8 Tdo 1449/2016
Datum rozhodnutí: 14.12.2016
Dotčené předpisy: § 404 tr. zákoníku, § 226 písm. b) tr. ř., § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku



8 Tdo 1449/2016-27

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud, soud pro mládež, rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 12. 2016 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněných P. M. , mladistvého X. Y. *) a mladistvého XX. YY. *) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci, soudu pro mládež, ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 55 Tmo 8/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, soudu pro mládež, pod sp. zn. 2 Tm 5/2014, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá .
Odůvodnění: I. Řízení před soudy nižších stupňů

1. Rozsudkem Okresního soudu pro v Jablonci nad Nisou, soudu pro mládež, ze dne 21. 5. 2015, sp. zn. 2 Tm 5/2014, byli obvinění P. M., mladistvý X. Y. a mladistvý XX. YY. podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěni obžaloby státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Jablonci nad Nisou pro skutek, v němž byl spatřován u obviněného P. M. přečin projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle § 404 tr. zákoníku a u mladistvých X. Y. a XX. YY. provinění projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle § 404 tr. zákoníku spočívající v tom, že
mladistvý X. Y. od přesně nezjištěné doby roku 2012 do 8. 5. 2013 na n. M. v R. u J. n. N., mladistvý XX. YY. od 1. 6. 2012 do 8. 5. 2013, v T., U L. a obviněný P. M. od přesně nezjištěné doby na jaře roku 2013 do 8. 5. 2013, v ulici R., T., jako administrátoři webových stránek nordiccommando.wbs.cz a facebookového profilu stránky Nordic Commando umístili obrázek vlajky fanoušků fotbalového klubu FK Baumit Jablonec s vyobrazením vlka oblečeného v triku s tzv. keltským křížem na pravém rameni a nabídku samolepek rovněž s keltským křížem a nápisem Good night left side , kdy se jedná o symboly současného neonacistického hnutí, přičemž mladiství X. Y. a XX. YY. podobu uvedené vlajky a samolepek i navrhli a mladistvý XX. YY. je nechal vyrobit, a vlajku všichni tři obvinění vyvěšovali na fotbalových zápasech na viditelné místo.

2. Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci, soud pro mládež, jako soud odvolací usnesením ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 55 Tmo 8/2015, odvolání podané proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v Jablonci nad Nisou v neprospěch obviněného i mladistvých jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch všech tří obviněných z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. dovolání, protože rozhodnutí soudů obou stupňů spočívají na nesprávném právním závěru. Vytýkal, že došly k závěru, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že činem, jenž byl všem obviněným kladen za vinu, byla naplněna subjektivní stránka a odvolací soud se nevypořádal se všemi námitkami stáním zástupcem uvedenými v podaném odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. 4. V podrobnostech nejvyšší státní zástupce poukázal na odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů s tím, že se s nimi neztotožnil, neboť soudy nevyvodily z pořízených důkazů závěry, které by těmto důkazům odpovídaly. V rozdílu mezi informacemi vyplývajícími z jednotlivých důkazů a skutkovými zjištěními shledal extrémní rozpor, protože soudy obou stupňů nerespektovaly závěry vyplývající z provedených důkazů v plné šíři, a v některých ohledech či skutečnostech je dostatečně nezohlednily ve svých závěrech.

5. Zmíněný rozpor dovolatel shledal především proto, že se soudy obou stupňů odpovídajícím způsobem nevyrovnaly se závěry znaleckého posudku JUDr. Ing. Josefa Zouhara, Dr., znalce z odvětví sociální vědy, odbor sociologie, specializace extremismus, který v rámci svého posudku dospěl k závěru, že keltské kříže a předměty se symbolikou Good night left side patří mezi běžné vybavení extremistů na nejrůznějších shromážděních, kdy jde o určité rozlišovací znaky určující příslušnost k pravicovým radikálům. Rovněž bílý vlk a název Nordic Commando podle znalce vyvolává reminiscence na německá vojska za druhé světové války (např. na šestý SS Gebirgs Division Nord). Znalec rovněž upozornil na možnost spojení s neonacismem v souvislosti se snímkem Nordic Commando u pomníku ve tvaru železného kříže s tím, že i snímek s nápisy We born to NC white dává obrázku nádech rasismu (white), kdy i snímek z internetu Jablonecký styl života hovoří o symbolu násilí a bojovnosti. Nalézací soud odmítl závěry zmíněného znaleckého posudku proto, že nad rámec uložených otázek se znalec vyjádřil v tom směru, že podle jeho indicií se obviněný a mladiství zařazují do skupiny tzv. Rowdies nebo Hooligans. To však nebylo prokázáno, neboť nebylo zjištěno, že by se obvinění podíleli na jakémkoli fotbalovém násilí. Nejvyšší státní zástupce zdůraznil, že zmíněná okolnost, tedy projevy násilné povahy, nebyly předmětem obžaloby a pro trestní řízení v této trestní věci je příslušnost obviněného a mladistvých k Rowdies či Hooligans nerozhodná. Obžaloba nebyla podána z důvodu, že by se obvinění účastnili fotbalového násilí, ale sami sebe zařazují mezi tzv. Ultras a spáchání trestné činnosti proti lidskosti není vyloučeno ani samotnou okolností, že primárním zájmem všech tří bylo fandění fotbalu. 6. Soudům obou stupňů nejvyšší státní zástupce vytkl, že si dostatečně neujasnily otázku, jakým způsobem se v současné době projevují sympatie k hnutí uvedenému v § 404 tr. zákoníku, tedy k hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. V uvedeném ohledu soudy ignorovaly společenskou realitu, kdy na extrémně pravicové scéně lze v souvislosti s generační obměnou vysledovat určité strategické změny, spočívající v posunu extrémní pravice k tzv. autonomnímu nacionalismu, který je v daném regionu s ohledem na sousedství s Německem, kde tento směr vznikl, velmi aktuální. Prostředkem komunikace nacionalistů se stává organizování volnočasových aktivit, včetně návštěv fotbalových zápasů, kdy tato forma komunikace má hlavní cíl, a to vytvořit koherentní skupinu a posílit kolektivní vědomí. V souvislosti s nastupující generační obměnou na neonacionalistické scéně není výjimkou, že se do těchto aktivit zapojuje mládež ve věku od patnácti let. Autonomní nacionalisté sami propagují, že se chtějí otevírat hlavně mladým lidem. Ve snaze získat co největší počet sympatizantů na svoji stranu otevírají se nacionalisté všem, kdo podporují národní myšlenku, to znamená, že sdružují nacionalisty, patrioty, antikomunisty, národní socialisty, fotbalové fans, příznivce stride-edge, black block, fanoušky hudebních stylů R.A.C., hate-core a black metal, přičemž podstatou je vyjádřit ochotu pomoci komukoli, kdo bojuje za stejnou věc. Autonomní nacionalisté otevřeně nacismus nepropagují. Témata, ke kterým se vyjadřují, mají aktuální charakter, neboť mají zjevnou snahu oslovit širší veřejnost, proto klasická témata neonacistů naroubovávají na aktuální problémy, schovávají se za sociální problematiku, ve výrazné míře se vyjadřují k ekologickým tématům a snaží se vymezovat i vůči drogám. Jde o strategický krok, jak se zbavit nálepky neonacisté a vzdálit se od skinheadské scény. Posun takového typu odpovídá pokusu vmísit se do společnosti a získat více příznivců prostřednictvím tematického rozevření. Pro autonomní nacionalismus je typické profilování se na levicových tématech s tím, že tradičně pravicová nijak nejsou omezena. Příkladem mohou být hesla a symboly, které autonomní nacionalisté upravili z původních anarchistických materiálů. Anarchistické heslo Good night upravili autonomní nacionalisté na Good night left side .

