8 Tcu 67/2013
Datum rozhodnutí: 15.05.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



8 Tcu 67/2013-14
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. května 2013 o návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky tulipána *), rozsudkem Zemského soudu Chemnitz ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 2 KLs 423 Js 41595/09, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem senátu pro záležitosti mladistvých Zemského soudu Chemnitz ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 2 KLs 423 Js 41595/09, který nabyl právní moci ohledně obviněného mladistvého (nadále jen mladistvého ) tulipána dne 1. 10. 2010, byl mladistvý tulipán uznán vinným trestným činem (proviněním) loupeže podle §§ 223 odst. 1, 230 odst. 1, 249 odst. 1, 250 odst. 2 č. 1, 52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a §§ 1 odst. 2, 3, 17, 18, 31 odst. 2 zákona pro mladistvé Spolkové republiky Německo a za tento trestný čin a za další trestné činy, jimiž byl uznán vinným rozsudky Okresního soudu Annaberg ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 4 Ls 413 Js 19811/08, a ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. 4 Ls 413 Js 31565/08, byl odsouzen k úhrnnému trestu (trestnímu opatření) odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.

Podle skutkových zjištění Zemského soudu Chemnitz se mladistvý tulipán dopustil trestné činnosti tím, že

dne 30. 5. 2009 se obvinění M. V. a tulipán vydali asi v 16.45 hodin k bytu tehdy 22letého A.K. v A. na B., aby od něho požadovali 50 EUR. Tak jak minimálně věděl obviněný M. V., neměli na tyto peníze žádné právo. Dříve došlo k tomu, že svědek K. udal obviněného V. na policii pro krádež. Obvinění V. a tulipán přišli k domovním dveřím a zvonili. Když pak svědek K. přišel dolů a vyšel z domovních dveří, chtěli po něm 50 EUR. K. řekl, že nemá peníze. To mu oba obvinění (protože byl začátek měsíce) nevěřili. Obviněný V. mu vzal z kapsy peněženku, podíval se do ní, a nechal si EC-kartu a osobní průkaz a od K. požadoval, aby šel s nimi do bankomatu ve spořitelně. Tomu tento vyhověl pod vlivem toho, že mu odcizili jeho majetek. Cestou se potkali na rohu garáží s obviněným M. R. E., který se k obviněným V. a tulipánovi přidal. U spořitelny na H. vytiskl svědek K. nejdříve na vyzvání obviněného V. svůj výpis z účtu. Pak se pokusil vyzvednout z peněžního bankomatu ze svého účtu 50 EUR, což se mu kvůli nedostatku zůstatku nepodařilo. Ani obviněným V. požadovaná menší částka nebyla vyplacena. Obviněný V. konečně pochopil, že na účtu nejsou žádné peníze. Peněžní kartu si zase vzal k sobě. Potom všichni 3 obvinění doprovázeli svědka K. do jeho bytu, aby tam hledali peníze nebo jiné cenné předměty. Přitom obviněný V. vyhrožoval K., že ho zmlátí, když najde peníze, protože jim to zamlčel. V obývacím pokoji obviněný V. uhodil K. do prsou. Potom na něj křičel, aby se posadil, což K. udělal. Obviněný V. požadoval peníze, protože K. ho udal kvůli krádeži a posadil se vedle něj. Obvinění tulipán a E. nyní prohledávali byt. Přitom bylo, nejpozději nyní, všem obviněným jasné, že poškozený K. strpěl odcizení pouze pod vlivem použitého násilí kvůli fyzické převaze obviněných. Obviněný E. vylomil zámek skřínky v ložnici a tím ho zničil. V celém bytě byly prohledány skříně. Obviněný tulipán uhodil poškozeného K. několikrát pěstí nebo otevřenou dlaní do obličeje, aby dodal žádosti o peníze důraz. Pro údery obviněných V. a tulipána utrpěl poškozený 2 - 3 minuty trvající bolesti. V již přesně neurčitelné době nejdříve obviněný tulipán podržel poškozenému před obličejem na stole v obývacím pokoji ležící kuchyňský nůž s 33 cm dlouhou čepelí. Potom obviněný V. přitiskl špičku nože na svědkovu tvář. Oba tím chtěli zdůraznit požadavek o peníze. Zda použití nože myslel obviněný E. vážně, nelze s jistotou zjistit. Poškozený K. dostal smrtelný strach a začal se silně třást - jako při epileptickém záchvatu. Potom ho obvinění vyzvali, aby se uklidnil. Dále prohledávali skříně v bytě. Jeden z obviněných nutil K. aby pětkrát zpíval píseň Všechny moje kachničky , což tento dělal. Dále obviněný V. řekl poškozenému K., aby zavolal svou sestru J. K. a aby jí řekl o 50 EUR, což tento rovněž udělal. Jenže ani sestra neměla peníze. Obviněný V. vylil pivo na stole stojící jídlo poškozeného K. Obviněný V. vzal nyní kromě EC-karty, kterou již měl, mobil poškozeného značky Sony Ericsson W 580i, který jako nový stál 289,00 Eur a byl starý jen jeden rok. Vybral SIM kartu a nechal ji být. Obviněný E. si vzal sluneční brýle v hodnotě 15,00 EUR, vojenský kapesní nůž v hodnotě 60,00 EUR a dálkové ovládání, které si nechal. Potom se asi v 18.00 hodin tři obvinění vzdálili z bytu. Všichni tři věděli, že na společně hledané a odcizené předměty neměli žádný právní nárok, že poškozený jejich odcizení strpěl jen pod vlivem použitého násilí. Jeden z obviněných hrozil poškozenému, že když je udá, že bude před jeho dveřmi deset chlapů a že mu rozbijí držku .

