8 Tdo 1289/2015
Datum rozhodnutí: 19.11.2015
Dotčené předpisy: § 2 odst. 5,6 tr. ř.



8 Tdo 1289/2015-78

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. listopadu 2015 o dovolání obviněného V. Š. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 9 To 44/2014, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 5 T 22/2013, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. Š. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2013, sp. zn. 5 T 22/2013, byl obviněný V. Š. uznán vinným zvlášť závažným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, za což byl podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla jemu a spoluobviněnému R. H. uložena povinnost, aby společně a nerozdílně nahradili společnosti PHOENIX-ZEPPELIN, spol. s r. o., se sídlem Modletice, Lipová 72, IČ 18627226, škodu ve výši 1.739.000 Kč. V dalším bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněných R. H., V. B., J. H. a Z. Č., o zproštění obžaloby v její dílčí části u obviněného R. H., o povinnosti spoluobviněných k náhradě škody, jakož i o tom, že se poškození odkazují s uplatněnými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti označenému rozsudku podali odvolání obvinění V. Š., R. H. a Z. Č. a rovněž státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze. Obvinění V. Š. a Z. Č. napadli výroky o vině a trestu, obviněný R. H. se zaměřil na výroky o trestu a náhradě škody a státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze brojil v neprospěch obviněného R. H. proti zprošťující části rozsudku a proti výroku o trestu. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 9 To 44/2014, byl z podnětu odvolání obviněného R. H. a státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze napadený rozsudek ohledně obviněného R. H. zrušen ve výroku o trestu, částečně ve výroku o náhradě škody (ohledně společnosti JOHNNY SERVIS, s. r. o.) a v celé zprošťující části; o trestu a náhradě škody bylo znovu rozhodnuto a trestní stíhání pro skutky, ohledně nichž došlo původně ke zproštění obžaloby, bylo zastaveno (výroky pod body I. až III. rozsudku). Odvolání obviněných V. Š. a Z. Č. byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná (výrok pod bodem IV. rozsudku).

Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně, jež nebyla rozhodnutím odvolacího soudu dotčena, se obviněný V. Š. zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, dopustil tím, že:

I. s obviněným J. H.

1. po předchozí dohodě vylákali pohonné hmoty v úmyslu za ně nezaplatit od poškozeného Ing. J. P., IČ: 70707413, tak, že obviněný V. Š. zařídil pro obviněného J. H. vystavení plné moci k zastupování společnosti XTSYST, s.r.o., kterou mu dne 10. 1. 2011 vystavil její formální jednatel L. G., obviněný J. H. podle instrukcí obviněného V. Š. a uzavřel jako zmocněnec společnosti XTSYST, s. r. o., jako kupující, s Ing. J. P., jako prodávajícím, smlouvu o prodeji a koupi pohonných hmot, k jejímuž podpisu došlo dne 12. 1. 2011 v přítomnosti obviněného V. Š. v Č. H. u S., okres P.; po uzavření smlouvy obviněný V. Š. prostřednictvím obviněného J. H. převzal magnetické tankovací karty pro účely samoobslužného tankování a oba obvinění společně jezdili v období od 12. 1. 2011 do 28. 1. 2011 do Č. H. u S. na samoobslužnou čerpací stanici, kde do připravených plastových nádrží umístěných na korbě vozidla tankovali pohonné hmoty v celkovém množství 75.770,54 litrů, přičemž dne 28. 1. 2011, poté, kdy začali čerpat, z důvodu podezření z podvodu vzhledem k nezaplacení faktur jim v dalším tankování Ing. P. zabránil a přivolal policii, a tímto jednáním poškozenému Ing. J. P., IČ 70707413, způsobili škodu ve výši 2.455.067,52 Kč, přičemž obviněný V. Š. od počátku jednal s úmyslem odebranou naftu neuhradit a následně s ní naložil nezjištěným způsobem a obviněný J. H. věděl, že formální jednatel společnosti XTSYST, s. r. o., L. G. ve skutečnosti společnost neovládá, společnost nemá prostředky na úhradu odebrané nafty, s níž ve skutečnosti disponuje obviněný V. Š., od něhož po každém tankování dostával odměnu 1.000 Kč,

2. po předchozí dohodě v úmyslu vylákat od poškozené společnosti SILMET P., a. s., pohonné hmoty a nezaplatit je poté, kdy obviněný V. Š. zařídil pro obviněného J. H. vystavení plné moci k zastupování společnosti MOHÉR, s. r. o., kterou mu dne 2. 2. 2009 vystavil její formální jednatel P. B., podle pokynů obviněného V. Š. se společně dostavili dne 24. 2. 2011 do Zemědělského družstva N., kde poté, kdy ujistili zástupce družstva, že pro společnost MOHÉR, s. r. o., dodá společnost SILMET P., a. s., 10.000 litrů nafty, předem odebrali 500 litrů nafty a poté společně jednali o uzavření smlouvy o odběru pohonných hmot se zástupcem společnosti SILMET P., a. s., obviněný J. H. podle pokynů obviněného V. Š. v P. dne 3. 3. 2011 podepsal rámcovou kupní smlouvu, na jejímž základě po předchozí dohodě se zástupcem společnosti SILMET P., a. s., která dne 4. 3. 2011 provedla závoz 10.115 litrů nafty v hodnotě 326.027 Kč do nádrží Zemědělského družstva N., odebral postupně obviněný Š. od 28. 2. 2011 do 10. 3. 2011 dalších 9.615 litrů, s nimiž naložil přesně nezjištěným způsobem, a poškozené společnosti SILMET P., a. s., způsobili škodu ve výši 326.027 Kč, přičemž obviněný H. jednal s vědomím, že po uzavření smlouvy společnost dodá 10.000 litrů nafty pro společnost MOHÉR, s. r. o., že formální jednatel P. B. společnost MOHÉR, s. r. o., neovládá, nemá finanční prostředky na úhradu nafty, se kterou ve skutečnosti disponuje obviněný V. Š.,

II. sám

1. poté, co postupně jménem společnosti MOHÉR, s. r. o., v období od 24. 2. 2011 do 9. 3. 2011 z nádrží Zemědělského družstva N., okres P., načerpal a odvezl 10.115 litrů nafty, kterou tam pro společnost MOHÉR, s. r. o., zavezla společnost SILMET P., a. s., následně ve dnech 9. 3. 2011 a 10. 3. 2011 vylákal od Zemědělského družstva N., z jeho vlastních zásob odběr dalších 3.489 litrů nafty, přičemž zástupce tohoto družstva ubezpečoval vědomě nepravdivou informací, že společnost SILMET P., a. s., pro společnost MOHÉR, s. r. o., provede do nádrží družstva v blízké době další závoz nafty, čímž způsobil poškozenému Zemědělskému družstvu N., škodu ve výši 109.656 Kč,

2. obviněný V. Š. zneužil simplexní osobnosti a snadné manipulovatelnosti obviněného R. H., který si podle jeho instrukcí zřídil dne 13. 7. 2011 živnostenské oprávnění s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1. - 3. živnostenského zákona, a podle pokynů obviněného V. Š. vystupoval formálně jako odběratel pohonných hmot, a vylákal pohonné hmoty v úmyslu za ně nezaplatit od společnosti AS plus, s. r. o., se sídlem N., okres P.-m., nyní ALIMEX N., a. s., se sídlem tamtéž, kdy
- dne 10. 8. 2011 odebrali motorovou naftu v množství 2.210 litrů, kdy na základě odběru byla vystavena faktura ze dne 12. 8. 2011 na částku 76.245 Kč, která byla obviněným V. Š. částečně uhrazena ve výši 70.245 Kč, avšak zbylou část, tj. částku 6.000 Kč, neuhradil,
- dne 21. 8. 2011 odebrali motorovou naftu v množství 2.000 litrů, kdy na základě odběru byla vystavena faktura ze dne 22. 8. 2011 na částku 66.600 Kč, kterou neuhradil,
- dne 26. 8. 2011 odebrali motorovou naftu v množství 2.000 litrů, kdy na základě odběru byla vystavena faktura ze dne 30. 8. 2011 na částku 66.600 Kč, kterou neuhradil,
- dne 1. 9.2011 odebrali motorovou naftu v množství 2.020 litrů, kdy na základě odběru byla vystavena faktura ze dne 1. 9. 2011 na částku 67.266 Kč, kterou neuhradil,
obviněný V. Š. tak způsobil společnosti ALIMEX N., a. s., škodu v celkové výši 206.466 Kč,

III. s obviněným R. H.

po předchozí dohodě, kdy obviněný V. Š. zneužil simplexní osobnosti a snadné manipulovatelnosti obviněného R. H., který podle jeho pokynů vystupoval formálně jako odběratel, vylákali od poškozených společností pohonné hmoty v úmyslu za ně nezaplatit, a to:

1. od Zemědělského družstva M., se sídlem M., okres B., vylákali pohonné hmoty v úmyslu za ně nezaplatit tak, že formálním odběratelem byl obviněný R. H. jako fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění, přičemž:
- dne 31. 8. 2011 odebrali naftu v množství 2.090 litrů a dne 06. 9. 2011 naftu v množství 2.300 litrů, kdy na základě uvedených odběrů byla vystavena faktura ze dne 20. 9. 2011 na částku 149.084 Kč, kterou neuhradili,
- dne 9. 9. 2011 odebrali naftu v množství 2.440 litrů, dne 13. 9. 2011 naftu v množství 2.490 litrů, dne 21. 9. 2011 naftu v množství 2.000 litrů a dne 27. 9. 2011 naftu v množství 2.457 litrů, kdy na základě uvedených odběrů byla vystavena faktura ze dne 5. 10. 2011 na částku 310.572 Kč, kterou neuhradili,
- dne 3. 10. 2011 odebrali naftu v množství 2.570 litrů, dne 7. 10. 2011 naftu v množství 2.100 litrů a dne 17. 10. 2011 naftu v množství 2.200 litrů, kdy na základě uvedených odběrů byla vystavena faktura ze dne 19. 10. 2011 na částku 226.710 Kč, kterou neuhradili,
- dne 24. 10. 2011 odebrali naftu v množství 2.460 litrů, kdy na základě odběru byla vystavena faktura ze dne 1. 11. 2011 na částku 81.918 Kč, kterou neuhradili,
- dne 31. 10. 2011 odebrali naftu v množství 2 x 1.000 litrů, kdy na základě těchto odběrů byla vystavena faktura ze dne 8. 11. 2011 na částku 71.760 Kč, kterou neuhradili,
obvinění tak způsobili Zemědělskému družstvu M. škodu v celkové výši 840.044 Kč,

