8 Tcu 43/2016
Datum rozhodnutí: 23.11.2016
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb., § 185 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku



8 Tcu 43/2016-11

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 11. 2016 o návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky mladistvého PETRKLÍČE *) rozsudkem Okresního soudu Michalovce ze dne 7. 5. 2015, sp. zn. 4T/44/2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění: 1. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve věci mladistvého PETRKLÍČE (dále mladistvý ), pod sp. zn. MSP-670/2015-MOT-T, Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů účinného v době po 1. 1. 2014 (dále zákon č. 269/1994 Sb. ). V jeho obsahu uvedlo, že mladistvý je občanem České republiky, byl rozsudkem Okresního soudu Michalovce ze dne 7. 5. 2015, sp. zn. 4T/44/20115, který nabyl právní moci téhož dne, uznán vinným ze spáchání tam uvedeného trestného činu a byl odsouzen k trestu odnětí svobody pro mladistvé v trvání třiceti dvou měsíců. 2. Nejvyšší soud jako soud pro mládež (dále jen Nejvyšší soud ) na základě tohoto návrhu a připojeného rozhodnutí posuzoval, zda jsou pro uznání uvedeného odsouzení splněny podmínky vymezené v ustanovení § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., podle něhož Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. 3. Podle obsahu připojeného opisu rozsudku Okresního soudu Michalovce ze dne 7. 5. 2015, sp. zn. 4T/44/2015, jímž byla schválena dohoda o vině a trestu, Nejvyšší soud shledal, že mladistvý "PETRKLÍČ" *) byl uznán vinným zločinem znásilnění podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. b) zákona č. 300/2005 Z. z., trestný zákon (dále jen slovenský trestní zákon ) a byl odsouzen za čin spočívající v tom, že
v přesně nezjištěný den měsíce srpna 2014 vešel do dětského pokoje rodinného domu v obci D., okres M., ve kterém bydlí, přistoupil k posteli, na které ležela a spala jeho neteř, nezletilá KOPRETINA *), která na sobě měla krátké černé šaty, lehl si na ni, násilím jí roztáhl nohy, když se tím probudila a žádala ho, aby jí neubližoval, a plakala při tom, ale i navzdory jejímu odporu ji odhrnul spodní kalhotky a vnikl do ní svým pohlavním údem, čím tak na ní vykonal nedobrovolný pohlavní styk, při kterém nezletilá "KOPRETINA" *) neutrpěla zranění, které by vyžadovaly ošetření a léčení, a po tomto nedobrovolném pohlavním styku otěhotněla. 4. Za tento trestný čin byl mladistvý podle § 199 odst. 2 slovenského trestního zákona s použitím § 117 odst. 1, § 36 písm. j), l) a § 38 odst. 3 slovenského trestního zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání třiceti dvou měsíců, pro jehož výkon byl podle § 48 odst. 2 písm. a) slovenského trestního zákona zařazen do ústavu pro výkon trestu s minimálním stupněm střežení. Mladistvému byl dále podle § 113 slovenského trestního zákona uložen trest vyhoštění z území Slovenské republiky na dobu pěti let. 5. Nejvyšší soud podaný návrh ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí ve smyslu § 4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb. přezkoumal a shledal, že v případě mladistvého PETRKLÍČE jsou zákonné podmínky tohoto citovaného ustanovení splněny. 6. V souladu s podmínkami podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb. Nejvyšší soud ověřil, že je mladistvý občanem České republiky. Z podaného návrhu textu předmětného rozsudku cizozemského soudu i z dalších přiložených dokumentů, mezi které se řadí usnesení Okresního soudu Michalovce ze dne 21. 5. 2015, sp. zn. 4T/44/2015, výpis z technologického centra Ministerstva vnitra České republiky a výpis z registru Úřadu Generálního prokurátora Slovenské republiky vyplývá, že je u mladistvého PETRKLÍČE , tato podmínka splněna. Nejvyšší soud navíc ověřil, že předložené údaje jsou v souladu se zákonem č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů, a že z žádného materiálu není zřejmé, že by mladistvý české státní občanství pozbyl ve smyslu § 40 odst. 1 posledně citovaného zákona. 7. Na základě tohoto závěru Nejvyšší soud dále posuzoval, s ohledem na povahu a způsob spáchání shora uvedeného zločinu naplnění dalších hledisek uvedených v § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., přičemž shledal, že mladistvý byl odsouzen rozsudkem soudu Slovenské republiky, která je členským státem Evropské unie, jako mladistvý pachatel, a že uvedený zločin je trestný i podle právního řádu České republiky. Mimo jiné ověřil i to, že institut dohody o vině a trestu, z něhož vzešel posuzovaný rozsudek Slovenské republiky, je upraven i v § 175a a § 314o a násl. trestního řádu České republiky. 8. Pokud jde o podmínku, že se odsouzení týká činu, který je trestný též podle právního řádu České republiky, je třeba uvést, že čin, pro který byl mladistvý odsouzen, vykazuje znaky zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, protože mladistvý vykonal soulož za použití násilí na dítěti mladším patnácti let. Z popsaných skutkových okolností je zřejmé, že předmětný skutek vykazuje znaky uvedeného zločinu, jenž je podle § 2 odst. 2 písm. a) a § 6 z. s. m. proviněním. Označení PETRKLÍČE mladistvým je učiněno v souladu s § 2 odst. 1 písm. c) z. s. m., jelikož tento v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku. 9. Nejvyšší soud se zřetelem na ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku posuzoval závažnost uvedeného činu, a dospěl k závěru, že jde o společensky velmi závažné a škodlivé jednání, a to zejména s ohledem na způsob provedení a na následek, který nastal v podobě těhotenství poškozené. 10. Pro správnost závěru vysloveného ve výroku tohoto rozhodnutí svědčí i to, že při postihu v České republice by byl jako mladistvý pachatel ohrožen trestem podle § 185 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku v sazbě od pěti do dvanácti let, a trestní opatření, které je mladistvému ukládáno, je nutné ve smyslu § 31 odst. 1 z. s. m. snížit, tzn. že by šlo o rozpětí od dvou a půl let do pěti roků. Jestliže byl z hlediska těchto kritérií mladistvému uložen trest (trestní opatření) odnětí svobody v trvání třiceti dvou měsíců, je tato výměra mírně nad spodní hranicí trestní sazby odnětí svobody, jež by bylo možné mladistvému uložit i podle právní úpravy platné v České republice. 11. Ze všech zvažovaných podmínek Nejvyšší soud shledal, že se zřetelem na závažnost činu i druh trestu, který za něj byl uložen, jsou splněny všechny podmínky (formální i materiální) pro to, aby se na výše uvedené odsouzení rozsudkem Okresního soudu Michalovce ze dne 7. 5. 2015, sp. zn. 4T/44/2015, u mladistvého PETRKLÍČE hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Nejvyšší soud tak návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 11. 2016

JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu






*) Byl použit pseudonym ve smyslu zákona č. 218/2003 Sb.