8 ICm 1139/2012
8 ICm 1139/2012-66 (KSOS 8 INS 1185/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Martínkovou ve věci žalobce GE Money Bank, a.s., se sídlem Praha 4-Michle, Vyskočilova 1422/1a, PSČ 140 28, IČ: 25672720, zastoupeného JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem Praha 2, Sokolská třída 60, PSČ 120 00, proti žalovanému Horizont ISPL v.o.s., se sídlem Ostrava-Slezská Ostrava, Bohumínská 788/61, PSČ 710 00, IČ: 28599373, insolvenčnímu správci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Velká Polom, Opavská 58, PSČ 747 64, o určení pravosti části pohledávky

takto:

I. Řízení se v části určení pohledávky žalobce za dlužnicí Janou anonymizovano , anonymizovano , bytem Opavská 58, 747 64 Velká Polom ve výši 300,-Kč uplatněné z titulu nákladů za upomínání z a s t a v u j e .

II. Žaloba se v části určení pohledávky žalobce za dlužnicí Janou anonymizovano , anonymizovano , bytem Opavská 58, 747 64 Velká Polom ve výši 77.892,47 Kč uplatněné z titulu smluvní pokuty z a m í t á .

III. Určuje se, že žalobce má za dlužnicí Janou anonymizovano , anonymizovano , bytem Opavská 58, 747 64 Velká Polom pohledávku ve výši 308,97 Kč z titulu poplatku za vedení úvěrového účtu.

IV. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 23.04.2012 došlou soudu dne 25.04.2012 a doplněnou podáním ze dne 04.07.2012 domáhal se žalobce vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobce má za dlužnicí Janou anonymizovano , anonymizovano , bytem Opavská 58, 747 64 Velká Polom (dále jen dlužník) pohledávku v popřené výši 78.501,44 Kč. Žalovaný jako insolvenční správce popřel část pohledávky proti dlužníkovi přihlášené přihláškou žalobce ze dne 05.03.2012 ve výši 78.501,44 Kč. Žalobce nesouhlasil s popřením pohledávky a uvedl, že mezi žalobcem a dlužníkem byla uzavřena dne 22.09.2010 smlouva o úvěru-Konsolidace-restrukturalizace úvěrů, na základě které byl sjednán závazek, že dlužníkovi bude poskytnut žalobcem úvěr ve výši 253.268,95 Kč. Závazek byl zajištěn smluvní pokutou, která byla sjednána v článku IV. odst. 7 smlouvy o úvěru. Podle tohoto ujednání byl žalobce oprávněn požadovat zaplacení smluvní pokuty podle aktuálního sazebníku, přičemž ke dni uzavření smlouvy byl aktuální sazebník platný od 13.09.2010. V tomto sazebníku byl v bodě 7 v části Expres půjčka, konsolidace půjček uveden případ smluvní pokuty za opakované prodlení se splátkou. Dlužník opakovaně povinnost hradit řádnou měsíční splátku porušil, neboť žádnou splátku neuhradil. Protože byl dlužník v prodlení s minimálně úhradou tří splátek, byl úvěr zesplatněn, a to v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru a všeobecnými obchodními podmínkami. V zesplatnění je současně uveden výpočet smluvní pokuty ve výši 77.892,47 Kč. Smluvní pokuta činí 20 % z celkové částky všech splátek splatných podle smlouvy po dni prohlášení úvěru za splatný. Jelikož řádná měsíční splátka činila částku 3.508,67 Kč a zbývalo uhradit 111 splátek, činí výpočet smluvní pokuty 3.508,67 Kč x 111 splátek, což je částka 389.462,37 Kč, přičemž smluvní pokuta činí 20 % z této částky, to je částka ve výši 77.892,47 Kč. Zbývající část popřené části pohledávky tvoří náklady upomínání ve výši 300,-Kč a dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu a náklady upomínání ve výši 308,97 Kč.

Žalovaný v písemném procesním stanovisku namítl, že nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 78.501,44 Kč nevznikl, neboť tato částka je k zapůjčené částce ve výši 253.268,95 Kč a dále ke sjednanému úroku z prodlení a smluvnímu úroku nepřiměřeně vysoká a v rozporu s dobrými mravy. Ustanovení o smluvní pokutě je dále dle názoru žalovaného nekonkrétní, jelikož není uvedeno, za jaké porušení smluvní povinnosti je dlužnice povinna zaplatit jakou konkrétní smluvní pokutu. Ustanovení ve smlouvě pouze odkazuje na aktuální sazebník, se kterým se dlužnice ani neseznámila. Dle sazebníku bylo jako podmínka vzniku nároku na smluvní pokutu uvedeno opakované prodlení se splátkou. Tato formulace je neurčitá, jelikož když prodlení nastane, tak trvá do zániku dluhu a nedochází k opakování prodlení. Prodlení dlužníka se splátkou může být staveno prodlením věřitele, nicméně ani v tomto případě by nešlo o opakované prodlení, ale stále o stejné prodlení. Pokud by se zmíněná formulace vykládala tak, že opakovaným prodlením se splátkou se myslí prodlení s více splátkami, případně s jednou splátkou po více měsíců, pak by smluvní pokuta byla rozhodně v nepřiměřené výši, jelikož by tento nárok na pokutu vznikl opakovaně, tedy při prodlení s každou další splátkou či prodlení v každém měsíci a součet pokut by narůstal do extrémních rozměrů. Pokud se v tomto případě užije pravidlo výkladu k tíži smluvní strany, která nejasnost způsobila, lze ustanovení o smluvní pokutě považovat jedině za neplatné, a to pro jeho neurčitost a pro jeho rozpor s dobrými mravy. Výpočet smluvní pokuty je v rozporu s právními předpisy a judikaturou, když výpočet výše smluvní pokuty nevychází z jistiny, ale ze součtu neuhrazených splátek.

Žalobce k námitkám žalovaného uvedl, že dlužník podpisem smlouvy stvrdil, že převzal sazebník a seznámil se s jeho obsahem. Tedy tvrzení žalovaného o tom, že si dlužník ve skutečnosti sazebník nepřebral a neseznámil se s ním, neobstojí. Vymezení porušení smluvních povinností, za něž je banka oprávněna požadovat a dlužník povinen zaplatit smluvní pokutu vyplývá ze sazebníku, kde je uvedeno, že smluvní pokutu lze považovat za opakované prodlení se splátkou. Výše smluvní pokuty je pak stanovena tak, že je určen způsob jejího výpočtu. Jedná se o jednoznačný výpočet, ze kterého je zjistitelné, jaká výše smluvní pokuty dlužníkovi hrozí v případě, že bude opakovaně v prodlení se řádným splácením úvěru. Nelze ani tvrdit, že by výše smluvní pokuty byla v rozporu s dobrými mravy. Obecně lze tvrdit, že smluvní pokuta sjednaná v občanském právu by neměla překračovat 0,5 % z dlužné částky denně. Při přepočtu účtované smluvní pokuty z roční na denní sazbu je možno dostat se na smluvní pokutu ve výši 0,01 % denně z jistiny, kterou po splatnosti dlužník žalobci dluží. V daném případě se tedy nejedná o nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu. Smluvní pokuta tedy byla sjednána platně a není neplatná pro tvrzený rozpor s dobrými mravy.

Podáním ze dne 17.06.2013 vzal žalobce žalobu částečně zpět ve výši 300,-Kč s ohledem na dodatečné uznání této pohledávky žalovaným. K popřené částce ve výši 308,97 Kč žalobce dále uvedl, že tato částka byla již pravomocně přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22.05.2012, jenž nabyl právní moci dne 11.07.2012.

Soud ve věci rozhodl na základě listinných důkazů ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., když účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.

Soud nejprve zjišťoval splnění formálních předpokladů, za nichž se soud může důvodností nároku uplatněného tzv. incidenční žalobou vůbec zabývat.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 8 INS 1185/2012-A6 ze dne 09.02.2012 byl zjištěn úpadek dlužnice a insolvenčním správcem ustanoven žalovaný. Tímto usnesením dále soud povolil řešení úpadku oddlužením.

Přihláškou č. P5 žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice pohledávku v celkové výši 429.969,50 Kč, která se sestávala z jistiny ve výši 253.268,95 Kč, z nákladů řízení ve výši 67.262,-Kč, smluvního úroku ve výši 8.357,03 Kč, úroků z prodlení ve výši 22.580,08 Kč, poplatků a pokut ve výši 78.501,44 Kč. Jako právní důvod vzniku žalobce uvedl smlouvu o úvěru Konsolidace-restrukturalizace úvěrů ze dne 22.09.2010.