7. Nejvyšší státní zástupce v dovolání dále zdůraznil, že prostřednictvím symbolů se vyjadřují názory, postoje, příslušnost ke skupině, projev přátelství nebo nepřátelství. Používání vlajek a praporů veřejně ukazuje kromě přihlášení se ve skupině projevenou loajalitu nebo podporu. Mnoho symbolů má své historické pozadí, které je také součástí samotného významu symbolů. To platí i pro symboliku extremistických skupin, kdy každý symbol má svou historii, výklad i použití. Pro osoby užívající symboliku z pravicového či levicového extremistického spektra má tato specifický význam proto, že výrazně pomáhá upevnit kolektivní identitu a vyjadřuje mocenské ambice. V demokratické společnosti se symbol stává důležitým, neboť je vyjádřením vlastního přesvědčení navenek a pojítkem mezi těmi, kdo znají jeho význam. Pro autonomní nacionální scénu, která se řadí k pravicovému extremismu, jsou charakteristická hesla a symboly, které autonomní nacionalisté upravili z původních anarchistických materiálů. Původní heslo a symbol anarchistů Good night white pride , bylo pozměněno na Good night left side . Pokud jde o keltský kříž, jde o symboliku s latentně rasovým motivem, jedná se o zástupní znak neonacistů. Dovolatel poukázal též na neonacistickou a rasistickou symboliku podporující násilí spatřovanou jím v části videa umístěného na facebookové stránce Nordic Commando, konkrétně na obrázek svalnatého muže s holou lebkou se zaťatými pěstmi a bojovným výrazem ve tváři, s keltským křížem, nápisem We born to be white, FK Jablonec a NC na triku muže v sekci fotky facebookové stránky Nordic Commando lebka a ruka zaťatá v pěst s nápisem All cops are bastards, svalnatý muž v úderu s nápisem My jsme tady doma, tři zahalené mužské tváře s nápisem Vládci Sudet a znaky FK Jablonec a FK Slovan Liberec, přeškrtnuté kladivo a srp a nápis Jablonec vždy na pravé straně, přeškrtnutý piktogram dvou černých postav, které honí jednu bílou s nápisem Stop rasismu. 8. Podle nejvyššího státního zástupce nahodilé a neuvědomělé použití souhrnu zmíněných symbolů se v uvedených souvislostech jeví jako krajně nepravděpodobné. Naopak je zřejmé, že o obvinění se cíleně hlásí prostřednictvím uvedených symbolů k autonomním nacionalistům, kteří mají své příznivce právě mezi fotbalovými fanoušky, a prostředí spojené se sportem tvoří pouze širší rámec pro prezentaci myšlenek, se kterými je toto hnutí spjato.

