8 Tdo 374/2017
Datum rozhodnutí: 29.03.2017
Dotčené předpisy: § 265e odst. 1, 2, 3 tr. ř., § 60 odst. 2 tr. ř., § 59 odst. 1 tr. ř., § 62 odst. 1 tr. ř., § 18 odst. 1, 2 předpisu č. 300/2008Sb.



8 Tdo 374/2017-37

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 3. 2017 o dovolání obviněné S. B. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 5 To 91/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 2 T 225/2013, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněné S. B. odmítá .
Odůvodnění:

I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů

1. Rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. 2 T 225/2013, byla obviněná S. B. uznána vinnou v bodech 1) až 4) trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. č. 140/1961 Sb. (dále jen tr. zák. ), v bodech 5) a 6) trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. a v bodě 7) zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, za něž byla odsouzena podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a osmi měsíců, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazena do věznice s dozorem. Soud rovněž rozhodl o náhradě škody.

2. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 5 To 91/2016, z podnětu odvolání obviněné a státního zástupce podaných proti shora uvedenému rozsudku podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil výrok o náhradě škody ve vztahu k jedné z poškozených, jíž podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak ponechal odvoláními napadený rozsudek nezměněn. II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu

3. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím obhájkyně JUDr. Marcely Urbanové s odkazem na důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání. V jeho obsahu s ohledem na svou dosavadní obhajobu s tím, že si je vědoma, že její jednání bylo právně závadné, poukázala na výpověď svědka M. Š., který i přes výzvu soudu nepředložil potřebné doklady, které mohly mít vliv na posouzení jí za vinu kladeného jednání, a zdůraznila, že nebyla ani pověřena k platbám v bodě 7) svědkem M. G. V důsledku toho považovala skutek v bodě 7) za nesprávně právně posouzený a že ve vztahu k němu byla soudem zkrácena na procesních právech. Spatřovala proto extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právním posouzením věci, protože soud neprovedl všechny dostupné důkazy, mimo jiné protokol z finančního úřadu, což vedlo k nesprávnému posouzení subjektivní stránky, a tím došlo i k vadnému závěru o naplnění znaků zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. V souladu s těmito námitkami obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudu druhého stupně zrušil, a odvolacímu soudu přikázal věc znovu projednat a rozhodnout. 4. K tomuto dovolání se vyjádřil státní zástupce působící u Nejvyššího státního zastupitelství, který považoval dovolání obviněné za opožděně podané. Poukázal na ustanovení trestního řádu vztahující se ke lhůtě k podání dovolání (zejména na § 265d odst. 1, 2 tr. ř., § 60 odst. 2 tr. ř., § 265e odst. 1, 2, 3) a shrnul, že obhájkyni obviněné bylo rozhodnutí soudu druhého stupně doručeno dne 24. 10. 2016 a samotné obviněné dne 4. 11. 2016, který připadl na středu 4. 1. 2017, a jde o den, od kterého je třeba počítat běh dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Dovolání však bylo podáno nikoliv 4. 1. 2017, ale prostřednictvím datové schránky až dne 5. 1. 2017, a tedy po uplynutí lhůty stanovené podle § 265e odst. 1, 3 tr. ř., a proto navrhl, aby bylo dovolání obviněné odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako podané opožděně. III. K formálním náležitostem dovolání
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve posuzoval, zda byly splněny formální podmínky pro podání dovolání, a shledal, že v projednávané věci je dovolání přípustné podle § 265a odst. 1 písm. h) tr. ř. a bylo podáno osobou oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.
6. Dále zkoumal včasnost dovolání z hledisek stanovených § 265e odst. 1, 2, 3 tr. ř., podle něhož se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Pokud se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno, nebo který má ve věci rozhodnout.

7. Podle § 60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. 8. Podle § 59 odst. 1 věta druhá tr. ř. lze podání učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. I když je zřejmé, že uvedené ustanovení výslovně jako podání neuvádí možnost učinit ho prostřednictvím datové schránky, lze takovou možnost dovodit z ustanovení § 62 odst. 1 věta první tr. ř., v němž pro doručování v úkonech trestního řízení stanoví, že nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení do datové schránky. Tato forma doručování plyne ze zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen zákon č. 300/2008 Sb.). Podle § 18 odst. 1 tohoto zákona fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. V souladu s § 18 odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb. má takový úkon stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob [srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015].

9. Z obsahu předloženého trestního spisu Okresního soudu v Opavě vedeného pod sp. zn. 2 T 225/2013, Nejvyšší soud zjistil, že obviněná usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 5 To 91/20016, proti němuž směřuje podané dovolání, obdržela dne 4. 11. 2016 poštou (obálkou typu II.) na adrese J. D., O. (č. l. 1474). Obhájkyně obviněné JUDr. Marcela Urbanová, která obviněnou na základě plné moci ze dne 24. 6. 2013 (č. l. 33) v této trestní věci v době rozhodování odvolacího soudu zastupovala (č. l. 1461), předmětné usnesení obdržela prostřednictvím datové schránky dne 24. 10. 2016 (č. l. 1474). O takto provedených úkonech nevznikají žádné pochybnosti. 10. Podle Záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu: Okresní soud v Opavě bylo dovolání obviněného podané prostřednictvím obhájkyně JUDr. Marcely Urbánkové označené jako Dovolání 2 T 225/2013 podáno odesílatelem z datové schránky ID DS: ac5f2s8 (touto advokátkou) dne 5. 1. 2017 v 16:46:00 (viz č. l. 1510). 11. Žádné jiné, dříve učiněné podání vztahující se k dovolání není v obsahu spisu založeno a ani žádná jiná skutečnost nenasvědčuje tomu, že by bylo přezkoumávané dovolání podáno dříve než shora zjištěného data dne 5. 1. 2017. O tom svědčí i sdělení soudu prvního stupně (viz č. l. 1512), jímž obhájkyni den 6. 2. 2017 předseda senátu stanovil lhůtu pro zaslání kopií dovolání, v němž ji na opožděnost podaného dovolání upozorňoval.

12. Na základě takto zjištěných skutečností Nejvyšší soud posuzoval, zda bylo dovolání obviněné podáno včas, a ve smyslu § 265e odst. 2 tr. ř. shledal, že rozhodnutí soudu druhého stupně bylo doručeno nejpozději obviněné S. B., a to 4. 11. 2016. Lhůta dvou měsíců pro podání dovolání se proto počítá od tohoto data a uplynula dne 4. 1. 2017 (tímto dnem byla středa, a proto nebylo nutné lhůtu posunovat ve smyslu § 60 odst. 3 tr. ř.). Dovolání však bylo do datové schránky soudu prvního stupně podáno až dne 5. 1. 2017, což je opožděně.

13. Na závěru o tom, že dovolání obviněného bylo podáno po uplynutí zákonem stanovené lhůty, nemůže změnit ani konstatování učiněné v obsahu dovolání, v němž obhájkyně tvrdila, že dovolání bylo učiněno včas, a že je v jeho písemném vyhotovení uvedeno datum dne 3. 1. 2017.

14. Na základě všech těchto skutečností Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno po uplynutí zákonem stanovené lhůty, tedy opožděně, a proto ho podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, aniž by přezkoumával napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v § 265i odst. 3 tr. ř. Své rozhodnutí přitom učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 29. 3. 2017 JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu