8 Td 8/2004
Datum rozhodnutí: 25.02.2004
Dotčené předpisy:




8 Td 8/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. února 2004 v trestní věci obviněných mladistvého D. L. a M. L., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Č. B., vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 2 T 3/2004, o příslušnosti soudu t a k t o :

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněných mladistvého D. L. a M. L. p ř í s l u š n ý Okresní soud v Jindřichově Hradci.



O d ů v o d n ě n í :

Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Jihlavě podala dne 7. 1. 2004 Okresnímu soudu v Jihlavě obžalobu na obviněné mladistvého D. L. a M. L. pro provinění krádeže zčásti dokonané, zčásti nedokonané podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., § 8 odst. 1 tr. zák., § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. (obviněný mladistvý D. L.) a trestný čin krádeže zčásti dokonaný, zčásti nedokonaný podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák., § 8 odst. 1 tr. zák., § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. (obviněný M. L.), které měli spáchat tím, že

po předchozí společné domluvě v době od 18.15 hod. dne 19. 3. 2003 do 08.00 hod. dne 20. 3. 2003 vnikli po rozbití skleněné výplně okna do budovy Obecního úřadu K. v domě č. 4 a po vykopnutí dveří do kanceláře OÚ, kde po vypáčení zásuvky psacího stolu a nalezení klíčů od trezoru z něho odcizili ke škodě obce K. finanční částku ve výši 28.318,90 Kč, a v budově dále odcizili ruční halogenovou svítilnu v hodnotě 1.900,- Kč a poškozením skleněné výplně okna způsobili obci K. další škodu ve výši 195,- Kč,

a M. L. se jednání dopustil přesto, že byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 19. 3. 2002, č. j. 2 T 81/2002-34, pravomocným dne 4. 4. 2002, pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců, který vykonal dne 13. 7. 2002 ve věznici s dozorem,

přičemž byli odsouzeni rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 11. 7. 2003, č. j. 2 T 52/2003-49, pravomocným dne 31. 7. 2003 u mladistvého D. L. a dne 2. 8. 2003 u M. L., mladistvý D. L. pro pokus trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1, § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. spáchaný dne 2. 4. 2003, k trestu odnětí svobody na jeden měsíc s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu jednoho roku a M. L. pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. spáchaný dne 29. 3. 2002 a pokus trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1, § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. spáchaný dne 2. 4. 2003, k úhrnnému trestu odnětí svobody na šest měsíců s výkonem ve věznici s dozorem, a nyní žalovaný skutek tvoří pokračování se skutkem ze dne 2. 4. 2003 u obou pachatelů.

Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 19. 1. 2004, sp. zn. 2 T 3/2004, podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložil trestní věc obviněných mladistvého D. L. a M. L. Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu s odůvodněním, že ve smyslu § 37 zákona č. 218/2003 Sb. není místně příslušný k projednání věci obviněného mladistvého D. L., neboť tím je soud, v jehož obvodu jmenovaný bydlí, tj. Okresní soud v Jindřichově Hradci; současně doplnil, že věc dospělého pachatele by pak mohla být podle § 38 odst. 3 zákona č. 218/2003 Sb. vyloučena a postoupena jemu, tedy Okresnímu soudu v Jihlavě (předmětné provinění, resp. trestný čin byl spáchán v obvodu tohoto soudu).

Nejvyšší soud jako soud, který je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soudu, jenž je podle něj příslušný, zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 odst. 1 tr. ř. a dospěl k tomuto závěru.

Z časového hlediska má pro rozhodnutí Nejvyššího soudu zásadní význam skutečnost, že obžaloba na obviněné byla podána dne 7. 1. 2004, tedy již za účinnosti zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákona o soudnictví ve věcech mládeže) [dále jen zákon č. 218/2003 Sb. ]. Pokud by totiž obžaloba byla podána před účinností tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2004), musely by se na řízení užít předpisy v té době platné a účinné (§ 98 citovaného zákona).

