8 Azs 35/2008-71

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Jana Passera a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: T. V., zastoupené JUDr. Milošem Císařem, advokátem se sídlem Dělnická 9, Znojmo, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2007, čj. OAM-1-251/VL-10-18-2007, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 4. 2008, čj. 63 Az 35/2007-38,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost. II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví zamítl žádost žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který ji rozsudkem označeným v záhlaví odmítl. Žalobkyně (stěžovatelka) brojila proti usnesení krajského soudu kasační stížností.

Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti je její přijatelnost. Kasační stížnost je v souladu s § 104a s. ř. s. přijatelná, pokud svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Stěžovatelka žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti netvrdila, Nejvyšší správní soud se proto mohl otázkou přijatelnosti kasační stížnosti zabývat pouze v obecné rovině za použití hledisek nastíněných např. v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39 (č. 933/2006 Sb. NSS).

Nejvyšší správní soud v posuzované věci neshledal přesah vlastních zájmů stěžovatelky ani žádné pochybení v postupu krajského soudu, tím méně pak pochybení zásadní, které by mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatelky.

Stěžovatelka poměrně obecně namítla, že správní orgán nezjistil přesně a úplně skutkový stav věci, neopatřil si úplné důkazy, nemohl se proto správně zabývat skutkovými a právními otázkami a žádost stěžovatelky posoudil nesprávně. Dále stěžovatelka uvedla, že je v zemi původu ohrožena na životě a nemá se kam obrátit o pomoc, protože stát takové poměry trpí a podporuje. Stěžovatelka se odvolala rovněž na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a názoru v Příručce postupů a kritérií pro určování právního postavení uprchlíků. Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že se podobnými otázkami, jaké stěžovatelka namítla v kasační stížnosti, zabýval v řadě svých rozhodnutí, z nichž odkazuje např. rozhodnutí ze dne 10. 3. 2004, čj. 3 Azs 22/2004-48, ze dne 18. 12. 2003, čj. 4 Azs 38/2003-36, ze dne 10. 2. 2006, čj. 4 Azs 129/2005-54, ze dne 21. 7. 2005, čj. 3 Azs 303/2004-79, a ze dne 22. 1. 2004, čj. 5 Azs 47/2003-48 (všechna citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz).

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou podle § 104a s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Stěžovatelce byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát, v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 7 s. ř. s., § 120 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud v posuzované věci ovšem ustanovenému advokátovi odměnu nepřiznal, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by tento advokát učinil jakékoliv úkony s výjimkou převzetí rozhodnutí o ustanovení zástupcem (a souvisejících písemností) a převzetí usnesení o odstranění vad kasační stížnosti. Ostatně, ustanovený advokát na posledně uvedené usnesení vůbec nereagoval.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. září 2008

JUDr. Petr Příhoda předseda senátu