8 Tdo 41/2011
Datum rozhodnutí: 26.01.2011
Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.




8 Tdo 41/2011
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. ledna 2011 o dovolání obviněné mladistvé kopretiny *), proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 16. 8. 2010, sp. zn. 4 Tmo 104/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě, soudu pro mládež, pod sp. zn. 7 Tm 48/2009, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné mladistvé kopretiny o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 7 Tm 48/2009, byla obviněná mladistvá kopretina (dále převážně jen mladistvá , příp. dovolatelka ) uznána vinnou skutky popsanými pod body 1. až 8. výroku rozsudku, kterých se dopustila přesto, že byla rozsudkem Okresního soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 30. 9. 2008, č. j. 14 Tm 27/2008 130, jenž nabyl právní moci dne 4. 2. 2009, odsouzena pro provinění krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) zák. č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen tr. zák. ) k trestnímu opatření odnětí svobody v trvání pěti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání jednoho roku a šesti měsíců, tj. do 4. 8. 2010. Jednání mladistvé popsaná pod body 1. až 2. rozsudku soud právně kvalifikoval jednak jako provinění krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. a jednak jako provinění porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1 tr. zák., jednání pod body 3. až 4. rozsudku jednak jako provinění krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), d), e), odst. 2 tr. zák. dílem dokonané a dílem nedokonané ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. a), d), e), odst. 2 tr. zák. a jednak jako provinění neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák., a jednání popsaná pod body 5. až 8. rozsudku jednak jako provinění krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. zák. dílem dokonané a dílem nedokonané ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. zák. a jednak jako provinění neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák.

Za tyto skutky a provinění soud mladistvé uložil podle § 247 odst. 2 tr. zák. za použití § 31 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zák. č. 218/2003 Sb. ), a § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnné trestní opatření odnětí svobody v trvání jednoho roku nepodmíněně s tím, že je podle § 76 zák. č. 218/2003 Sb. a § 5 odst. 3 zák. č. 169/99 Sb. vykoná odděleně od ostatních odsouzených ve věznici nebo zvláštním oddělení pro mladistvé s uplatňováním vnitřní diferenciace. Současně podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil zčásti jí samotné a zčásti společně a nerozdílně se spoluobviněnou M. K. povinnost zaplatit poškozeným specifikovaným v tomto výroku škodu v něm vyčíslenou.

Proti tomuto rozsudku podaly mladistvá a státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě odvolání, o nichž Krajský soud v Ostravě, soud pro mládež, rozhodl rozsudkem ze dne 16. 8. 2010, sp. zn. 4 Tmo 104/2010, tak, že v bodě I. z podnětu odvolání státní zástupkyně podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o vině pod body 3) a 4), ve výroku o trestním opatření a ve výroku o náhradě škody ohledně poškozené K. G., a v bodě II. podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že mladistvou uznal vinnou skutky popsanými pod body 3) a 4), které právně kvalifikoval jednak jako provinění krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. zák. dílem dokonané a dílem nedokonané ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. zák. a jednak jako provinění neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. Za tato provinění a za provinění popsaná pod body 1), 2), 5) až 8), ohledně nichž zůstal napadený rozsudek nezměněn, jí uložil podle § 247 odst. 2 tr. zák. za použití § 31 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. a § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnné trestní opatření odnětí svobody nepodmíněně v trvání jednoho roku a šesti měsíců, pro jehož výkon ji podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařadil do věznice s dozorem. Současně podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil mladistvé povinnost nahradit škodu ve výši 5.000,- Kč poškozené K. G., bytem D., P. V bodě III. soud vyslovil, že v ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn, a v bodě IV. odvolání mladistvé podle § 256 tr. ř. zamítl.