2. poté, co obviněný V. Š. nejprve u společnosti Shell Czech Republic, a. s., obstaral vydání dvou kusů tankovacích karet pod hlavičkou odběratele společnosti XTSYST, s. r. o., s uvedením kontaktní osoby jménem J. H., kdy smlouva o kartách euroShell Card ze dne 7. 9. 2011 byla z popudu obviněného V. Š. podepsána formálním jednatelem společnosti XTSYST, s. r. o., L. G., dále obviněný V. Š. zajistil složení zálohy ve výši 250.000 Kč na účet poškozené společnosti a následně společně s obviněným R. H. jezdili čerpat motorovou naftu prostřednictvím uvedených tankovacích karet, kdy obviněný V. Š. prováděl tankování nafty a obviněný R. H. dle jeho instrukcí podepisoval u pokladen čerpacích stanic doklady o čerpání, což realizovali
- v období od 1. 10. 2011 do 7. 10. 2011 celkem 51 tankováním, z toho v padesáti případech na čerpací stanici Shell v P. K., kterým odebrali 11.240,94 litrů nafty za celkem 376.143,42 Kč,
- v období od 10. 10. 2011 do 12. 10. 2011 celkem 27 tankováními na čerpací stanici Shell v P. K., kterými odebrali 7.655,7 litrů nafty za celkem 258.363,31 Kč,
- v období od 16. 10. 2011 do 18. 10. 2011 celkem 20 tankováními na čerpací stanici Shell v P. K., kterými odebrali 5.468,17 litrů nafty za celkem 186.266,73 Kč,
- dne 1. 11. 2011 celkem 10 tankováními na čerpacích stanicích Shell v R., kterými odebrali 986,85 litrů nafty za celkem 35.833,16 Kč,
přičemž částku přesahující limit uhrazené zálohy neuhradili a obviněný V. Š. následně naftu odvážel na nezjištěné místo v R., kde ji prodal a výtěžek si ponechal, čímž způsobili společnosti SHELL Czech Republic, a. s., celkovou škodu 606.606,62 Kč,

3. pod záminkou, že potřebuje odebírat naftu pro stavební stroje pracující na železničním koridoru, obviněný R. H. podle instrukcí obviněného V. Š. a po jejich vzájemné dohodě kontaktoval společnost ELOR, s. r. o., se sídlem S., R., od které následně odebírali motorovou naftu, kdy uhradili pouze první fakturu a dále naftu odebírali v úmyslu ji nezaplatit, a to
- dne 21. 11. 2011 v množství 2.000,05 litrů, kdy na základě odběru byla vystavena faktura ze dne 21. 11. 2011 na částku 71.402 Kč, kterou neuhradili,
- dne 6. 12. 2011 v množství 2.618,43 litrů, kdy na základě odběru byla vystavena faktura ze dne 6. 12. 2011 na částku 92.954 Kč, kterou neuhradili,
- dne 9. 12. 2011 v množství 2.380,37 litrů, kdy na základě odběru byla vystavena faktura ze dne 9. 12. 2011 na částku 83.789 Kč, kterou neuhradili,
- dne 14. 12. 2011 v množství 2.400,91 litrů, kdy na základě odběru byla vystavena faktura ze dne 14. 12. 2011 na částku 84.512 Kč, kterou neuhradili,
- dne 19. 12. 2011 v množství 2.626,22 litrů, kdy na základě odběru byla vystavena faktura ze dne 19. 12. 2011 na částku 92.443 Kč, kterou neuhradili,
- dne 23. 12. 2011 v množství 2.616,79 litrů, kdy na základě odběru byla vystavena faktura ze dne 23. 12. 2011 na částku 91.326 Kč, kterou neuhradili,
- dne 29. 12. 2011 v množství 2.787,88 litrů, kdy na základě odběru byla vystavena faktura ze dne 29. 12. 2011 na částku 97.297 Kč, kterou neuhradili,
- dne 2. 1. 2012 v množství 2.025,22 litrů, kdy na základě odběru byla vystavena faktura ze dne 2. 1. 2012 na částku 70.680 Kč, kterou neuhradili,
čímž způsobili společnosti ELOR, s. r. o., se sídlem S., R., škodu v celkové výši 684.403 Kč,