9. Dovolatel vyjádřil přesvědčení, že v posuzované trestní věci byl skutkový stav jednoznačně prokázán. Soud obviněné zprostil obžaloby z důvodu absence subjektivní stránky stíhaného přečinu (provinění) přesto, že důkazní situace prostor pro takový postup nedávala. Dovolatel se však s tímto závěrem neztotožnil, a podrobně popsal obsah výpovědí obviněných, o jejich vztahu k jednotlivým symbolům, kdy mladistvý X. Y. připustil, že lidé organizovaní jako fanoušci fotbalového klubu Baumit Jablonec pod názvem Nordic Commando svým politickým smýšlením směřují k pravici, neboť mají rádi svou vlast. Mladistvý XX. YY. popsal, že vlajku brali na zápasy od února 2013, keltský kříž přelepili, když byli upozorněni, že je spojován s neonacisty, proto zavezl vlajku k přešití. I on připustil, že je politickým smýšlením pravičák a slogan Good night left side je pro něj vymezením vůči levici, neboť tu vnímá jako dredaře, co berou drogy. Obviněný P. M. k symbolu keltského kříže uvedl, že jej chápal jako symbol hrdosti na národ, v Polsku to bylo běžné. Ze zmíněných výpovědí nejvyšší státní zástupce dovozoval, že předmětné symboly byly použity jako symboly sloužící k vyjádření politických, krajně pravicových nacionalistických názorů, které lze přiřadit k proudu autonomního nacionalismu, když obvinění vlajku nepřešili okamžitě, ale až s určitým časovým odstupem. I potom však byly na webových i facebookových stránkách uvedené symboly používány. 10. K samotnému keltskému kříži dovolatel zmínil, že má představovat společné kulturní dědictví nordické rasy a slogan Good night left side je jednoznačně nenávistný, vyjadřující použití hrubého násilí. Tyto symboly svědčí o tom, že i toto hnutí je založeno na idejích rasismu, xenofobie a antisemitismu. Pokud byly zmíněné symboly užity společně, jedná se jednoznačně o současnou extrémně pravicovou neonacistickou autonomně nacionalistickou symboliku a nejde o odkaz na keltskou kulturu. Nejvyšší státní zástupce poukázal i na další symboly a slogany, které se objevily na facebookové stránce Nordic Commando, je zřejmé, že nebyly použity náhodně a že vyjadřují sympatie obviněných k současné podobě neonacistického hnutí.

11. Ze všech těchto souvislostí nejvyšší státní zástupce považoval za naplněnou nejen objektivní, ale i subjektivní stránku přečinu (provinění) projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle § 404 tr. zákoníku, neboť závěr o úmyslném jednání neodporuje ani tomu, že primárním cílem obviněných bylo podpořit fotbalový klub. Zvolili pro to ovšem krajně nevhodné prostředky, jejichž prostřednictvím veřejně projevili sympatie k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, neboť právě takto je třeba nazírat na současnou podobu neonacistického hnutí, které se v severních Čechách přetavilo do autonomního nacionalismu, neboť za účelem zisku příznivců propojili životní styl a ideologii nacionalismu. V takovém případě se obvinění nemohou spoléhat na svobodu projevu, neboť přestoupili jeho hranici danou právě § 404 tr. zákoníku. 12. Vzhledem k uvedeným názorům dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud jeho dovolání vyhověl a aby v neveřejném zasedání podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř., za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř., zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci, soudu pro mládež, ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 55 Tmo 8/2015, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, soudu pro mládež, ze dne 21. 5. 2015, sp. zn. 2 Tm 5/2014, i všechna rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou, soudu pro mládež, aby věc znovu projednal a rozhodl. 13. K dovolání nejvyššího státního zástupce, které bylo v souladu s § 265h odst. 2 tr. ř. zasláno k případnému vyjádření všem obviněným a jejich obhájcům, se do okamžiku konání neveřejného zasedání o dovolání Nejvyšším soudem prostřednictvím svého obhájce vyjádřil pouze mladistvý XX. YY. , jenž k závěrům znaleckého posudku JUDr. Ing. Josefa Zouhara, Dr., znalce v odvětví sociální vědy, obor sociologie, specializace extremismus, uvedl, že jmenovaný soudní znalec je zřejmě dobrý teoretik, navíc silně levicově orientovaný, ale jako soudní znalec svými závěry vyvolal v soudní síni pobavení, když přiznal, že problematika fotbalových stadionů je mu naprosto cizí. Jestliže se dovolání opírá o závěry znaleckého posudku a kritizuje hodnocení důkazů obou soudů, je pak zřejmé, že oba soudy citlivě posoudily situaci v okruhu severočeských fotbalových fanoušků a neztotožnily se důvodně se závěry znalce. Stanovisko státního zastupitelství v dovolání je zcela tendenční a nezohledňuje subjektivní stránku jednání obviněných. Má za to, že celé dovolání je vedeno snahou o exemplární potrestání, ačkoliv skutkově nejsou pro odsouzení pro trestný čin podle § 404 tr. zákoníku u obviněných splněny základní podmínky. Zdůraznil i časový odstup od spáchání činu a své dobré chování a na to, že u něj nebyly zaznamenány žádné kontakty s osobami s extrémistickým chováním.
III. Přípustnost a ostatní podmínky dovolání
14. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.), když shledal, že dovolání nejvyššího státního zástupce je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. b), h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. a) tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), posuzoval, zda po obsahové stránce dopadá na dovolatelem označené dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř.

15. Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze uplatnit, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 v písmenech a) až k) tr. ř. Se zřetelem na obsah podaného dovolání a rovněž proto, že odvolací soud k odvolání státního zástupce napadené rozhodnutí soudu prvního stupně i jemu předcházející řízení přezkoumal z hledisek § 254 tr. ř., je zřejmé, že dovolatel tento důvod použil v jeho druhé alternativě. Tomu nasvědčuje i současně označený důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 16. Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., které dopadá na případy, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, soudům vytkl, že z provedených důkazů a na jejich základě učiněných skutkových zjištění vyvodily právní závěry, které z nich nevyplývají a nekorespondují s nimi. Převážně se soustředil na obecné úvahy o významu symbolů, které obvinění používali a jejich vztah k pravicově extrémistickým tendencím a na to, jak soudy na základě učiněných skutkových zjištění, která konkrétně považoval za dostatečná pro závěr o vině obviněných, nesprávně vyhodnotily a posoudily subjektivní vztah obviněných k popsanému jednání a následku, a brojil proti tomu, že subjektivní stránku soudy neshledaly naplněnu. Nejvyšší soud tyto výhrady týkající se právního závěru o tom, zda jednáním obviněných došlo k naplnění skutkové podstaty přečinu (provinění) podle § 404 tr. zákoníku, považoval za argumentaci hmotněprávní povahy, a tudíž obsahově naplňující uplatněný důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a proto dále zkoumal, zda je podané dovolání důvodné.
IV. Z obsahu dovoláním napadených rozhodnutí
17. Z obsahu přezkoumávaných rozhodnutí plyne, že oba soudy dospěly k závěru, že v činu, jak je shora popsán, v němž obžaloba spatřovala u všech obviněných naplnění skutkové podstaty přečinu (provinění) podle § 404 tr. zákoníku, není možné tento trestný čin spatřovat, protože výsledky provedeného dokazování před soudem prvního stupně nedávají potřebný podklad pro závěr o tom, že u obviněných šlo o projevy sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, neboť po provedeném dokazování shledaly pouze to, že jejich úmyslem bylo propagovat fotbal, a to způsoby, které korespondovaly s jejich tehdejší rozumovou vyspělostí a nezkušeností, a užívali symboliku, která z obecného hlediska obvykle bývá spojována s neonacismem, ale napojení nebo vztahy s tímto či jinými hnutími směřujícími k potlačení práv a svobod člověka soudy u pachatelů neshledaly (srov. stranu 5 rozsudku soudu prvního stupně). 18. Soud prvního stupně svůj zprošťující výrok odůvodnil na základě provedeného dokazování zajištěných důkazů, podle nichž shledal, že není možné dospět k závěru, že obvinění jednali se záměrem sympatizovat s hnutím, které směřuje k potlačení práv a svobod člověka. Podle soudu prvního stupně nebylo možné se ztotožnit s obžalobou o naplnění subjektivní stránky k uvedenému přečinu, ani na podkladě znaleckého posudku znalce z oboru politologie, odvětví extrémismus, JUDr. Ing. Josefa Zouhara, Dr., jehož závěry zkoumal a posuzoval v návaznosti na zjištění, která plynula i z dalších ve věci provedených důkazů. Za prokázání konkrétního vztahu obviněných k projevu sympatií k hnutí, které by směřovalo k potlačení práv a svobod člověka, nepovažoval tvrzení tohoto znalce, naopak poukázal na jeho sdělení, že původní ideový základ keltského kříže není spojován s nacismem, je užíván i mimo sféru bez extremistického podtextu při rozličných slavnostech, náboženských obřadech apod., ve kterých jde o zviditelnění keltského kultu. Keltský kříž sám o sobě není neonacistický symbol , a po druhé světové válce se stal jedním ze symbolů neonacismu a je využíván k projevům národnostní, rasové a náboženské nesnášenlivosti a násilí . Soud prvního stupně se neztotožnil se závěrem znalce, že pokud fanoušci dali do znaku symbol vlka s keltským křížem na pravé přední tlapě, se měli zařadit do skupiny tzv. Rowdies nebo Hooligans, což jsou v podstatě násilníci . Přitom znalec připustil, že tento znak, je vyznačen též na tričkách proslulého sportovního klubu Celtic Glasgow. Soud prvního stupně poukázal na nejistotu znalce pro posouzení tohoto kříže v rámci sportovních akcí, zejména fotbalu, na který sám nechodí. Rovněž zdůraznil i nejasnost ohledně prokázání toho, zda obvinění jsou členy skupiny Rowdies nebo Hooligans, neboť podle výsledků provedeného dokazování žádná taková konkrétní skutečnost z provedených důkazů nevyplynula. To, že slogan Good night left side , který se používá v řadách extrémistů a na jejich nejrůznějších shromážděních, je bez piktogramu možné bez dalšího vykládat jako pouhý nesouhlas s levicovým smýšlením, znalec připustil. 19. Soud prvního stupně objasňoval v rámci prováděného dokazování i užití symbolu Commando , k němuž uvedl, že je v něm sice nutno spatřovat nenávistný symbol, avšak používaný v různých politických či dějinných souvislostech (např. anglických Comandos, kteří bojovali za druhé světové války proti Němcům). K obviněnými používané symbolice uvedl, že jde s ohledem na výklad a závěry znalce sice o nacistické symboly, ale s jistotou lze pouze říci, že prokazatelně tyto symboly právě takové skupiny používají. Současně však soud shledal, že nejsou konkrétní poznatky o tom, že by se obvinění jakkoli násilně projevovali, případně tropili nepořádek a ničili věci, jak u skupin, ke kterým je znalec přiřazoval, bývá obvyklé. Zdůraznil však, že takové konkrétní poznatky, které by obviněné s uváděnými skupinami spojovaly, nevyplynuly ani ze znaleckého posudku ani z dalších ve věci zajištěných důkazů, např. protokoly o vydání věcí, zprávami provozovatelů internetových služeb, mailovou komunikací, zálohami internetových stránek z inkriminovaného období, zajištěnými daty a fotodokumentací, zprávami z místa bydliště, případně ze zaměstnání obviněných (viz stranu 4 rozsudku soudu prvního stupně v návaznosti na č. l. 82 až 86, 89 až 148, 209 až 219, 316 až 320 spisu), z nichž se žádné nevhodné či extrémisticky zaměřené chování obviněných neprokázalo.

20. Na základě výsledků provedeného dokazování soud prvního stupně, když nezjistil o dosavadním způsobu života obviněných (mladistvých) jiné poznatky, než jsou uvedeny ve skutkových zjištěních, kde byly popsány způsoby použití uvedených vlajek a symbolů, jež sloužily toliko k obviněnými projevovanému sportovnímu fandění fotbalovému klubu Baumit Jablonec, k němuž se hlásili a který také podporovali, dospěl k závěrům, v nichž zdůraznil, že ne každé použití nacistických symbolů je trestné, nýbrž že pachatel musí být veden úmyslem veřejně projevovat sympatie k určitému neonacistickému hnutí, což vyžaduje jeho vědomost o povaze a významu těchto symbolů a jejich používání některými existujícími hnutími, zjevně navazujícími například na nacismus. To však z výsledků provedeného dokazování v této věci nevyplynulo. V této souvislosti uvedl, že keltský kříž je symbolem s více významy a plošný zákaz takového symbolu by mohl omezit svobodu projevu, přičemž je užíván například na náhrobky zemřelých v Irsku, nášivky na oděvech příznivců sportovních fotbalových klubů, šperky apod. K činnosti obviněných na webových stránkách i facebooku zjistil, že byla orientována k propagaci klubu a na organizování fotbalových fanoušků. Rovněž soud zdůraznil postoje obviněných, kteří po upozornění jiných fanoušků na možné problémy s předmětnou symboliku z používané vlajky odstranili a zakryli. Ke znaku vlka, jako dominantnímu symbolu uvedené vlajky, považoval soud za významné, jaké vysvětlení obvinění k němu uvedli, z něhož byla patrná buď naivita, nedostatečná informovanost, anebo zkreslený pohled na znaky, které užívá jiný fotbalový klub. Pokud se týká dalšího označení Commandos, zcela logicky vysvětlili, že šlo o vzájemnou skupinu a použitím významu Nordic poukázali pouze na to, že jsou fanoušky severu. Ani na sloganu Good night left side, kdy bylo prokazatelně odstraněno největší závadové označení, bylo zjištěno z jiných listinných důkazů, že vlajky s tímto nápisem se běžně používají na fotbalových utkáních po celé Evropě . Soud prvního stupně tudíž uzavřel, že v jednání obviněných nebylo možné shledat úmysl projevovat sympatie k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, a proto rozhodl o zproštění obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. (viz strany 5 a 6 rozsudku soudu prvního stupně).

21. Stejný závěr učinil i odvolací soud, jenž rozsudek soudu prvního stupně přezkoumával k odvolání státního zástupce založenému v zásadě na obdobných argumentech, jež jsou nyní uplatněny i v dovolání. K nim zdůraznil, že pro naplnění subjektivní stránky úmyslného trestného činu podle § 404 tr. zákoníku by musely být ve výsledcích provedeného dokazování takové podklady, z nichž by vyplynul závěr, že obvinění byli vedeni úmyslem svým jednáním projevovat sympatie k určitému neonacistickému hnutí, žádné takové důkazy však ve věci opatřeny nebyly. Závěry a hodnocení provedené soudem prvního stupně považoval za dostatečné a správné, neboť citlivě posuzoval všechny okolnosti případu a zejména také přihlížel k věku mladistvých i obviněného v době, kdy ke skutku došlo. Za podstatné považoval, že bylo objasněno, že všichni tři obvinění byli nadšenými fanoušky fotbalového klubu FK Baumit Jablonec nad Nisou, a činnost, která jim je kladena za vinu, byla snahou tento klub podpořit, a proto také zvolili označení Nordic Commando , což mělo vyjadřovat, že jsou ze severu. Podstatný význam odvolací soud přikládal i tomu, že žádné důkazy neprokázaly jejich napojení na neonacistické aktivity (pochody, koncertů) a nebyly zjištěny ani žádné náznaky svědčící o jejich inklinaci k neonacismu. Odvolací soud uzavřel, že nebyla vyvrácena obhajoba obviněných spočívající na tvrzení, že jejich cílem bylo podpořit jejich oblíbený fotbalový klub, pro což svědčí i to, že na jimi administrovaných webových a facebookových stránkách Nordic Commando probíhala komunikace týkající se výlučně fotbalu, byly zde hodnoceny zápasy, účast fanoušků na nich, bylo domlouváno, jak se dopraví na příští zápas a kdo pojede. Úmyslem obviněných tedy bylo podpořit fotbalový klub, avšak prostředky, které k tomu zvolili, byly nevhodné a nemístné. Obvinění sice měli určitou povědomost o tom, co jimi užité symboly znamenají, ale blíže se o to nezajímali (viz strany 2 až 3 usnesení odvolacího soudu). Zproštění obviněných obžaloby shledal zcela opodstatněným. V. Závěry Nejvyššího soudu
22. Nejvyšší soud se s uvedenými závěry soudů nižších stupňů ztotožnil, neboť v nich neshledal vady, pro které by nemohly obstát, jež nejvyšší státní zástupce shledával v zásadě v tom, že z provedených důkazů soudy nedovozovaly závěry, jež z nich sice nevyplynuly, ale mohly by být v obecných souvislostech v činu obviněných dovozovány, a to s ohledem na obecný výklad symboliky Good night left side proto, že patří mezi běžné vybavení extremistů na nejrůznějších shromážděních, nebo že bílý vlk a název Nordic Commando podle znalce vyvolává reminiscence na německá vojska za druhé světové války (např. na šestý SS Gebirgs Division Nord) nebo že nápis We born to NC white dává obrázku nádech rasismu (white), kdy i snímek z internetu Jablonecký styl života hovoří o symbolu násilí a bojovnosti. Argumentaci o tom, že nahodilé a neuvědomělé použití souhrnu zmíněných symbolů se v uvedených souvislostech jeví jako krajně nepravděpodobné, dovolatel nedoložil žádnými konkrétními podklady, ale vycházel pro ni jen z vlastních úvah. Obdobně nejvyšší státní zástupce dovozoval, že předmětné symboly byly použity jako symboly sloužící k vyjádření politických, krajně pravicových nacionalistických názorů, které lze přiřadit k proudu autonomního nacionalismu, aniž by se opíral o výsledky důkazů, které by byly před soudem provedeny. Přitom státní zástupce bez potřebných podkladů v provedeném dokazování svou argumentaci založil na tvrzení o jednoznačnosti např. toho, že slogan "Good night left side" je jednoznačně nenávistný , uvedenou symboliku lze jednoznačně použít k podpoře a propagaci soudobého neonacismu , Pokud byly zmíněné symboly užity společně, jedná se jednoznačně o současnou extrémně pravicovou neonacistickou autonomně nacionalistickou symboliku a nejde o odkaz na keltskou kulturu . Takto vyjádřené námitky dovolatele nemají oporu v provedených důkazech a dovolatel se jich v zásadě kromě svých konstatování ani na základě žádných důkazů nedovolává. V této souvislosti je tedy třeba poukázat na nepřesvědčivost a nepodloženost výhrad nejvyššího státního zástupce, který se sice v dovolání domáhal vyslovení a uznání viny obviněných, avšak bez toho, aby argumentoval dostatečným a potřebným důkazním stavem věci, který, jak soudy správně usoudily, v této věci zajištěn již v přípravném řízení nebyl. To ostatně obsah dovolání jen dokresluje, protože v něm zcela absentuje odkaz na potřebné důkazy, z nichž by bylo možné právní závěry, jichž se dovolatel domáhá, dovozovat.