Mladistvá ani s takovýmto rozhodnutím odvolacího soudu nesouhlasila a prostřednictvím obhájkyně JUDr. Stanislava Brtníka podala proti němu dovolání, které opřela o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Dovolatelka ve stručném podání uvedla, že rozsudek odvolacího soudu napadá v celém rozsahu a domáhá se jeho prostřednictvím přehodnocení závěrů odvolacího soudu, neboť stále trvá na tom, že je nevinná. Odvolacímu soudu vytkla, že nepřihlédl k její obhajobě u nalézacího soudu, v čemž shledala porušení hmotného práva. Postup soudu druhého stupně označila v této souvislosti za nezákonný.

V závěru svého podání dovolatelka navrhla (aniž citovala konkrétní zákonná ustanovení), aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 8. 2010, č. j. 4 Tmo 104/2010 ( správně mělo být sp. zn. ), a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí, nebo aby ji sám přímo zprostil obžaloby.

Nejvyšší státní zástupkyně se ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř. k podanému dovolání, jehož opis jí byl doručen dne 25. 11. 2010 (srov. č. l. 391 spisu), ke dni rozhodování Nejvyššího soudu nevyjádřila.

Nejvyšší soud, soud pro mládež (dále jen Nejvyšší soud ), jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že v této trestní věci je dovolání přípustné [ § 265a odst. 2 písm. a), h) tr. ř. ] , bylo podáno osobou oprávněnou [ § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. ] , v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), a splňuje i obligatorní náležitosti obsahu dovolání uvedené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda mladistvou uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Současně je třeba dodat, že z hlediska § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v § 265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoli šlo o jiný trestný čin, nebo se o trestný čin vůbec nejednalo. Důvody dovolání jako specifického opravného prostředku jsou koncipovány tak, že v dovolání není možno namítat neúplnost dokazování, způsob hodnocení důkazů a nesprávnost skutkových zjištění ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních.

Nejvyšší soud není další odvolací instancí, nemůže přezkoumávat a posuzovat postup hodnocení důkazů obou stupňů. V dovolacím řízení je naopak povinen vycházet z jejich skutkových zjištění a teprve v návaznosti na zjištěný skutkový stav posuzovat hmotně právní posouzení skutku. V takovém případě by se totiž dostával do pozice soudu druhého stupně a suploval jeho činnost (k tomu srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02, III. ÚS 282/03, II. ÚS 651/02). Dovolací soud je naopak povinen vycházet ze skutkových zjištění soudů prvního (a event. druhého) stupně a teprve v návaznosti na jimi zjištěný skutkový stav může posuzovat hmotně právní posouzení skutku. V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§ 277 a násl. tr. ř.) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. ř.).

Jak již bylo zmíněno výše, mladistvá uvedla pouze jedinou výhradu, a to tu, že odvolací soud nepřihlédl k její obhajobě před soudem prvního stupně. Takovou argumentaci ovšem pod jmenovaný dovolací důvod (ale ani pod žádný jiný) podřadit nelze, neboť směřuje výhradně proti postupu soudů při hodnocení provedených důkazů.

Ve světle shora rozvedených zásad musí být zvolený dovolací důvod vymezen vedle citace zákonného ustanovení také konkrétními námitkami, v nichž dovolatel spatřoval pochybení (hmotněprávní či procesní) některého ze soudů nižšího stupně, který dříve rozhodoval v posuzované věci. Mladistvá prostřednictvím svého obhájce této povinnosti v daném případě nedostála, neboť kromě odkazu na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a shora uvedené výhrady blíže nerozvedla ani jediný konkrétní argument, který by byl pod zvolený dovolací důvod podřaditelný. To ovšem zcela odporuje smyslu a významu dovolání jakožto mimořádného opravného prostředku, z jehož podnětu Nejvyšší soud přezkoumává napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející v rozsahu přesně vymezeném dovolatelem v tomto podání.

Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání mladistvé podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Proto ani nepostupoval podle § 265i odst. 3 tr. ř. a nepřezkoumával napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející. Přitom je nutné uvést, že takový aplikační postup nezasáhl do základních práv dovolatelky, a není proto ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 180/03 a I. ÚS 55/04, v nichž tento soud vyslovil výhrady k extenzivnímu výkladu § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. ze strany Nejvyššího soudu.

Své rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 26. ledna 2011

Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a
*) použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.