4. po vzájemné domluvě v úmyslu vylákat motorovou naftu od společnosti SHELL Czech Republic, a. s., si bez vědomí a souhlasu statutárních orgánů Zemědělského družstva M. opatřili nejméně 6 kusů tankovacích karet euroShell Card vydaných dne 2. 1. 2012 společností SHELL Czech Republic, a. s., na jméno právnické osoby Zemědělské družstvo M., se sídlem M., okr. B., a poté společně realizovali odběry motorové nafty, kdy obviněný V. Š. prováděl čerpání do připravených nádob a obviněný R. H. podle jeho instrukcí vždy potvrdil u pokladny nákup nafty na účet Zemědělského družstva M. prostřednictvím uvedených tankovacích karet, což realizovali
- dne 13. 1. 2012 kolem 13.45 hodin na čerpací stanici společnosti SHELL Czech Republic, a. s., u R. na 59. kilometru dálnice ve směru na P., kdy odebrali naftu v množství 1.073,49 litrů v celkové hodnotě 39.611,80 Kč,
- dne 13. 1. 2012 kolem 17.50 hodin na čerpací stanici společnosti SHELL Czech Republic, a. s., u R. na 59. kilometru dálnice ve směru na P., kdy odebrali naftu v množství 1.073,53 litrů v celkové hodnotě 39.613,20 Kč,
- dne 13. 1. 2012 kolem 20.55 hodin na čerpací stanici společnosti SHELL Czech Republic, a. s., u R. na 61. kilometru dálnice ve směru na P., kdy odebrali naftu v množství 1.073,16 litrů v celkové hodnotě 39.600 Kč,
- dne 14. 1. 2012 kolem 07.05 hodin na čerpací stanici společnosti SHELL Czech Republic, a. s., u R. na 61. kilometru dálnice ve směru na P., kdy odebrali naftu v množství 1.073,16 litrů v celkové hodnotě 39.600 Kč,
- dne 14. 1. 2012 kolem 11.15 hodin na čerpací stanici společnosti SHELL Czech Republic, a. s., v obci D., okres P., ul. K., kdy odebrali naftu v množství 1.125,59 litrů v celkové hodnotě 39.620,80 Kč,
- dne 14. 1. 2012 kolem 14.30 hodin na čerpací stanici společnosti SHELL Czech Republic, a. s., u R. na 61. kilometru dálnice ve směru na P., kdy odebrali naftu v množství 1.073,2 litrů v celkové hodnotě 39.601,40 Kč,
- dne 14. 1. 2012 kolem 18.10 hodin na čerpací stanici společnosti SHELL Czech Republic, a. s., u R. na 61. kilometru dálnice ve směru na P., kdy odebrali naftu v množství 1.073,16 litrů v celkové hodnotě 39.600 Kč,
- dne 15. 1. 2012 kolem 09.00 hodin na čerpací stanici společnosti SHELL Czech Republic, a. s., u R. na 59. kilometru dálnice ve směru na P., kdy odebrali naftu v množství 1.073,52 litrů v celkové hodnotě 39.613 Kč,
- dne 15. 1. 2012 kolem 10.20 hodin na čerpací stanici společnosti SHELL Czech Republic, a. s., u R. na 61. kilometru dálnice ve směru na P., kdy odebrali naftu v množství 1.073,16 litrů v celkové hodnotě 39.600 Kč,
- dne 15. 1. 2012 kolem 17.25 hodin na čerpací stanici společnosti SHELL Czech Republic, a. s., v P., v ulici J., kdy odebrali naftu v množství 1.058,42 litrů v celkové hodnotě 38.844,10 Kč,
- dne 15. 1. 2012 kolem 19.15 hodin na čerpací stanici společnosti SHELL Czech Republic, a. s., u R. na 61. kilometru dálnice ve směru na P., kdy odebrali naftu v množství 1.073,16 litrů v celkové hodnotě 39.600 Kč,
- dne 15. 1. 2012 kolem 21.25 hodin na čerpací stanici společnosti SHELL Czech Republic, a. s., v P., v ulici J., kdy odebrali naftu v množství 1.058,68 litrů v celkové hodnotě 38.853,60 Kč,
- dne 17. 1. 2012 kolem 06.05 hodin na čerpací stanici společnosti SHELL Czech Republic, a. s., v P., v ulici J., kdy postupně odebrali naftu v množství 2.061,46 litrů v celkové hodnotě 77.717 Kč,
- dne 17. 1. 2012 kolem 09.10 hodin na čerpací stanici společnosti SHELL Czech Republic, a. s., u R. na 61. kilometru dálnice ve směru na P., kdy postupně odebrali naftu v množství 1.828,28 litrů v celkové hodnotě 69.292,70 Kč, avšak poslední z celkem sedmi tankování motorové nafty v množství 261.21 litru v hodnotě 9.900 Kč již obviněný R. H. prostřednictvím karty euroShell Card nepotvrdil, jelikož oba obvinění byli na místě činu zadrženi,
přičemž uvedeným neoprávněným čerpáním motorové nafty na účet Zemědělského družstva M. v celkovém objemu 16.791,97 litrů a jejím nezaplacením způsobili společnosti SHELL Czech Republic, a. s., se sídlem P., ul. A. S., celkovou škodu ve výši 620.767,60 Kč,