23. K takto jen obecně formulovaným výhradám rozvedeným v dovolání Nejvyšší soud připomíná, že v trestním řízení je to primárně státní zástupce, na němž je, aby poté, co podáním obžaloby (návrhu na potrestání) postavil obžalovaného před soud, soudu předložil dostatek důkazů prokazujících, že se obžalovaný dopustil skutku, v němž obžaloba spatřuje trestný čin. Jen tímto postupem pak může být beze zbytku naplňována obžalovací zásada zakotvená v § 2 odst. 8 tr. ř., která rozhodujícím způsobem ovlivňuje celkové uspořádání trestního procesu v řízení před soudem. Odsouzení pachatele trestné činnosti je v souladu s článkem 80 Ústavy České republiky primárně věcí státního zastupitelství. Je to tedy státní zastupitelství, kdo nese odpovědnost za to, aby soudu předložená trestní věc byla podložena procesně použitelnými důkazy potřebnými k rozhodnutí o vině a trestu v souladu s podanou obžalobou [srov. nález Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2008, sp. zn. II. ÚS 2014/07 (N 86/49 SbNU 217)]. Posoudí-li se obsah důkazů v této věci, a výhrady nejvyššího státního zástupce jako dovolatele, je patrné že klade důraz jen na vlastní úvahy nebo na neurčité závěry znalce, a paušalizuje jeho jen formálně konstatovaná tvrzení o tom, jak se neonacismus u nás i v Evropě obvykle projevuje. Pokud soud prvního stupně obviněné obžaloby zprostil podle § 226 písm. b) tr. ř., učinil tak v souladu s tím, jak je ze zákona povinen postupovat. Soud totiž odpovídá v konečném stadiu za správné a úplné zjištění skutkového stavu věci (§ 2 odst. 5 věta šestá tr. ř.) a za spravedlivé rozhodnutí jak z hlediska právní kvalifikace skutku, tak i z hlediska uložení trestu či ochranného opatření, případně i rozhodnutí o náhradě majetkové škody či nemajetkové újmy a o vydání bezdůvodného obohacení, neboť státní zástupce i přes zmíněné změny nemá důkazní břemeno ve formálním smyslu. 24. Z těchto důvodů se tedy v § 226 tr. ř. předpokládá, že se soud při rozhodování v hlavním líčení bude opírat především o důkazy, které předložily strany trestního řízení, zejména státní zástupce, tj. o důkazy jimi vyhledané, opatřené, navržené nebo přímo provedené. Teprve tehdy, nevyužijí-li strany svých důkazních možností nebo není-li jejich aktivita v tomto směru postačující ke spolehlivému objasnění skutkového stavu v rozsahu potřebném pro rozhodnutí v hlavním líčení, je soud povinen doplnit dokazování tak, aby na podkladě těchto důkazů a ve spojení s důkazy předloženými stranami mohl rozhodnout o podané obžalobě (návrhu na potrestání). Důkazní aktivita soudu by tedy měla být subsidiární ve vztahu k činnosti stran v důkazním řízení a zaměřená spíše k tomu, aby vyvažovala působení státního zástupce, který vzhledem k citovaným ustanovením nesmí zůstat v procesu dokazování nečinný, ale je zásadně povinen v řízení před soudem podle povahy věci opatřovat, provádět nebo navrhovat důkazy usvědčující obžalovaného ze spáchání žalovaného skutku. Případná pasivita státního zástupce se pak může promítnout do nutnosti zprostit obžalovaného obžaloby, protože soud je povinen jen doplnit důkazy již opatřené stranami, především státním zástupcem, ale obžalobu musí soud posuzovat nestranně a zásadně nesmí nahrazovat obžalovací funkci státního zástupce ani vést dokazování zaměřené jen k usvědčení obžalovaného (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád II. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 2811 až 2813). 25. Posoudí-li se v přezkoumávané věci postup soudu prvního stupně, potažmo i odvolacího soudu, u důvodu zproštění podle písmene b) § 226 tr. ř., je třeba uvést, že ho je možné použít v případě, kdy se skutkový děj, který tvoří základ obžaloby, sice skutečně alespoň z podstatné části udál, protože došlo k tomu, v čem obžaloba spatřovala jednání a následek, tj. byla spolehlivě prokázána podstata skutku, o němž je soud povinen a oprávněn rozhodovat podle § 220 odst. 1 tr. ř. [srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 1988, sp. zn. 11 Tz 26/88 (uveřejněné pod č. 37/1989-II. Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)], ale prokázaný skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán, nenaplňuje všechny objektivní i subjektivní znaky žádné skutkové podstaty trestného činu. (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád II. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 2814). V této věci soudy v souladu s těmito zásadami neshledaly, že by bylo možné, aby jiný orgán čin obviněných posoudil jako přestupek, a proto obviněné zprostily podle § 226 písm. b) tr. ř. obžaloby, protože dospěly k závěru, že žalovaný skutek není žádným trestným činem.