Pro úplnost je na místě dodat, že výše označenému rozsudku Zemského soudu Chemnitz předcházelo již pět dalších rozhodnutí německých soudů, jimiž byl jmenovaný mladistvý opakovaně uznán vinným spácháním majetkové a násilné trestné činnosti. Významné je zmínit odsouzení rozsudkem Okresního soudu Annaberg ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 4 Ls 413 Js 19811/08, pro trestný čin krádeže podle § 242 odst. 1, 243 odst. 1, č. 1, § 247, § 263 odst. 1, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, § 3 zákona pro mladistvé Spolkové republiky Německo (odpovídající provinění krádeže podle § 205 tr. zákoníku) k trestu odnětí svobody na osm měsíců se stanovením zkušební doby na dva roky a dále odsouzení týmž okresním soudem rozsudkem ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. 4 Ls 413 Js 31565/08, rovněž pro krádeže podle § 242 odst. 1, § 263 odst. 1, 4, § 248 a § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a § 3 zákona pro mladistvé Spolkové republiky Německo (odpovídající provinění krádeže podle § 205 tr. zákoníku) k trestu odnětí svobody na dvanáct měsíců se stanovením zkušební doby na dva roky a šest měsíců, a to při včlenění rozhodnutí Okresního soudu Annaberg ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 4 Ls 413 Js 19811/08 .

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo pod sp. zn. 115/2012-MOT-T/7 Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že mladistvý tulipán je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká jednání, které vykazuje znaky trestného činu, resp. provinění, i podle příslušných právních předpisů České republiky [nejméně provinění loupeže § 173 odst. 1 tr. zákoníku]. Mladistvý se dopustil jednání, o jehož závažnosti netřeba pochybovat. Při hodnocení závažnosti a společenské škodlivosti jeho činů nelze také přehlédnout, že mladistvý se trestné činnosti proti majetku, a to i za použití násilí, dopustil opakovaně, v minulosti byl již vícekrát varován jak tresty výchovnými, tak dokonce i kratším nepodmíněným trestem odnětí svobody (přičemž druhý kratší nepodmíněný trest mu byl ještě uložen Okresním soudem v Annabergu v období mezi spácháním předmětné trestné činnosti a vyhlášením rozsudku zemským soudem), avšak ani to ke změně jeho postojů nevedlo, naopak v průběhu času jeho trestná činnost spíše nabývá na intenzitě i závažnosti. Předmětného jednání se dopustil v průběhu zkušební lhůty podmíněného trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Okresního soudu Annaberg ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. 4 Ls 413 Js 31565/08, ve spojení s rozsudkem téhož soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 4 Ls 413 Js 19811/08. Trest uložený rozsudkem Zemského soudu Chemnitz ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 2 KLs 423 Js 41595/09, byl ukládán jako trest úhrnný s ohledem na tato dvě předchozí odsouzení Okresním soudem Annaberg. Jde-li o druh uloženého trestu, mladistvému byl uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody.

Lze tedy spolehlivě uzavřít, že se zřetelem na závažnost činu i druh trestu, který za něj byl uložen, jsou splněny všechny podmínky (formální i materiální) pro to, aby se na výše uvedené odsouzení mladistvého hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. května 2013 Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Kůrková
*) byl použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.