5. obviněný V. Š. a obviněný R. H. v přesně nezjištěné době v listopadu 2011 osobně kontaktovali Ing. J. S., v. nákupního skladu společnosti AGRONA, a. s., v sídle její provozovny v obci N., okres Ch., a pod záminkou, že se svými stavebními stroji budou provádět úpravu hráze přehrady J. u Ch. projevili zájem o odběr nafty, dne 21. 11. 2011 obviněný R. H. na popud obviněného V. Š. uzavřel se zástupcem společnosti Agrona, a. s., rámcovou kupní smlouvu o dodávkách pohonných hmot, poté dne 2. 12. 2011 složil do pokladny společnosti zálohu ve výši 60.000 Kč poskytnutou k tomu účelu V. Š., převzal tankovací kartu pro odběr nafty v areálu uvedené společnosti a po počátečních úhradách požádal obviněný R. H. zástupce poškozené společnosti o navýšení odběrů na měsíc duben 2012 pod záminkou, že došlo ke zintenzivnění prací na hrázi přehrady J., a následně oba obvinění společně dne 22. 3. 2012 odebrali 1.449,84 litrů nafty, dne 2. 4. 2012 odebrali 1.450,37 litrů nafty, dne 6. 4. 2012 odebrali 1.469,68 litrů nafty a dne 13. 4. 2012 odebrali 1.890,18 litrů nafty, v celkové částce 222.761 Kč, kterou již neuhradili a obviněný V. Š. následně naftu odvážel na nezjištěné místo v R., kde ji prodal a výtěžek si ponechal, čímž společnosti AGRONA, a. s., způsobili celkovou škodu 222.761 Kč.

IV. s obviněnou V. B.

po předchozí dohodě pod záminkou pronájmu a s úmyslem pronajatou věc nevrátit zneužili simplexní osobnosti a snadné manipulovatelnosti obviněného R. H., podnikajícího jako fyzická osoba, který podle jejich pokynů uzavřel dne 26. 10. 2011 se společností BOELS Česká republika, s. r. o., v její pobočce v P., kam všichni tři obvinění společně odjeli, smlouvu o pronájmu, jejímž předmětem byl nakladač Bobcat S 70, oranžové barvy, v hodnotě 291.600 Kč, při uzavření smlouvy obviněný R. H. uhradil zálohu ve výši 30.000 Kč a následně dne 9. 11. 2011 dodatečnou zálohu ve výši 30.000 Kč, kdy celkovou zálohu ve výši 60.000 Kč obviněnému R. H. předem poskytl obviněný V. Š., přičemž dne 26. 10. 2011 uvedený stroj všichni tři obvinění společně odvezli z P. do obce Ch., okr. R., k obviněnému V. Š., kde jej obviněný V. Š. přebarvil na bílo a naložil s ním nezjištěným způsobem, čímž společnosti BOELS Česká republika, s. r. o., se sídlem Praha 9, Poděbradská 56/186, IČ: 27453332, způsobili škodu ve výši 231.600 Kč,

V. s obviněnými V. B. a R. H.

dne 21. 3. 2012 obviněný R. H. jako podnikající fyzická osoba jednající podle konkrétních instrukcí obviněného V. Š. a obviněné V. B. a po vzájemné společné dohodě pod záminkou pronájmu a s úmyslem pronajaté věci po jejich převzetí prodat a o výtěžek se společně rozdělit na tři díly uzavřel se společností JOHNNY SERVIS, s. r. o., coby pronajímatelem, v provozovně této společnosti v obci L., okr. B., po uhrazení zálohy ve výši 37.282 Kč poskytnuté k tomuto účelu obviněným V. Š. smlouvu o pronájmu mobilního oplocení, bezpečnostní elektricky ovládané brány a šesti kusů kontejnerů, na jejímž základě dne 21. 3. 2012 bylo ze skladu v L. obviněnému R. H. vydáno mobilní oplocení s příslušenstvím v hodnotě 82.442 Kč, dne 22. 3. 2012 mu byla vydána bezpečnostní brána v hodnotě 44.367 Kč a ve dnech 26. 3. 2012 a dne 27. 3. 2012 z areálu provozovny společnosti ALGECO, s. r. o., v P., mu bylo vydáno 6 kusů kontejnerů v hodnotě 259.476 Kč, kdy přepravu všech pronajatých věcí zařizovali obviněný V. Š. a obviněná V. B., přičemž v odvozu z místa složení a prodeji mobilního oplocení a bezpečnostní elektricky ovládané brány se podařilo zabránit, tyto věci byly vráceny zpět k pronajímateli a kontejnery byly zajištěny policií a vráceny poškozenému, čímž všichni obvinění způsobili společnosti JOHNNY SERVIS, s. r. o., se sídlem Tetín 1, okr. Beroun, IČ: 47538856, škodu v celkové výši 349.003 Kč,

VI. s obviněným R. H.

1. dne 9. 11. 2011 obviněný R. H. jako podnikající fyzická osoba jednající podle konkrétních instrukcí obviněného V. Š. a po předchozí dohodě, pod záminkou pronájmu a s úmyslem pronajatou věc obratem prodat předem domluvenému kupci, uzavřel se společností BOELS Česká republika, s. r. o., v její pobočce v P., po předchozím uhrazení zálohy ve výši 40.000 Kč poskytnuté k tomu účelu obviněným V. Š., smlouvu o pronájmu, jejímž předmětem byl nakladač Komatsu, v hodnotě 388.100 Kč, načež byl stroj převezen do L. u K. D., okr. B., kde ho obviněný R. H. osobně převzal a obratem ho společně s obviněným V. Š. předali neztotožněné osobě, které obviněný V. Š. podle předchozí dohody stroj prodal, čímž společnosti BOELS Česká republika, s. r. o., se sídlem Praha 9, Poděbradská 56/186, IČ: 27453332 způsobili škodu ve výši 348.100 Kč,

