8 Azs 53/2006-92

Usnesení

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce: E. T., zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem v Praze 1, Bolzanova 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2003, čj. OAM-9395/VL-10-P08-2001, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2005, čj. 7 Az 169/2003-66,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalovaný rozhodnutím ze dne 28. 4. 2003, čj. OAM-9395/VL-10-P08-2001, rozhodl o neudělení azylu žalobci podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ), a současně rozhodl o tom, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestovaní ve smyslu § 91 zákona o azylu.

Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který usnesením ze dne 30. 11. 2005, čj. 7 Az 169/2003-66, řízení podle § 33 písm. e) zákona o azylu zastavil.

Žalobce (stěžovatel) napadl usnesení městského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. a rovněž podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Stěžovatel nesporoval skutková zjištění městského soudu, podrobně však zdůvodnil, z jakých důvodů se nezdržoval na adrese povoleného pobytu. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu ustanovení § 104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle citovaného ustanovení kasační stížnost odmítnuta jako nepřijatelná.

Zákonný pojem přesah vlastních zájmů stěžovatele , který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005.

Jeho výklad, který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39 1.

V zájmu stěžovatele v řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu je nejenom splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost opřít o některý z důvodů kasační stížnosti stanovený § 103 odst. 1 s. ř. s. Zájmem stěžovatele je rovněž uvést, v čem spatřuje přesah svých vlastních zájmů, a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou kasační stížnost věcně projednat. V posuzované věci však stěžovatel žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti vůbec netvrdil.

Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nepřijatelnou, proto ji podle ustanovení § 104a s. ř. s. odmítl.

Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že nerozhodoval o návrhu stěžovatele na ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti, ani spis nevrátil městskému soudu k rozhodnutí o tomto návrhu. Dospěl totiž k závěru, že z důvodu procesní ekonomie je nadbytečné o něm rozhodovat za situace, kdy současně s žádostí o ustanovení právního zástupce byla soudu doručena plná moc udělená stěžovatelem advokátu JUDr. Milanu Hulíkovi.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. června 2006

JUDr. Petr Příhoda předseda senátu

1 http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=6743