Ze zápisu o přezkumném jednání a zápisu z první schůze věřitelů v insolvenční věci dlužnice bylo zjištěno, že správce provedl přezkum přihlášených pohledávek a výsledek přezkumného jednání byl zapsán do seznamu přihlášených pohledávek předloženého správcem. Upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání.

Ze seznamu přihlášených pohledávek týkajícího se žalobce jako věřitele č. 5, č. přihlášky P5 bylo zjištěno, že žalobce popřel pohledávku přihlášenou z titulu smlouvy o úvěru Konsolidace-restrukturalizace úvěrů ze dne 22.09.2010 přihlášenou ve výši 429.969,50 Kč ve výši 78.501,44 Kč.

Z vyrozumění o popření přihlášené pohledávky ze dne 11.04.2012 bylo zjištěno, že žalovaný sdělil žalobci, že popřel pohledávku u přezkumného jednání konaného dne 10.04.2012 přihlášené přihláškou č. P5 ve výši 78.501,44 Kč. vyrozumění bylo doručeno zástupci žalobce dne 16.04.2012.

Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že byly splněny předpoklady, za nichž se může důvodností nároku uplatněného touto žalobou zabývat a rovněž uzavřel, že žaloba byla podána v zákonem stanovené lhůtě.

K prokázání důvodnosti nároku soud provedl důkaz smlouvou o úvěru Konsolidace-restrukturalizace úvěrů, ze které bylo zjištěno, že žalobce jako banka a dlužnice jako klientka se dne 22.09.2010 dohodli na poskytnutí úvěru ve výši jistiny 253.268,95 Kč a klientka se zavázala peněžní prostředky podle smlouvy vrátit formou řádných měsíčních splátek včetně, která se sestává z jistiny a dohodnutého úroku. Klientka podpisem této smlouvy potvrdila, že převzala sazebník a seznámila se s jeho obsahem. Dle článku IV. bod 3 se klientka zavázala platit poplatky související s poskytnutím, vedením, změnou úvěru dle aktuálního sazebního pro produkt Expres půjčka. Dle článku IV. bod 7 je banka oprávněna požadovat po klientce zaplacení smluvní pokuty dle aktuálního sazebního pro produkt Expres půjčka.

Dle sazebníku cen za peněžní a obchodní služby pro fyzické osoby-nepodnikatele platného od 13.09.2010 u Expres půjček a konsolidace půjček je stanovena v bodě 7 smluvní pokuta za opakované prodlení se splátkou z celkové částky všech splátek splatných dle smlouvy po dni prohlášení úvěru za splatný 20 %.

Po takto provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je v části pohledávky z titulu smluvní pokuty nedůvodná.

Smluvní pokuta je jako jeden ze zajišťovacích prostředků upravena v ust. § 544 a násl. obč. zák. Smluvní pokuta je peněžitá částka, kterou je dlužník povinen zaplatit věřiteli v případě, že nesplní svou smluvní povinnost, přičemž v ust. § 544 odst. 2 obč. zák. je stanoven obligatorní požadavek písemné formy. Dohoda o smluvní pokutě může být obsažena buď v hlavní smlouvě, nebo uzavřena samostatně. V daném případě má soud za to, že nebyla písemná forma dodržena. Písemný právní úkon je dle ust. § 40 odst. 3 obč. zák. platný, je-li podepsán jednající osobou, přičemž podpisy nemusí být na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak. V daném případě ve smlouvě sice byla ujednána povinnost zaplatit smluvní pokutu, avšak porušení povinnosti a její výše jako náležitosti platného ujednání o smluvní pokutě již písemně ujednány nebyly. Sazebník tudíž netvořil nedílnou součást smlouvy. S ohledem na výše uvedenou skutečnost soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta nebyla platně sjednána a z tohoto důvodu soud žalobu zamítl.

Nárok na zaplacení poplatků za vedení úvěrového účtu byl žalobci přiznán odkazem na smluvní ujednání, a to konkrétně čl. IV bod 7 výše uvedené smlouvy.

V části, ve které byla žaloba vzata částečně zpět, soud řízení dle ust. § 96 a násl. o.s.ř. zastavil.

Žalovaný by dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. měl právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

V Ostravě dne 02.10.2013

Mgr. Jana Martínková, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marcela Šurabová