2. dne 30. 3. 2012 obviněný R. H. jako podnikající fyzická osoba jednající podle konkrétních instrukcí obviněného V. Š. a po předchozí dohodě, pod záminkou pronájmu a s úmyslem pronajatou věc obratem prodat, uzavřel se společností Phoenix-Zeppelin, spol. s r. o., v její provozovně v Ch., okr. P.-z., po předchozím uhrazení zálohy ve výši 30.000 Kč poskytnuté k tomu účelu obviněným V. Š., smlouvu o operativním pronájmu, jejímž předmětem bylo rypadlo nakladač typu Caterpillar 432E2, včetně hydraulické svahové lopaty a lopaty se zuby 800 mm, v celkové hodnotě 1.492.700 Kč, načež byl stroj převezen do C., kde ho obviněný R. H. obratem předal obviněnému V. Š. a ten jej následně prodal nezjištěné osobě, čímž poškozené společnosti PHOENIX-ZEPPELIN, spol. s r. o., se sídlem Lipová 72, Modletice, IČ: 18627226, způsobili škodu ve výši 1.462.700 Kč,

3. dne 10. 4. 2012 obviněný R. H. jako podnikající fyzická osoba jednající podle konkrétních instrukcí obviněného V. Š. a po vzájemné společné dohodě, pod záminkou pronájmu a s úmyslem pronajaté věci obratem prodat, uzavřel se společností Phoenix-Zeppelin, spol. s r. o., v její provozovně v Ch., okr. P.-z., smlouvu o operativním pronájmu, jejímž předmětem byla pařezová fréza zn. Vermeer, typ SC252 v hodnotě 194.800 Kč, a smlouvu o operativním pronájmu týkající se smykem řízeného kolového nakladače Caterpillar typ Cat 242B3, v hodnotě 620.100 Kč, načež dne 10. 4. 2012 obviněný R. H. uvedené stroje převzal v C., okres B., kde je podle instrukcí obviněného V. Š. ponechal dočasně nezabezpečené a kde byly téhož dne naloženy a odvezeny zpět zástupcem poškozené společnosti PHOENIX-ZEPPELIN, spol. s r. o., se sídlem Lipová 72, Modletice, IČ: 18627226, které tím způsobili škodu ve výši 814.900 Kč,

přičemž obviněný V. Š. pokračujícím jednáním popsaným pod body I., II., III., IV., V. a VI. způsobil celkovou škodu ve výši 9.278.101,74 Kč.

Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 9 To 44/2014, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě dovolání, jež opřel o dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Odmítl závěry nalézacího soudu, podle nichž trestnou činnost organizoval, zneužíval více osob a společností, jako bílé koně využíval spoluobviněné J. H. a R. H. a sám zůstával skryt. Akcentoval, že rozsáhlá trestná činnost jmenovaných spoluobviněných svědčí o tom, že na trestné činnosti nebyl účasten. Zejména R. H. je recidivistou, který nemusel být zneužíván a ani s ním nemuselo být manipulováno. Zopakoval, že spoluobviněná V. B. vedla veškeré účetnictví a spoluobviněný R. H. podepisoval účetní doklady a uzavíral smlouvy se spoluobviněným J. H.

Vytkl, že soud nepřihlédl k jeho návrhu na doplnění dokazování o výpisy z účtů, z nichž by bylo spolehlivě zjištěno, kdo bance předával příkazy a kdo je podepisoval. Soud rovněž nereflektoval jeho návrh na výslech MUDr. Z. J. a MUDr. P. P., kteří mohli potvrdit, že v době od 1. 3. 2011 do 10. 10. 2011 byl práce neschopen z důvodu těžkých vertebrogenních potíží, že se pohyboval o berlích, lékaře navštěvoval pouze s doprovodem, a že se tudíž nemohl dopustit posuzované trestné činnosti. Zamítnut byl i návrh na zpracování grafologického posudku k objasnění otázky, kdo ukládal peníze v bankách a kdo podepsal smlouvu mezi společností Shell a L. G. Stejně tak nebylo přezkoumáno, jakým způsobem spoluobviněný R. H. čerpal DPH, jak byla prováděna finanční kontrola a komu bylo DPH vyplaceno. Soudy se nevypořádaly s hodnocením výpovědí svědků J. J., M. H., K. Ž., J. H. a svědka ze Zemědělského družstva M. , kteří vypovídali v jeho prospěch. Uzavřel, že odvolací soud při ústním odůvodnění rozsudku uvedl, že je zbytečné volat lékaře , jež navrhoval, neboť se dopustil přípravy vraždy a provedení důkazů, které by potvrzovaly jeho obhajobu, je bezvýznamné.

Navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k provedení výslechů MUDr. Z. J. a MUDr. P. P.. Současně navrhl vyžádání grafologického posudku k objasnění otázek, kdo bance zadával příkazy, kdo prováděl bankovní výběry a kdo přijímal DPH.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný opakuje výtky uplatněné v řádném opravném prostředku a nic nového v podstatě nenamítá. Připomněla setrvalou rozhodovací praxi dovolacího soudu, podle níž bývá dovolání, které je postaveno na opakování výhrad marně uplatněných v řízení o řádném opravném prostředku, zpravidla odmítáno jako zjevně neopodstatněné. Je přesvědčena, že obviněný brojí výhradně proti skutkovým zjištěním, a jeho argumentaci tak pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze podřadit. Podle ní navíc prezentovaným námitkám nelze přiznat důvodnost. Výtkou obviněného, že se s ohledem na svůj zdravotní stav nemohl trestné činnosti dopouštět, se zabýval již nalézací soud na str. 79 rozsudku. K návrhu na provedení důkazu výslechem lékaře nebo podáním znaleckého posudku k posouzení zdravotního stavu obviněného se vyslovil odvolací soud na str. 18 rozsudku; věnoval mu pozornost, náležitě a přesvědčivě odůvodnil, proč mu nevyhověl. Uzavřela, že s ohledem na výsledky důkazního řízení by bylo provádění dalších důkazů nadbytečné, a navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou vymezeny v § 265b tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle § 265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání je podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Výklad tohoto ustanovení v kontextu dalších důvodů dovolání obsažených v ustanovení § 265b tr. ř. standardně vychází z úvahy, že dovolání je opravným prostředkem mimořádným a odpovídají tomu i zákonem stanovené podmínky rozhodování o něm. Dovolání je zákonem určeno k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v § 265a tr. ř., není (a ani nemůže být) další instancí přezkoumávající skutkový stav v celé šíři. Procesně právní úprava řízení před soudem prvního stupně a posléze před soudem odvolacím poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby se skutkovou stránkou věci nemusel (a vzhledem k právní úpravě rozhodování o dovolání ani neměl) zabývat Nejvyšší soud v řízení o dovolání.

V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, event. soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotně právní posouzení . Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Nejvyšší soud však připouští, že se zásada, s níž jako dovolací soud přistupuje k hodnocení skutkových námitek, nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení má za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení zásadních požadavků spravedlivého procesu. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu se rozhodování o mimořádném opravném prostředku nemůže ocitnout mimo rámec ochrany základních práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být respektována (a chráněna) též v řízení o všech opravných prostředcích (k tomu viz př. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 125/04, I. ÚS 55/04, I. ÚS 554/04, Pl. ÚS-st. 38/14). Ústavní soud vymezil taktéž zobecňující podmínky, za jejichž splnění má nesprávná realizace důkazního řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu. Podle Ústavního soudu tak lze vyčlenit případy důkazů opomenutých, případy důkazů získaných, a tudíž posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy a konečně případy svévolného hodnocení důkazů provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu (k tomu např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 177/04, IV. ÚS 570/03 aj.).

Pochybení podřaditelná pod výše zmíněné vady dovolací soud v projednávané věci neshledal. K žádnému, natožpak extrémnímu rozporu v řízení nedošlo. Nejvyšší soud se ztotožňuje s hodnotícími úvahami soudů obou stupňů, podle nichž je obviněný ze stíhaného jednání usvědčován doznáním spoluobviněných R. H. a J. H., výpověďmi svědků, zejména L. G. (č. listu 1577-1585), Ing. J. Š. (č. listu 4068-4071), Ing. J. S. (č. listu 4076-4079), K. Ž. (č. listu 4085-4087), J. M. (č. listu 4248 a 4249), J. K. (č. listu 4249 a 4250) a P. B. (č. listu 4254-4258), a dále listinnými důkazy, z mnohých lze zmínit protokoly o rekognici (č. listu 1400-1424, 1748-1777 ve spojení s 1793-1798 a 1803-1807) či záznam schůzky se spoluobviněnou V. B. (č. listu 2605-2632). O věrohodnosti výpovědí spoluobviněných nelze pochybovat. Jednak nutno poukázat na to, že jsou konstantní, neměnné a vzájemně do sebe zapadají, jednak nutno akcentovat, že korespondují i s ostatními důkazy, zejména se znaleckým posudkem MUDr. Vlastimila Tichého, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie (č. listu 2560-2569), jakož i s výpovědí uvedeného znalce (č. listu 4431-4434), s rozhodnutími v trestních věcech spoluobviněného R. H. (č. listu 4877-4880 a 4930-4934) a s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 2 T 4/2013 (č. listu 4679-4697), jímž byl obviněný uznán vinným přípravou zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 20 odst. 1, § 140 odst. 1, odst. 3 písm. j) tr. zákoníku, jejímž motivem bylo odstranění spoluobviněného R. H., který ho z trestné činnosti usvědčil.