26. Jestliže Nejvyšší soud z takto uvedených důvodů shledal, že soudy nižších stupňů dostály svým povinnostem ve smyslu § 226 písm. b) tr. ř., je třeba podložit tento závěr nejen procesními pravidly, ale i hmotněprávními závěry. 27. Přečinu (provinění u mladistvých X. Y. a XX. YY. ) projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle § 404 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo veřejně projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 403 odst. 1 tr. zákoníku.

28. Definice hnutí je z hlediska této skutkové podstaty stejná jako u zločinu podle § 403 tr. zákoníku. Za hnutí je třeba považovat fašismus či nacismus. Pokud jde o neonacismus, jde spíše o ideologii, jíž je propracovaná soustava názorů, postojů, hodnot a idejí s apologetickou nebo ofenzivní funkcí založenou na formulování politických, hospodářských, světonázorových a podobných zájmů určité skupiny (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ideologie , stav k 14. 12. 2016), rovněž ji lze chápat jako soustavu myšlenek, názorů, teorií i představ obvykle představující náhled na svět nebo společnost, soustavu idejí, která odráží přesvědčení a zájmy národa, politických celků apod. a je základem politického jednání či jako soubor přesvědčení, jehož prostřednictvím určitá skupina nebo společnost dává skutečnosti řád a činí ji srozumitelnou (viz http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ideologie , stav k 14. 12. 2016). Projevem sympatií je nutno rozumět vyjádření pozitivního vztahu či obdivu k tomuto hnutí; na rozdíl od podpory či propagace ve smyslu § 403 tr. zákoníku však bez úmyslu získávat tomuto hnutí další přívržence či jinak posilovat jeho pozici. Z hlediska naplnění zákonných znaků trestného činu podle § 404 tr. zákoníku tedy není rozhodující, že jednání pachatele přímo nesměřuje k ovlivňování jiných osob. Projevovat sympatie ve smyslu citovaného ustanovení lze i tím, že pachatel nosí symboly takových hnutí (např. odznaky, nášivky, části oděvů s tištěnými znaky jako trička, čepice, ale i tetování či nápisy na holém těle). Typickým příkladem je užívání nacistických symbolů a hesel (hákový kříž nebo zdvižená pravice hitlerovský pozdrav). K projevu sympatií musí dojít veřejně ve smyslu § 117 písm. a) tr. zákoníku. Lze tedy připustit, že by se mohlo jednat o hnutí ve smyslu § 403 tr. zákoníku, a lze též připustit, že existuje a působí i v době, kdy mělo dojít ke spáchání trestného činu obviněnými (srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2002, sp. zn. 5 Tdo 337/2002, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2005, sp. zn. 3 Tdo 1174/2004). 29. Uvedené skutečnosti však pro závěr o naplnění znaků uvedené skutkové podstaty nestačí, jak soudy správně uzavřely, protože z hlediska subjektivní stránky jde o trestný čin úmyslný (§ 15 tr. zákoníku), přičemž pachatel musí vědět, že svým jednáním vyjadřuje sympatie k hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Ne každé použití nacistických symbolů je tak podle tohoto ustanovení trestné. Pachatel musí být veden úmyslem veřejně projevovat sympatie k určitému neonacistickému hnutí (viz ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II . § 140-421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3506). K naplnění subjektivní stránky úmyslného trestného činu postačí, jedná-li pachatel alespoň v úmyslu nepřímém podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, tzn. musí vědět, že svým jednáním může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, a pro případ, že takové porušení nebo ohrožení způsobí, být s tím srozuměn. Podmínkou odpovědnosti za nepřímý (eventuální) úmysl musí být to, aby byl pachatel s výsledkem srozuměn, přičemž lze i v případech nepřímého úmyslu dospět k závěru, že pachatel chápáno v širším smyslu následek v podstatě chtěl, i když jeho jednání k němu přímo nesměřovalo (srov. např. CÍSAŘOVÁ, D. a kol. Základy trestní odpovědnosti. Praha: Orac, 2003, s. 283). Okolnosti subjektivního charakteru bývají přitom dovozovány zpravidla nepřímo z okolností objektivní povahy, z nichž lze podle zásad logického myšlení usuzovat na vnitřní vztah obviněných ke spáchanému činu a vzniklému následku [srov. například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1973, sp. zn. Tpjf 51/72 (uveřejněné pod č. 62/1973 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), stanovisko Nejvyššího soudu ze dne16. 6. 1976, sp. zn. Tpjf 30/76 (uveřejněné pod č. 41/1976 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. 8 Tdo 394/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 5 Tz 225/2001, či usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. IV. ÚS 2728/12).

