8 Tdo 1550/2010
Datum rozhodnutí: 21.12.2010
Dotčené předpisy: § 265b odst. 3 tr. ř.



8 Tdo 1550/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. prosince 2010 o návrhu předsedy senátu Okresního soudu v Teplicích na odložení výkonu rozhodnutí podle § 265h odst. 3 tr. ř., učiněném v souvislosti s dovoláním podaným obviněnou P. S., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. 4 To 240/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 2 T 245/2008, t a k t o :

Podle § 265h odst. 3 tr. ř. s e obviněné P. S. o d k l á d á výkon trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků se zařazením do věznice s ostrahou a výkon trestu propadnutí majetku do výše 10.000.000,- Kč, které jí byly uloženy pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 23. 4. 2010, sp. zn. 2 T 245/2008, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. 4 To 240/2010.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Teplicích rozsudkem ze dne 23. 4. 2010, sp. zn. 2 T 245/2008, uznal obviněnou P. S. (dále převážně jen obviněná , příp. dovolatelka ) vinnou skutkem blíže popsaným v bodě I. výroku rozsudku, kterého se dopustila společně s obviněným S. S. a který soud právně kvalifikoval jako zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen trestní zákoník ). Za to jí uložil podle § 283 odst. 2 trestního zákona ( správně mělo být trestního zákoníku ) trest odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon jí podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání pěti roků. Dále soud podle § 80 odst. 1 tr. ř. rozhodl o vrácení vozidla zn. Renault Megane 1,9D, této obviněné.

Stejným rozsudkem soud zároveň rozhodl ohledně ostatních obviněných.

Proti odsuzující části rozsudku podali všichni obvinění a státní zástupce odvolání. Krajský soud v Ústí nad Labem o nich rozhodl rozsudkem ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. 4 To 240/2010, a to ohledně obviněné P. S. tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e) tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu (ohledně této obviněné) rozhodl tak, že

I. obžalovaní S. S., P. S. a N. M.
- společně prováděli obchody s heroinem, když obžalovaní S. S. a P. S. předávali ve dnech 12. 11. 2006, 9. 12. 2006, 19. 12. 2006 a 8. 1. 2007 na různých místech v okolí svého bydliště a dalších místech v T., za pomoci tzv. mrtvých schránek obžalovanému N. M. heroin, pokaždé v množství nejméně 0,5 kg a obdobným způsobem, pomocí tzv. mrtvých schránek pak obžalovaný N. M. obžalovaným S. S. a P. S. předával peníze za heroin, případně zaslal peníze do zahraničí, kde se v té době obžalovaný S. S. zdržoval, přičemž heroin do schránek umisťovala obžalovaná P. S. a obžalovaný N. M. si heroin ze schránky poté vybíral, přičemž umisťování heroinu do schránek a přebírání peněz řídil obžalovaný S. S. telefonicky ze zahraničí, a určoval P. S. a N. M. čas, místo a způsob předání heroinu a obžalovaný N. M. heroin následně prodával či předával nejméně dalším deseti osobám, z nichž byl ztotožněn V. S.,

přičemž heroin je jako omamná látka uvedena v příloze č. 3 k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění, a obžalovaní k jeho prodeji a k nakládání s ním neměli příslušná zákonná povolení .

Takto popsané jednání obviněné odvolací soud právně kvalifikoval jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen tr. zák. ), za nějž jí uložil podle § 187 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon ji podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 51 odst. 1 tr. zák. současně jí a obviněnému S. S. uložil trest propadnutí majetku do výše 10.000.000,- Kč. Ostatní výroky předmětného rozsudku je pro účely tohoto rozhodnutí momentálně nadbytečné citovat, proto v dalším Nejvyšší soud odkazuje na text rozsudku soudu druhého stupně.

Obviněná s takovýmto rozhodnutím odvolacího soudu nesouhlasila a podala proti němu dovolání. Učinila tak písemným podáním ze dne 29. 11. 2010 (Okresnímu soudu v Teplicích došlo dne 1. 12. 2010) prostřednictvím obhájce JUDr. Miroslava Kříženeckého. Dovolání opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. a odvolacímu soudu vytknula, že došlo jednak k nesprávnému právnímu posouzení skutku kladeného jí za vinu a jednak k pochybení ve výroku o trestu propadnutí majetku, který jí soud uložil na principu kolektivní viny a jejího manželského vztahu ke spoluobviněnému S. S., přičemž toto své rozhodnutí soud druhého stupně odůvodnil odkazem na existenci společného jmění manželů, do kterého podle názoru soudu spadá i výnos a majetkový prospěch z trestné činnosti. Dovolatelka se s touto argumentací neztotožnila a namítla, že odvolací soud tento závěr učinil, aniž by podrobněji zkoumal a zjišťoval vlastnický či jiný vztah pachatele k hodnotám, které byly předmětem zpochybňovaného výroku o trestu propadnutí majetku.

V závěru svého podání proto dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud z důvodů specifikovaných v dovolání podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. 4 To 240/2010, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 23. 4. 2010, sp. zn. 2 T 245/2008, a podle § 265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně navrhla postup směřující k odložení výkonu rozhodnutí předvídaný ustanovením § 265h odst. 3 tr. ř.

Předseda senátu Okresního soudu v Teplicích dne 2. 12. 2010 předložil spis Nejvyššímu soudu s návrhem, aby obviněné P. S. byl odložen výkon trestu odnětí svobody (spisový materiál fyzicky došel Nejvyššímu soudu dne 9. 12. 2010), a to jednak proto, že zdejší soud odsouzené P. S. přímo nespojený s jeho bezprostředním výkonem, jednak s ohledem na tu část dovolání odsouzené, v níž formuluje své výhrady proti uloženému trestu propadnutí majetku .

Nejvyšší soud v neveřejném zasedání posoudil předložený návrh a dospěl k závěru, že je důvodný.

Podle § 265h odst. 3 tr. ř. platí, že dospěje-li předseda senátu (rozuměno soudu prvního stupně) na podkladě dovolání a obsahu spisů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů, a nebylo-li v mezidobí již dokončeno řízení u soudu prvního stupně, vrátí mu spisy k dokončení řízení.

Trest propadnutí majetku podle § 51 odst. 1 tr. zák. může soud uložit vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele, odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestu anebo odsuzuje-li jej k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. V posuzovaném případě se uložení tohoto trestu, navíc uloženého společně dvěma osobám (s příslušným odůvodněním, kdy majetkový prospěch z trestné činnosti byl odvolacím soudem zahrnut do společného jmění manželů), aniž soud v této souvislosti blíže zkoumal poměry pachatele i další okolnosti případu, které na tento výrok mohly mít podstatný vliv, se nejeví správné a odpovídající smyslu tohoto zákonného ustanovení.

Po posouzení uvedených okolností a předloženého návrhu Nejvyšší soud aniž by předjímal své budoucí rozhodnutí o podaném dovolání mohl již v tomto stadiu řízení konstatovat, že existují pochybnosti o správnosti rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu § 51 odst. 1 tr. zák. Protože na uložený trest je třeba nahlížet jako na celek, postupoval podle § 265h odst. 3 tr. ř. a výkon rozhodnutí obou obviněné uložených trestů odložil (případné přerušení výkonu rozhodnutí nepřicházelo v úvahu, neboť podle aktuálního zjištění dovolatelka výkon trestu odnětí svobody dosud nenastoupila).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 141 odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 21. prosince 2010
Předseda senátu: JUDr. Jan B l á h a