8 Azs 9/2009-48

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Jana Passera a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: R. A. A., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2008, čj. OAM-330/LE-C06-C09-2008, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 1. 2009, čj. 16 Az 8/2008-25,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví označil žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako nepřípustnou podle § 10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ), a řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) zákona o azylu zastavil. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, který ji rozsudkem označeným v záhlaví zamítl. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska její přípustnosti, tzn. z hlediska splnění podmínek řízení. Kasační stížnost nebyla podána včas, a je tedy nepřípustná.

Ze soudního spisu vyplynulo, že písemné vyhotovení rozsudku se podle § 46 odst. 3 o. s. ř. za použití § 50c odst. 4 o. s. ř. a § 42 odst. 5 s. ř. s. považuje za doručené stěžovateli dne 26. 1. 2009. Fakticky stěžovatel usnesení na poště převzal dne 2. 2. 2008.

Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 106 odst. 4 se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je podle § 40 odst. 4 s. ř. s. zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 37 odst. 2 věty první s. ř. s. lze podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona.

Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti, bylo pondělí 26. 1. 2009, bylo posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti pondělí 9. 2. 2009. Přitom je nutno uvést, že den faktického doručení písemného vyhotovení usnesení je z hlediska běhu lhůty pro podání kasační stížnosti irelevantní. Stěžovatel podal kasační stížnost osobně dne 16. 2. 2009. Kasační stížnost tak byla podána až po uplynutí zákonem stanovené lhůty, současně platí, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§ 106 odst. 2 in fine s. ř. s.).

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako opožděnou odmítl [§ 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s.].

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Nad rámec nutného odůvodnění Nejvyšší správní soud dodává, že krajský soud postupoval správně, neodstraňoval-li vady kasační stížnosti a nerozhodl ani o žádosti stěžovatele o ustanovení advokáta pro řízení o této stížnosti. S ohledem na zjevnou opožděnost kasační stížnosti by byl takový postup ryze formální a v rozporu se zásadou procesní ekonomie.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. března 2009

JUDr. Petr Příhoda předseda senátu