30. Těmito pravidly se soudy obou stupňů v posuzované věci řídily, jelikož velice pečlivě posuzovaly, zda jsou pro závěr o zavinění obviněných v daných souvislostech zjištěny takové skutečnosti, které by dokládaly, že úmysl pachatelů, a to alespoň ve formě srozumění podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, obsahoval záměr projevovat sympatie k uvedenému hnutí, přičemž tento úmysl nelze dovodit za situace, kdy u pachatele nejsou zjištěny sklony k diskriminaci určitých osob nebo skupin, a projevy, které jsou zjišťovány, realizuje v rámci svých zájmů, které nikterak nesouvisejí s potlačováním práv a svobod člověka, ale projevuje je na poli např. sportovního vyžití.

31. Tyto závěry korespondují rovněž s názory vyslovenými v rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva (dále ESLP ), jenž například ve svém rozhodnutí ve věci Fáber proti Maďarsku , ze dne 24. 7. 2012, stížnost č. 40721/08, vyslovil názor, že Jmenovitě historický symbol a symbol evokující režim Šípových křížů, učinit smysluplné rozlišení mezi šokujícím a urážlivým projevem, který je chráněn článkem 10, a projevem, který pozbývá svého práva být v demokratické společnosti tolerován, lze jen na základě pečlivého posouzení kontextu, v němž byl urážející projev učiněn ... zásadní otázkou je, zda jednání představovalo nebezpečí pro společnost ... proto za jiných okolností chráněný projev není ve stejné míře přípustný na všech místech a v každém okamžiku (srov. též Attila Vajnai proti Maďarsku , ze dne 8. 7. 2008, stížnost č. 33629/06, § 53). 32. Je totiž třeba dbát i na to, že jsou-li objektem trestného činu podle § 404 tr. zákoníku ústavně zakotvená práva a svobody lidí (občanů), jejich rovnoprávnost a vzájemné vztahy bez ohledu na národnostní, rasovou, třídní nebo náboženskou příslušnost, která vyplývá i z mezinárodních závazků, nelze pominout, že podle článku 10 Ústavy České republiky je bezprostředně závazná a má přednost před zákonem také Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (publikována pod č. 209/1992 Sb.; ve smyslu novelizovaného článku 10 Ústavy jsou pak vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, součástí právního řádu, přičemž stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva), která v článku 10 odst. 1 zakotvuje svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Svobodu projevu zaručuje i článek 17 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod. Z ustanovení článku 10 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vyplývá zásada, podle které výkon svobody projevu, protože zahrnuje i povinnosti a odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci. Obdobně stanoví možnost omezení práva na svobodu projevu též Listina základních práv a svobod v již shora uvedeném článku 17 odst. 4, podle kterého svobodu projevu lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví. 33. Z těchto důvodů Nejvyšší soud shledal, že ve všech rozvedených souvislostech, se zřetelem na komplex vysvětlených okolností a podmínek, za nichž se jednání obviněných v posuzované věci odvíjelo, byly provedeným dokazováním ověřeny a prokázány všechny významné skutečnosti. Ani dovolatel se nedomáhal žádného doplnění dokazování, a proto je možné ho považovat za úplné a ucelené. Soudy obou stupňů veškeré možnosti právního posouzení jednání obviněných zvažovaly, přičemž jejich závěry jsou též dostatečně důkazně podložené i odůvodněné, zejména soudem prvního stupně, který zcela opodstatněně obviněné zprostil obžaloby. 34. Nejvyšší soud na základě těchto poznatků ve shodě se soudy nižších stupňů dospěl k závěru, že aby se mohlo jednat o obžalobou spatřovaný trestný čin, resp. provinění, by muselo jednání obviněných vykazovat také potřebné atributy jeho subjektivní stránky, a to úmysl veřejně projevovat sympatie s takovým hnutím. Žádná okolnost nasvědčující tomu, že by obvinění jednali s tímto úmyslem (ať přímým či nepřímým) jednali, z výsledků provedeného dokazování nevyplynula, neboť k obviněným nebyly učiněny žádné poznatky o tom, že by inklinovali k ultrapravicovému smýšlení, účastnili se či sdružovali v rámci akcí s nacionalistickým nebo neonacistickým podtextem, rovněž jimi spravované webové stránky a facebookový profil nevykazují a ani historicky nevykazovaly jakoukoli jejich snahu o projevování sympatií s takto smýšlejícími skupinami osob a hnutími, nýbrž veškeré diskuze zde vedené byly orientovány na jednotnou a výlučnou tématiku, jíž bylo sdružování fotbalových fanoušků za účelem podpory fotbalového klubu FK Baumit Jablonec nad Nisou (a to i přes některá vyobrazení evokující rasovou motivovanost). O nedostatku úmyslu obviněných svědčí také to, že v okamžiku, kdy byli jiným z fanoušků upozorněni na možnou protiprávnost svého jednání, takřka začali podnikat kroky k nápravě tohoto závadového stavu (přelepení symbolu keltského kříže na vlajce, poté její přešití). Sami se od ultrapravicového nacionalismu výslovně distancovali, ačkoli připustili, že k pravicovému smýšlení mají blíže nežli k levici, kterou neuznávají. 35. Jelikož nebylo nade vší rozumnou pochybnost prokázáno, že by se obvinění popsaného jednání dopustili s úmyslem, který vyžaduje § 404 tr. zákoníku, nenaplnili po všech stránkách jeho skutkovou podstatu, a tudíž soudy zcela správně rozhodly, že jejich jednání není trestným činem, a když nemůže být posouzeno ani jako přestupek, rozhodly zcela správně o jejich zproštění obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. 36. Protože Nejvyšší soud z výše rozvedených důvodů shledal závěry soudů obou stupňů na základě výsledků provedeného dokazování správnými, rozhodl tak, že dovolání nejvyššího státního zástupce jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek
přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 14. 12. 2016 JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu


*) Byl použit pseudonym ve smyslu zákona č. 218/2003 Sb.