Pokud jde o namítanou zdravotní indispozici v rozhodném období, kterou mimo jiné dokládají výpovědi svědkyň J. J. (č. listu 4407-4410) a M. H. (č. listu 4411 a 4412), nutno shodně se soudy nižších stupňů konstatovat, že tato obviněnému v páchání trestné činnosti zjevně nezabránila. Jak bylo v řízení bez pochybností prokázáno, obviněný byl navzdory jistým pohybovým omezením schopen účasti na stíhané trestné činnosti. Tvrzení, že obhajobu podporují výpovědi svědků K. Ž., J. H. a svědka ze Zemědělského družstva M. , není obsahem trestního spisu podporováno. Svědek K. Ž., byť obviněného v hlavním líčení nepoznal (č. listu 4087), v přípravném řízení při rekognici podle fotografií jej za pachatele označil (č. listu 1803-1807). Ze svědecké výpovědi J. H. vyplývá, že spoluobviněný R. H. působil zmateně a při telefonické komunikaci mu zjevně někdo napovídal (č. listu 4066). Co se svědka ze Zemědělského družstva M. týče, za Zemědělské družstvo M. vypovídali svědci Ing. J. H. a J. M.. Svědek Ing. J. H., ekonom družstva, přitom uvedl, že mu pracovník družstva J. M. sdělil, že hlavním aktérem jednání při odběru nafty nebyl spoluobviněný R. H., nýbrž druhá osoba, která s ním přijela, a že tato osoba vystupovala jako vedoucí (č. listu 4072). Svědek J. M. jeho slova potvrdil a oba spoluobviněné při hlavním líčení ztotožnil (č. listu 4248 a 4249).

Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů (str. 54-83 rozsudku nalézacího soudu, str. 18 a 19 rozsudku odvolacího soudu) vyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů. Je zjevné, že soudy postupovaly při hodnocení důkazů důsledně podle § 2 odst. 6 tr. ř. a učinily skutková zjištění, která řádně zdůvodnily. Není úkolem Nejvyššího soudu coby soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy nižších stupňů hodnotily provedené důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů a že své hodnotící závěry jasně a logicky vysvětlily. To, že způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje s představami dovolatele, není dovolacím důvodem a samo o sobě závěr o porušení zásad spravedlivého procesu a o nezbytnosti zásahu Nejvyššího soudu neopodstatňuje.

K případnému opomenutí důkazů je zapotřebí předeslat, že ani podle judikatury Ústavního soudu (viz např. nález sp. zn. I. ÚS 362/96, usnesení sp. zn. I. ÚS 152/05) není soud v zásadě povinen vyhovět každému důkaznímu návrhu. Právu obviněného navrhnout důkazy, jejichž provedení v rámci své obhajoby považuje za potřebné, odpovídá povinnost soudu nejen o důkazních návrzích rozhodnout, ale také, pokud jim nevyhoví, vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl. Ústavní soud v řadě svých nálezů (III. ÚS 61/94, III. ÚS 95/97, I. ÚS 733/01, III. ÚS 173/02 a další) podrobně vyložil pojem tzv. opomenutých důkazů ve vazbě na zásadu volného hodnocení důkazů a požadavky, jež zákon klade na odůvodnění soudních rozhodnutí. Neakceptování důkazního návrhu obviněného lze založit třemi důvody: Prvním je argument, podle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, podle kterého důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Konečně třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, podle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno.

Z obsahu trestního spisu vyplývá, že obhajoba v rámci hlavního líčení konaného dne 29. 7. 2013 navrhla důkaz výslechem MUDr. Z. J. a že nalézací soud tomuto návrhu nevyhověl, resp. hlavní líčení odročil za účelem provedení jiných navrhovaných důkazů (srov. č. listu 4088). Z obsahu trestního spisu se dále podává, že obviněný provedení označeného důkazu navrhl i ve svém řádném opravném prostředku, přičemž současně zmínil, že k důkazu měly být předloženy veškeré výpisy z účtů a že by bylo vhodné vyžádat grafologický posudek na zjištění podpisů podepsaných L. G. (č. listu 4817 a 4718, 4925-4927). V rámci veřejného zasedání, jehož předmětem bylo rozhodnutí o odvoláních podaných proti rozsudku soudu prvního stupně, obhajoba uvedla, že před odvolacím soudem doplnění dokazování nenavrhuje a že důkazní návrhy jsou činěny pro případ vrácení věci nalézacímu soudu (č. listu 4944). Z výše naznačeného je zjevné, že nalézací soud, byť nezdůvodnil postup, na jehož podkladě návrhu na provedení výslechu MUDr. Z. J. nevyhověl, právo obviněného na spravedlivý proces neporušil. S ohledem na množství důkazů, jež vyvrací tvrzení, že zdravotní obtíže obviněnému znemožnily páchání trestné činnosti, by bylo provedení uvedeného důkazu nadbytečné. Pokud jde o odvolací soud, ten se porušení zásad spravedlivého procesu ani nemohl dopustit, když důkazní návrhy byly činěny pro případ vrácení věci nalézacímu soudu. K důkazním návrhům se navíc vyjádřil na str. 18 svého rozhodnutí.

Dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než jaký činí dovolání přípustným ustanovení § 265b tr. ř., a Nejvyšší soud je proto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. listopadu 2015 JUDr. Věra Kůrková předsedkyně senátu