Tímto zákonem bylo změněno i ustanovení § 291 tr. ř. (ustanovení § 292 až § 301 byla zrušena), podle něhož řízení v trestních věcech mladistvých upravuje zvláštní zákon; pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, postupuje se podle trestního řádu. Uvedená úprava má pro postup soudu význam ve dvou směrech. Zvláštní zákon, jímž je právě zákon č. 218/2003 Sb. neobsahuje ustanovení upravující rozhodnutí o příslušnosti soudu, a proto je třeba vlastní rozhodnutí učinit podle již citovaného ustanovení § 24 odst. 1 tr. ř., na druhé straně však obsahuje speciální ustanovení o místní příslušnosti, které má přednost před obecným ustanovením o této příslušnosti (§ 18 tr. ř.).

Podle § 37 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Takto určená místní příslušnost je prvotní a má přednost před příslušností určenou dalšími hledisky (§ 37 odst. 2 citovaného zákona).

Z obsahu spisu je zřejmé, že obviněný mladistvý D. L. má trvalé bydliště v N. V., tedy v obvodu působnosti Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Už tato skutečnost svědčí pro závěr, že místně příslušný je právě tento soud mládež [§ 2 písm. g) zákona č. 218/2003 Sb.].

Jelikož v dané věci byla obžaloba podána na dva obviněné a Okresní soud v Jihlavě v odůvodnění svého usnesení naznačil možnost postupu ohledně druhého dospělého pachatele podle § 38 odst. 3 zákona č. 218/2003 Sb., považuje Nejvyšší soud za vhodné zmínit, že podle § 38 odst. 2 citovaného zákona pouze výjimečně lze konat společné řízení proti mladistvému a dospělému, jestliže je to nutné pro všestranné a objektivní objasnění věci a není to na újmu mladistvého. Takové společné řízení koná soud pro mládež, a pokud jde o mladistvého, užije se i ve společném řízení ustanovení tohoto zákona. Podle odstavce 3 citovaného zákonného ustanovení nejsou-li splněny podmínky uvedené v předchozím odstavci a byla-li podána společná obžaloba na mladistvého a dospělého, vyloučí soud pro mládež věc dospělého a postoupí ji příslušnému obecnému soudu.

Aniž by Nejvyšší soud chtěl předjímat další postup Okresního soudu v Jindřichově Hradci, přece jen považuje za vhodné uvést, že v dané věci je obviněným obžalobou kladeno za vinu, že po předchozí společné domluvě se dopustili majetkové trestné činnosti (popsané výše); obvinění přitom byli již jednou pro shodnou trestnou činnost, resp. dílčí útok spáchaný dne 2. 4. 2003, jenž tvoří s nyní žalovaným skutkem pokračující trestný čin (provinění), společně trestně stíháni a pravomocně odsouzeni. Jejich trestní stíhání bylo zahájeno mimo jiné i na podkladě doznání obviněného mladistvého D. L. učiněného dne 16. 9. 2003 v rámci podání vysvětlení; po zahájení trestního stíhání oba využili svého práva k věci nevypovídat. Obvinění jsou bratři, mají společné trvalé bydliště, nejsou od sebe věkově příliš vzdáleni (obviněnému mladistvému D. L. je 17 let, obviněnému M. L. 21 a ½ roku) a trestné činnosti se měli dopustit jako spolupachatelé (§ 9 odst. 2 tr. zák.). Především to jsou okolnosti, které by měly svědčit pro závěr, že společné řízení je nutné pro všestranné a objektivní objasnění věci a není na újmu mladistvého (§ 38 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb.). Společné řízení se jeví i účelné s ohledem na požadavek rychlosti řízení (§ 2 odst. 4 tr. ř.) a jeho hospodárnosti.

Nejvyšší soud proto věc obou obviněných podle § 24 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci jako soudu pro mládež místně příslušnému podle § 37 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 25. února 2004

Předseda senátu:

JUDr. Jan B l á h a