit, s ohledem na úvahy shora rozvedené, že by tomuto poškozenému, jak namítal obviněný, žádná škoda nevznikla. Jak se totiž ve skutkových zjištění podává, útok proti poškozenému P. B. je popsán pod bodem 2). Škodu, která měla být tomuto poškozenému jednáním obviněného podle zjištění Nejvyššího soudu a soudů obou stupňů, způsobena, měla činit 134.342,- Kč. V žádném případě tak nelze výhrady obviněného považovat za učiněné v souladu se provedenými skutkovými zjištěními, neboť bylo prokázáno, že škoda tomuto poškozenému způsobena byla. Její výměra je pak otázkou posouzení skutkových okolností, které nelze v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítat. I přesto však lze konstatovat, že soudy obou stupňů této otázce věnovaly dostatečnou pozornost a tím, na jaké plnění má poškozený P. B. ze strany obviněného z hlediska náhrady škody nárok, se v dostatečné míře ze všech potřebných hledisek zabývaly.


S ohledem na všechny uvedené skutečnosti, jež jsou shora rozvedeny, se Nejvyšší soud ztotožnil s použitou právní kvalifikací i argumentací, kterou soudy v odůvodnění svých rozhodnutí rozvedly, a vyjádřené závěry považuje za přesvědčivé a učiněné v souladu se zákonem. V potřebné míře bylo objasněno a vysvětleno, že skutková podstata trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. byla v daném případě po všech stránkách naplněna, a to jak ve vztahu k závěru o naplnění formálních znaků, tak i ohledně zavinění.


Z těchto důvodů když shledal Nejvyšší soud právní posouzení činu obviněného jako trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. za správné a zákonné, posoudil dovolání obviněného M. S. za zjevně neopodstatněné, a proto je jako takové podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.


P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).


V Brně dne 26. května 2009


Předsedkyně senátu:


JUDr. Milada Šámalová